Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 110/2022-44

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci

žalobkyně: ; mBank S. A., jiné reg. číslo

sídlem příjmení 18, číslo Warszawa, ulice republika

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 100 029 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 607,38 Kč s 8,25% úrokem

z prodlení ročně od 9. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 28 421,62 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 9. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 16 048,81 Kč a 23,8% úroku ročně z částky 100 029 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 811 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 607,38 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 9. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 28 421,62 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 9. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 16 048,81 Kč a 23,8% úroku ročně z částky 100 029 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 811 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].</b>

1. Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 10. 8. 2021, ve znění doplnění žaloby ze dne 14. 7. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 100 029 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu

o používání kreditní karty mBank č. GNM095250955, na základě které poskytla žalovanému úvěrový limit do výše 100 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat opakovaně prostřednictvím kreditní karty (platbami u obchodníka, výběry z bankomatu, platbami na internetu, apod.)

a žalovaný se zavázala splácet čerpaný úvěr v minimální výši 3%, minimálně 50 Kč měsíčně z čerpaných prostředků. Součástí smlouvy byly Podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob v mBank a Sazebník poplatků. Žalobkyně tvrdila, že mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 23,8% ročně. Dále žalobkyně doplnila, že žalovaný aktivoval bankovní kartu dne 11. 8. 2017 v 11:27:42. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný čerpal z kreditní karty postupně, když celkem vyčerpal z kreditní karty částku 104 813,91 Kč. Dále uvedla, že žalovaný neuhradil splátky od září 2020, a proto žalobkyně dne 17. 10. 2020 od smlouvy odstoupila, což žalovanému oznámila. Žalobkyně uvedla, že dlužná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 100 029 Kč a úroků kapitalizovaných do dne 8. 7. 2021 v částce 16 048,81 Kč, smluvním úrokem ve výši 23,8% ročně z částky 100 029 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 100 029 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani

po odeslání předžalobní výzvy.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný požádal o úvěr elektronickým formulářem ve svém osobním profilu, ve kterém spravuje své internetové bankovnictví

a ke kterému má přístupová jména a hlesla pouze žalovaný. Tvrdila, že smlouva byla žalovaným podepsána zadáním autorizačního kódu, který žalovaný obdržel od poskytovatele úvěru prostřednictvím sms zprávy na uváděné telefonní číslo. Doplnila, že žalovaný požádal o úvěr dne 19. 4. 2013 v 10:29:43 a svou žádost potvrdil zasláním autorizačního kódu dne 29. 4. 2013 v 10:01:46. K tomuto okamžiku byla smlouva uzavřena.

3. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě informací získaných z bankovních a nebankovních registrů, ISIR

a SOLUS. Žalobkyně poskytla úvěr na základě kreditního příjmu žalovaného na běžném účtu mKonto. Životní náklady žalované stanovila žalobkyně podle svého interního ekonomického modelu na částku 9 560 Kč měsíčně. Prověřila také, že žalovaný ke dni žádosti neměl evidovaný žádný poskytnutý úvěr, a proto stanovila zatížení žalovaného měsíční částkou 9 918 Kč, příjem žalovaného shledala dostatečný k pokrytí splátky i životních nákladů.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o používání kreditní karty mBank č. GNM095250955 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit do výše 100 000 Kč (spotřebitelský úvěr), který žalovaný může využívat prostřednictvím kreditní karty a žalovaný se zavázal úvěr splácet minimální měsíční splátkou. Výše úroků byla sjednána 23,8% ročně. Přílohou smlouvy byly Podmínky pro vydávání a používání kreditních karet. Z výpisu z interního bankovního systému žalobkyně bylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně zaznamenala komunikaci s žalovaným, týkající se její žádosti o poskytnutí úvěru. Poskytnutí a čerpání úvěru bylo zjištěno z výpisu z kreditní karty žalovaného a její historie. Výzvou k zaplacení a odstoupením od smlouvy ze dne 17. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr.

6. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil celkem 31 930,53 Kč.

7. Ze smlouvy o vedení účtu mBank bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet, a to na základě žádosti žalované ze dne 8. 9. 2015.

8. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byl žalovaný vyzván dne 15. 7. 2021.

9. Prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní bylo zjištěno jednak z žádosti o vydání kreditní karty, z níž bylo zjištěno, že žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši 20 000 Kč. A dále žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do registru dlužníků, prověřovala také historii úvěrů, které již byly žalobkyní žalovanému poskytnuty.

10. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla úvěrový rámec do 100 000 Kč, který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal úvěr splácet minimální měsíční splátkou ve výši 3% z čerpané částky, minimálně 50 Kč měsíčně z čerpaných prostředků. Výše úroků byla sjednána 23,8% ročně. Přílohou smlouvy byly Podmínky pro vydávání a používání kreditních karet. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek, dopisem ze dne 17. 10. 2020 úvěr zesplatnila. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným, z údajů vyplývajících z jeho bankovního účtu vedeného u žalobkyně, nahlédnutím do registru dlužníků a prověřovala také historii úvěrů, které již byly žalobkyní žalovanému poskytnuty.

11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle , (dále jen o. z.) a , o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních až .

12. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

13. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu

a určení jednající osoby.

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

17. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

18. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

19. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru,

v podobě návrhu textu této smlouvy.

20. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. , písemná forma právního jednání (ve smyslu a o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu y. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby

(srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. , jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle ustanovení o. z.).

21. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby ( o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v  .

22. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k ní tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o poskytnutí úvěru elektronickým formulářem na svém profilu v internetovém bankovnictví, žalobkyně žádost o úvěr potvrdila tím, že zaslala žalovanému sms zprávou na uváděné telefonní číslo autorizační kód a tímto kódem žalovaný žádost o úvěr potvrdil) došlo. Výpis z účtu kreditní karty a ani výpis z interního systému žalobkyně projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycují a její uzavření právě se žalovaným neprokazují. Součástí důkazních návrhů žalobkyně byl„ přehled logů“ zaznamenaný na ě (výpisu z interního systému žalobkyně), z této y obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru zjistitelný není, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen

a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán.

23. Nadto lze mít pochybnosti stran řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní v souvislosti s předmětným tvrzeným úvěrem poskytnutým ve výši 104 813,91 Kč,

a to s ohledem na prověření pouze příjmové stránky žalovaného a spolehnutí se na údaje uvedené žalovaným.

24. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši 100 029 Kč.

25. Pokud tedy výpisem z kreditní karty bylo v řízení prokázáno, že žalovaný vyčerpal částku 71 607,38 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Soud je toho názoru, že bezdůvodným obohacením je částka 71 607,38 Kč, tedy částka poskytnutá (104 813,91 Kč), ponížená o částku, která byla žalovaným uhrazena (31 930,53 Kč) a o poplatky za vedení karty uhrazené žalovaným (1 276 Kč).

26. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 71 607,38 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá

z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 42 % a procesní úspěch žalovaného 28%. To tedy znamená,

že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 14 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 27 222 Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku 4 002 Kč

a z náhrady za právní zastoupení ve výši 23 219,90 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3,5 úkonu právní služby po 5 140 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účast u jednání soudu dne 1. 9. 2022 ( advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny

je odůvodněna § 7 bod 5 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (4 úkony) pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 19 190 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 23 219,90 Kč ( ). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku 3 811Kč (tj. 14 % z částky 27 222 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.