Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 CO 249/2022-57

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Severové a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Ilony Lövyové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

o vyklizení bytu

k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 3. 2022, č. j. -22,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt číslo o velikosti 1+0 s příslušenstvím, nacházející se v domě adresa, č. o. číslo na ulici název, v obec část obce, do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a nahradit náklady řízení zaplacením 6 200 Kč (výrok II). Vyšel ze zjištění, že žalobce jako pronajímatel (a vlastník) bytu a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne datum smlouvu o nájmu tohoto bytu, a to na dobu určitou od datum do datum. Žalobce vyzval žalovaného k předání bytu do datum, přičemž žalovaný byt nevyklidil a žalobci nepředal. Zjištěný skutkový stav podřadil pod , (dále jen „o. z.“). Žalobci poskytl ochranu vlastnického práva, neboť žalovaný užívá jeho byt bez právního důvodu, když nájemní poměr skončil uplynutím doby k datum. Dodal, že žalobou uplatněný nárok není v rozporu s dobrými mravy, protože vzhledem k autonomii vůle žalobce nebyl povinen uzavřít s žalovaným další (novou) nájemní smlouvu, a to ani pro nepříznivý zdravotní stav žalovaného.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, kterým rozsudek napadl zcela. Argumentoval tím, že žalobce„ bezdůvodně neprodloužil nájemní smlouvu“, ačkoliv žalovaný vždy„ bez problémů platil byt“ a nikdo si na něj nestěžoval. Poukázal na svůj vysoký věk a nepříznivý zdravotní stav. Dále vysvětlil, proč došlo k nedoplatku s tím, že má domluven splátkový kalendář.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl, aby věcně správný rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen.

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně ( věta prvá, , 3 a 5 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “)) zcela a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit a žalobci předat výše označený byt, jehož je vlastníkem, a který žalovaný užívá, aniž by mu k tomu svědčil právní důvod, neboť nájem bytu skončil uplynutím doby.

6. Žalovaný procesní obranu staví na argumentech, které zopakoval v odvolání (blíže viz bod 2 odůvodnění).

7. Skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná, vyplývají z provedených důkazů a jsou náležitě reflektována závěrem o skutkovém stavu věci, tento obstojí i pro odvolací řízení a pro stručnost odůvodnění na něj lze odkázat.

8. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jí vydal.

9. Závěr soudu prvního stupně o tom, že v posuzované věci je namístě poskytnout žalobci ochranu vlastnického práva, do nějž žalovaný neprávem zasahuje (nájem skončil uplynutím doby a nebyl obnoven – srov. § 2285 o. z.), je správný. Odvolací soud jej koriguje pouze potud, že ochranu vlastnického práva žalobce je namístě poskytnout prostřednictvím vindikační žaloby (§ 1040 o. z.) (k tomu, že ochrana vlastnického práva formou vindikační a negatorní žaloby je založena na stejných principech, jako tomu bylo v rámci právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. , ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. , a proto lze vycházet z ustálené rozhodovací praxe relevantní předchozí právní úpravu vykládající (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. ); všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz).

10. Požadavek žalobce na vyklizení není uplatněn v rozporu s dobrými mravy, případně nepředstavuje zjevné zneužití práva (§ 2 odst. 3 a § 8 o. z.).

11. Zamítnutí žaloby na vyklizení bytu pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatněn v rozporu s dobrými mravy, případně představuje zneužití práva má být až poslední možností (ultima ratio), jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, které je (byť přiměřeně) využitelné i v poměrech současné právní úpravy (k tomu, že judikaturu přijatou k výkladu rozporu výkonu práva s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák. lze přiměřeně aplikovat i na výklad podle nynější právní úpravy obsažené v § 2 odst. 3 a § 8 o. z. srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. , ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. , a ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. )). O takovou situaci v posuzované věci vskutku nejde. Není totiž důvod, tento nepředstavují žalovaným tvrzené okolnosti (jeho vyšší věk a nepříznivý zdravotní stav), aby se autonomie vůle, jakožto vůdčí občanskoprávní zásada, neprosadila i v poměrech posuzované věci.

12. Protože soud prvního stupně nepochybil ani ve výroku o náhradě nákladů řízení, byl odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně podle jako věcně správný (odvolacím soudem provedená korekce právního posouzení na věcnou správnost napadeného rozsudku nemá vliv) potvrzen.

13. Procesně úspěšný žalobce se vzdal práva na náhradu nákladů odvolacího řízení, a proto přísudek nebyl žádnému z účastníků přiznán.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.