Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
7 C 213/2022-81
Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 42 007 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši
8, 05 % ročně jdoucím z této částky od datum do zaplacení s tím, že je oprávněna tuto částku včetně příslušenství hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci smluvní pokutu 11 502 Kč, částku 14 380 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 30 505 Kč od datum
do datum a z částky 14 380 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši
79,43 % ročně z částky 24 313,59 Kč od datum do zaplacení, maximálně však
do doby, kdy úrok dosáhne částky 89 460 Kč, se zamítá.
III. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 69,90 Kč,
a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že je oprávněna tuto částku včetně příslušenství hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci smluvní pokutu 11 502 Kč, částku 14 380 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 30 505 Kč od [datum] do [datum] a z částky 14 380 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 79,43 % ročně z částky 24 313,59 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 89 460 Kč, se zamítá. III. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 69,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že účastníci uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Účastníci sjednali úročení úvěru sazbou ve výši 115, 78 % ročně. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku včetně příslušenství ve 42 měsíčních splátkách ve výši 1 775 Kč, splatných vždy do každého 12. dne kalendářního měsíce, počínaje dubnem 2017. Žalovaná neplnila řádně smluvní podmínky, uhradila pouze splátky ve výši 1 775 Kč, a to dne datum, datum, datum, datum a datum. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na smluvní pokutu ve výši
998 Kč (za prodlení dvou splátek o délce 30 dnů) a též na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku,
u níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů). V důsledku prodlení došlo dne datum k zespatnění úvěru, čímž se celá dosud nesplacená jistina úvěru (24 313,59 Kč) a veškeré dosud nesplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru (4 793,41 Kč) staly součástí nové jistiny v celkové výši 29 107 Kč. Žalobce se po žalované domáhá dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny úvěru a to od datum (den následující
po zesplatnění úvěru) do datum (do dne sepisu žaloby) v celkové výši 11 502 Kč. Žalobce dále uvedl, že schopnost žalované hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných přímo od žalované, z databází (příjmení a anonymizováno), jakož i z jiných zdrojů (doklady
o příjmech, prohlášení, insolvenční rejstřík). Závěrem žalobce uvedl, že přestože žalovanou vyzval k úhradě žalované částky, tato mu již nic neuhradila.
2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žádá, aby jí k úhradě žalované částky včetně nákladů řízení byly povoleny měsíční splátky ve výši 2 000 Kč. Sdělila, že je samoživitelka, v současné době
je na mateřské dovolené s dvouletým synem. Pobírá peněžitou pomoc v mateřství ve výši
9 600 Kč a občas výživné. Jiné příjmy nemá. Bydlí u matky, které na bydlení přispívá částkou 3 000 Kč měsíčně. Následně žalovaná sdělila, že díky finanční výpomoci matky by mohla hradit měsíční splátky ve výši 3 000 Kč měsíčně.
3. Po provedeném dokazování má soud z Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne datum za prokázané, že na jeho základě byla uzavřena Smlouva o úvěru číslo
(dále též jen„ Smlouva“). Jejím prostřednictvím žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, a to na dobu 42 měsíců. Vyplacení úvěru na účet 0 bankovní účet se podává z Dokladu
o vyplacení úvěru z účtu č. bankovní účet ze dne datum. Žalovaná měla zaplatit žalobci částku v celkové výši 74 550 Kč, a to 42 splátkami po 1 775 Kč. Účastníci sjednali úročení úvěru ve výši 115,78 % ročně. Tyto parametry úvěru soud zjistil rovněž i z„ Předsmluvního formuláře“. Z čl. 6 bod 1. Smlouvy soud zjistil, že pro případ prodlení se splacením kterékoli splátky o délce 30 dnů, účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 499 Kč, v maximální výši
2 999 Kč za každý rok. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru po zesplatnění v den zesplatnění úvěru pak účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, což vyplynulo
z čl. 6 bod 5. Smlouvy. Z čl. 6 bod 2. se podává, že žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly s prodlením žalovaného o délce 15 dnů, a to ve výši
200 Kč. Z listiny označené jako„ Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru
číslo“ ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce akceptoval shora uvedený návrh na uzavření Smlouvy. O odeslání této listiny žalované svědčí poštovní dodejka. Skutečnost, jak měla žalovaná úvěr splácet a jak měly být jednotlivé splátky úvěru zužitkovány, vyplývá
ze Splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru z téhož dne. Z Prohlášení klientů z datum
se podává, že žalovaná souhlasila s tím, že se seznámila s informacemi týkajícími
se spotřebitelského úvěru i se zpracováním jejích osobních údajů s tím, že výši úroku za úvěr považuje za přiměřený. Splácení úvěru a zužitkování jednotlivých plateb se podává z Karty klienta, z níž je patrné, že žalovaná uhradila celkem 5 splátek po 1 7775 Kč (dne datum,
datum, datum, datum a datum). Z listiny označené jako„ Hodnocení klienta“ vyplynulo, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 15 500 Kč a výdaje
na bydlení ve výši 1 500 Kč, částka 3 410 Kč zahrnuje její životní minimum a 5 929 Kč jiné splátky žalobci. Celkové výdaje žalované proto činí 10 839 Kč. S přihlédnutí k měsíční rezervě
ve výši 1 000 Kč činí její volné zdroje 3 661 Kč. Zároveň žalovaná uvedla, že je zaměstnána
u právnická osoba anonymizována dvě slova, právnická osoba, a to na dobu neurčitou. Žalovaná sdělila, že bydlí u rodičů, nežije s manželem či partnerem ve společné domácnosti. Ve formuláři
je dopsáno rukou, že inkaso žalovanou nebylo doloženo. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a právnická osoba anonymizována dvě slova, anonymizováno obec dne datum vyplývá den nástupu do zaměstnání datum na pozici anonymizována dvě slova. Dodatkem číslo k pracovní smlouvě byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Z výplatní pásky žalované soud zjistil,
že v nespecifikovaném měsíci činila její čistá mzda u nespecifikovaného zaměstnavatele částku
ve výši 15 540 Kč. Nicméně z výpisu z účtu bankovní účet vyplývá, že tato částka byla
od zaměstnavatele žalované na účet připsána dne datum. Z výplatní pásky vystavené právnická osoba vyplývá, že za únor 2017 činila mzda žalované částku 17 481 Kč. Z výpisu z účtu, jehož majitelkou je žalovaná (č. bankovní účet) vyplývá, že dne datum na něj byla připsána od právnická osoba mzda ve výši 17 481 Kč. Ze skenu občanského průkazu žalované číslo se podává, že žalobce ověřoval identitu žalované, stejně jako platnost dokladu. Z Výpisu záznamu z registru příjmení se podává, že u žalované nejsou evidovány žádné dlužné splátky. Provedení lustrace žalovaného v anonymizováno vyplynulo z Výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne datum. K úhradě dlužné částky žalobce žalovanou vyzýval opakovaně, což vyplynulo z Výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum a datum O zesplatnění úvěru byla žalovaná žalobcem informována dne datum, kdy byla zároveň opět vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky, což se podává z listiny označené jako„ Oznámení“. Z listiny označené jako„ Předžalobní výzva“ má soud za prokázané, že žalobce žalovanou dne datum vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů s tím, že pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího archu České pošty ze dne datum.
Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel.
4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne datum ve věci C číslo, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel).
10. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.
11. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel
se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor jméno příjmení, Wolters Kluwer: obec a číslo, komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ČR ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka
se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v níže uvedených rozhodnutích.
12. V dané věci právní žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel jednak z informací dostupných ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku a dále z informací sdělených samotnou žalovanou. Z tvrzení žalobce je zřejmé, že sice zjišťoval příjmy a výdaje žalované, avšak výdaje blíže neověřoval. Z Karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaná žalobci sdělila a řádně doložila její příjmy (předložila výplatní pásky a výpis z účtu, na nějž je jí poukazována mzda), avšak ve vztahu k výdajům pouze uvedla, že měsíční náklady na bydlení činí částku ve výši
1 500 Kč s tím, že bydlí u rodičů. Tyto skutečnosti však žalobci nijak nedoložila, když mu nepředložila ani výpisy z účtu či jiné doklady, které by prokazovaly její výdaje. Žalobce si byl této skutečnosti vědom, o čemž svědčí ručně dopsaný záznam v hodnocení klienta:„ inkaso nedoloženo“. Za této situace, kdy žalobce vyšel ohledně výdajů žalované pouze z jí tvrzených informací a nepožadoval jejich doložení, navíc za situace, kdy žalovaná uvedla, že již má vůči žalobci jeden závazek, který splácí splátkou 5 929 Kč, soud dospěl k závěru, že žalobce
při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet nedostál povinnosti stanovené v § 86 zákona
o spotřebitelském úvěru postupovat s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne
25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. 33 Cdo 201/2018 nebo nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/2018). Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavírá, že žalobce řádně neprovedl posouzení úvěruschopnosti žalované, neboť toto posouzení proběhlo bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu (nesprávného, neobjektivního, bez odborné péče posouzení úvěruschopnosti)
je pak ta skutečnost, že předmětná Smlouva odporuje ust. § 580 odst. 1 o. z., a proto je neplatná.
13. Ve skutkové rovině má soud za to, že žalobce poskytl žalované dne datum peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to na bankovní účet 0 bankovní účet s tím, že žalovaná
na danou pohledávku zaplatila částku v celkové výši 8 875 Kč (5 splátek po 1 775 Kč).
14. Za situace, kdy žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalované), v důsledku čehož soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou, vede tento postup žalobce k omezenosti jeho nároku vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Převzala-li totiž žalovaná předmět úvěru na základě neplatné Smlouvy,
e povinna tuto částku vrátit dle § 2991 a § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení. V dané věci vyšlo najevo, že žalobce poskytl žalované částku ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaná
na předmětnou pohledávku uhradila pouze částku ve výši 8 875 Kč. Bezdůvodné obohacení žalované tak soud vyčíslil shora uvedenou částkou (16 125 Kč), která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalované poskytl, a částkou, kterou mu žalovaná uhradila. V této části
(16 125 Kč) proto soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že za situace, kdy soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou, tak jiné smluvní nároky (úroky, poplatky, smluvní pokuty apod.) nelze úspěšně uplatnit. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V této souvislosti soud předně uvádí, že bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž je doba plnění vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 2021 sp. zn. 28 Cdo 1524/2020 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 2010 sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). K plnění dluhu byla žalovaná vyzvána, resp. předžalobní výzva (ze dne datum) ve lhůtě plnění do 15 dnů byla žalované odeslána dne datum. Ve smyslu ust. § 573 o. z. pak byla výzva žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Na základě této výzvy měla žalovaná dlužnou částku uhradit do datum. Dluh se tedy stal splatným nejpozději uplynutím shora uvedené doby a žalobci lze přiznat z dlužné jistiny ode dne následujícího zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, je od datum s úhradou částky
16 125 Kč v prodlení. Proto soud prvního stupně vedle jistiny žalobci přiznal v souladu
s ust. § 1970 o. z. rovněž i zákonný úrok z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení, když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že si je vědom té skutečnosti, že ke dni prodlení činil zákonný úrok z prodlení sazbu ve výši 15 %, avšak vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě úrok z prodlení uvedl ve výši 8,05 % ročně, byl mu přiznán v této požadované výši.
15. Ve zbývající části, a to ohledně smluvní pokuty (11 502 Kč) a části jistiny 14 380 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucího z částky 30 505 Kč od datum do datum,
a z částky 14 380 Kč od datum do zaplacení a s úroku ve výši 79,43 % ročně z částky 24 313,59 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 89 460 Kč, žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen“ o. s. ř.”), a to s ohledem na žádost žalované o povolení splátek
ve výši 2 000 Kč měsíčně, následně ve výši 3 000 Kč měsíčně. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že žalobce výslovně projevil souhlas se splátkami ve výši 2 000 Kč s tím, že žalovaná v podání doručeném soudu dne datum sdělila, že s pomocí matky může hradit 3 000 Kč měsíčně. Při stanovení splátek soud zohlednil neuspokojivou finanční situaci žalované
a též potřeby jejího nezletilého syna s tím, že počet splátek nikterak negativně nezasáhne
do majetkové sféry žalobce či do jeho práva na zaplacení pohledávky v přiměřené lhůtě, o čemž svědčí mimo jiné i žalobcův výslovný souhlas s výší splátek.
17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že ve věci byla procesně úspěšnější žalovaná. Její náklady představují 1 paušální náhradu ve výši 300 Kč dle § 151
odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování
o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle
§ 89a exekučního řádu, a to za písemné podání doručené soudu dne datum. Žalovaná byla
ve věci z 61,6 % úspěšná, z 38,4 % neúspěšná. Poměr úspěchu a neúspěchu (61,6 - 38,4) činí
23,2 %, a proto byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované 23,2 % jejích nákladů. Částku
ve výši 69,60 Kč je žalobce povinen uhradit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. soud závěrem konstatuje, že v případě náhrady nákladů řízení neměl důvod odchylovat se od obecné zákonné třídenní lhůty k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve obec.
Kdo se práva na odvolání jednou výslovně vzdá, nemůže jej již znovu úspěšně uplatnit.
Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.