Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 CO 259/2022-91

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Karetové a soudců Mgr. Alice Žáčkové a Mgr. Pavla Freiberta ve věci

žalobců: a) jméno příjmení, datum narození

bytem adresa, příjmení republika

b) jméno příjmení, datum narození

bytem adresa, příjmení republika

oba zastoupeni obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení

bytem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 2x částka s příslušenstvím, k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j.  - 68

takto:

I. Rozsudek soud I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soud I. stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Soud I. stupně rozhodoval o návrhu došlém soudu I. stupně dne datum, jímž se žalobci domáhali po žalované zaplacení částek po částka z titulu majetkové škody a částek po částka z titulu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. dle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ Odpšk“). Tvrdili, že v posuzovaném řízení nebylo rozhodnuto o jejich žádosti na prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku za odvolání, usnesení o zastavení odvolacího řízení vydané asistentkou nebylo s odvoláním předloženo rozhodujícímu soudci a že o odvolání proti zastavení odvolacího řízení postupoval Okresní soud v Táboře bez zdůvodnění jinak než Okresní soud v Liberci v rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, č. j.  - 96.

2. Žalovaná nárok neuznala. Namítala, že žalobci řádně neuplatnili nárok u žalované dle § 14 OdpŠk, že chybí odpovědnostní titul státu za škodu, a to nesprávný úřední postup nebo zákonné rozhodnutí.

3. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit každému ze žalobců částku částka (I.) a rozhodl, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka (II.).

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobci podali žalobní návrh k Okresnímu soudu v Táboře, vedený pod sp. zn. , který byl rozsudkem ze dne datum zamítnut. V rámci odvolacího řízení byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku usnesením ze dne datum. Usnesením ze dne datum, potvrzeným odvolacím soudem usnesením ze dne datum, bylo odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno s tím, že v odůvodnění se soud vypořádal s jejich žádostí na prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku ze dne datum. Právní moc nastala dne datum. Návrh žalobců na určení lhůty k rozhodnutí o žádosti na prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku ze dne datum byla dne datum zamítnuta. Právní moc nastala dne datum.

5. Soud I. stupně nejprve posuzoval, zda v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 OdpŠk, jímž se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu pro jeho činnost, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí, případně se jím rozumí i jiné vady ve způsobu vedení řízení. K tomu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. . Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu přímo směřující k vydání rozhodnutí, který nachází svůj odraz v jeho obsahu, mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. V daném případě bylo řízení pravomocně skončeno zastavením odvolacího řízení, v jehož odůvodnění se soud vypořádal i s návrhem žalobců na prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku z odvolání. Uzavřel, že nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk nebyl prokázán. Dále poznamenal, že v posuzovaném řízení nedošlo ani k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 2 OdpŠk. Pro absenci odpovědnostního titulu žalobní návrh zamítl.

6. O nákladech řízení rozhodl dle , (dále jen „ “) ve výši dle , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu (dále jen „ “).

7. Rozhodnutí napadli včasným odvoláním žalobci. Namítali, že podali žalobu, kterou se domáhají dvou nároků z rozdílných důvodů. Nesouhlasí s odůvodněním ohledně o jejich žádosti na prodloužení lhůty na zaplacení soudního poplatku. Mají za to, že soud I. stupně opomněl, že otázka nesprávného úředního postupu nestála na odůvodnění vyřízení odvolání žalujících usnesením ze dne datum, nýbrž na zodpovězení otázky, musí-li soud rozhodnout o procesní podání účastníka. Na základě , , o soudních poplatcích (dále jen„ ZSOP“), , mají za to, že je povinností soudu rozhodnout o procesním úkonu. Tím je dán nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení. Dále namítali částečnou nepřezkoumatelnost rozhodnutí, když se soud nevypořádal se všemi jejich námitkami. Například, zda měl Okresní soud v Táboře nebo notář předložit spis v případě pochybností o věcné příslušnosti z úřední povinnosti dle vrchnímu soudu k rozhodnutí. K tomu odkázali na judikaturu Nejvyššího soudu, například rozhodnutí sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , nebo nález Ústavní soudu sp. zn. , které se zabývají kvalitou písemného rozhodnutí. Navrhli napadené rozhodnutí zrušit a vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení, in eventum změnit tak, že se žalobě vyhovuje.

8. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

9. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo ( , ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Soud I. stupně učinil správná skutkové zjištění, která správně právně posoudil dle OdpŠk, a současně učinil správný závěr, že v daném případě nebyl prokázán nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk, ani nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk. Odvolací soud poznamenává, že i pro nároky vyplývající z OdpŠk je třeba vycházet z nutnosti prokázání existence zákonných kumulativních podmínek, a to protiprávního jednání státu spočívajícího v nesprávném úředním postupu nebo v nezákonném rozhodnutí, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a vznikem škody. V daném případě pro absenci odpovědnostního titulu nelze přiznat žalobcům jakékoli nároky dle OdpŠk. Současně se soud I. stupně správně dále, s ohledem na hledisko hospodárnosti řízení, nezabýval dalšími kumulativními podmínkami. Za tohoto stavu je tak irelevantní, zda se žalobci domáhali dvou nároků, a to nemajetkové újmy i majetkové.

nesprávný úřední postup

11. Žalobci za nesprávný úřední postup považují absenci samostatného rozhodnutí o jejich návrhu na prodloužení lhůty pro zaplacení soudního poplatku. Soud I. stupně vyšel ze správné teze, že ačkoli není vyloučeno, aby k nesprávnému úřednímu postupu došlo v rámci činnosti rozhodovací, je pro odpovědnost dle § 18 OdpŠk určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. K tomu odkázal na přiléhavou judikaturu například usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. . Soud I. stupně tak správně neposuzoval postup soudu v posuzovaném řízení, tedy zda mělo být nejprve rozhodnuto o žádosti na prodloužení lhůty pro zaplacení soudního poplatku za odvolání nebo mohl rovnou rozhodnout o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku a s žádostí žalobců se vypořádat pouze v odůvodnění. Nadto rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení ze dne datum rozhodnutí, č. j.  - 237 bylo podrobeno přezkumu odvolacím soudem, který napadené rozhodnutí potvrdil usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j.  – 245. V odůvodnění se odvolací soud vypořádal i s namítanou žádostí, když konstatoval, že„ Vzhledem k tomu, že žádost o prodloužení (posečkání) lhůt k úhradě soudního poplatku nemá zákonnou oporu, správně okresní soud posoudil žádost v intencích ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) zákona …“

12. Námitka spočívající v dotazu, zda měl Okresní soud v Táboře nebo notář předložit spis v případě pochybností o věcné příslušnosti z úřední povinnosti vrchnímu soudu k rozhodnutí, je pro posouzení nároku žalobců také nedůvodná. Okresní soud v Táboře věc sám nepředložil s námitkou věcné nepříslušnosti, tuto námitku nevznesli ani účastníci, ve věci bylo meritorně rozhodnuto. Soudu I. stupně ani odvolacímu soudu v souzené věci pak ani nepřísluší přezkoumávat věcnou nebo místní příslušnost v posuzovaném řízení.

13. Odvolací soud dále poznamenává, že v posuzovaném řízení nebyl shledán ani nesprávný úřední postup s ohledem na tvrzení, že usnesení o zastavení odvolacího řízení vydané asistentkou nebylo s odvoláním předloženo rozhodujícímu soudci. Dle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací a jiné činnosti soudů podílejí mimo jiné asistenti soudců. Dle zákona o soudech a soudcích asistenti vykonávají jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh. Dle odst. 5 citovaného ustanovení jsou oprávněni podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků. Takovým zvláštním právním předpisem je , o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (dále jen„ ZVSÚ“). Podle ZVSÚ lze proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení podat odvolání za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu. Podaný opravný prostředek se však nejprve předloží předsedovi senátu, který o něm rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním. Ze spisu Okresního soudu v Táboře je prokázáno, že spis s napadeným rozhodnutím byl předložen rozhodujícímu soudci. Z jeho procesního postupu pak vyplývá, že považoval napadené rozhodnutí asistenta za správné, a proto ho dle předkládací zprávy předložil odvolacímu soudu k rozhodnutí.

14. Nesprávný úřední postup nelze shledat ani v tvrzeném rozdílném postupu o návrhu na prodloužení lhůty pro zaplacení soudního poplatku, a to Okresního soudu v Táboře a Okresního soudu v Liberci, který měl o návrhu rozhodnout usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j.  - 96 Odvolací soud konstatuje, že o takovém návrhu lze rozhodnut samostatným rozhodnutím, avšak pokud o něm nebylo takto rozhodnuto, ale s návrhem se Okresní soud v Táboře vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí, nejedná se o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk. K postupu Okresního soudu v Táboře ve vztahu k tomuto návrhu se odvolací soud vyjádřil již v odstavci 11. tohoto rozsudku.

nezákonné rozhodnutí

15. Soud I. stupně správně uzavřel, že ani nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 OdpŠk v posuzovaném řízení vydáno nebylo. Odvolací soud poznamenává, že pojem„ nezákonné rozhodnutí“, od nějž je odvozován vznik škody, je legislativní zkratkou pro pravomocné rozhodnutí (popřípadě rozhodnutí vykonatelné bez ohledu na jeho právní moc - § 8 odst. 2 OdpŠk), jež bylo příslušným orgánem jako nezákonné zrušeno. V souzené věci žalobci ani netvrdili, že by bylo nějaké konkrétní pravomocné rozhodnutí, v jehož příčinné souvislosti by jim vznikla žalovaná újma, zrušeno.

16. Námitku, že se soud I. stupně nezabýval veškerými tvrzeními žalobců, shledal odvolací soud nedůvodnou. Soud I. stupně jasně a stručně vyložil v souladu s  , z jakých důvodů nelze návrhu žalobců vyhovět. V rozhodnutí současně uvedl, jakými úvahami byl veden, jeho rozhodnutí není vnitřně rozporné. Pokud se výslovně nezabýval tvrzením o tom, že v posuzovaném řízení nebyla věc předložena nadřízenému soudu s námitkou věcné nepříslušnosti, pak se nejedná o takové procesní pochybení, které by způsobilo nesprávnost napadeného rozhodnutí a důvod k jeho zrušení. Namítaná rozhodnutí Nejvyššího soudu například ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , v němž dovolatel řeší otázku vydržení, nebo usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , v němž dovolatel řeší bezpodílového spoluvlastnictví manželů, nejsou přiléhavá pro projednávanou věc. Dovolání byla odmítnuta, když se Nejvyšší soud zabýval právě přípustností dovolání.

17. Odvolací soud tak napadené rozhodnutí ve věci samé, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení, potvrdil jako věcně správné dle

18. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ve spojení s  , když žalovaná byla i v rámci odvolacího řízení úspěšná, avšak žádné náklady jí v této fázi řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání za podmínek uvedených v  ve lhůtě dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).