Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 159/2022-28
Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 11 263,74 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 794 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 794 Kč od 28. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 1 469,74 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 393,46 Kč, s úrokem ve výši 8,83 % ročně z částky 11 263,74 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 263,74 Kč od 1. 4. 2022 do 27. 7. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 469,74 Kč od 28. 7. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 393 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 794 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 794 Kč od 28. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 1 469,74 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 393,46 Kč, s úrokem ve výši 8,83 % ročně z částky 11 263,74 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 263,74 Kč od 1. 4. 2022 do 27. 7. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 469,74 Kč od 28. 7. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 393 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 10.6.2022, doplněnou podáním ze dne 4.7.2022, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 11 263,74 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právnická osoba anonymizována tři slova (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla uzavřena smlouva o klasický úvěr, a to na základě Žádosti žalovaného číslo ze dne 28.5.2021. Této žádosti bylo vyhověno a její akceptací došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr číslo ve výši 11 489 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 8,83 % ročně, a to formou 23 měsíčních splátek po 565 Kč. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr řádně a včas nevrátil, vrátil pouze částku 1 695 Kč, tj. 3x 565 Kč (dne 18.6.2021, dne 13.7.2021 a dne 12.8.2021). Smlouvou ze dne 21.4.2022 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil.
2. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 5.8.2022). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Soud učinil tato skutková zjištění:
5. Ze Žádosti/ Smlouvy o klasický úvěr číslo bez datace soud zjistil, že tato listin listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; v kolonce podpis klienta je uvedeno, že byla podepsána elektronicky. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 489 Kč. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 24 měsíčních splátkách po 565 Kč, vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17.6.2021. Roční úroková sazba měla činit 8,83 %. Výše měsíční úhrady za pojištění měla činit 7,99 % z měsíční splátky úvěru.
6. Z Informací o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru plyne, že zprostředkovatelem úvěru byla právnická osoba, anonymizováno, IČO, se sídlem obec a číslo.
7. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastností úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých právních aspektů.
8. Ze Všeobecných obchodních podmínek platných od 1.12.2016 plyne úprava podmínek pro uzavírání úvěrů.
9. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo ze dne 28.5.2021, že tato smlouva měla být uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným a jejím předmětem měl být závazek předchůdkyně žalobkyně nabízet a poskytovat bankovní produkty a služby v rozsahu dle aktuální nabídky na internetových stránkách webová adresa. Tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; v kolonce podpis klienta je uvedeno, že byla podepsána elektronicky.
10. Z Produktových podmínek pro klasické úvěry ze dne 10.3.2021 plyne úprava podmínek pro poskytování úvěrů.
11. Ze Sazebníku pro úvěry platného od 11.3.2020 plyne úprava poplatků za poskytované bankovní produkty a služby.
12. Z dopisu předchůdkyně žalobkyně ze dne 17.6.2021 plyne, že tato informovala žalovaného o schválení Žádosti žalovaného o poskytnutí klasického úvěru ve výši 11 489 Kč.
13. Z odstoupení od smlouvy ze dne 24.2.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě částky 11 658 Kč.
14. Z výpisu z úvěrové karty plyne, že dne 16.6.2021 byla žalovanému vyplacena částka 11 489 Kč a žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně 3x 565 Kč (dne 18.6.2021, dne 13.7.2021 a dne 12.8.2021), tj. celkem částku 1 695 Kč.
15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.4.2022 ve spojení s Přílohou č. 1 (řádek číslo) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
16. Z Oznámení ze dne 26.4.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27.4.2022, jak plyne z poštovního podacího archu.
17. Z výzvy ze dne 2.5.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 3.5.2022, jak plyne z poštovního podacího archu.
18. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 16.6.2021 žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 489 Kč. Žalovaný jí vrátil pouze částku 1 695 Kč Smlouvou ze dne 14.4.2022 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dne 3.5.2022 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu ke splnění dluhu.
19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru “) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
20. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
21. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
22. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listin y, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listin listina použita proti osobě, která listin u zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listin y byla uznána.
23. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
24. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
25. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.
26. Zákon č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.
27. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byla v roce 2021 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 11 489 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni formou splátek včetně sjednaného úroku. Předložená Rámcová smlouva ze dne 28.5.2021 a Žádost/ Smlouva o klasickém úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena poznámkou o elektronickém podpisu smlouvy. I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Produktové podmínky, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.
28. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listin y. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listin listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě vyplacení úvěru a splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listin y v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Svou nepřítomností u jednání soudu dne 1.9.2022 se žalobkyně vzdala svého práva být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. o prokázání uzavření smlouvy právě s osobou žalovaného. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy, ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.
29. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky, pojistné, poplatky) tak nelze považovat za důvodné.
30. S ohledem na výše vyslovenou neplatnost úvěrové smlouvy pro nedostatek písemné formy a z důvodu hospodárnosti, se soud dále nezabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.
31. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
32. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 489 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z úvěrového účtu, z nějž má soud za prokázané, že žalovanému byla dne 16.6.2021 poskytnuta částka 11 489 Kč. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 11 489 Kč žalovanému vyplatila a žalovaný se jejich přijetím na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyni pouze částku 1 695 Kč (3x 565 Kč), zbytek dosud nevrátil, čímž porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil mu soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 9 794 Kč (výpočet: 11 489 Kč – 1 695 Kč = 9 794 Kč). Co do zbytku požadované částky ve výši 1 469,74 Kč se smluvním úrokem soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
33. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
34. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 2.5.2022, jež byla bnásledujícího dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 26.7.2022, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí na poště. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 27.7.2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 28.7.2022 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 13,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 11,75 % ročně z částky 9 794 Kč od 28.7.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
35. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
36. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 9 907,50 Kč (tj. jistina 9 794 Kč + úroky z prodlení přiznané v I. výroku tohoto rozsudku a vyčíslené ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 113,50 Kč; 78,41 %), žalovaný co do částky 2 727,60 Kč (tj. jistina 1 469,74 Kč + kapitalizované úroky z prodlení a smluvní úroky v celkové výši 1 257,86 Kč – viz II. výrok rozsudku; 21,59 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 56,82 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 900 Kč (vycházeno z tarifní hodnoty 11 263,74 Kč) za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bod. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 1 393 Kč rovnající se 56,82 % Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
37. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis doplnění žaloby ze dne 4.7.2022, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již samotné žalobě.
38. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.