Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 145/2022-58

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Fuksem, Ph.D. ve věci

žalobce anonymizováno právnická osoba, IČO, se sídlem na adrese adresa žalobkyně, PSČ, zastoupený anonymizováno jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa,

proti

žalovanému celé jméno žalovaného, datum narození, bytem na adrese adresa

anonymizována dvě slova, PSČ

o 32791,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10122 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. téže částky jdoucím od 18. 3. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jež se týká 22669,76 Kč spolu s úrokem ve výši 29 % z 12249,48 Kč p. a. jdoucím za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. jdoucím z 2127,48 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10122 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. téže částky jdoucím od 18. 3. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jež se týká 22669,76 Kč spolu s úrokem ve výši 29 % z 12249,48 Kč p. a. jdoucím za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. jdoucím z 2127,48 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 6. 4. 2022 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se splacení zápůjčky. Tvrdil, že dne 28. 2. 2019 uzavřel věřitel právnická osoba se žalovaným smlouvu o zápůjčce č. 544631771. Zapůjčil žalovanému dohodnutých 14000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnutou částku 14000 Kč a zaplatit mu dále poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení, za administrativní činnost a komfortní splácení a 29% úroky, celkem 12283 Kč. Ačkoliv se žalovaný zavázal ke splácení úvěru pravidelnými splátkami, splatil pouze 3878 Kč, zbytek ne. Původní věřitel započetl část splátek na jistinu, část na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru. Pro případ prodlení se splácením se žalovaný zavázal k zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužných splátek (7740,96 Kč kapitalizovaných za dobu do 1. 2. 2022) a sankčních poplatků 3100 Kč. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku žalobci smlouvou ze dne 28. 1. 2022. Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 1. 2. 2022, odeslaným 10. 2. 2022.

2. Žalovaný se ničím nebránil.

3. Soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce výše popsané, že se původní věřitel se žalovaným dohodli tak, jak výše popsáno, a že žalovaný převzal od věřitele v hotovosti 14000 Kč. Žalobce však neprokázal, že by původní věřitel splnil zákonnou povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka tak, jak mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru.

4. Žalobce vysvětlil, že původní věřitel vycházel z údajů o majetkové situaci žalovaného, jak je žalovaný uvedl do karty zákazníka, a dále prověřil jeho majetkové poměry ve veřejně dostupných databázích – Bankovním registru klientských informací, Nebankovním registru klientských informací, evidenci dlužníků příjmení, v interních databázích původního věřitele, Insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, Databázi neplatných dokladů a v Evidenci adres obecních úřadů. Na základě tohoto šetření dospěl k původní věřitel k přesvědčení o tom, že žalovaný je schopen splácet úvěr splácet splatit zápůjčku. Žalobce předložil soudu zákaznickou kartu, z níž soud zjistil, že žalovaný požádal o 20000 Kč zápůjčku a sdělil věřiteli následující údaje o svých osobních, rodinných a majetkových poměrech: žije u rodičů, vydělá si měsíčně 8 500 Kč (po zdanění), jeho běžné měsíční výdaje činí 4 000 Kč, je svobodný, nemá povinnost platit výživné jiným osobám, nemá zápůjčku u jiné společnosti, nemá bankovní účet. Z karty dále plyne, že předložil zprostředkovateli úvěru výplatní pásky za prosinec 2018 a leden 2019, lze tedy rozumně předpokládat, že zprostředkovatel ověřil výši jeho příjmu. Vedle toho žalobce předložil soudu výpis žalovaného ze Seznamu exekucí Cribis.cz, z něhož plyne, že v době uzavření smlouvy figuroval žalovaný ve třech exekucích jako povinný. Na základě výše popsaných zjištění nelze uzavřít, že původní věřitel splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Je zjevné, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného, když oproti žádosti žalovaného o úvěr o zápůjčku 20 000 Kč mu poskytl pouze 14 000 Kč, avšak takové posouzení se soudu jeví jako formální, vzdálené požadavku odborné péče. Poskytnutí zápůjčky klientovi s výdělkem 8500 Kč měsíčně, měsíčním vydáním 4000 Kč a 3 exekucemi na krku se pak soudu jeví jako zjevně riskantní krok. Proto nelze na smlouvu hledět jako na smlouvu platnou ve smyslu aktuální judikatury vyšších soudů, vyjádřené, například v rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2021, č. j. -80: Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

5. Argumentace žalobce závěry Nejvyššího soudu z usnesení -82 ze dne 18. 1. 2022 a Vrchního soudu v Praze z rozsudku ze dne 2. 11. 2020, č. j. 75 ICm 3132/2019, 104 -63, se soudu jeví jako nepřípadná, když ty se skutkově zcela míjejí s posuzovaným případem. V tomto případu soud nevytýká postupu původního věřitele neposouzení úvěruschopnosti či nedostatek podkladů k témuž, nýbrž že tak učinil jen formálně, bez odborné péče, v situaci, kdy se klient na první pohled musel jevit jako rizikový - nízký příjem, relativně (ve vztahu k výši příjmu) vysoká vydání a 3 exekuce.

6. Nárok žalobce tak odpovídá nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Povinnost žalovaného vydat bezdůvodné obohacení plyne z ust. , , ve znění pozdějších předpisů: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Dopisem z 1. 2. 2022 žalobce doložil výzvu žalovanému k zaplacení do 10 dnů, adresovanou na adresa anonymizována dvě slova – tj. na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Z dokladu o odeslání zásilky plyne, že byla podána na poště 11. 2. 2022. Ve smyslu ustanovení tak lze považovat za den doručení zásilky žalovanému třetí pracovní den po odeslání - 15. 2. 2022. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením 26. 2. 2022.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek výše popsanou žalobce prokázal převod pohledávky z původního věřitele na sebe.

9. Na základě výše popsaných zjištění tak soud dospěl k závěru o tom, že původní věřitel poskytl žalovanému 14 000 Kč na základě neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalovaný tak získal peněžní plnění na základě neplatného právního důvodu a je povinen je vrátit, ve smyslu ust. ust. o.z. Žalovaný dosud splatil pouze 3878 Kč, se zbytkem dluhu 10122 Kč je v prodlení od 26. 2. 2022. Proto je povinen zaplatit i úroky z prodlení 11,75 % p.a. ve smyslu ust. . Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. (dle ust. ). Pokud žalobce požaduje úroky z prodlení a až od 18. 3. 2022, nelze tomu nic vytknout. Ve zbytku soud žalobu zamítl – v části, jež se týká požadavku žalobce na poplatky za poskytnutí a správu úvěru, kapitalizovanou smluvní pokutu, sankční poplatky a úroky. Všechny tyto nároky měly být založeny smlouvou, pro neplatnost smlouvy je tak není možné žalobci přiznat. Stejně tak nelze akceptovat vysvětlení žalobce o započtení splátek žalovaného na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru, z téhož důvodu. Proto soud žalobu zamítl v části, jež přesahuje rozdíl nesporně vyplacených 14 000 Kč a nesporně splacených 3 878 Kč. Obdobně nebylo možno přiznat žalobci ani úroky z prodlení požadované z částky přesahující takový rozdíl.

10. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. (ust. ) Žalobce uspěl pouze s částí svého nároku, z větší zčásti uspěl žalovaný. Žalovaný však neuplatnil nárok na náhradu nákladů řízení a lze rozumně předpokládat, že mu ani žádné náklady nevznikly. Proto soud nepřiznal žádné ze stran právo na náhradu nákladů řízení.

11. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení ). Soudu nejsou známy důvody pro určení jiné lhůty k plnění. Nikdo z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu spisu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání je třeba podat u tohoto soudu ve dvou vyhotoveních, rozhodne o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Pokud by snad žalovaný nesplnil povinnost uloženou tímto rozsudkem, vystavil by se nebezpečí výkonu rozhodnutí za použití státního donucení.