Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 22/2022-40

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 730,38 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 4 190 Kč za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala další částky 1 540,38 Kč, kapitalizovaného úroku za dobu do 18. 12. 2020 ve výši 1 338,61 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu do 18. 12. 2020 ve výši 740,16 Kč, úroku ve výši 29% p.a. z částky 5 730,38 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 5 730,38 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 2. 6. 2022 a úroku z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 1 540,38 Kč za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 4 190 Kč za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala další částky 1 540,38 Kč, kapitalizovaného úroku za dobu do 18. 12. 2020 ve výši 1 338,61 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu do 18. 12. 2020 ve výši 740,16 Kč, úroku ve výši 29% p.a. z částky 5 730,38 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 5 730,38 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 2. 6. 2022 a úroku z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 1 540,38 Kč za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 10. 12. 2021 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení na částky 5 730,38 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s její předchůdkyní společností právnická osoba (dále jako právnická osoba) dne 3. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právnická osoba poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku zvýšenou o kapitalizované úroky 932 Kč (29% p.a.), poplatek za zpracování zápůjčky, doručení a administrativní činnost 2 728 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení 1 642 Kč vrátit formou 45 týdenních splátek po 304 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 3. 2020. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 12. 6. 2019 a celkem uhradil pouze částku 2 810 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka s účinností k datu 5. 1. 2021 postoupena žalobkyni jako nové věřitelce, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka 15 608,66 Kč a byla tvořena dlužnou jistinou 5 730,38 Kč, kapitalizovanými úroky 1 338,61 Kč a kapitalizovanými úroky z prodlení 740,16 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhá úroků 29% p.a. z jistiny 5 730,38 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 5 730 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný však dlužnou částku žalobkyni neuhradil, ač jej k tomu vyzývala naposledy předžalobní výzvou. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala právnická osoba tak, že provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, kdy byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány z vyžádaných dokladů, což měl žalovaný i potvrdit svým prohlášením. Žalobkyně dále uvedla, že neprokázání povinnosti řádného zjištění úvěruschopnosti žalovaného dle jejího názoru nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce. K jednání dne 14. 7. 2022 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla doručena náhradním doručením na adrese evidované v CEO jako adresa trvalého pobytu žalovaného již dne 2. 6. 2022. K ústnímu jednání dne 14. 7. 2022 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.

3. Provedeným dokazováním učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost anonymizováno se žalovaným dne 3. 5. 2019 uzavřela smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku společně s dopředu zkalkulovaným úrokem 935 Kč, poplatkem za„ administrativní činnost, zpracování a doručení“ 2 728 Kč a poplatkem za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ 1 642 Kč právnická osoba splatit formou 45 týdenních splátek ve výši 304 Kč, pouze poslední splátka činila 276 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil tzv. zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že v době uzavření smlouvy o zápůjčce pracoval jako montážní dělník u společnosti právnická osoba s příjmem ve výši 17 535 Kč měsíčně a v jeho domácnosti byl další nijak nespecifikovaný příjem 9 200 Kč. Žalovaný byl svobodný, adresa jeho trvalého pobytu byla adresou stát. instituce, bydlel v nájemním bytě a měl další dluhy, které splácel částkou 1 400 Kč měsíčně. Jeho měsíční výdaje činily 7 500 Kč měsíčně, přičemž nebylo zřejmé, zda tato částka již obsahovala splátku dluhů 1 400 Kč měsíčně či nikoli. Nic bližšího o poměrech žalovaného, jako například údaje o jím vyživovaných osobách, jejich věku a počtu, zjištěno nebylo. Žádnéy tyto údaje dokládající žalobkyně k žalobě nepřiložila. Protože se k ústnímu jednání dne 14. 7. 2022 nedostavila, nemohl ji soud vyzvat k doplnění těchto rozhodných tvrzení a zejména k označení důkazů k jejich prokázání. Celkem žalovaný splatil částku 2 810 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 postoupila právnická osoba pohledávku žalobkyni.

4. Podle ust. , (dále jako ) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost () a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

5. Podle ust. věta prvá Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

7. Podle ust. , (dále jako o.z.) Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle ust. o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z předloženého oznámení o postoupení pohledávky.

9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko zčásti.

10. Soud především předesílá, že z obsahu smlouvy o zápůjčce i dalších listin, zejména zákaznické karty, vyplývá, že žalovaný při uzavírání smlouvy o zápůjce nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti. Oproti tomu skutečnost, že právnická osoba při uzavírání smlouvy splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z. a tudíž ji bylo možno považovat za podnikatele, je evidentní. Soud proto předmětné právní jednání (uzavření smlouvy o zápůjčce mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným) posuzoval v souladu s ust. § 2 odst. 1 ZSÚ i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ.

11. Pokud žalobkyně tvrdila, že právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 3. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce, bylo sice prokázáno, že k tomuto jednání došlo, nicméně soud nemohl přehlédnout, že právnická osoba při jejím uzavírání rezignovala na svou povinnost uvedenou v cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ a nezjistila od žalovaného dostatečné informace k posouzení jeho úvěruschopnosti, když nezjistila ani údaj o počtu jeho vyživovacích povinností či o jeho nákladech na bydlení. Přitom právě údaj o počtu členů domácnosti případně odkázaných výživou na žalovaného je pro posouzení jeho úvěruschopnosti velmi významný. Pokud se týká nákladů na bydlení, žalovaný uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, avšak tomu neodpovídá údaj o jeho celkových výdajích 7 500 Kč měsíčně (možná obsahující i splátky jeho dalších půjček 1 400 Kč měsíčně), protože prostý součet obvyklých výdajů na stravu, ošacení, drogerii a případné léky dosahuje výše, po jejíž úhradě by žalovanému pouze stěží mohly zbýt dostatečné prostředky na úhradu nájmu. Jinými slovy již porovnání údajů o výši měsíčních výdajů žalovaného a o tom, že bydlí v nájmu, mělo právnická osoba vést přinejmenším k tomu, aby o úvěruschopnosti žalovaného zjistila podrobnější údaje. Pokud by se žalobkyně k jednání dne 14. 7. 2022 dostavila, byla by soudem vyzvána k doplnění těchto rozhodných tvrzení, avšak svou neúčastí se o tuto možnost připravila.

12. Nelze rovněž přehlédnout, že žalobkyně neoznačila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, že právnická osoba od žalovaného vyžádala nějakéy, když žádné z listin označených v části žádosti nadepsané "Ověřené dokumenty" nedoložila (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018 sp.zn. : Věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.)

13. Dle názoru soudu je tedy zjevné, že právnická osoba dle cit. ust. § 86 odst. 1, odst. 2 věta prvá ZSÚ v daném případě nepostupovala a zápůjčku žalovanému poskytla, aniž by bylo zřejmé, že žalovaný ji bude schopen splatit.

14. Rovněž zjevné narušování veřejného pořádku ve smyslu ust. § 588 o.z. je v tomto případě dle názoru soudu evidentní, protože sjednávání spotřebitelských úvěrů s dlužníky, kteří nejsou schopni je splácet, tyto osoby i jejich rodiny dostává do mimořádně špatné sociální situace (sociální pasti) s významně negativními celospolečenskými dopady.

15. Pokud žalobkyně ve své žalobě upozorňovala, že neprokázání povinnosti řádného zjištění úvěruschopnosti žalovaného nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, soud se s tímto jejím názorem neztotožňuje. Lze ostatně odkázat jak na bohatou judikaturu soudů nižších stupňů (namátkou např. rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 2. 2020 sp.zn. ), tak zejména i na závěry, k nimž Ústavní soud dospěl ve svém usnesení ze dne 6. 10. 2021 sp.zn. ).

16. Soud proto předmětnou smlouvu o zápůjčce i bez návrhu žalovaného posoudil jako právní jednání absolutně neplatné dle cit. ust. § 588 o.z. ve spojení s ust. § 87 odst. 1 ZSÚ a nikoli pouze jako právní jednání relativně neplatné ve smyslu ust. § 586 o.z.

17. Za této situace pak nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ. Smlouvou o zápůjčce bylo prokázáno, že právnická osoba žalovanému poskytla částku 7 000 Kč, přičemž žalovaný jí dle tvrzení žalobkyně vrátil pouze částku 2 810 Kč. Je tedy zřejmé, že částku 4 190 Kč nadále dluží. Pokud se týká splatnosti tohoto nároku, vzhledem k procesní pasivitě žalovaného znemožňující soudu jej vyzvat k doplnění rozhodných tvrzení ohledně jeho možností vrácení bezdůvodného obohacení (§ 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ) soud vyšel z obecné úpravy uvedené v § 1958 odst. 2 o.z. a splatnost dluhu žalovaného stanovil v závislosti na fikci doručení žaloby dne 2. 6. 2022. Proto vedle dlužné částky samotné soud žalobkyni podle cit. ust. § 1970 o.z. přiznal i nárok na úrok z prodlení ve výši 10% p.a., jak požadovala, avšak pouze za dobu od 3. 6. 2022, jak je uvedeno výše.

18. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 4 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z této částky za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle , tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala (za dobu do vynesení rozsudku) částku 5 730,38 Kč, na kapitalizovaném úroku částku 1 338,61 Kč, na běžícím úroku 29% za dobu od 19. 12. 2020 do vynesení rozsudku částku 2 640,68 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení částku 740,16 Kč a na běžícím úroku z prodlení 10% za dobu od 19. 12. 2020 do vynesení rozsudku částku 910,58 Kč, celkem tedy 11 360,42 Kč. Soud její nárok shledal důvodným pouze co do částky 4 190 Kč a úroku z prodlení od 3. 6. 2022 do vynesení rozsudku ve výši 76,93 Kč, tedy celkem co do částky 4 266,93 Kč. Žalobkyně tedy byla úspěšná z 37,6 % a naopak z 62,4 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. je to proto žalovaný, komu vzniklo právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Protože však, soudě podle obsahu spisu, žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud právo na jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.