Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
21 C 148/2021-42
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa,
; zastoupené Mgr. jméno příjmení, anonymizováno, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa,
o zaplacení 40 896,47 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 900 Kč od 2.7.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 14 996,47 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 996,47 Kč od 29.7.2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 900 Kč od 29.7.2020 do 1.7.2021 a s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 40 896,47 Kč od 29.7.2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 900 Kč od 2.7.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 14 996,47 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 996,47 Kč od 29.7.2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 900 Kč od 29.7.2020 do 1.7.2021 a s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 40 896,47 Kč od 29.7.2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 13.3.2021, doplněnou podáními ze dne 28.5.2021 a ze dne 28.6.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 40 896,47 Kč s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 40 896,47 Kč od 29.7.2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 896,47 Kč od 29.7.2020 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 7.2.2019 uzavřel žalovaný se žalobkyní (dříve pod názvem právnická osoba) smlouvu o hotovostním úvěru číslo za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně internetové aplikace žalobkyně. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, jež byly žalovanému zaslány na jeho bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal k vrácení jistiny úvěru, včetně poplatku za poskytnutý úvěr ve výši 1 000 Kč, úroku ve výši 15,49 % ročně a pojistného, a to ve 32 měsíčních splátkách po 2 100 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nevrátil a dluží žalobkyni celkem částku 40 896,47 Kč, tj. jistinu ve výši 35 935,21 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, neuhrazené úroky ke dni zesplatnění ve výši 2 559,26 Kč a neuhrazené pojistné ve výši 405 Kč. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalobkyně a právní zástupkyně žalobkyně se k jednání soudu omluvily, žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 12.7.2021 náhradně). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaný ve věci nevyjádřil.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 7.2.2019 plyne, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale SMS kódem: číslo. Z obsahu textu této listiny plyne, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč a pojistného ve výši 135 Kč měsíčně, a to ve 32 měsíčních splátkách po 2 100 Kč; první splátka byla splatná dne 20.3.2019, všechny další splátky vždy k 20. dni v měsíci. Roční úroková sazba činila 15,49 %.
6. Ze Splátkového kalendáře plyne, že sjednaná výše splátek činila 2 100 Kč měsíčně.
7. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava práv a povinnosti spojených s poskytovaným úvěrem. Formulář není opatřen podpisem žalovaného.
8. Z Úvěrových podmínek plyne úprava práv a povinností při poskytování úvěrů. Úvěrové podmínky nejsou opatřeny podpisem žalovaného.
9. Z výpisu z účtu číslo bankovní účet vedeného u právnická osoba, za období od 1.11.2018 do 5.2.2019 plyne, že majitelem účtu je žalovaný, dne 14.11.2018 byla na účet připsána dobírka ve výši 18 000 Kč, dne 14.12.2018 dobírka ve výši 3 374 Kč, dne 14.1.2019 dobírka ve výši 16 486 Kč, dne 29.1.2019 nemocenská ve výši 3 108 Kč.
10. Z výpisu z účtu vedeného u příjmení příjmení plyne, že dne 7.2.2019 byla odepsána odchozí platba ve výši 50 000 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet.
11. Z výzvy ze dne 1.6.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 9 265 Kč s upozorněním na zesplatnění úvěru. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 4.6.2020, jak plyne z detailu k zásilkám.
12. Z dopisu ze dne 28.7.2020 plyne že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě žalované částky.
13. Z přehledu plateb plyne, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 24 100 Kč.
14. Z předžalobní výzvy ze dne 16.11.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 16.11.2020, jak plyne z podacího archu.
15. Z kopie občanského průkazu žalovaného plynou osobní údaje o žalovaného.
16. Z výpisu z aplikace žalobkyně plyne, že žalovaný byl svobodný, neměl děti, bydlel v nájmu, byl zaměstnán ve společnosti právnická osoba s příjmem 13 656 Kč, jeho výdaje činily 7 600 Kč (z toho náklady na bydlení částku 6 580 Kč).
17. Ze sdělení právnická osoba ze dne 7.7.2021 plyne, že majitelem účtu č. bankovní účet byl v době rozhodné žalovaný.
18. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba plyne, že dne 8.2.2019 byla na účet připsána částka 50 000 Kč od právnická osoba
19. Skutkový závěr: Žalobkyně dne 8.2.2019 vyplatila na účet žalovaného částku 50 000 Kč. Žalovaný tuto částku žalobkyni nevrátil.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
24. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
25. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
26. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
27. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
28. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
29. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
31. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 7.2.2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni ve splátkách, včetně sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1000 Kč, sjednaného úroku a pojištění. Předložená smlouva o úvěru ze dne 7.2.2019 není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena SMS kódem: číslo.
32. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím internetové aplikace žalobkyně. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.
33. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně tato vycházela z informací získaných od žalovaného při vyplnění elektronické žádosti. Takto žalovaný udal svůj příjem 13 656 Kč, výdaje 7 600 Kč (z toho náklady na bydlení 6 580 Kč), uvedl, že byl svobodný, neměl děti, bydlel v nájmu. Dále žalobkyně měla dle svých tvrzení provést lustraci v insolvenčním rejstříku a registru SOLUS.
34. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný je v době před uzavřením smlouvy zaměstnán a s jakým výdělkem. Pokud žalobkyně odkázala v žalobě na bankovní účet žalovaného, na který měla být mzda žalovaného ve výši 13 656 Kč poukazována, tak se lze jen domnívat, že částky připsané na účet žalovaného ve dnech 14.11.2018, 14.12.2018, 14.1.2019 a 29.1.2019 (ve výši 18 000 Kč, 3 374 Kč, 16 486 Kč, 3 108 Kč) představovaly mzdu žalovaného. Dle názoru soudu žalobkyně rovněž řádně neověřovala výdaje žalovaného, když se spokojila s tím, že žalovaný uvedl souhrnnou částku 7 600 Kč (z toho náklady na bydlení 6580 Kč). Je nezbytné, aby žalobkyně ověřila např. způsob uspokojování potřeby bydlení, výše nákladů žalovaného na bydlení, apod.
35. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.
36. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
37. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z běžného účtu č. bankovní účet, z nějž má soud ve spojení se právnická osoba ze dne 7.7.2021 za prokázané, že majitelem tohoto účtu je žalovaný, přičemž dne 8.8.2019 byla na tento účet připsána částka 50 000 Kč; částka byla odeslaná od žalobkyně. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč žalovanému vyplatila. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný tyto peněžní prostředky žalobkyni nevrátil, porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, a proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 25 900 Kč, tj. částku získanou odečtením částky 24 100 Kč, kterou žalovaný žalobkyni již uhradil, od poskytnuté částky 50 000 Kč. Co do zbytku požadované částky ve výši 14 996,47 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, včetně požadovaného úroku ve výši 15,49 % ročně z částky 40 896,47 Kč od 29.7.2020 do zaplacení (výrok II. rozsudku).
38. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 16.11.2020, jež byla téhož dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 30.6.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 1.7.2021. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 2.7.2021 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 8,50 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení již od 29.7.2020, tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně z částky 25 900 Kč od 2.7.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 900 Kč od 29.7.2020 do 1.7.2020 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 996,47 Kč od 29.7.2020 do zaplacení, pak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnout.
39. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
40. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 25 900 Kč (63,33 %), žalovaný co do částky 14 996,47 Kč (36,67 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 26,66 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 4 223 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 045 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 1 800 Kč, tj. ve výši 378 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 1 126 Kč rovnající se 26,66 %.
41. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 28.5.2021 a ze dne 28.6.2021, neboť je nepovažuje za účelně vynaložené náklady řízení, když z nich neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Lanem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.