Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 87/2022-10
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 17. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 17. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkem částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 17. 1. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně jako věřitelka uzavřela se žalovanou jako dlužnicí dne 17. 12. 2020 prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně webová adresa smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě po prověření úvěruschopnosti žalované byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná spolu s žádostí o poskytnutí úvěru předložila své příjmy a výdaje, uvedla své osobní a majetkové poměry, byla lustrována v databázi SOLUS. Částka byla žalované zaslána bankovním převodem na účet žalované č. bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala částku 10 000 Kč žalobkyni vrátit do 16. 1. 2021 spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně, tj. 2 700 Kč, celkem se tak zavázala zaplatit žalobkyni částku 12 700 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná ve lhůtě splatnosti dlužnou částku nezaplatila. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzývána k úhradě dluhu, na výzvu nereagovala, dlužnou částku do podání žaloby nezaplatila. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny, úrok sjednaný ve smlouvě žalobkyně nepožaduje.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1696/2005).
Dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně se dne 17. 12. 2020 zavazuje poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na účet žalované, žalovaná se zavázala vrátit úvěr ve sjednané době spolu s úroky v dohodnuté výši. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované. Na účet žalované z účtu žalobkyně byla dne 17. 12. 2020 převedena částka 10 000 Kč označená„ půjčka dle smlouvy číslo“. Právní zástupce žalobkyně vyzývá jménem žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 17. 12. 2020 dopisem ze dne 7. 12. 2021. Žalobkyně podniká a při své podnikatelské činnosti je oprávněna poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelské úvěry, a to od 10. 2. 2016.
Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
Žalobkyně podniká v předmětu činnosti poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů (z veřejného rejstříku vedeného u název soudu). Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 17. 12. 2020 elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu, kterou nazvaly smlouva o spotřebitelském úvěru číslo podle které žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalované poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč dne 17. 12. 2020 na účet žalované uvedený ve smlouvě a žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala částku 10 000 Kč vrátit žalobkyni do 16. 1. 2021 (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z dotazníku, z faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, z výpisu z aplikace název, z potvrzení název název o vedení účtu, z výpisu z účtu žalobkyně). Právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem podaným k doručení žalované dne 7. 12. 2021 (z dopisu právního zástupce žalobkyně adresovaného žalované dne 7. 12. 2021, z poštovního podacího archu). Žalobkyně tvrdí, že žalovaná na v žalobě uplatněnou pohledávku ničeho neuhradila, žalovaná toto tvrzení nepopřela, a protože toto tvrzení nebylo ani žádným důkazem vyvráceno, soud z něj vychází.
Při právním hodnocení věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaná coby úvěrovaná uzavřely dne 17. 12. 2020 smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronické komunikace na dálku. Podle této smlouvy žalobkyně splnila svůj závazek a poskytla žalované na její žádost částku 10 000 Kč dne 17. 12. 2020. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do 16. 1. 2021. Žalovaná závazek vůči žalobkyni nesplnila. Právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu nereagovala. Soud proto shledal žalobní nárok co do základu a výše důvodný a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru 10 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru 17. 1. 2021 do zaplacení, přičemž důvodnost úroku z prodlení je dána § 1970 o. z. a jeho výše § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni zaplatila.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, přiznal jí soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, kteréžto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z odměny za zastoupení advokátem, a to paušální odměny podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o.s.ř.).