Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 104/2021-117
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 63 407 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 766,81 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 343,68 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení a z částky 13 423,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem ve výši 3 780 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 766,81 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 343,68 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení a z částky 13 423,13 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem ve výši 3 780 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.</b>
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 63 407 Kč s příslušenstvím z titulu tří smluv.
2. Tvrdila, že na základě smlouvy uzavřené dne 13. 6. 2016 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalované peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 12 357 Kč. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Žalovaná dluží celkem 28 700,68 Kč na jistině a poplatku, žalobkyně dále požaduje kapitalizované úroky, kapitalizované zákonné úroky z prodlení, běžící úrok 27 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.
3. Dále tvrdila, že na základě smlouvy uzavřené dne 24. 2. 2016 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 6 743 Kč. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Žalovaná dluží celkem 4 414,19 Kč na jistině a poplatku, žalobkyně dále požaduje kapitalizované úroky, kapitalizované zákonné úroky z prodlení, běžící úrok 20,50 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.
4. Rovněž tvrdila, že na základě smlouvy uzavřené dne 28. 12. 2015 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalované peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 18 869 Kč. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Žalovaná dluží na celkem 30 292,13 Kč na jistině a poplatku, žalobkyně dále požaduje kapitalizované úroky, kapitalizované zákonné úroky z prodlení, běžící úrok 19,70 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.
5. Okresní soud ve Svitavách rozsudkem ze dne 29. 9. 2021, č. j. 16 C 104/2021-68, žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť žalobkyně, která se nedostavila k nařízenému jednání, neprokázala, že žalované vyplatila jistiny u jednotlivých úvěrů.
6. Žalobkyně proti rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. a) co do částky 16 343,68 Kč a úroku z prodlení z této částky a v rozsahu výroku I. c) co do částky 13 423,13 Kč a úroku z prodlení z této částky brojila odvoláním, ke kterému přiložila doklady o vyplacení úvěrů.
7. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 13. 1. 2022, č. j. 22 Co 307/2021-93, rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Dle odvolacího soudu byl rozsudek okresního soudu vadný ve smyslu § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť porušil princip právní jistoty – písemně vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti, což je otázka, kterou by bylo namístě zkoumat až poté, kdy soud shledá, že byly naplněny předpoklady pro uzavření smlouvy o zápůjčce a vzniku nároku na vrácení plnění ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně, která se z důvodu procesní ekonomie omluvila z jednání a požádala soud, aby ji případně vyzval k dalšímu doplnění tvrzení a důkazů, tedy důvodně nemohla předpokládat, že nebylo prokázáno předání peněžních prostředků žalované. Za této situace měl okresní soud vyzvat žalobkyni k doplnění důkazu k prokázání této skutečnosti, což neučinil.
8. Vzhledem k tomu, že v odvolání nebylo specifikováno, zda předmětem řízení zůstaly jistiny či jiné nároky vyplývající ze smluv, okresní soud žalobkyni vyzval, aby tyto nároky specifikovala. Žalobkyně poté doplnila, že předmětem řízení zůstaly jistiny a odpovídající úrok z prodlení, avšak omylem uvedla dvakrát stejné číslo smlouvy, což opravila k další výzvě soudu.
9. Okresní soud tedy po zrušení části svého rozsudku opětovně věc ve zrušeném rozsahu (nároky na jistinu a úroky z prodlení ze smluv ze dne 28. 12. 2015 a 13. 6. 2016) projednal a učinil následující skutková zjištění:
10. Ze smlouvy ze dne 13. 6. 2016 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout na účet částku 29 000 Kč, a to 13 dnů od podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala částku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 12 357 Kč.
11. Ze smlouvy ze dne 28. 12. 2015 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout na účet částku 36 000 Kč, a to 13 dnů od podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala částku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 16 869 Kč.
12. Z výpisu z účtu (právního předchůdce) žalobkyně soud zjistil, že dne 15. 6. 2016 byla žalované převedena částka 29 000 Kč. Dne 30. 12. 2015 byla žalované převedena částka 30 555 Kč.
13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že pohledávky ze smluv byly postoupeny žalobkyni.
14. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná zaplatila více, než tvrdí žalobkyně.
15. Co do skutkového stavu lze uzavřít, že rozdíl částek vyplacených žalobkyní (jejím pr. předchůdcem) a částek zaplacený žalovanou odpovídá částkám, které zůstaly předmětem řízení.
16. Po právní stránce soud smlouvy a právní vztahy z nich vzniklé již, jsa vázán názorem odvolacího soudu, hodnotil jako zápůjčky podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ), nikoli jako úvěry.
17. Třebaže se jednalo o spotřebitelské úvěry, soud již neřešil dostatečnost posuzování úvěruschopnosti, neboť předmětem řízení zůstala toliko částka jistiny odpovídající celé jistině po odečtení celé zaplacené částky, případné porušení povinnosti posuzovat s odbornou péči úvěruschopnost žalované by tedy nemělo na výsledné rozhodnutí vliv – žalovaná je povinna vrátit zbytek jistiny, ať už se jedná o platnou smlouvu o zápůjčce (povinnost vyplývá z § 2390 OZ) nebo smlouvu neplatnou (povinnost vrátit zbytek jistiny by pak vyplývala z § 2991 OZ, tedy z ustanovení o bezdůvodném obohacení).
18. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ a jeho výše pak z nař. vlády č. 351/2013 Sb.
19. Soud proto žalobě v rozsahu, ve kterém byl předchozí rozsudek zrušen odvolacím soudem, vyhověl.
20. Závěrem soud podotýká, že v této věci sice odvolací soud zrušil původní rozsudek okresního soudu pro jeho překvapivost, když okresní soud nevyzval účastníka, který se nedostavil k jednání, k doplnění důkazních návrhů, nicméně okresní soud bude ve své další rozhodovací činnosti v budoucnu nadále vycházet z výkladu § 118a o. s. ř., jak je ustálen v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu Nejvyšší soud dovodil, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 a ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2528/2010 a usnesení téhož soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1277/2012). Poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 a ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3945/2013). Námitka, že potřeba doplnit důkazy vyvstala již před prvním jednáním ve věci, a proto měl soud prvního stupně postupovat podle ustanovení § 114a odst. 1 o. s. ř., pomíjí, že dokazování provádí soud zásadně při jednání (§ 122 odst. 1 o. s. ř.) a že teprve po provedení dokazování může soud učinit závěr o tom, zda je takové poučení potřeba. Soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní při jiném úkonu než při jednání neposkytuje (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016).
21. Stručně shrnuto, i když bude soud v budoucnu vyzývat k doplnění tvrzení či důkazů, nejedná se (ani se nemůže jednat) o poučení podle § 118a o. s. ř. Vedle toho taková výzva není (ani nemůže být) nijak určující z hlediska názoru soudu na skutkový stav nebo právní posouzení, neboť teprve po provedení dokazování může soud učinit závěr o tom, zda jsou či nejsou tvrzení žalobce prokázána a zda je tedy poučení podle § 118a o. s. ř. potřeba (což se přesně stalo v této věci, když soudce teprve při bezprostřední přípravě na jednání – a soud procesně až při jednání – zjistil, že ve věci se nejedná o běžnou smlouvu pr. předchůdce žalobkyně, kde téměř vždy bývá převzetí jistiny stvrzeno podpisem). Soud tedy, ať už bude nebo nebude před prvním jednáním žalobkyni k čemukoli vyzývat, ani v budoucnu nebude odročovat jednání ani žalobkyni dodatečně písemně vyzývat, pokud vyvstane potřeba poučení podle § 118a o. s. ř., žalobkyně se nedostaví a z jednání se neomluví z důležitého důvodu. Důležitým důvodem přitom není rozhodnutí žalobkyně neúčastnit se jednání z důvodů procesní ekonomie. (Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se za důležitý důvod, pro který účastník (jeho zástupce) může požádat o odročení jednání, považuje ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jak okolnost (událost), která účastníku (jeho zástupci) objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání (například zdravotní indispozice, účast u jiného jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem (jeho zástupcem) případně způsobená nebo jinak zaviněná, jestliže ji lze považovat - zejména za přihlédnutí ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka (jeho zástupce) - za důležitou (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. ledna 2017, sp. zn. 21 Cdo 1834/2015)).
22. Při rozhodování o nákladech řízení je třeba rozlišit jednotlivé etapy soudního řízení z hlediska tarifní hodnoty (výše předmětu řízení), učiněných úkonů a poměru úspěchu a neúspěchu. Předmět řízení činil v průběhu prvního řízení před okresním soudem 63 407 Kč, před odvolacím soudem a následným řízením před okresním soudem po zrušení rozsudku činil předmět řízení 29 766,81 Kč. Právě v této částce byla žalobkyně úspěšná. Úspěch stran byl tedy do skončení prvního řízení rovnoměrný, v tomto rozsahu proto žádné ze stran nenáleží náhrada nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Naopak v odvolacím řízení byla žalobkyně plně úspěšná, když dosáhla zrušení rozsudku v napadeném rozsahu. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v odvolacím řízení. Ty sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku 634 Kč a nákladů právního zastoupení 3 146 Kč (1 úkon podle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrada DPH 21 %). Stejně tak byla plně úspěšná v následném řízení před soudem prvního stupně, avšak v tomto řízení učinila pouze úkony doplňující informace, které mohly (a měly) být obsaženy již v odvolání (doplnění údaje o tom, jaké nároky představují částky, do kterých se žalobkyně odvolala) – tyto úkony tedy nelze považovat za účelné (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), proto náklady za ně vynaložené nelze nahrazovat. To ostatně reflektovala i žalobkyně, když ve své omluvě z jednání účtovala odvolání a další dva doplňující úkony pouze jako jedno písemné podání. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem ve výši 3 780 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.