Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 217/2021-47

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 13 059 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 059 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 059 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 207,64 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 059 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 059 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 207,64 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 059 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě úvěrové smlouvy ze dne 29. 4. 2019. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. V souladu s ustanovením soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 9. 9. 2020 mezi společností právnická osoba, IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa žalobkyně, IČ číslo, jako postupníkem a novým věřitelem.

4. Soud zjistil a vzal za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 29. 4. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 9 000 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 30. 5. 2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal na svůj bankovní účet č. bankovní účet dne 30. 4. 2019, přičemž původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo a jako variabilní symbol byl mezi stranami zvolen jako rodné číslo žalovaného. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil.

5. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód číslo. Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 30. 4. 2019 na bankovní účet žalovaného.

6. Žalovaná částka sestává z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 792,70 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 266,30 Kč.

7. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel lustrací veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo dle názoru žalobkyně k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Ještě před jednáním zcela obecně doplnila (respektive zopakovala) žalobkyně svá předchozí tvrzení ohledně úvěruschopnosti.

8. Úvěr byl poskytován dne 30. 4. 2019 z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet.

9. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce ze dne 9. 10. 2020.

10. Soud dospěl k závěru, že na řešenou věc by byla potřeba i úprava , o spotřebitelském úvěru, ve spojení s  . V dané věci se jednalo hypoteticky o spotřebitelský úvěr dle ust. cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. cit. zákona).

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

12. Podle , o spotřebitelském úvěru platí:„ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“.

13. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Tato právní úprava má základ v předpisech Evropské unie.

14. Soud dospěl k závěru, že žalobce sice prokázal uzavření smlouvy, avšak původní věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalovaného, tudíž smlouva byla neplatná, a to absolutně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Žalobce nepředložil jediný doklad o příjmové či výdajové stránce žalované v době sjednávání úvěrové smlouvy. Žalobce nepředložil žádné podklady, z kterých by se vůbec mohl podávat obraz o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaného v době sjednávání úvěru. To je ale zcela nesprávný přístup (k tomu viz např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. , Ústavní soud v nálezu ze dne 26. února 2019 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Postup věřitele nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

15. Věřitel nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy podle § 588 o. z.

16. Protože bylo žalovanému poskytnuto plnění na základě neplatné smlouvy, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ( o.z.) a žalovaný je proto povinen toto plnění vydat tomu, na jehož úkor se obohatil ( o.z.). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným dle a násl. na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimována. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 9 000 Kč a že zbývá uhradit 9 000 Kč, proto soud žalobě vyhověl ohledně částky ve výši 9 000 Kč (bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat), ohledně zbývající částky, které žalobkyně po žalovaném požadovala z titulu uzavřené úvěrové smlouvy, kterou soud právně kvalifikoval jako neplatnou, soud žalobu zamítl, neboť se nejedná o částky, které by soud mohl přiznat jako bezdůvodné obohacení.

17. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  uvedena lhůta splnění, byla žalovaná povinna plnit na výzvu žalobkyně obsažené v samotné úvěrové smlouvě.

18. Jelikož žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 31. 5. 2019 s plněním svého závazku v prodlení (, 1970 o.z.). Žalobkyně je proto oprávněna požadovat zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky od 31. 5. 2019. Výše úroků z prodlení byla stanovena podle ustanovení vládního

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná z 38 % (úspěch žalobkyně z 69 % a neúspěch z 31 %), proto jí náleží 38 % účelně vynaložených nákladů řízení spočívajících v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, nákladech právního zastoupení za 3 úkony právní služby, přičemž 3 úkony po 300 Kč dle (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepsání žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle

a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 378 Kč, celkem činí náklady řízení částku ve výši 3 178 Kč, přičemž 38 % účelně vynaložených nákladů řízení činí 1 207,64 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náklady, které nebyly účelně vynaloženy (doplnění žalobních tvrzení na výzvu soudu, neboť žaloba měla být perfektní už při jejím podání). Pro úplnost soud dodává, že byly splněny podmínky aplikace ust. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.