Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 77/2022-53
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 33 075 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:
částku 33 075 Kč,
částku 1 563 Kč představující smluvní úrok ve výši 21,55 % ročně do dne zesplatnění,
částku 300 Kč představující smluvní náhradu účelně vynaložených nákladů,
smluvní úrok ve výši 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2021 do 23. 11. 2021,
smluvní úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení,
zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně požadovala uložit žalovanému povinnost uhradit jí smluvní úrok ve výši 13,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení.
III. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 75 Kč, která bude vrácena prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Mělníku, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 501 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku: částku 33 075 Kč, částku 1 563 Kč představující smluvní úrok ve výši 21,55 % ročně do dne zesplatnění, částku 300 Kč představující smluvní náhradu účelně vynaložených nákladů, smluvní úrok ve výši 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2021 do 23. 11. 2021, smluvní úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně požadovala uložit žalovanému povinnost uhradit jí smluvní úrok ve výši 13,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení. III. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 75 Kč, která bude vrácena prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Mělníku, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 501 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se obrátila dne 14. 10. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 33 075 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši 21,55 % ročně v 25 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč. Z celkové výše úvěru měla být částka 27 500 Kč poskytnuta přímo na bankovní účet žalovaného a částka 2 500 Kč měla být vyplacena zprostředkovateli jako jeho provize. Splatnost první splátky byla sjednána na den 20. 6. 2021. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 24. 8. 2021. Žalovanou částku 30 075 Kč tvoří dlužná jistina úvěru ve výši 30 000 Kč, smluvní pokuty za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši 1 497 Kč (3 × 499 Kč), smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 1 578 Kč. Příslušenství sestává z náhrady nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 300 Kč (3 odeslané upomínky po 100 Kč), smluvního úroku ve výši 21,55 % ročně do okamžiku zesplatnění kapitalizovaného částkou 1 563 Kč a následně z běžícího smluvního úroku (21,55 % ročně) a běžícího zákonného úroku z prodlení (8,5 % ročně) od dne následujícího do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní úvěrovou smlouvu číslo včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že částka 27 500 Kč bude poskytnuta přímo na bankovní účet žalovaného a částka 2 500 Kč bude vyplacena zprostředkovateli jako jeho provize, a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky ve výši 21,55 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v 25 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč RPSN činila 35,20 %. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s každou splátkou úvěru (čl. IV odst. 2 písm. c) smluvních podmínek) a v případě zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalovaného byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení (čl. IV odst. 2 písm. b) smluvních podmínek). Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 100 Kč za každou jednotlivou upomínku (čl. IV odst. 4 písm. a), b) smluvních podmínek). Smluvní úroky pak byl žalovaný povinen hradit z dlužné jistiny až do úplného zaplacení (čl. IV odst. 3 písm. c) smluvních podmínek) /viz smlouva o úvěru na č. l. 21-23, předpis splátek na č. l. 20, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 17-19, úvěrové podmínky na žalobkyně na č. l. 28-29 Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jednak na základě výpisů z dostupných evidencí (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí) a jednak na základě údajů získaných od žalovaného, kdy žalobkyně měla k dispozici mimo jiné výplatní pásky žalovaného a výpisy z jeho bankovního účtu. Žalovaný byl toho času zaměstnaný u společnosti právnická osoba, kde dosahoval průměrného měsíčního příjmu ve výši 40 400 Kč čistého. Měsíční výdaje žalovaného činily náklady na bydlení 2 000 Kč (žalovaný bydlel u rodičů) a splátky dříve čerpaný úvěrů/zápůjček ve výši 8 906 Kč /viz výpis z insolvenčního rejstříku na č. l. 13, výplatní pásky žalovaného na č. l. 13 p. v. -14, žalovaným podepsaný formulář nazvaný posouzení úvěruschopnosti zákazníka na č. l. 14 p. v., výpis z centrální evidence exekucí na č. l. 16, čestné prohlášení žalovaného na č. l. 24, výpis z bankovního účtu žalovaného na č. l. 31-32 Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostal do prodlení a dlužné splátky neuhradil ani po výzvách žalobkyně k úhradě /viz potvrzení o provedení transakce na č. l. 25-26, výzva k úhradě ze dne 30. 6. 2021 a dne 23. 7. 2021 včetně seznamu odeslaných upomínek v elektronické podobě v databázi soudu příjmení, tabulka umoření na č. l. 20 Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni 24. 8. 2021 splatným. Žalovaný byl o zesplatnění informován dopisem, který byl současně předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky /viz oznámení o zesplatnění včetně poštovního podacího lístku na č. l. 27 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
9. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
10. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 5. 2021 platně uzavřena smlouva o úvěru (který byl současně úvěrem spotřebitelským). Soud uzavřel, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala a vyhodnotila řádně. Žalovaný toho času dosahoval nadprůměrných příjmů, když kupříkladu v březnu 2021 dosáhl čistého příjmu dokonce ve výši 62 459 Kč. příjmení to byl žalovaný ze strany žalobkyně lustrován v dostupných evidencích a nic nenasvědčovalo tomu, že žalovaný není schopen své závazky plnit nebo že by byl předlužen. Soud tedy vyhodnotil smlouvu o úvěru jakožto celek za platnou.
12. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit se sjednaným úrokem ve výši 21,55 % ročně ve formě 25 pravidelných měsíčních splátek po 1 500 Kč. Toto však žalovaný dosud neučinil, když neuhradil ani jednu splátku. Sjednanou úrokovou sazbu ve výši 21,55 % ročně soud taktéž považuje za platné smluvní ujednání, které se nepříčí zákonu ani dobrým mravům. Soud proto žalobě vyhověl ohledně celé dlužné částky ve výši 33 075 Kč, sestávající se z dosud ani z části neuhrazené jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč, smluvní pokuty za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši 1 497 Kč (3 × 499 Kč) a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny v kapitalizované výši 1 578 Kč, neboť ujednání o smluvních pokutách byla sjednána v souladu s limity stanovenými ve shora citovaném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
13. Pokud jde o uplatněné příslušenství, soud žalobě dále vyhověl ohledně nároku na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, a to ve výši 300 Kč, když tyto náklady byly mezi stranami sjednány přímo ve smlouvě o úvěru ve výši 100 Kč za každou ze tří odeslaných výzev k úhradě (výzvy ze dne 30. 6. 2021 a 23. 7. 2021 a předžalobní výzva obsažená v oznámení o zesplatnění úvěru). Dále bylo zcela vyhověno žalobnímu návrhu na přiznání částky 1 563 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 21,55 % ročně za dobu do zesplatnění úvěru.
14. Pokud však jde o smluvní úrok z úvěru ve výši 21,55 % ročně dále běžící ode dne zesplatnění, zde soud žalobě vyhověl pouze částečně. Z hlediska právního hodnocení bylo totiž v dané věci třeba aplikovat novelu zákona o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. č. 186/2020 Sb. Tato novela doplnila § 122 zákona o spotřebitelském úvěru nový odstavec 4, podle něhož u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Zjednodušeně řečeno toto ustanovení omezuje nárok věřitele ze spotřebitelského úvěru na smluvní úrok po 90 dnech prodlení dlužníka pouze na výši, která odpovídá zákonnému úroku z prodlení.
15. S ohledem na shora uvedené soud žalobkyni stran smluvního úroku přiznal nárok na úrok ve výši 21,55 % ročně z dlužné jistiny 30 000 Kč od 25. 8. 2021 do 23. 11. 2021 (tj. za období prvních 90 dnů prodlení žalovaného) a dále již jen na úrok ve výši 8,5 % ročně (tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí – 2. pololetí roku 2021, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů) z dlužné jistiny 30 000 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu byl nárok žalobkyně na smluvní úrok z úvěru jako nedůvodný zamítnut.
16. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.
17. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.
18. O vrácení části soudního poplatku (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jelikož žalobkyně na soudním poplatku uhradila o 75 Kč více, když uhradila soudní poplatek v částce 1 398 Kč Soudní poplatek v dané věci správně činí 1 323 Kč (tj. 4 % z předmětu řízení ve výši 33 075 Kč podle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků). O lhůtě k vrácení bylo rozhodnuto podle § 10a odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části (viz výrok II. rozsudku), nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 3 501 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 323 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 075 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
20. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím splněny řádně a včas, lze se jejich výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.