Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
15 C 277/2021-51
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 39 731 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 39 731 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky za období od 26. června 2021 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 3 042 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 39 731 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky za období od 26. června 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 3 042 Kč.</b>
Předmětem řízení byla žaloba, doručená zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 29. června 2021, ve znění doplnění žaloby ze dne 8. září 2021, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 39 731 Kč s příslušenstvím. Uvedená částka představovala pohledávku na vrácení úvěru ve výši 25 000 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina), na zaplacení smluvní pokuty v částce 12 500 Kč a úroku ve výši 4 231 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně dále domáhala zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z žalované pohledávky, a to za období od 26. června 2021 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedla žalobkyně, že žalovaný dne datum uzavřel s předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ úvěrující“) smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla úvěrující žalovanému požadovanou jistinu v částce 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 14. února 2019. Při porušení této povinnosti byl žalovaný podle smlouvy také povinen zaplatit úvěrující smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný poskytnutou částku úvěrující nevrátil, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu od 15. února 2019 do 28. června 2020, tj. v částce 12 500 Kč. Uvedené pohledávky byly smluvně postoupeny žalobkyni dne datum. Dne datum pak měla být mezi účastníky uzavřena dohoda o uznání dluhu, podle níž se měl žalovaný zavázat splácet svůj dluh vůči žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách. Již ohledně 3. a 4. splátky se však dostal do prodlení se splácením a proto žalobkyně využila svého práva ze smlouvy a vyzvala žalovaného k placení celého dluhu 39 731 Kč do 25. června 2021, což žalované také neučinil.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast žalující strany byla předem omluvena.
Dokazováním soud zjistil skutečnosti uváděné žalobkyní. Obsah závazkového vztahu účastníků prokázala jejich dohoda o splácení ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“) ve spojení se smlouvami o úvěru, jež měly být sjednány právě mezi žalovaným a původní úvěrující a ve spojení s výpisy z bankovního účtu původní úvěrující, z nichž bylo zjištěno předání úvěrových peněz.
Podle ujednání účastníků ze dne datum se stala celá žalovaná částka 39 731 Kč jistinou pohledávek žalobkyně a stejné ujednání potvrzovalo také postoupení pohledávek původní úvěrující žalobkyni a sjednání práva žalobkyně požadovat zaplacení celé jistiny v případě prodlení se splácením. Protože žalovaný nesplácel svůj dluh podle dohody účastníků, vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 17. června 2021 k zaplacení celé žalované pohledávky do 25. června 2021 a tento dopis odeslala žalovanému poštou dne 17. června 2021, tedy před termínem této splatnosti (§ 573 OZ)
Žalovaný tedy byl povinen zaplatit žalobkyni částku odpovídající žalované jistině podle § 2395 OZ jako nevrácený úvěr a protože svou platební povinnost ve sjednané lhůtě, resp. ve lhůtě stanovené úvěrující ve smyslu § 1958 OZ nesplnil, je důvodná nejen žaloba na placení žalované jistiny, ale ve smyslu § 1970 OZ také na placení úroku z prodlení, jehož žalovaná výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Soud proto žalobě v plném rozsahu výrokem I. vyhověl, když aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. OZ s ohledem na postoupení žalované pohledávky smlouvou žalobkyni.
Lhůta pro splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“).
Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ, podle kritéria procesního úspěchu ve věci, kdy žalobkyně měla plný úspěch ve věci a přísluší jí právo na plnou náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem.
Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek ve výši 1 590 Kč, odměnu svého zástupce v částkách po 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, spočívajících ve výzvě k plnění, převzetí a přípravě zastoupení a v písemném podání ve věci. Dále žádala paušální náhradu provozních výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony po 100 Kč a zřejmě i náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z nahrazovaných výdajů svého zástupce. Celkem se jednalo o náhradu ve výši 3 768 Kč.
Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady: na soudní poplatek v částce 1 590 Kč; na odměnu svého zástupce, který je advokátem (v souladu se závěry vyjádřenými mj. v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. července 2017, sp. zn. 25 Cdo 1750/2017; všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky, vyjádřeným v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 (uveřejněném pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. spis žaloby) po 500 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 advokátního tarifu; na provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, také v souladu se závěry vyjádřenými v usneseních Nejvyššího soudu České republiky, například ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, po 100 Kč za dva zohledněné úkony, na odvod daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Celkem se tedy jedná o náklady řízení v částce 3 042 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. O splatnosti náhrady těchto nákladů k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla stanovena také podle § 160 odst. 1 OSŘ.
Další žádanou náhradu, jež se týká nákladů za úkon právní služby zástupkyně žalobkyně, spočívající ve výzvě k plnění adresované žalovanému, učiněné před zahájením řízení, nelze zohlednit. Takto případně vynaložené (neboť nebylo doloženo jejich zaplacení) náklady bylo nutné hodnotit také jako neúčelné s ohledem na předmět činnosti žalobkyně, která se zabývá obchodováním s peněžitými pohledávkami a jejich vymáháním. V možnostech žalobkyně tedy jistě je vyzvat dlužníky k plnění jejich platebních povinností s upozorněním na případné soudní vymáhání pohledávky. V tomto směru lze odkázat na shodné závěry, vyjádřené například v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2016, č. j. 25 Co 192/2016-62, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 325/2014, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. srpna 2017, č. j. 25 Co 208/2017-94, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 272/2015, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. ledna 2016, č. j. 25 Co 445/2015-55, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 166/2014, či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. ledna 2016, sp. zn. 25 Co 427/2015, vydaného jakožto soudem odvolacím ve vě-ci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 157/2014.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím soudu zdejšího (§ 204 odst. 1 OSŘ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.