Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 255/2021-49
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, Francouzská republika
jednající prostřednictvím odštěpného závodu právnická osoba, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení 95 708,63 Kč s příslušenstvím
rozsudkem pro zmeškání
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 95 708,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 87 327,34 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 676,95 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení, Ph.D.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 95 708,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 87 327,34 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 676,95 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 95 708,63 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému revolvingové úvěry a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané době nevrátil. Mezi stranami (žalobkyně tehdy vystupovala pod právnická osoba, a. s.) došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 100 000 Kč, který žalovaný opakovaně čerpal v celkové výši 215 436 Kč a vyčerpanou částku společně se sjednanými úroky, pojistným, smluvními pokutami a poplatky žalovaný částečně hradil, avšak v září 2020 své závazky hradit přestal a nyní zbývá neuhrazená jistina 55 740,42 Kč, neuhrazené úroky 5 527,73 Kč, neuhrazené pojistné 658,68 Kč, náhrada nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvní pokuta 479,89 Kč. Na základě uvedené smlouvy byl dále žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 150 000 Kč, který žalovaný opakovaně čerpal v celkové výši 74 251 Kč a vyčerpanou částku společně se sjednanými úroky, pojistným, smluvními pokutami a poplatky žalovaný částečně hradil, avšak v září 2020 své závazky hradit přestal a nyní zbývá neuhrazená jistina 28 522,82 Kč, neuhrazené úroky 2 853,56 Kč, neuhrazené pojistné 455,24 Kč, náhrada nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvní pokuta 270,29 Kč. V důsledku neplnění závazků žalovaným žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne datum a odstoupení nabylo účinnosti datum, kdy se staly všechny dluhy žalovaného splatnými v plném rozsahu. Žalobkyně se proto nyní domáhá částky 95 708,63 Kč (součet všech dlužných částek z revolvingových úvěrů) a úroku z prodlení z částky 87 327,34 Kč (součet dlužných jistin, pojistného, poplatků a smluvních pokut) od datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby, ale žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní a k žalobě se nijak nevyjádřil. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum, ke kterému byl žalovaný předvolán zásilkou adresovanou do vlastních rukou na adresu jeho trvalého pobytu a zásilka byla doručena fikcí dne datum. Součástí předvolání bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Společně s předvoláním byla žalovanému doručena také žaloba v této věci. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne datum, žalovaný však nebyl zastižen a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se zásilka obsahující mj. předvolání k jednání považuje podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za doručenou dne datum, tj. 10. dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalobce (zastoupený zástupcem z řad advokátů) navrhl u prvního jednání ve věci vydání rozsudku pro zmeškání.
3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
4. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
5. Jelikož jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den datum a žalovanému byla zásilka obsahující žalobu a předvolání k jednání s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručena ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou dne datum, byl žalovaný v souladu s § 115 odst. 2 a § 153b odst. 1 o. s. ř. řádně a včas k jednání předvolán, tj. více než deset dnů před konáním prvního jednání ve věci. Ve smyslu citovaných ustanovení o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 575/2013, nebo usnesení téhož soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1670/2015) je pak věcí žalovaného (obecně každého adresáta), aby si zajistil možnost vyzvednutí zásilky na adrese pro doručování. Případnou nedosažitelnost na adrese pro doručování je pak třeba hodnotit k tíži žalovaného. Žalobce, přítomný u soudního jednání v zastoupení, pak výslovně navrhl, nechť soud ve věci rozhodne rozsudkem pro zmeškání.
6. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Rozsudkem pro zmeškání tedy nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Naopak je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. V daném případě povaha věci uzavření smíru nevylučuje. Při rozhodování je soud dále povinen zkoumat, zda smír (žalobní žádání, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání) není v rozporu s právními předpisy. V daném případě soud uzavřel, že žalobní žádání se nepříčí kogentním ustanovením zákona ani je neobchází, a vydáním rozsudku pro zmeškání nedochází ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
7. Nárok žalobkyně na zaplacení nesplacených úvěrových jistin, neuhrazených úroků, neuhrazeného pojistného, náhrady nákladů na vymáhání a smluvní pokuty v celkové výši 95 708,63 Kč lze podřadit pod § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši s úhradou všech uvedených nároků (vyjma úroků z prodlení) od datum do zaplacení pak vyplývá z § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 a z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tato ustanovení se aplikují na základě § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, neboť jde o nároky ze smlouvy uzavřené dne datum. Na důvodnosti žalobou uplatněných nároků přitom nic nemění skutečnost, že od předmětné smlouvy bylo pro tvrzené prodlení žalovaného žalobkyní oprávněně (v souladu s tvrzeným obsahem smlouvy o úvěru) odstoupeno, neboť povinnost vrátit nesplacenou úvěrové jistiny a další sjednané platby tíží žalovaného jako dlužníka z úvěrové smlouvy i po jejím zániku. Prodlení žalovaného a nárok na zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení pak vyplývá z toho, že žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností k datum a žalovaného v této lhůtě vyzvala k úhradě všech dlužných částek.
8. V intencích shora citovaných ustanovení byly tedy splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a tak soud podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobě zcela vyhověl právě rozsudkem pro zmeškání (výrok I.), přičemž nároky přiznané žalobci je žalovaný ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud přitom vycházel z tvrzení obsažených v žalobě, která považoval v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. za mezi účastníky nesporná.
9. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 3 494 Kč a odměna advokáta. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a vycházel z tarifní hodnoty 87 327,34 Kč (výše jistin bez pohledávek, které jsou svou povahou příslušenstvím) s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 vyhlášky činí v daném případě 4 620 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil čtyři úkony právní služby, z toho za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a účast u jednání) mu náleží mimosmluvní odměna 3 x 4 620 Kč podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a za jeden úkon (jednoduchá výzva k plnění) mu náleží mimosmluvní odměna 2 310 Kč podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu, t.j. celkem činí odměna za úkony advokáta náleží mu odměna celkem ve výši 16 170 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč ke čtyřem úkonům právní služby, tedy celkem 1 200 Kč. Dále zástupce žalobce uplatnil náhradu spojenou s účastí u soudního jednání, a to náhradu za ztrátu času za 6 půlhodin po 100 Kč při cestě z obec do obec a zpět, tedy 600 Kč podle § 14 advokátního tarifu, a za cestovné osobním vozidlem příjmení jméno podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 1 189,46 Kč (průměrná spotřeba benzinu 95 oktanů 4,8 litrů číslo km, celkem 174 km, cena benzinu 44,50 Kč, amortizace 4,70 Kč). Dále má žalobce nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad, tj. ve výši celkem 4 023,49 Kč Celkem tak náhrada nákladů činí 26 676,95 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud advokátovi nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne datum, kterým advokát k výzvě soudu doplňoval některá žalobní tvrzení a důkazy, které měl uvést již v žalobě samotné. Uvedené vyjádření proto nelze považovat za účelně vynaložené náklady, za které by advokátovi náležela odměna.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.
Odvolání proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 205b a § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.).
Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaný podat k Okresnímu soudu v Přerově návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, pokud zmeškal první jednání z omluvitelných důvodů.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.