Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 129/2022-92
Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 133 914 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 93 640 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci smluvní pokutu 17 584,29 Kč, částku 22 690 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 116 330 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 22 690 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 4 116,48 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 99 043,53 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 274 752 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám jeho zástupkyně anonymizováno jméno příjmení částku ve výši 13 147,66 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 93 640 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci smluvní pokutu 17 584,29 Kč, částku 22 690 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 116 330 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 22 690 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 4 116,48 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 99 043,53 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 274 752 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám jeho zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku ve výši 13 147,66 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že účastníci uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Účastníci sjednali úročení úvěru sazbou ve výši 64,85 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutou částku vč. příslušenství ve 36 měsíčních splátkách ve výši 6 360 Kč, splatných vždy do každého 18. dne kalendářního měsíce, počínaje srpnem 2021. Žalobce doplnil, že Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobce dále sdělil, že žalovaný neplnil podmínky smlouvy řádně a včas, když uhradil pouze jednu splátku výši 6 360 Kč, a to dne datum. Tuto platbu žalobce zužitkoval v rozsahu částky 956,47 Kč na jistinu a ve výši 5 403,53 Kč na úrok. Za této situace došlo dne datum k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění pak žalovaný již na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 114 932,70 Kč, která se skládá ze zbývající dlužné původní jistiny ve výši 99 043,53 Kč (100 000 – 956,47) a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého dle čl. 6 4. Smlouvy k jistině ke dni zesplatnění úvěru ve výši 15 889,17 Kč. Doplnil, že ke dni zesplatnění byl žalovaný v prodlení s úhradou splátek číslo s tím, že úroky z druhé splátky splatné ke dni datum činily 5 351,85 Kč, ze třetí splátky splatné dne datum představovaly 5 297,37 Kč a ze splátky čtvrté, jež byla splatná dne datum, byly ve výši 5 239,95 Kč. Dále žalobce požaduje po žalovaném zaplatit smluvní pokutu ve výši 998 Kč, a to v souladu s čl. 6 Smlouvy s tím, že se jedná o prodlení o délce 30 dnů se zaplacením 2. a 3. splátky (smluvní pokuta za prodlení s každou splátkou činí částku ve výši 499 Kč). Dále požaduje uhradit smluvní pokutu ve výši 17 584,29 Kč, a to dle čl. 6 Smlouvy ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny ve výši 114 932,70 Kč, a to od datum do dne podání žaloby (datum). Taktéž se domáhá náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč s tím, že se jedná o částku dle bodu 6.2 Smlouvy ve výši 2 x 200 Kč za prodlení s 2. a 3. splátkou. K posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobce uvedl, že tato byla zjištěna na základě dokladů o příjmech (potvrzení o příjmu vystavené zaměstnavatelem, výplatní páska z 5/ 2021 a 6/ 2021), výpisů z databází anonymizováno a příjmení, hodnocení klienta a prohlášení žalovaného. Žalobce vycházel z příjmu žalovaného ve výši 34 000 Kč čistého měsíčně a z nákladů žalovaného ve výši 6 470 Kč Náklady na bydlení žalovaný uvedl ve výši 2 610 Kč měsíčně. K výdajům žalobce podotkl, že žalovaný neuvedl žádnou osobu, k níž by měl vyživovací povinnost s tím, že neuvedl ani žádné výdaje spojené se splátkami ostatních úvěrů. Podotkl, že vycházel z volných zdrojů žalovaného ke splácení ve výši 26 530 Kč s tím, že příjmy žalovaného převyšovaly jeho tvrzené výdaje. Žalobce doplnil, že nemá doklady či jiná potvrzení o nákladech žalovaného souvisejících s bydlením a rovněž ani k dalším výdajům, avšak spoléhal na prohlášení žalovaného, který se zavázal přiznat pravdivě veškeré své příjmy i výdaje. Po porovnání příjmů a výdajů pak žalobce dospěl k závěru, že je žalovanému možné úvěr ve sjednané výši poskytnout.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování má soud z Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne datum za prokázané, že na jejím základě byla uzavřena Smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ Smlouva“). Z Dodatku číslo k Návrhu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o to, aby Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě této Smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, a to na dobu 36 měsíců. Vyplacení úvěru se podává z Dokladu o vyplacení úvěru z účtu č. bankovní účet ze dne datum. Žalovaný měl zaplatit žalobci částku v celkové výši 228 960 Kč, to v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši 6 360 Kč, splatných vždy ke každému 18. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Účastníci sjednali úročení úvěru ve výši 64,86 % ročně. Shora uvedené informace o úvěru soud zjistil rovněž i z„ Předsmluvního formuláře“. Z čl. 6 bod 1. Smlouvy soud zjistil, že pro případ prodlení se splacením kterékoli splátky o délce 30 dnů, účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 499 Kč, v maximální výši 2 999 Kč za každý rok. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru po zesplatnění v den zesplatnění úvěru pak účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, což vyplynulo z čl. 6 bod 5. Smlouvy. Z čl. 6 bod 2. se podává, že žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly s prodlením žalovaného o délce 15 dnů, a to ve výši 200 Kč. Z listiny označené jako„ Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru číslo“ ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce akceptoval shora uvedený návrh na uzavření Smlouvy. Skutečnost, jak měl žalovaný úvěr splácet a jak měly být jednotlivé splátky úvěru zužitkovány, vyplývá ze Splátkového kalendáře. Splácení úvěru a zužitkování jednotlivých plateb se podává z Karty klienta. Z listiny označené jako„ Hodnocení klienta“ vyplynulo, že žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 34 000 Kč a výdaje na bydlení ve výši 2 610 Kč. Zároveň uvedl, že je zaměstnán u společnosti stát. instituce, a to na dobu neurčitou. Z výplatní pásky žalovaného soud zjistil, že v květnu 2021 činila jeho mzda částku ve výši 38 322 Kč a v červnu 2021 představovala částku ve výši 32 532 Kč. Z Potvrzení o příjmu vystaveného anonymizována tři slova územní celek dne datum soud zjistil, že žalovaný je u nich zaměstnán na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 35 790 Kč. Z Výpisu záznamu z registru příjmení se podává, že u žalovaného nejsou evidovány žádné dlužné splátky. Provedení lustrace žalovaného v anonymizováno vyplynulo z Výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne datum. K úhradě dlužné částky žalobce žalovaného vyzýval opakovaně, což vyplynulo z Výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum a ze dne datum O zesplatnění úvěru byl žalovaný žalobcem informován dne datum, když byl zároveň opět vyzván k okamžité úhradě dlužné částky, což se podává z listiny označené jako„ Oznámení“. Z listiny označené jako„ Předžalobní výzva“ má soud za prokázané, že žalobce žalovaného dne datum vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z anonymizována tři slova ze dne datum. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel.
4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel).
10. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet.
11. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015, komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v níže uvedených rozhodnutích.
12. V dané věci žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel jednak z informací dostupných ve veřejně přístupných rejstřících a dále z informací sdělených samotným žalovaným. Z tvrzení žalobce je zřejmé, že sice zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného, avšak výdaje blíže neověřoval. Z Karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaný žalobci sdělil a řádně doložil jeho příjmy (předložil výplatní pásky a potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu), avšak ve vztahu k výdajům pouze uvedl, že měsíční náklady na bydlení (nájem a inkaso) činí částku ve výši 2 610 Kč s tím, že bydlí u rodičů. Tyto skutečnosti však žalobci nijak nedoložil, když mu nepředložil ani výpisy z účtu či jiné doklady, které by prokazovaly jeho výdaje. Za této situace, kdy žalobce vyšel ohledně výdajů žalovaného pouze z jím tvrzených informací a nepožadoval jejich doložení, soud dospěl k závěru, že žalobce při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet nedostál povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru postupovat s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. 33 Cdo 201/2018 nebo nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018). Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavírá, že žalobce řádně neprovedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť toto posouzení proběhlo bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu (nesprávného, neobjektivního, bez odborné péče posouzení úvěruschopnosti) je pak ta skutečnost, že předmětná Smlouva odporuje ust. § 580 odst. 1 o. z., a proto je neplatná.
13. Ve skutkové rovině má soud za to, že žalobce poskytl žalovanému dne 26. 7. 2021 peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a to převodem na jeho účet č. bankovní účet vedený u právnická osoba s tím, že žalovaný na danou pohledávku zaplatil částku ve výši 6 360 Kč.
14. Za situace, kdy žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalovaného), v důsledku čehož soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou, vede tento postup žalobce k omezenosti jeho nároku vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Převzal-li totiž žalovaný předmět úvěru na základě neplatné Smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle § 2991 a § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení. V dané věci vyšlo najevo, že žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 100 000 Kč s tím, že žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil pouze částku ve výši 6 360 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného tak soud vyčíslil shora uvedenou částkou, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalovanému poskytl (100 000 Kč) a částkou, kterou mu žalovaný uhradil (6 360 Kč). V této části (93 640 Kč) proto soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že za situace, kdy soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou, tak jiné smluvní nároky (úroky, poplatky, smluvní pokuty apod.) nelze úspěšně uplatnit. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V této souvislosti soud předně uvádí, že bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž je doba plnění vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 2021 sp. zn. 28 Cdo 1524/2020 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 2010 sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). K plnění dluhu byl žalovaný vyzván, resp. předžalobní výzva (ze dne datum) ve lhůtě plnění do 15 dnů byla žalovanému odeslána dne datum. Ve smyslu ust. § 573 o. z. pak byla výzva žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Na základě této výzvy měl žalovaný dlužnou částku uhradit do datum. Dluh se tedy stal splatným nejpozději uplynutím shora uvedené doby a žalobci lze přiznat z dlužné jistiny ode dne následujícího zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, je od datum s úhradou částky 93 640 Kč v prodlení. Proto soud prvního stupně vedle jistiny žalobci přiznal v souladu s ust. § 1970 o. z. rovněž i zákonný úrok z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení, když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že si je vědom té skutečnosti, že ke dni prodlení činil zákonný úrok z prodlení sazbu ve výši 11,75 %, avšak vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě úrok z prodlení uvedl ve výši 8,5 % ročně, byl mu přiznán v této požadované výši. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen“ o. s. ř.”), neboť soud v dané věci neshledal skutečnosti, pro které by se měl od této zákonné lhůty k plnění odchýlit.
15. Ve zbývající části, a to smluvní pokuty (17 584,29 Kč) a části jistiny 22 690 Kč vč. úroku z prodlení z požadované jistiny ve výši 116 330 Kč od datum do datum (neboť žalobci na něj dle shora uvedeného vznikl nárok až ode dne datum), a rovněž i ohledně zákonného úroku z prodlení jdoucího z nepřiznané jistiny ve výši 22 690 Kč od datum do zaplacení, a smluvního úroku (jak kapitalizovaného, tak do zaplacení), žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o.s.ř.”), neboť žalobce byl ve věci z převážné části úspěšný. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobce ve výši 19 380 Kč, která byla stanovena § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen „advokátní tarif“). Dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního. Zástupkyně žalobce požadovala přiznat náklady za učiněné 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání soudu). V souvislosti s účastí na jednání před podepsaným soudem absolvovala zástupkyně žalobce cestu obec - obec a zpět, která byla vykonaná značka automobilu anonymizováno, registrační značka anonymizováno. Cestovné činí při kombinované spotřebě vozidla 10,5 l číslo km, počtu ujetých kilometrů 116 km a vyhláškové ceně za 1 litr benzinu 95 oktanů 44,50 Kč, částku ve výši 1 087,21 Kč ( (10, číslo x 116 x 44,50) + (4,70 x 116)). V této souvislosti zástupkyně žalobce dále požadovala náhradu za promeškaný čas za 4 půl hodin po 100 Kč (v celkové výši 400 Kč), která ji byla přiznána dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek (19 380 + 900 + 1 087,21 + 400), vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobce je plátcem DPH, a dále se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 6 696 Kč Celkem tak náklady řízení činí částku ve výši 33 034, 324 Kč. Za situace, kdy žalobce byl úspěšný v rozsahu 69,9 % (jistina – 93 640 Kč), lze dovodit, že ve věci byl ohledně 30,1 % (22 690 Kč – jistina a 17 584,29 Kč – smluvní pokuta) neúspěšný. Rozdíl mezi procentním vyjádřením úspěchu a neúspěchu ve věci se tedy rovná 39,8 % (69,9 – 30,1). S ohledem na shora uvedené soud mohl přiznat žalobci na náhradě nákladů řízení toliko 39,8 % z výše uvedené částky, tedy částku ve výši 13 147,66 Kč (33 034,324 x 0,398), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.). Pro úplnost pak soud dodává, že žalobci nepřiznal odměnu za dvě písemná podání ze dne datum, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené (ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.). Ve vztahu k těmto podáním soud konstatuje, že skutečnosti v nich uvedené měly být součástí již imperfektní žaloby. Kdyby tak žalobce učinil, nemusel by svou žalobu následně k výzvě soudu doplňovat a tyto náklady by mu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve obec.
Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.