Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 85/2022-43

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci žalobkyně: ;

právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,

se sídlem adresa žalobkyně,

proti

žalovanému: ;

celé jméno žalovaného, datum narození,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 99 480 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 49 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 19. 9. 2021 do 16. 3. 2022 a s úrokem ve výši 19,06 % ročně z částky 50 000 Kč od 19. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 49 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 19. 9. 2021 do 16. 3. 2022 a s úrokem ve výši 19,06 % ročně z částky 50 000 Kč od 19. 9. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 31.1.2022, doplněnou podáním ze dne 24.3.2022 a ze dne 3.5.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 99 480 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností právnická osoba, obec a číslo, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu s poskytnutými penězi i úrok ve výši 37 480 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 12 000 Kč, to vše formou 24 měsíčních splátek po 4 145 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit výpůjční úroky ve výši 19,06 % ročně. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet; vycházela z informací získaných od žalovaného v Kartě zákazníka (žalovaný pracoval na hlavní pracovní poměr - na dobu neurčitou ve právnická osoba, anonymizováno s příjmem 25 000 Kč, žil ve vlastním bytě či domě bez zástavy, neměl vyživovací povinnost k žádné další osobě), z registru platebních informací a ze statistických dat. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, čímž došlo k porušení závazku ze smlouvy a předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dlužné částky, tedy částky na jistině ve výši 50 000 Kč a úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 37 480 Kč a dlužného administrativního poplatku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 2.5.2022). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 11.9.2019 plyne, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne tohoto dne se žalovaným smlouvu, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a úrok ve výši 37 480 Kč, administrativní poplatek ve výši 12 000 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek po 4 145 Kč. Sjednaná výše úrokové sazby činila 60,73 % ročně. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žadatele (žalovaného).

6. Z Karty zákazníka ze dne 11.9.2019 plyne, že žalovaný byl svobodný, měl středoškolské vzdělání, bydlel ve vlastním, pracoval na hlavní pracovní poměr u právnická osoba anonymizováno, obec, a to na dobu neurčitou s výdělkem 25 000 Kč čistého měsíčně. Jeho měsíční výdaje zahrnovaly osobní výdaje ve výši 3 410 Kč, splátky zápůjček/úvěrů na bydlení ve výši 2 000 Kč, výdaje na bydlení 6 000 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč; celkem výdaje 12 410 Kč. Poměry žalovaného byly ověřeny občanským průkazem žalovaného, zaměstnání bylo ověřeno telefonicky. Zákaznická karta je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

7. Ze splátkového kalendáře plyne, že první splátka byla splatná dne 18.10.2019 a poslední 24. splátka dne 18.9.2021.

8. Z Potvrzení o provedení transakce ze dne 17.7.2020 plyne, že společnost ČSOB, a.s., potvrdila, že dne 11.9.2019 byla na účet č. bankovní účet připsána částka 50 000 Kč s variabilní symbol, a to z účtu předchůdkyně žalobkyně.

9. Žalovaný ničeho předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nevrátil, jak plyne z tvrzení žalobkyně v žalobě.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020 včetně Přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 26.8.2020 byla tato skutečnost oznámena žalovanému, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 26.8.2020. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27.8.2020, jak plyne z podacího lístku.

11. Z výzvy ze dne 13.1.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 14.1.2022, jak plyne z podacího lístku.

12. Z Potvrzení zaměstnavatele ze dne 2.9.2019 plyne, že žalovaný byl od 1.1.2019 zaměstnán u právnická osoba právnická osoba, obec, jako stavební dělník; průměrná mzda žalovaného činila za měsíce květen – červenec částku 25 314 Kč a z příjmu mu nejsou strhávány žádné srážky.

13. Z výplatního listu žalovaného za červen 2019 plyne, že žalovanému byla za tento měsíc vyplacena mzda ve výši 25 412 Kč čistého. Z výplatního listu žalovaného za červenec 2019 plyne, že žalovanému byla za tento měsíc vyplacena mzda ve výši 25 464 Kč čistého.

14. Skutkový závěr: V září roku 2019 předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu, jež je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně dne 11.9.2019 poskytla žalovanému na jeho bankovní účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy nezkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně vrátil celkem 0 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020 postoupila předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Výzvou ze dne 13.1.2022, předanou k poštovní přepravě dne 14.1.2022, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu.

1. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

2. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

3. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

4. Podle , (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

8. Soud má v daném případě za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020 (§ 1879 ObčZ). Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 11.9.2019 podepsána smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč za sjednaný úrok a administrativní poplatek. Peněžní prostředky měly být poskytnuty na bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky předchůdkyni vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona.

10. Dle tvrzení žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet její předchůdkyně vycházela z informací získaných přímo od žalovaného v Zákaznické kartě ze dne 11.9.2019. Z této Zákaznické karty, kterou žalovaný vlastnoručně podepsal, má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním a má středoškolské vzdělání. Jeho příjem u výše uvedeného zaměstnavatele činil 25 000 Kč čistého měsíčně. Měsíční výdaje žalovaného na bydlení měly činit 6 000 Kč, osobní výdaje 3 410 Kč, splátky úvěrů/zápůjček měly činit 2 000 Kč a ostatní výdaje částku 1 000 Kč. Dále měla předchůdkyně žalobkyně dle tvrzení žalobkyně vycházet z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti nebo i z jiných zdrojů.

11. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy ověřila z občanského průkazu žalovaného jeho totožnost, když toto ověřování bylo v Kartě zákazníka v příslušné kolonce zaznamenáno a kartu zákazníka žalovaný vlastnoručně podepsal. Dále má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně ověřovala před uzavřením smlouvy zaměstnavatele žalovaného a výši jeho mzdy (25 000 Kč), jak dokládají Výplatní listy za červen a červenec 2019 a Potvrzení zaměstnavatele ze dne 2.9.2019. Ze zákaznické karty však již neplyne, že by před uzavřením smlouvy byly ověřeny tam deklarované výdaje žalovaného. Takový záznam zákaznická karta neobsahuje. Žalobkyně v řízení, i přes výzvu soudu, netvrdila a nedoložila z jaké konkrétníy předložené žalovaným, popř. jinak předchůdkyní žalobkyně zajištěnou (popř. jakým jiným konkrétním způsobem), ověřila výdaje žalovaného (osobní výdaje 3 410 Kč, splátky zápůjček/úvěrů ve výši 2 000 Kč a výdaje na bydlení 6 000 Kč). K tomu je třeba uvést, že ze Zákaznické karty ze dne 11.9.2019 plyne, že tuto kartu se žalovaným vyplňovala obchodní zástupkyně předchůdkyně žalobkyně, a bylo tak na ní, aby žalovaným deklarované výdaje také řádně ověřila. Stejně tak žalobkyně nedoložila, že by před uzavřením smlouvy její předchůdkyně nahlížela do různých databází, jak tvrdila v doplnění žaloby.

12. Pro úplnost soud uvádí, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích žalovaného, atd. Případná nahlížení do interních a externích databází (navíc ještě nedoložená) jsou však sama o osobě nedostačující.

13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet.

14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. a sp. zn. ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).

15. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 50 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Potvrzení o provedení transakce ze dne 17.7.2020, z nějž má soud za prokázané, ve spojení se Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 11.9.2019, že žalovanému byly na účet č. bankovní účet vyplaceny peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění ve výši 50 000 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Zároveň má soud za prokázané, že v době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 0 Kč, zbytek ve výši 50 000 Kč dosud nevrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). Co do zbytku žalované částky, tj. částky 49 480 Kč s požadovaným úrokem pak nezbylo než žalobu pro nedůvodnost zamítnout (výrok II. rozsudku).

16. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 13.1.2022 (předanou k poštovní přepravě dne 14.1.2022), avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 15.3.2022, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 16.3.2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 17.3.2022, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbývajícího úroku z prodlení soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II. rozsudku).

17. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

18. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 50 000 Kč, žalovaný co do částky 49 480 Kč, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.