Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 106/2022-29
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa,
o zaplacení 5 539 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 998 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 998 Kč od 21.2.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 1 541 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 47,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 539 Kč od 8.12.2021 do 20.2.2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 541 Kč od 21.2.2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 607,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 998 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 998 Kč od 21.2.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 1 541 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 47,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 539 Kč od 8.12.2021 do 20.2.2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 541 Kč od 21.2.2022 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 607,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 10.12.2021, doplněnou podáním ze dne 8.4.2022 a ze dne 27.5.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 5 539 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. a II. výroku tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 23.2.2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku (internetových stránek žalobkyně webová adresa). Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 132 Kč. Peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč byly žalovanému poskytnuty dne 23.2.2021, a to na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný uhradil dne 26.3.2021 částku 1 Kč a dne 29.3.2021 rovněž částku 1 Kč. Dále ničeho i přes výzvu neuhradil.
2. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili, žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 10.5.2022). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaný ve věci nevyjádřil.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Z Úvěrové smlouvy ze dne 22.2.2021 plyne, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale číselným kódem: číslo. Z obsahu textu této listiny plyne, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč za sjednaný úrok 0 % ročně a za poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 132 Kč. Žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí do 24.3.2021. Peněžní prostředky měly být poskytnuty na bankovní účet č. bankovní účet.
6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava podmínek pro poskytování úvěrů. Tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale kódem: číslo.
7. Ze Sazebníku platného od 8.4.2018 a od 1.2.2017 plyne, že úprava výše poplatků a služeb poskytovaných v rámci úvěrových smluv.
8. Z kopie občanského průkazu žalovaného plyne, že žalovaný je svobodný.
9. Z výpisu z účtu č. bankovní účet ze dne 31.1.2021 plyne, že tento bankovní účet vedený u mBank je vedený na celé jméno žalovaného (žalovaného). Za období měsíce ledna 2021 vykazoval počáteční stav účtu zápornou hodnotu (- 998,88 Kč) a konečný stav rovněž zápornou hodnotu (- 900 Kč).
10. Z výpisu z účtu číslo vlastníka anonymizována dvě slova plyne, že dne 23.2.2021 byla na účet č. bankovní účet provedena platba částky 4 000 Kč.
11. Z Opisu výpisu proplacení smlouvy plyne, že dne 23.2.2021 byla na účet č. bankovní účet připsána částka 4 000 Kč.
12. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že žalovaný načerpal dne 23.2.2021 částku 4 000 Kč, dne 26.3.2021 uhradil 1 Kč a dne 29.3.2021 další 1 Kč, tj. celkem uhradil 2 Kč.
13. Z předžalobní výzvy ze dne 1.10.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 4.10.2021, jak plyne z poštovního archu.
14. Z úvěrové zprávy plyne, že žalovaný měl jeden existující úvěr.
15. Z e-Printscreenu ze systému žalobkyně, e-Přílohy č. 1 Žádosti klienta plyne, že příjmy žalovaného činily 15 000 Kč, příjmy ostatních členů 15 000 Kč, neměl žádné dítě, výdaje domácnosti činily 7 000 Kč. Z e-Printscreenu ze systému žalobkyně, e-Přílohy č. 2 Kontroly ISIR ze dne 22.2.2021 plyne, že rodné číslo není v ISIRu. Z e-Printscreenu ze systému žalobkyně, e-Přílohy č. 3 Kontroly SOLUS ze dne 22.2.2021 plyne, že žalovaný není v Solusu nebo má příznak C, Z. Z e-Printscreenu ze systému žalobkyně, e-Přílohy č. 4 Kontroly CRIBIS ze dne 22.2.2021 plyne, že žalovaný nemá exekuci.
16. Z e-Printscreenu ze systému žalobkyně k prokázání odeslání SMS kódu plyne, že dne 22.2.2021 byl na mobilní telen číslo odeslán číselný kód: číslo s poznámkou:„ To je váš PIN pro podpis smlouvy. Stačí ho přepsat do pole SMS PIN a je hotovo. Hezký den přeje anonymizováno“.
17. Skutkový závěr: žalobkyně poskytla žalovanému dne 23.2.2021 peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný vrátil žalobkyni celkem 2 Kč, zbytek ve výši 3 998 Kč dosud nevrátil. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění dluhu výzvou předanou k poštovní přepravě dne 4.10.2021.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
21. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
22. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
24. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
26. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 22.2.2021 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 4 000 Kč za sjednaný úrok 0 % ročně a poplatek za poskytnutí ve výši 132 Kč. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni. Předložená smlouva o úvěru ze dne 22.2.2021 není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena číselným kódem: číslo.
27. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím webového stránek žalobkyně webová adresa. Tato forma uzavírání smluv nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.
28. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně tato vycházela z informací získaných od žalovaného při vyplnění elektronické Žádosti. Takto měl žalovaný udat svůj příjem 15 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 15 000 Kč, výdaje domácnosti 7 000 Kč, neměl žádné dítě. Dále žalobkyně tvrdila, že provedla lustraci v různých registrech (SOLUS, CRIBIS a ISIR, s žádným negativním výstupem.
29. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný je v době před uzavřením smlouvy zaměstnán a s jakým výdělkem. Zároveň je třeba řádně zjistit a ověřit způsob uspokojování bytové potřeby žalovaného a náklady na bydlení. V daném případě však žalobkyně nedoložila, že by ověřovala deklarovaný příjem žalovaného u zaměstnavatele. Dále ani netvrdila, že by zjišťovala zcela konkrétní výdaje žalovaného na bydlení, že by tyto údaje zároveň ověřila. Netvrdila, jakým konkrétním způsobem uspokojuje bytovou potřebu. Lustrace v různých interních a externích registrech je sama o sobě nedostačující. Nadto je z výpisu z účtu žalovaného za období ledna 2021, tj. měsíce předcházejícího poskytnutí finančních prostředků, zřejmé, že počáteční a koncový stav účtu žalovaného vykazoval záporné hodnoty, což vyvolává důvodnou obavu o schopnosti žalovaného závazky splácet.
30. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.
31. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
32. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis čerpání, splátek a úhrad, dále výpis z účtu ze dne 23.2.2021 a Opis výpisu proplacení smlouvy ke dni 23.2.2021, z nichž má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 4 000 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 2 Kč (platby ve dnech 26.3.2021 a 29.3.2021) a zbytek nevrátil, čímž porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil mu soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 3 998 Kč, tj. částku získanou odečtením vrácené částky 2 Kč od poskytnuté částky 4 000 Kč. Co do zbytku požadované částky ve výši 1 541 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
33. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 1.10.2021, jež byla dne 4.10.2021 předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 19.2.2022, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 20.2.2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 21.2.2022, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,50 % ročně z částky 3 998 Kč od 21.2.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnul.
34. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 4 092,90 Kč (tj. jistina 3 998 Kč + úroky z prodlení přiznané v I. výroku rozsudku a kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 94,90 Kč; 70,40 %), žalovaný co do částky 1 722,03 Kč (tj. jistina 1 541 Kč + úrok z prodlení uvedený ve II. výroku rozsudku a kapitalizovaný částkou 47,73 Kč, 96,70 Kč a 36,60 Kč; 29,60 %). Proto soud přiznal žalobkyni pouze 40,80 % z jejích celkových nákladů řízení. N8klady řízení žalobkyně činí celkem částku 1 489 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 607,50 Kč rovnající se 40,80 % všech jejích nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.