Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 237/2021-79

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 20 855 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 20 855 Kč s úrokem z prodlení

-) ve výši 8,25 % ročně z částky 6 345 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení,

-) ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení a

-) ve výši 8,5 % ročně z částky 6 280 Kč od 18. 8. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 7 170 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 20 855 Kč s úrokem z prodlení -) ve výši 8,25 % ročně z částky 6 345 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, -) ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení a -) ve výši 8,5 % ročně z částky 6 280 Kč od 18. 8. 2021 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 7 170 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 345 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení. V návrhu uvedla, že motorové vozidlo registrační značka, VIN kód (dále jen„ vozidlo“) je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ale v období od 29. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tj. po dobu 93 dnů, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl vlastníkem vozidla žalovaný. Žalovanému tím vznikla povinnost k úhradě příspěvku podle ust. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), jehož výše je vypočtena jako součin počtu nepojištěných dnů a výše denní sazby podle druhu vozidla, a dále nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle zákona o pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 6 045 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to výzvou, která byla žalovanému odeslána dne 16. 9. 2020. Žalovaný však ve lhůtě stanovené ve výzvě příspěvek spolu s náklady na jeho uplatnění žalobkyni neuhradil ani neprokázal, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a dostal se tak do prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Žalovaný na tento svůj dluh žalobkyni nic nezaplatil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne 25. 5. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Usnesením ze dne 23. 2. 2022, č. j. -45, soud připustil změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o částku 14 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 280 Kč od 18. 8. 2021 do zaplacení. Rozšíření žaloby odůvodnila žalobkyně tím, že motorové vozidlo registrační značka, VIN kód je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované rovněž v období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020, tj. po dobu 122 dnů, a dále v období od 1. 7. 2020 do 30. 9. 2020, tj. po dobu dalších 92 dnů. Ani v uvedeném období, kdy vlastníkem vozidla byl žalovaný, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 7 930 Kč za období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020, náklady spojené s jeho uplatněním ve výši 300 Kč, příspěvek ve výši 5 980 Kč za období od 1. 7. 2020 do 30. 9. 2020 a náklady spojené s jeho uplatněním ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 7 930 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to výzvou, která byla žalovanému odeslána dne 5. 11. 2020. V případě příspěvku ve výši 5 980 Kč byl žalovaný vyzván k jeho úhradě ve lhůtě 60 dnů, a to výzvou odeslanou dne 3. 6. 2021. Žalovaný však ve lhůtě stanovené ve výzvě příspěvek spolu s náklady na jeho uplatnění žalobkyni neuhradil ani neprokázal, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a dostal se tak do prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Žalovaný na tento svůj dluh žalobkyni nic nezaplatil, přestože byl k tomu vyzván předžalobními výzvami ze dne 14. 10. 2021 a 8. 6. 2021.

4. Z předložených výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 16. 9. 2020, ze dne 5. 11. 2020 a ze dne 3. 6. 2021 bylo zjištěno, že těmito výzvami byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku nepojištěných za období od 29. 11. 2019 až do 30. 9. 2020. Z těchto výzev dále vyplývá, že v době předcházejícímu nepojištěnému období bylo vozidlo pojištěno u právnická osoba, č. smlouvy 1770042619/1. Žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to upomínkou ze dne 13. 1. 2021, pokud se týká dlužného období od 29. 11. 2019 do 29. 2. 2020, upomínkou ze dne 18. 2. 2021, pokud se týká dlužného období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020, a upomínkou ze dne 8. 9. 2021, pokud se týká dlužného období od 1. 7. 2020 do 30. 9. 2020. Ze sdělení státní instituce na sídlo, odboru dopravy a vnitřních věcí, ze dne 20. 4. 2022 soud zjistil, že v období od 29. 11. 2019 do 30. 9. 2020 je v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla evidován celé jméno žalovaného, IČO, sídlem adresa žalovaného. Dle výpisu z živnostenského rejstříku se jedná o celé jméno žalovaného s datem narození datum narození, tj. osobu odlišnou od žalovaného. Ze soudem vyžádané pojistné smlouvy číslo ze dne 25. 10. 2017 však vyplývá, že v této pojistné smlouvě, kterou s právním předchůdcem právnická osoba sjednal pojistník celé jméno žalovaného, datum narození, je jako vlastník vozidla označen žalovaný a provozovatel vozidla je shodný s pojistníkem. Žalovaný neuhradil příspěvek nepojištěných za období od 29. 11. 2019 do 29. 2. 2020 ve výši 6 045 Kč, přestože k jeho úhradě byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 25. 5. 2021. Žalovaný neuhradil ani příspěvek nepojištěných za následující období, přestože k jeho úhradě byl také řádně vyzván předžalobními výzvami ze dne 8. 6. 2021 a ze dne 14. 10. 2021. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný jakožto vlastník vozidla evidovaného v registru silničních vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv to byla jeho zákonná povinnost. Žalobkyně proto vyúčtovala žalovanému příspěvek za dobu, po kterou vozidlo nemělo sjednáno tzv. povinné ručení, tj. za období od 29. 11. 2019 do 30. 9. 2020. Výše příspěvku byla žalobkyní vypočtena násobkem denní sazby dle druhu vozidla a počtem dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno. Žalovaný na svůj dluh v celkové výši 20 855 Kč (6 045 Kč + 7 930 Kč + 5 980 Kč + 3 x 300 Kč) žalobkyni nic neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobkyní opakovaně vyzván.

5. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

6. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že

a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a

b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník vozidla porušil svoji zákonnou povinnost, když v souladu s  ve spojení s  , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla“) neuzavřel pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidel. Žalobkyně v souladu s ust. zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a vyhláškou Ministerstva financí č. , kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ vyhláška“), vyúčtovala žalovanému dlužný příspěvek, k jehož úhradě jej vyzvala. Podle ust. zákona o pojištění odpovědnosti platí vyvratitelná domněnka při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku. Skutečnost, že v předmětném období byl vlastníkem vozidla žalovaný a nikoliv osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel, byla prokázána z výše uvedené pojistné smlouvy. Podle výše citovaného ust. zákona o pojištění odpovědnosti je pak vlastník vozidla povinen k zaplacení příspěvku společně a nerozdílně s provozovatelem vozidla. Ve smyslu ust. zákona o pojištění odpovědnosti je tedy žalovaný osobou povinnou k zaplacení příspěvku a tím je dána jeho pasivní legitimace v tomto sporu. Žalovaný dlužný příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním svého dluhu. Žalobkyni dále vznikl dle vyhlášky nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním nároku ve výši 300 Kč Vedle dlužného příspěvku a nákladů na uplatnění nároku ve výši 3 x 300 Kč vznikl žalobkyni dále nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. , v pl. znění, a s  Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 170 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 400 Kč a náhrady hotových výdajů za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby) po 100 Kč a za jeden úkon 300 Kč za jeden úkon ve výši 300 Kč (rozšíření žaloby) přiznané podle za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Dále byla žalobkyni přiznána odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle a. t. za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení) a odměna ve výši 1 940 Kč za jeden úkon (účast u jednání) podle ., a a. t. a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle a. t., náhrada za promeškaný čas za celkem šest půlhodin po 100 Kč podle a. t., cestovné ve výši 1 115 Kč (na trase z obec do obec n. S. a zpět v délce 160 km osobním automobilem zn. Volkswagen Golf při průměrné spotřebě osobního automobilu 5,1 l na 100 km a ceně paliva ve výši 44,50 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč dle , ve znění účinném od 14. 5. 2022) a náhrada DPH 21 % ve výši 915 Kč.

9. V souvislosti s úkony realizovanými do podání návrhu soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, neboť dle nálezů Ústavního soudu České republiky sp. zn. ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. ze dne 2. 10. 2013 a usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. ze dne 1. 11. 2012 je třeba hodnotit účelnost těchto nákladů. Z druhé právní věty již zmíněného nálezu sp. zn. pak vyplývá obecné kritérium hodnocení účelnosti nákladů řízení – náklady spojené se zastupováním advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní povahu – mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. Právě o takový případ se podle soudu jedná v této projednávané věci, neboť žalobkyně se opakovaně obrátila na žalovaného s výzvou k úhradě dlužného příspěvku a žalovaný na tyto výzvy žalobkyně nijak nereagoval. Neuplatnil tedy žádnou obranu, na níž by bylo zapotřebí reagovat a přednést právní argumentaci ve prospěch žalobou uplatněného nároku. Dále soud přihlédl k tomu, že žalobkyně byla mimo jiné zřízena i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně a právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů.

10. Jako neúčelné však nelze hodnotit náklady vzniklé žalobkyni v souvislosti s jejím zastoupením u odročeného jednání konaného dne 8. 6. 2022, a proto jí byla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za dva úkony (převzetí a příprava zastoupení a účast u tohoto jednání) a dále náhrada za promeškaný čas v žalobkyní vyčíslené výši a konečně cestovné a náhrada DPH, jak bylo shora odůvodněno.

11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku ( odst. l ). Podle je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.