Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 232/2020-174

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, titul za jménem, ve věci

žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

b) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

c) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

d) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

e) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

f) Ing. celé jméno žalobkyně, titul za jménem, datum narození

bytem adresa žalobkyně

všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci

pro zaplacení 1 579 420 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci celé jméno žalobce částku 88 312,50 Kč, a to do 17. 6. 2023.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci celé jméno žalobce částku 117 750 Kč, a to do 17. 6. 2023.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni celé jméno žalobkyně částku 88 312,50 Kč, a to do 17. 6. 2023.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci celé jméno žalobce částku 58 875 Kč, a to do 17. 6. 2023.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni celé jméno žalobkyně částku 58 875 Kč, a to do 17. 6. 2023.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni titul celé jméno žalobkyně, titul za jménem. částku 58 875 Kč, a to do 17. 6. 2023.

VII. Co do zbylé části se žaloba zamítá.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [celé jméno žalobce] částku 88 312,50 Kč, a to do 17. 6. 2023. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [celé jméno žalobce] částku 117 750 Kč, a to do 17. 6. 2023. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] částku 88 312,50 Kč, a to do 17. 6. 2023. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [celé jméno žalobce] částku 58 875 Kč, a to do 17. 6. 2023. V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] částku 58 875 Kč, a to do 17. 6. 2023. VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [titul] [celé jméno žalobkyně], [titul za jménem]. částku 58 875 Kč, a to do 17. 6. 2023. VII. Co do zbylé části se žaloba zamítá. VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 30.7.2020, soudu doručené dne 10.8.2020, se žalobci domáhali částky 1 579 420 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdci žalobců uplatnili restituční nárok výzvou ze dne 7.10.1992 a 23.12.1992 na vydání pozemku PK číslo (nyní parc. číslo) o výměře 314 m2 v kat. ú., část obce. Žalovaný rozhodl dne 15.4.2020 tak, že žalobci nejsou vlastníky této nemovitosti, kterou nelze vydat podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a c) zákona o půdě a přísluší jim náhrada. Dne 17.6.2020 vyzvali žalobci žalovaného k poskytnutí finanční náhrady, když mají zato, že výše náhrady by měla činit obvyklou cenu pozemku, která činí podle cenové mapy částku 1 579 240 Kč.

2. Žalovaný namítl nedostatek aktivní legitimace na straně žalobců a uvedl, že podle , o půdě může vyplatit pouze cenu podle , ve znění vyhlášky a v zákonné tříleté lhůtě.

3. Obvodní soud pro Prahu 3 dne 6.10.2020 vyhlásil částečný rozsudek č.j. -27, kterým žalobu ve věci žalobců a), c), d) e) f) zamítnul pro nedostatek aktivní legitimace. Tento rozsudek byl potvrzen Městským soudem v Praze dne 31.3.2021 č.j. -60, avšak k dovolání žalobců byly tyto oba rozsudky zrušeny Nejvyšším soudem ČR rozsudkem ze dne 16.11.2021 č.j. -109 s tím, že aktivní legitimace žalobců je dána. Obvodní soud pro Prahu 3 tedy žalobu znovu posoudil.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž byly uvedené skutečnosti zjištěny, jsou dále v textu uvedeny kurzívou):

5. Státní pozemkový úřad dne 15.4.2020 rozhodl, že žalobci nejsou vlastníky pozemku PK číslo (nyní parc. číslo) o výměře 314 m2 v kat. ú., část obce, která přešla na čsl.stát v podílu 2/3 dne 27.12.1961 a ve zbývající 1/3 dne 12.12.1962. Žalobci celé jméno žalobce svědčí podíl ¼, žalobci titul celé jméno žalobce, titul podíl 3/16, žalobkyni celé jméno žalobkyně podíl 3/16, žalobkyni celé jméno žalobkyně podíl 3/24, žalobci celé jméno žalobce podíl 3/24 a žalobkyni titul celé jméno žalobkyně titul za jménem podíl 3/24 a přísluší jim náhrada (rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 15.4.2020 č.j SPU 094438/2020).

6. Výzvou ze dne 17.6.2020 vyzvali žalobci žalovaného k poskytnutí finanční náhrady, když mají zato, že výše náhrady by měla činit obvyklou cenu pozemku, která činí podle cenové mapy částku 1 579 240 Kč. Tato byla týž den doručena žalovanému (doručenka datové zprávy z 17.6.2020).

7. Žalovaný dopisem ze dne 17.7.2020 poučil žalobce o možnosti převodu náhradního pozemku ve veřejných nabídkách a o tom, že finanční náhradu může poskytnout pouze v ceně podle , ve znění vyhlášky a v zákonné tříleté lhůtě (reakce žalovaného z 17.7.2020).

8. Ze znaleckého posudku číslo ze dne 11.7.2020 titul. jméno příjmení soud zjistil, že předmětný pozemek v době přechodu na čsl.stát (1961 a 1962) byl již součástí intravilánu obce v souvisle zastavěném území, a ocenil jej podle , ve znění vyhlášky částkou 78 500 Kčs.

9. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněných osob (žalobců) ke dni 16.3.2022 soud zjistil, že restituční nároky žalobců dosud nebyly žádným způsobem vypořádány.

10. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR -161 a -109 byly ve věci již nadbytečné.

11. Podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona o půdě platí, že za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy oprávněné osobě nebo jejímu dědici. Ustanovení zákona o půdě pak stanoví, že náhrady poskytují se v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle , ve znění , a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

12. Ústavní soud ČR v nálezu ve věci uvedl, že ústavně souladným je jen takový výklad § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě, jímž je upřednostněn jasný a nepochybný účel zákona nad jeho doslovným zněním. Skutečnost, že znění napadeného ustanovení je jednoznačné, avšak vedoucí k absurdním důsledkům, neústavnost nezpůsobuje. V souladu se svou konstantní judikaturou proto Ústavní soud napadené ustanovení nezrušil, nýbrž upřednostnil jeho ústavně souladný výklad zcela podle smyslu a účelu zákona – zmírnění alespoň některých majetkových křivd oprávněných osob. Odkázal na své předešlé rozhodnutí , ve kterém uvedl, že stanovení a , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“) mají zajistit, aby oprávněná osoba v případě, že není možné uspokojit její nárok vydáním věci, případně vydáním jiné věci, obdržela přiměřenou finanční náhradu. Tato finanční náhrada nemusí být nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny předmětné nemovitosti, má však umožnit, aby jejím poskytnutím došlo k odstranění či zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem srovnatelným způsobem, jako by tomu bylo při vydání věci. Konkrétní způsob, jakým má být za tímto účelem určena výše finanční náhrady, stanovil zákonodárce v  zákona o půdě. Za situace, kdy se rozdíl mezi cenou platnou k 24. červnu 1991 a aktuální tržní cenou postupem času zvětšil natolik, že poskytnutí náhrady ve výši první z nich dnes již pro oprávněnou osobu nemá jiný než symbolický význam, ale nelze dále trvat na doslovném výkladu tohoto ustanovení. Ustanovení zákona o půdě je třeba vykládat tak, že stanoví základ finanční náhrady, která může být v závislosti na konkrétních okolnostech zvýšena. Poskytnuta totiž musí být v takové výši, aby byla s ohledem na účel restitučních zákonů přiměřená a rozumná.

13. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci -161 ze dne 16.2.2021 rozhodl Nejvyšší soud tak, že za přiměřenou a rozumnou finanční náhradu podle lze v současné době pokládat peněžité plnění ve výši šestinásobku cen odňatých nemovitostí stanovených v souladu s  (ve znění ). Toto navýšení základní hodnoty náhrad vyplývajících z a je namístě provést ve všech případech, v nichž jsou aktuálně splněny předpoklady poskytnutí peněžité náhrady ve smyslu , tedy zejména existence dosud neuspokojeného restitučního nároku. Tato náhrada má být navyšována či naopak snižována toliko ve výjimečných případech (str. 5). Tímto je tedy koeficient navýšení pevně dán.

14. Podle ust. vyhl. č. , se cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, ocení částkou 250 Kčs v hlavním městě Praze.

15. S ohledem na sjednocující rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci -161 ze dne 16.2.2021 nalézací soud rozhodl tak, že přiznal žalobcům jako oprávněným osobám šestinásobek jejich nevypořádaného restitučního nároku:

; Nevypořádaný restituční nárok SPU 094438/2020; šestinásobek

celé jméno žalobce; 14 718,75; 88 312,50

celé jméno žalobce; 19 625; 117 750

celé jméno žalobkyně; 14 718,75; 88 312,50

celé jméno žalobce; 9 812,50; 58 875

celé jméno žalobkyně; 9 812,50; 58 875

titul celé jméno žalobkyně, titul za jménem; 9 812,50; 58 875

16. Nárok žalobců je splatný ve tříleté lhůtě ( , o půdě) ode dne doručení výzvy, tedy 17.6.2020 + 3 roky. Co do zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku VII. zamítnul.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když každý měl v řízení úspěch pouze částečný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.