Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

58 CO 191/2022-313

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Vladimíry Čítkové a JUDr. Blanky Bendové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO

sídlem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -292

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé (II.) mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé (II.) mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne datum soud I. stupně uložil žalované povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částka do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě (došlé soudu I. stupně dne datum), kterou se žalobce domáhal zaplacení celkové částky částka s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky od datum do zaplacení) jako náhrady za nemajetkovou újmu (poskytnutí přiměřeného zadostiučinění) a majetkovou újmu (škodu) dle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“ případně„ zákon o odpovědnosti za škodu“), která měla žalobci vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem - nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové (dále též„ KS“) pod sp. zn. (dále též jen„ posuzované řízení“). V něm se žalobce jako navrhovatel domáhal za účasti právnická osoba spol s r.o. úhrady vypořádacího podílu z této společnosti z důvodu zrušení své účasti uvedené společnosti ve výši částka. Náhradu nemajetkové újmy požadoval ve výši částky částka. Náhradu majetkové újmy (škody) požadoval v celkové výši částka s tím, že představuje v částce částka soudem v posuzovaném řízení nepravomocně přiznaný doplatek vypořádacího podílu ve společnosti právnická osoba, a v částce částka úroky z prodlení z této částky od datum do datum (zahájení konkursu) a v částce částka náklady řízení vynaložené žalobcem při vymáhání jeho práva v posuzovaném řízení.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ke své obraně tvrdila, že délka posuzovaného řízení je s ohledem na jeho složitost přiměřená, není tak dán odpovědností titul pro přiznání nemajetkové újmy. Nárok na náhradu škody ve výši částka představující náklady řízení vynaložené žalobcem při vymáhání jeho práva v posuzovaném řízení je nedůvodný i proto, že k vypořádání náhrady nákladů řízení účastníků slouží zásadně samo řízení, jež však není skončeno a o nákladech nebylo ještě rozhodnuto. S ohledem na skutečnost, že posuzované řízení není dosud pravomocně skončeno, nelze mít za důvodný ani nárok na náhradu škody ve výši částka.

4. Soud I. stupně vyšel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že žalobce dne datum uplatnil u žalované nároky, které jsou nyní projednávány v tomto soudním řízení, přičemž žalovaná žádost projednala a žalovanému odpověděla dne datum. Dále měl z obsahu spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. za zjištěný průběh posuzovaného řízení, který popsal pod bodem 5. odůvodnění svého rozhodnutí. Rovněž zjistil a pod bodem 6. odůvodnění svého rozhodnutí popsal průběh insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. insolvenční spisová značka, v němž bylo rozhodnuto o úpadku v posuzovaném řízení žalované společnosti a prohlášen konkurs na její majetek, a posuzované řízení je z tohoto důvodu od datum přerušeno. Odvolací soud na tato zjištění v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí odkazuje.

5. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle příslušných ustanovení OdpŠk a konstatoval, že zde jsou splněny podmínky pro vznik odpovědnosti státu pouze za nemajetkovou újmu žalobce.

6. Při hodnocení otázky, zda v průběhu posuzovaného řízení došlo k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, hodnotil, že jeho délka počítaná ve vztahu k žalobci ode dne datum (datum dodání žaloby ke KS) do dne datum (den rozhodnutí soudu I. stupně v projednávané věci, když posuzování řízení nebylo k uvedenému dni pravomocně skončeno) činí 11 let a 8 měsíců. Postupem v intencích Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. číslo (dále jen„ Stanovisko NS“) dospěl k tomu, že délka posuzovaného řízení překročila hranice přiměřenosti a že újmu vzniklou žalobci, která se v obdobných situacích předpokládá, nelze odčinit pouhým konstatováním porušení práva (když se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce, ani celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobce), nýbrž že je namístě poskytnutí peněžitého zadostiučinění (§ 31a odst. 2 OdpŠk).

7. Soud I. stupně vyšel ze základní částky částka za každý rok řízení (polovinu za první dva roky), tj. ve výši částka, kterou dále modifikoval ve smyslu zákonných kritérií § 31a OdpŠk snížením celkem o 35 % a to z důvodu složitosti věci skutkové i hmotněprávní o 10 % a z důvodu procesní složitosti o 10 % (viz 25. bod odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně), a o 15 % z důvodu počtu stupňů soudní soustavy (viz 26. bod odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně). Neshledal důvody pro modifikaci základní částky z důvodu jednání poškozeného (viz. 27. bod odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně), postupu soudů (viz. 28. bod odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně), ani významu řízení pro žalobce, který hodnotil jako standardní (viz 29. bod odůvodnění).

8. Celkově vyčíslil přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy, které by se žalobci mělo dostat, částkou částka, kterou žalobci také přiznal (výrok I.) včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení (dle , , dále jen „o. z., a ) ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty k projednání nároku žalovanou (dle OdpŠk), tj. ode dne datum. Žalobu na zaplacení nemajetkové újmy ve zbývajícím rozsahu (ohledně částky částka s příslušenstvím) shledal nedůvodnou.

9. K nároku na náhradu škody ve výši částka představující náklady řízení vynaložené žalobcem při vymáhání jeho práva soud I. stupně uvedl, že neodpovídá § 31 odst. 1 OdpŠk (dle něhož: Náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.), neboť žalobcem nebyly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí. O nákladech řízení bude rozhodováno v konečném rozhodnutí posuzovaného řízení, není proto možné o nich rozhodovat v projednávané věci. Nárok na náhradu škody v této části (ve výši částka) je tak nedůvodný.

10. Rovněž nárok na náhradu škody ve výši částka, jež má představovat nepravomocně přiznaný doplatek vypořádacího podílu a úroky z prodlení z této částky, shledal soud I. stupně nedůvodný se závěrem, že jej nelze přičítat k tíži žalované. Navíc zde došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení a tvrzeným vznikem škody, neboť případný škodný následek vyvolala zejména příčina jiná, která má původ v rodinných vztazích žalobce a postupu statutárních orgánů společnosti právnická osoba (vedení uvedené společnosti nepostupovalo s péčí řádného hospodáře, nenechalo pojistit majetek společnosti - objekt lihovaru, a jeho poškozením - požárem - došlo k znehodnocení majetku společnosti).

11. Soud I. stupně tedy žalobu ve výroku II. zamítl do celkové částky částka s příslušenstvím (součet nedůvodných nároků shora).

12. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl dle , (dále jen,,“) s tím, že žalovaná měla neúspěch jen v nepatrné části, proto jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Za použití jí přiznal tři paušální náhrady nezastoupeného účastníka podle

13. Proti rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce. Brojil proti zamítavému výroku rozsudku (II.) a souvisejícímu nákladovému výroku (III.). Odvolání odůvodnil nesprávným právním posouzením. Soud I. stupně podle žalobce sice správně zjistil skutkový stav, avšak nevyvodil z něho správné závěry. Vyčíslené odškodnění nemajetkové újmy za délku řízení (nárok A) podle mínění žalobce nedůvodně krátil. Samotné stanovení„ základní“ částky odškodnění soudem I. stupně za řízení v dosavadní délce trvání 11 let a 8 měsíců ve výši částka, když vycházel z částky částka za první dva roky a z částky částka za každý další rok řízení a částky částka za jeden měsíc řízení, by bylo podle žalobce akceptovatelné, pokud by soud I. stupně nepřistoupil k redukci ve výši 35 %. Soud I. stupně posuzované řízení považoval za řízení skutkově i hmotněprávně složitější (- 10 %) s ohledem na jeho předmět, neboť se jednalo se o řízení, v němž se žalobce domáhal na společnosti úhrady vypořádacího podílu, věc si vyžádala znalecké zkoumání včetně zpracování doplňku znaleckého posudku, výslechu znalce, bylo prováděno obsáhlejší dokazování listinnými důkazy a výslechem svědka, sporným bylo, jaké všechny položky by měly být zahrnuty do výpočtu vypořádacího podílu. To ovšem neodpovídá okolnostem věci. Soudy podle mínění žalobce měly vycházet z toho, že původní vklad (základní jmění společnosti, na jehož tvorbě se žalobce podílel ze 49 %), byl jednoznačně vyčíslen v rozhodnutí společnost o snížení základního jmění po ukončení účasti žalobce ve společnosti právě o jeho podíl, který koresponduje se žalovanou částkou, že tento podíl měl být„ vrácen“ žalobci, a když k tomu nedošlo, byla podána žaloba. Základní chybou v prvé fázi posuzovaného řízení bylo to, že prvostupňový soud ani soud odvolací nerespektovaly právní závěry dovolacího soudu judikované již před zahájením sporu. Odvolacím soudem opakovaně vyžadované znalecké posudky byly z tohoto hlediska zcela nadbytečné a na délce řízení se podílely nezanedbatelnou měrou. Uvedené se odrazilo i v závěru soudu I. stupně o složitost procesní (- 10 %), kdy účastníci podávali opakovaně podání s průběžnými návrhy na dokazování, muselo být opakovaně rozhodováno o návrzích na vydání předběžného opatření, o ustanovení znalce, o znalečném, svědečném, o návrhu na přerušení řízení, o osvobození od soudních poplatků, o změně žaloby, dále se soud musel vypořádat se skutečností, že v průběhu namítaného řízení byl na majetek společnosti prohlášen konkurz. Podle žalobce nelze souhlasit ani s dalším snížením odškodnění (o 15 %), které soud I. stupně odůvodnil tím, že prvostupňový soud rozhodoval prozatím dvakrát, stejně jako odvolací soud, Nejvyšší soud jedenkrát. Kdyby již v první fázi řízení byly respektovány judikaturní závěry, týkající se vypořádacího podílu ve společnosti, a kdyby soud vycházel z prokazatelné výše té části základního kapitálu, o kterou byl snížen v důsledku ukončení účasti žalobce ve společnosti (jako uvolněný podíl ve výši 3,2 mil. korun), nebyla by řada procesních úkonů potřebná. Soud I. stupně podle žalobce rovněž nesprávně hodnotil význam řízení pro žalobce, pokud jej označil za standardní a nepřihlížel k předmětu sporu, resp. k jeho výši. Pro žalobce, který do společnosti při jejím zakládání vložil 49 % základního jmění, tj. nejméně 3,2 miliony, je význam výsledku sporu nikoliv běžný, ale velmi významný. Z tohoto hlediska jsou výše uvedená snížení náhrady pro žalobce poškozující. S hodnocením nároku na náhradu nákladů řízení (nárok B) soudem I. stupně žalobce nepolemizuje, neboť byl uplatněn zřejmě předčasně, avšak i u něho je zjevné, že v případě pro žalobce úspěšného skončení sporu nebude moci být na žalované společnosti s ohledem na konkurz vymožen. Pokud jde o náhradu přímé škody (nárok C), pak délka řízení se podílela na tom, že časem společnost dramaticky ztratila hodnotu. Příčinnou souvislost spatřuje žalobce v tom, že ještě v roce rok, kdy zemřel jednatel a jediný společník společnosti právnická osoba Fr. Černý starší, měla společnost aktiva (vyčísleno znalecky v dědickém řízení) cca částka anonymizována dvě slova, z čehož se mohl žalobce uspokojit v případě včasného rozhodnutí; z údajů v konkurzním spise však vyplývá, že v době zahájení konkurzu měla uvedená společnost hodnotu pouze cca částka anonymizována dvě slova. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku zrušil a vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnut, pokud ho přímo nezmění ve smyslu žaloby.

14. Při jednání odvolacího soudu žalobce prostřednictvím svého právního zástupce doplnil, že v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení nezískal vůči shora uvedené společnosti vykonatelnou pohledávku a v konkursu na majetek uvedené společnosti mu tak bylo soudy přiznáno ohledně uspokojení jeho nároku na vypořádací podíl horší postavení.

15. Žalovaná ve vyjádření o odvolání označila napadený rozsudek za správný co do skutkového zjištění i co do právního posouzení a nesouhlasila s námitkami, které žalobce uplatnil ve svém odvolání. Uvedla, že soud I. stupně při zvolené formě zadostiučinění (tj. peněžitá satisfakce) za nemajetkovou újmu stanovil zcela správně jak základní částku (tj. částka za 1 rok probíhajícího řízení), tak také její procentní ponížení; řádně, úplně a vyčerpávajícím způsobem zdůvodnil, z jakých kritérií vycházel a proč přistoupil k ponížení základní částky o celkem 35 %, respektive proč se nepřiklonil k jejímu navýšení tak, jak požadoval žalobce. Pokud jde o uplatněný nárok žalobce na náhradu škody ve výši částka, s ohledem na doposud neskončené odškodňovací řízení nejsou naplněny kritéria § 31 odst. 1 OdpŠk, podle kterého náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, proto žalobci z tohoto titulu nemůže ničeho náležet. Avšak i kdyby bylo předmětné řízení již pravomocně skončeno, nebyla by požadovaná částka částka rozhodně částkou nákladů řízení, které byly žalobcem účelně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu. Navíc v takovém případě by předmětný nárok nemohl obstát z hlediska kritérií § 31 odst. 2 OdpŠk, podle kterého může náhradu nákladů řízení poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Pokud jde o nároku na náhradu škody ve výši částka, žalovaná rovněž souhlasí se závěry soudu I. stupně v tom směru, že případný vznik škody nelze přičítat k tíži žalované a navíc zde došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky odškodňovacího řízení a tvrzeným vznikem škody, neboť případný škodný následek vyvolala zejména příčina jiná, a sice mající původ v rodinných vztazích samotného žalobce a postupu statutárních orgánů společnosti právnická osoba To, že vedení předmětné společnosti nepostupovalo s péčí řádného hospodáře, že objekt lihovaru nenechalo pojistit a ten pak vyhořel a že tím pádem došlo k znehodnocení majetku společnosti, nemůže být skutečně přičítáno k tíži žalované. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

16. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání správnost rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (, ), a to při nařízeném jednání ( ). Zopakoval dokazování spisem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. konkrétně sdělil podstatný obsah usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. , z něhož zjistil, že dovolací soud zrušil v posuzovaném řízení vydaný rozsudek Vrchního soudu v Praze zde dne datum rozhodnutí, č. j. -314, a rozsudek Krajského soudu v Hradci králové ze dne datum číslo, č. j. -266, ohledně částečného zamítnutí nároku žalobce na vyplacení vypořádacího podílu žalobce při zániku účastníka ve společnosti, když dospěl k závěru, že soudy rozhodly v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu; a dále podstatný obsah usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum číslo, č. j. -686, z něhož zjistil, že Vrchní soud jak soud odvolací zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne datum rozhodnutí, č. j. -660, v jeho výroku II. (a souvisejících nákladových výrocích), kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit žalobci na vypořádací podíl ve společnosti právnická osoba částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, z důvodu nutnosti doplnit dokazování revizním znaleckým posudkem.

17. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné. Vyšel při tom ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně a upřesněného při jednání odvolacího soudu (shora). Jako správný shledal závěr soudu I. stupně, že v průběhu posuzovaného řízení došlo k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Soud I. stupně zcela správně hodnotil, že délka posuzovaného řízení počítaná ve vztahu k žalobci ode dne datum (datum dodání žaloby - návrhu ke KS) do dne datum (když posuzování řízení nebylo ke dni rozhodnutí soudu I. stupně v projednávané věci skončeno) činí 11 let a 8 měsíců. Jak vyplývá ze Stanoviska, při posuzování přiměřenosti délky řízení není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby řízení, která by mohla být pokládána za přiměřenou, nýbrž je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti individuálního případu. Výše uvedený časový úsek je tak zapotřebí zvažovat především ve světle působení jednotlivých faktorů uvedených v § 31a odst. 3 pod písm. b) až e) zákona o odpovědnosti za škodu, které jsou pak obdobným způsobem hodnoceny i při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění. Soud I. stupně v tomto směru nepochybil, hodnotil-li posuzované řízení jako skutkově složitější (jak podrobně zdůvodnil ve svém rozhodnutí). Vedle toho nelze dle odvolacího soudu přehlédnout kritérium postupu soudu v posuzovaném řízení, kdy rozhodnutí prvostupňového soudu i soudu odvolacího ve věci samé bylo zrušeno pro nerespektování ustálené judikatury. Rovněž význam řízení pro žalobce lze podle odvolacího soudu hodnotit jako zvýšený (a nikoliv jako standardní), vzhledem k výši částky, která byla resp. je v posuzovaném řízení ve hře. Ve světle uvedeného je uvedená délka nepřiměřenou dlouhou (byť je posuzované řízení od datum přerušeno z důvodu konkursu na majetek společnosti právnická osoba, přičemž v postupu soudu ve vedlejším konkursním řízení nebyla shledána období nečinnosti a nelze je hodnotit jako nepřiměřeně dlouhé).

18. Od závěru soudu I. stupně není důvodu se neodchýlit ani při určení výše základní části zadostiučinění, vyšel-li z částky částka za rok trvání řízení (v poloviční výši za první dva roky). Nicméně za situace, kdy posuzované řízení není skončeno ani ke dni rozhodování odvolacího soudu (datum), je pak třeba vycházet již z délky řízení 11 let, 11 měsíců a 15 dnů. Základní částka tak činí částka (/10 v částka /11 x částka x částka).

19. Modifikace (ve smyslu kritérií uvedených v § 31a odst. 3 pod písm. b) až e) OdpŠk), které soud I. stupně učinil, tedy snížení o 10 % z důvodu skutkové a právní složitosti, o 10 % z důvodu procesní složitosti a o 15 % z důvodu vedení řízení na více stupních soudní soustavy, jsou ve svém souhrnu podřaditelné pod kritérium složitosti věci dle OdpŠk“. Ve výsledku na základě tohoto jediného kritéria tedy soud I. stupně ponížil základní částku odškodnění o 35 %, což vedlo sice ke zdůvodněnému, ale podle odvolacího soudu nepřiměřenému snížení základní částky. Odvolací soud proto kritérium složitosti přehodnotil a na základě skutečností v tomto směru zvažovaných již soud I. stupně (od nich neměl odvolací soud důvod se odchýlit) snížil základní částku odškodnění pro složitost o 30 %. V této souvislosti nelze přesvědčit argumentaci žalobce, že bylo či je zcela nadbytečné v posuzovaném řízení provádět dokazovaní znaleckými posudky, když takový postup (který nalezl resp. nalezne odraz v rozhodnutí) nepřísluší soudu v projednávaném kompenzačním řízení hodnotit. Dále oproti soudu I. stupně modifikoval základní částku pro postup soudu jejím navýšením o 10 % (s ohledem na zrušení prvostupňového o odvolacího rozhodnutí ve věci samé dovolacím soudem pro rozpor s ustálenou judikaturou –viz odst. 16). Rovněž pro shora zmíněný zvýšený význam řízení pro žalobce shledal důvod pro navýšení základní částky o 10 %. V jednání žalobce odvolací soud neshledal důvod ani pro snížení ani pro navýšení základní částky. Proto odvolací soud přistoupil ke snížení základní částky částka o 10 % (- 30 % + 10 % + 10 %), tj. o částku částka. Žalobci tak náleží částka částka anonymizováno (po zaokrouhlení částka). Za situace, kdy žalobci již byla napadeným rozhodnutím (ve výroku I.) pravomocně (žalovaná uvedený výrok rozhodnutí soudu odvoláním nenapadla), jako přiměřené zadostiučinění, přiznána částka částka, shledal žalobou uplatněný nárok důvodným ještě ohledně částky částka.

20. Pokud jde o nárok na náhradu škody ve výši částka (částka - nepravomocně přiznaný doplatek vypořádacího podílu ve společnosti právnická osoba a úroky z prodlení z této částky od datum do data zahájení konkursu dne datum ve výši částka), jde s ohledem na skutečnost, že posuzované řízení ani konkursní řízení nebylo pravomocně skončeno, o nárok minimálně předčasně uplatněný. Lze navíc přisvědčit soudu I. stupně, že zde lze uvažovat o přetržení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky odškodňovacího řízení a tvrzeným vznikem škody, neboť případný škodný následek spočívající v znehodnocení majetku společnosti vyvolala zejména příčina jiná (mající původ v rodinných vztazích samotného žalobce a postupu statutárních orgánů společnosti právnická osoba - jak se již podává ze samotných tvrzení žalobce uvedených v žalobě).

21. Pokud jde o nárok žalobce na náhradu škody ve výši částka představující náklady řízení, pak s ohledem na doposud neskončené odškodňovací řízení nejsou naplněny kritéria § 31 odst. 1 OdpŠk (podle kterého: Náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.), Navíc předmětný nárok nemůže obstát ani dle § 31 odst. 2 OdpŠk (podle něhož: Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.). Soud I. stupně tedy nepochybil, pokud i ohledně tohoto nároku žalobu zamítl.

22. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu I. stupně zamítavém výroku o věci samé (I.) ohledně nároku na zaplacení nemajetkové újmy (přiměřeného zadostiučinění) změnil podle tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částka a to ve lhůtě stanovené vzhledem k rozpočtovým pravidlům, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí, dle část věty za středníkem , jinak ho ohledně zbývající výše nároku na zaplacení nemajetkové újmy (přiměřeného zadostiučinění) a ohledně celého nároku na zaplacení majetkové újmy (škody) jako věcně správný podle potvrdil.

23. V souladu s  a 2 odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky před soudem I. stupně i před soudem odvolacím. V obou případech rozhodl dle s ohledem na skutečnost, že v případě nároku na náhradu nemajetkové újmy byl žalobce v zásadě zcela úspěšný (byl-li úspěšný co do základu tohoto nároku; srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ), v případě všech nároků na náhradu majetkové újmy (škody) byl naopak zcela neúspěšný. Odvolací soud vyšel z toho, že při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), je zpravidla třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle a násl. vyhl. č. , advokátního tarifu, (dále jen,,AT“) (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). V případě objektivní kumulace nároků se o náhradě nákladů řízení účastníků rozhoduje jediným výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ). Dále odvolací soud vyšel z toho, že při stanovení odměny advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy ve smyslu OdpŠk, se vychází z tarifní hodnoty stanovené podle , advokátní tarif (dále jen„ AT“), tj. z částky částka (srov. shora zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ); odměna za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada škody, se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle AT. Podle AT pak platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.

24. Aplikováno na projednávanou věc, v níž žalobce spojil ke společnému projednání více nároků - nárok na náhradu nemajetkové újmy (přiměřeného zadostiučinění), kterému odpovídá tarifní hodnota částka (jak již byla zmínka shora), a nároky na náhradu majetkové újmy (škody) v celkové výši částka, to znamená, že se za tarifní hodnotu považuje částka částka. Žalovaná byla v řízení před soudem I. stupně i v řízení odvolacím úspěšná jen v nepatrné části když úspěch žalované ohledně částky částka činil po zaokrouhlení 99 % z celku částka a neúspěch žalované ohledně částky částka činil 1 % z uvedeného celku. Odvolací soud proto žalobci uložil nahradit žalované plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

25. Náklady řízení žalované v řízení před soudem I. stupně tvoří 3 hotové výdaje nezastoupeného účastníka po částka dle , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu (vyjádření k žalobě, příprava k jednání, účast u jednání dne datum) v celkové výši částka.

26. Náklady řízení žalované v odvolacím řízení tvoří 2 hotové výdaje nezastoupeného účastníka po částka dle (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne datum) v celkové výši částka, když paušální náhradu za přípravu k jednání odvolacího nepovažoval za účelný náklad, když v odvolacím řízení nedošlo k žádné změně oproti stavu před soudem I. stupně vyžadující další přípravu.

27. Odvolací soud proto žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně částka a před soudem odvolacím částka v obecné pariční lhůtě stanovené dle část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku, a to výroku, kterým byl rozsudek soudu I. stupně změněn, není dovolání přípustné ( ), proti výroku, kterým byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen, je přípustné dovolání, které se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (, a ).

Pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné ( )