Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
28 C 278/2021-68
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šedivou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 892 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6 892 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6 892 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala návrhem ze dne datum zaplacení částky ve výši 6 892 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě níž žalovaný obdržel částku 16 000 Kč, jíž se zavázala uhradit spolu se souhrnnými poplatky v celkové částce 27 186 Kč formou 53 týdenních splátek po 512 Kč. Úvěr žalovaný čerpal v hotovosti. Pohledávka byla postoupena ze dne datum. Ke dni postoupení žalovaný uhradil částku 20 244 Kč, která byla započtena na jistinu a na příslušenství pohledávky.
2. Ve znění žalobního návrhu vydal soud dne datum Elektronický platební rozkaz, který se žalovanému nepodařilo doručit. Soud ve věci rozhodl rozsudkem bez nařízeného jednání po poučení účastníků podle § 115a o. s. ř., který byl vyhlášen při jednání soudu dne datum. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno ve zkráceném rozsahu dle § 157 odst. 4 o.s.ř.
3. Pohledávka z půjčky byla postoupena zahraniční osobě, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a soud se tak zabýval otázkou pravomoci a otázkou rozhodného práva. Podle § 87 zákona o mezinárodním právu se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí. Vzhledem k tomu, že jde o postoupení pohledávky vzniklé na území České republiky mezi českými subjekty, je logické, aby se postoupení řídilo právním řádem České republiky. Pravomoc je pak dána pod podle § 6 citovaného zákona, neboť žalovaný má místně příslušný soud na území České republiky ve smyslu ust. § 84 a následujícího o. s. ř. Postoupení pohledávky se řídí § 1879 a následujícím nového občanského zákoníku. Podle něj může věřitel svoji pohledávku postoupit i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Protože žalobce se svým předchůdcem uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, přešly práva ze smlouvy o půjčce na jeho osobu.
4. Soud v předmětné věci zjistil skutkový stav jednak ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a datum a výzvy ke splacení úvěru ze dne datum. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nevzal soud za prokázané žádné rozhodné skutečnosti.
5. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 16 000 Kč splatná v 53 týdenních splátkách po 512 Kč, byl dohodnut souhrnný poplatek ve výši 11 186 Kč, RPSN v okamžiku poskytnutí půjčky 206,8%, žalovaný byl tedy povinen splatit 27 186 Kč. Žalovanému byla vyplacena sjednaná částka, avšak v žalovaném rozsahu nebyla vrácena, když zaplatila pouze částku 20 244 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána anonymizována dvě slova.
6. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 16 000 Kč, přičemž si sjednali, že žalovaný kromě této částky vrátí částku označenou ve smlouvě jako„ souhrnný poplatek“, ve výši 11 186 Kč. V tomto bodě se však smlouva příčí dobrým mravům, neboť v ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru je skryt smluvní úrok za poskytnutí úvěru, a to ve výši 66,4 %, tedy takový, který několikanásobně převyšuje průměrnou výši úroků uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době sjednání smlouvy (viz. konstantní judikatura Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 236/2005, 33 Cdo 212/2014, 32 Cdo 2773/2009, 26 Cdo 1587/2015), podle které v rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného k posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku, je třeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěru a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutí k okolnostem daného případu, kdy soud zohlednil, že se jedná o bezúčelový úvěr poskytnutý domácnosti žalované na spotřebu. Pokud smluvený úrok takto převyšuje průměrnou výši úroku uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.
7. Vzhledem k tomu, že si původní účastníci smlouvy sjednali extrémně vysoký faktický úrok z půjčky, dospěl soud k závěru, že v tomto rozsahu je smlouva v rozporu s dobrými mravy a v tomto rozsahu je i neplatná. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil jistinu a část poplatku, soud rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě I., neboť se týká pohledávky, která s ohledem na rozpor s dobrými mravy nebyla přiznána.
8. Po právní stránce soud věc posoudil dle podle § 657 starého obč. zák. (s odkazem na § 3028 odst. 1,3 o.z.), dle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věc, mimo jiné peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí doby věc stejného druhu. Přitom lze sjednat i úroky. Podle ust. § 3 citovaného zákona nesmí být výkon práv a povinností z občanskoprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy.
9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142, odst. 1, o. s. ř. a contrario, když procesně úspěšnému účastníkovi, který by měl právo na náhradu nákladů řízení proti zcela neúspěšné žalobkyni, žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).