Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 310/2021-92

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti;

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 19.437 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 14.954 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19.954 Kč ve výši 8,25% ročně od datum do datum ve výši 292,66 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 18.954 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do datum ve výši 117,28 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 17.954 Kč ve výši 8,25% ročně od datum do datum ve výši 123,43 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 16.954 Kč ve výši 8,25% ročně od datum do datum ve výši 124,33 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 15.954 Kč ve výši 8,25% ročně od datum do datum ve výši 109,68 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 14.954 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 4 483,16 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,64 % ročně z částky 13.084,35 Kč od datum do datum ve výši 4.312,70 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,64 % ročně z částky 12.859,74 Kč od datum do datum ve výši 1.112 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,64 % ročně z částky 11.859,74 Kč od datum do datum ve výši 961,20 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,64 % ročně z částky 10.859,74 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 71.820,00 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 14.954 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19.954 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 292,66 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 18.954 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 117,28 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 17.954 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 123,43 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 16.954 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 124,33 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 15.954 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 109,68 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 14.954 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 4 483,16 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,64 % ročně z částky 13.084,35 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4.312,70 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,64 % ročně z částky 12.859,74 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1.112 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,64 % ročně z částky 11.859,74 Kč od [datum] do [datum] ve výši 961,20 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,64 % ročně z částky 10.859,74 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 71.820,00 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 18. 10. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 14.954 Kč, smluvních pokut v celkové výši 4.483,16 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, a náhrady nákladů řízení, to vše na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 30.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet, spolu úrokem za poskytnutí, v 18 měsíčních splátkách po 3.325 Kč, počínaje červnem 2019. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne datum na účet uvedený ve smlouvě. Pro nesplácení byl úvěr zesplatněn ke dni datum. Před poskytnutím úvěru splnila žalobkyně svoji povinnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě údajů a informací získaných od žalovaného uvedených ve formuláři hodnocení klienta a ověřením v databázích registru SOLUS a NRKI. Žalobkyně zjistila, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný a obchodník jednající s klientem doporučil úvěr ke schválení.

2. Předmětem řízení je zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 14.954 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku z úvěru 102,64 % od datum do zaplacení maximálně však do částky

71.820 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty 2.495 Kč (5 splátek x 499 Kč) za prodlení s úhradou splátek o délce 30 dnů, zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 1.600 Kč (8 splátek x 200 Kč), smluvní pouty 0,1 % denně z částky v prodlení od datum do vyhotovení žaloby tj. do datum v celkové výši 4.483,16 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na kterou však žalovaný nereagoval.

3. K výzvě soudu doplnila žalobkyně podáním ze dne datum svá tvrzení ohledně splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně uvedla, že z dokladů o příjmech zjistila, že příjem žalovaného činí 28.163 Kč měsíčně. Celkové náklady činí 4.410 Kč a volné zdroje žalovaného činí 22.783 Kč. Informace byly získány od žadatele dle formuláře hodnocení klienta, dále ověřeny z občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásek za únor a březen 2019, informativního výpisu z účtu a výpisem z registrů NRKI a SOLUS. Výdaje žadatele byly stanoveny paušálním určením.

4. U jednání dne datum, ze kterého se žalobkyně řádně omluvila, žalovaný uvedl, že rozhodnutí ponechává na úvaze soudu.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy: pracovní smlouvou žalovaného ze dne datum, kopií občanského průkazu žalovaného, historií plateb účtu žalovaného o došlých platbách mzdy za únor až duben 2019, výplatními lístky žalovaného za únor a březen 2019, hodnocením klienta, předsmluvním formulářem, prohlášením klientů, výpisem registru SOLUS ze dne datum, výpisem registru NRKI ze dne datum, vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek ze dne datum, úplným výpisem žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ke dni datum, smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo včetně splátkového kalendáře a spolu s dokladem o odeslání žalovanému dne datum, dokladem o vyplacení úvěru, kartou klienta, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne datum, potvrzením o uplatnění práva na odložení splátek ze dne datum, upraveným splátkovým kalendářem po provedeném odkladu splátek ze dne datum, výzvou k zaplacení dlužných splátek ze dne datum, výzvou k zaplacení dlužných splátek ze dne datum, výzvou k zaplacení dlužných splátek ze dne datum, výzvou k zaplacení dlužných splátek ze dne datum, výzvou k zaplacení dlužných splátek ze dne datum, předžalobní výzvou ze dne datum spolu s dokladem o odeslání žalovanému.

6. Soud si vyžádal výpisy z bankovního účtu žalovaného číslo bankovní účet, na který byla vyplácena mzda žalovaného za období od anonymizována tři slova rok včetně a výpisy z bankovního účtu číslo bankovní účet. U jednání soud provedl dokazování výpisy z těchto účtů.

7. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

8. Žalovaný vyplněním formulářové žádosti zažádal dne datum o poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru, v celkové výši 30.000 Kč. Přípisem ze dne datum byla nabídka na uzavření smlouvy o úvěru žalobkyní akceptována, oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno poštou na korespondenční adresu dle smlouvy. V oznámení je sděleno schválení úvěru ve výši 30.000 Kč a konečné parametry poskytovaného úvěru: doba trvání činí 18 měsíců, počet měsíčních splátek 18, základní celková částka splatná úvěrovaným činí 59.850 Kč, celková výše měsíční splátky 3.325 Kč, výpůjční úroková sazba úvěru činí 147,01 %. K oznámení je přiložen splátkový kalendář s rozpisem splátek splatných od datum do datum. Uvedenou akceptací došlo k uzavření smlouvy, kterou je uvedený návrh, ve spojení s oznámením o schválení úvěru. Z účtu číslo bankovní účet, jehož majitelem je žalobkyně, byla dne datum provedena platba ve výši 30.000 Kč, odpovídající výši sjednaného úvěru, a to na účet číslo bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného za měsíce anonymizována tři slova rok (číslo účtu bankovní účet) soud zjistil, že na tento účet byla hrazena mzda žalovaného od společnosti právnická osoba a z účtu bylo hrazeno výživné pro nezletilou jméno příjmení ve výši 2.500 Kč. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný ke dni podání žaloby splatil celkem 48.225 Kč. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr na základě informací poskytnutých klientem a uvedených v kartě hodnocení klienta. Dále prověřila žalovaného v Nebankovním registru klientských informací (NRKI) a registru SOLUS. Z doloženého výpisu z databáze SOLUS k datu datum soud zjistil, že k žalovanému byla evidována dlužná částka po splatnosti, resp. dlužná splátka po splatnosti byla zaplacena datum a klientovi byl přiřazen příznak„ P“. Z doloženého výpisu z NRKI k datu datum, soud zjistil, že žalovanému nebylo přiřazeno skóre a je uveden kód příznaku 14, což dle legendy znamená, že hodnota CBS skore nebyla vypočítána, klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti. Z hodnocení klienta dále soud zjistil, že žalovaný byl v době sjednání úvěru zaměstnancem právnická osoba s průměrným měsíčním příjmem 28.163 Kč, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný, vyučený a bydlí u rodičů. Měsíční výdaje žadatele jsou vyčísleny částkou 3.410 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že tato částka vychází z paušální částky pokrývající životní minimum a náklady spojené s výživou a zajištěním základních potřeb. Tato částka je uváděna pravidelně i v jiných smlouvách ve vztahu k jiným žadatelům o úvěr, a jedná se tak o zmechanizovaný a konstantní systém vyjádření fixních nákladů předpokládaných u průměrného žadatele o úvěr. V hodnocení klienta je dále uvedena částka 1.000 Kč na bydlení (nájemné, inkaso), v údajích další osoby a děti v domácnosti, splátky a ostatní výdaje /doprava, kurzy, záliby apod.) je uvedena částka 0 Kč. Z hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný disponuje volnými zdroji ve výši 22.753 Kč. Z výplatních pásek soud zjistil, že čistý příjem žalovaného ze mzdy se pohyboval mezi 26.000 Kč až 28.000 Kč a žalovanému nebyly prováděny srážky ze mzdy na výživné nebo exekuce. Výpis z účtu žalovaného (historie plateb) předložený žalobkyní není úplný a žalobkyně z něj tedy nemohla učinit další závěry pro posouzení úvěruschopnosti žadatele, např. o existenci či neexistenci dalších závazků žalovaného.

9. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že v letech rok anonymizováno číslo bylo proti žalovanému zahájeno 12 exekučních řízení, z nichž 5 se vztahovalo k vymožení dluhů z úvěrů poskytnutých nebankovními subjekty.

10. Z registru obyvatel soud zjistil, že v době sjednávání předmětného úvěru byl žalovaný svobodný a měl jedno nezletilé dítě (nar. 2013).

11. Závazkový vztah, vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem číslo , a zákonem číslo a zákonem číslo , o spotřebitelském úvěru.

12. Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

16. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

17. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn.

, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sen. zn. ) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. : Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

18. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru jako o spotřebitelskou smlouvu. Jednalo se o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr/zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit.

19. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

20. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaného ke dni datum dle zjištěných informací,

v souvislostech poskytnutého úvěru, a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny výdaje žalovaného. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného z informací uvedených samotným žadatelem v hodnocení zákazníka. Dle těchto údajů byl žalovaný svobodný, bezdětný, bydlel u rodičů a byl zaměstnaný v pracovním poměru na dobu neurčitou s příjmem 26 – 28.000 Kč. Skutečnost, že žalovaný neuvedl v hodnocení vyživovací povinnost k nezletilému dítěti nelze klást k tíži žalobkyně, neboť tento údaj bez přístupu k údajům centrální evidence obyvatel lze ověřit pouze s obtížemi.

21. Soud však zcela postrádá doložení výdajů žalovaného. Zejména výdajů na bydlení a ověření předchozího dluhového zatížení. Jelikož měl žalovaný bankovní účet, bylo nejdostupnější možností poskytovatele úvěru, jak ověřit výdaje žalovaného, právě z výpisů z bankovního účtu za posledních 3 až 6 měsíců. Soud z výpisů z účtu žalovaného za období anonymizována tři slova rok zjistil časté nepravidelné příjmy od právnická osoba, anonymizováno, která je provozovatelem sázkové kanceláře. Na základě uvedeného zjištění pak soud důvodně uzavřel, že časté úhrady prováděné z účtu žalovaného platební kartou a prostřednictvím terminálu právnická osoba anonymizováno hodnotách 200 Kč až

5.000 Kč jsou právě sázkami na portálu sázkové kanceláře webová adresa. Například v měsíci březnu 2019 dosáhly tyto sázky nejméně 17.000 Kč. Uvedené skutečnosti jsou zřejmé z úplných výpisů z bankovního účtu žalovaného. Poskytovatel úvěru se však daném případě spokojil pouze s historií plateb z bankovního účtu žadatele osvědčující výši mzdy a existenci účtu, což soud hodnotí jako ryze účelové jednání, které má vyvolat dojem aktivního zkoumání poměrů žadatele, fakticky však dochází pouze k formálnímu shromažďování takových údajů, které svědčí pro dobrou majetkovou situaci žadatele.

22. Stav, kdy žalovaný investuje pravidelně nemalé částky do sázek s nejistým výsledkem návratnosti takové investice, v souběhu se stanovením paušálních výdajů na bydlení bez dalšího ověřování, měl vést poskytovatele k dalšímu prověřování, z čeho (z jakých prostředků) hodlá žalovaný své závazky plnit. Samotná skutečnost, že má žalovaný stabilní příjem v době sjednávání úvěru, není postačující pro prokázání jeho úvěruschopnosti, pokud tento příjem není dostatečně zkoumána také výdajová stránka, případně je-li žadatel výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužen (a toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje). Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatele bližší informace k jeho majetkové situaci. Signálem k takovému postupu byly také zcela jistě výstupy registrů SOLUS a NRKI, zejména zařazení klienta do kategorie„ rozpracované žádosti“. Soud v této souvislosti postrádá zejména výpis z evidence exekucí. Jako zcela zásadní pochybení poskytovatele úvěru, pak shledává soud v chybějících úplný výpisech z bankovního účtu žadatele, ze kterých plyne závislost na hazardních sázkách ve značeném rozsahu.

23. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující ověření informací o výdajích), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.

24. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené dne datum číslo. Důsledkem toho jsou nároky žalobkyně vůči žalovanému omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, neboť v případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud.

25. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 30.000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil celkem 48.225 Kč. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný tak svůj dluh vůči žalobkyni uhradil zcela a navíc zaplatil 18.225 Kč. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Zde byl úspěšný žalovaný. Jelikož však žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.