Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 43/2022-30

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 30 796,86 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 22.10.2021 do zaplacení to vše v měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč splatných vždy k 25. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nebude-li některá ze splátek zaplacena řádně a včas, stává se ihned vykonatelným celý zbývající dluh.

I. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 18 796,86 Kč a ohledně požadovaného úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 22.10.2021 do zaplacení to vše v měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč splatných vždy k 25. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nebude-li některá ze splátek zaplacena řádně a včas, stává se ihned vykonatelným celý zbývající dluh. I. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 18 796,86 Kč a ohledně požadovaného úroku a úroku z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného a vyčísleného ve výroku I. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s přísl. na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 21.12.2018 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO, se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo), přičemž žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

2. Podle žalobních tvrzení byl žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč spolu s úrokem ve výši 2 888 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, nákladem za vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 400 Kč.

3. Žalovaný uhradil celkem částku 18 000 Kč, další splátky již neuhradil, čímž došlo k zesplatnění dosud neuhrazené částky pohledávky. Ke dni postoupení byla celková hodnota pohledávky 63 899,98 Kč, z této částky žalobce požaduje jistinu, která činí 20 879,23 Kč, nesplacený smluvní úrok 1 395,27 Kč, nesplacený poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 888,16 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 9 956,02 Kč a inkasní poplatek 3 657,32 Kč. Postoupený smluvní úrok z úvěru za období po splatnosti úvěru 4 075,74 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 2 717,16 Kč, účelně vynaložené náklady soudního vymáhání 256 Kč, a smluvní pokuta ve výši 9 917,63 Kč.

4. Žalovaný uvedl, že poskytnutý úvěr si bral, neboť dlužil na nájemném, ze kterého jej následně pro neplacení nájmu vystěhovali. Stará se o dvě nezletilé děti a je sám bez partnerky. Jelikož se musel často stěhovat, ztratil podklady pro úhradu úvěru, z tohoto důvodu přestal platit splátky, výzvy od žalobce mu, s ohledem na časté stěhování, nebyly doručeny. Požádal soud o možnost uhradit dluh ve splátkách.

5. právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 21.12.2018 smlouvu o úvěru, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit ve 14. měsíčních splátkách spolu s úrokem („ Úrokem“) ve výši 2 888 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč, nákladem za vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 400 Kč. Celkové dlužná částka tak činila 55 776 Kč. Podle smlouvy se nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas stává okamžitě splatnou celková dlužná částka. Dále bylo sjednáno, že úrokem z prodlení bude úročena jak jistina spotřebitelského úvěru, tak splatný nezaplacený„ Úrok“. V případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (vše prokázáno smlouvou o úvěru číslo). Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 18 000 Kč (nesporné tvrzení žalobce). Z žádosti o úvěr má soud za prokázané, že žalovaný v žádosti o úvěr dne 21.12.2018 uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba s čistým příjmem 30 264 Kč a celkovými výdaji 11 910 Kč měsíčně, že je svobodný, bezdětný a splácí půjčky ve výši 5 500 Kč měsíčně (prokázáno: žádosti o úvěr). Rovněž předložil tři výplatní pásky za měsíce srpen 2018, kdy příjem žalovaného činil 29 768 Kč, září 2018, kdy příjem činil 27 890 Kč a za měsíc říjen 2018 kdy příjem činil 32 503 Kč, ve všech výplatních páskách jsou uvedeny slevy na děti (prokázáno: výše uvedenými výplatními páskami).

6. Uvedené údaje o úvěru byly shrnuty v ě nazvané standardní informace o spotřebitelském úvěru, přičemž předpis splátek (údaje, na jaké dílčí položky budou jednotlivé splátky započítány) je přílohou číslo smlouvy o úvěru.

7. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena na žalobce s účinností ke dni 19.7.2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19.7.2021). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 18.10.2021 (prokázáno u nazvanou výzva před podáním žalob, včetně podacího lístku).

8. Všechny uvedené y soud hodnotí jako plně věrohodné. Dokazování není třeba doplňovat, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli dne 21.12.2018 smlouvu o úvěru podle a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele ( a o. z.). Vzniklé závazky tak je kromě příslušných ustanovení , , nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. z. s. ú.

10. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného

(§ 9 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.

11. Žalobce v žalobě neuvedl žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem jeho právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

12. Z toho důvodu byl žalobce před jednáním vyzván usnesením ze dne 9.2.2022,

č. j. číslo jednací, (zejména) aby doplnil žalobu o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. K tomu žalobce přípisem datovaným dne 22.3.2022 (č. l. 18) sdělil, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, rovněž uvedl, žalovaný měl při uzavírání smlouvy za povinnost uvést pravdivě a úplně všechny skutečnosti, předložil poskytovateli úvěru pracovní smlouvu, výplatní pásky. Poskytovatel úvěru dovodil, že byl žalovaný v takové finanční situaci, která mu umožňovala splácet další závazky, neboť po odečtení pravidelných výdajů mu zbývalo 18 354 Kč. Právní předchůdce tak zkoumal úvěruschopnost žadatele, rovněž zjišťoval, zda má záznam v insolvenčním rejstříku. K jednání se žalobce nedostavil (řádně omluven), takže ho soud nemohl u jednání dne 7.4.2022 poučit v uvedeném směru o jeho povinnosti tvrzení a důkazní a o následcích nesplnění procesní povinnosti podle , 3

13. Ustálená rozhodovací praxe soudů již dále dospěla k závěru, že poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost spotřebitele posoudit s náležitou odbornou péčí, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

14. Pojem„ odborné péče“ je legálně definován pro účely ochrany spotřebitele v  , o ochraně spotřebitele, jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost. Pojem„ odborná péče“ představuje péči vyšší intenzity než„ péče řádného hospodáře“, kdy z požadavku odbornosti vyplývá též požadavek pečlivosti, přičemž„ odbornou péčí“ je třeba rozumět péči průměrného profesionála, tzn. odborníka, který má svému oboru obvyklé znalosti, schopnosti a dovednosti, a který je využívá s tomu odpovídající obvyklou péčí a opatrností (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. , nebo ze dne 9. 1. 2006 sp. zn. ).

15. Z již odkazovaných rozhodnutí se dále podává, že„ odborná péče“ bude v případě posuzování úvěruschopnosti spotřebitele zahrnovat i takovou obezřetnost, která poskytovatele vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Poskytování úvěrů bez doložení bonity je aktuálním celospolečenským problémem vytvářejícím společensky nežádoucí situace jako je předlužení velké části obyvatelstva, problém vícečetných exekucí, systémové chudoby aj. Smlouvu o spotřebitelském úvěru tak lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Sankce absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy tak je do značné míry motivována i ochranou veřejného zájmu.

16. Jinak řečeno, z odkazované judikatury konkrétně plyne, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr značí situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. Proto musí poskytovatel úvěru mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti).

17. V daném případě si žalobce vyžádal informace od žalovaného (vyplněním typizovaného formuláře), které ani nedoplnil výpisem z účtu žalovaného. Lustraci žalovaného v rejstříku SOLUS a rejstříku NRKI nevyžádal vůbec. Podle mínění soudu se žalobce neměl spokojit s údaji, uvedenými žalovaným, neboť tyto jsou co do svého rozsahu nedostatečné. Hodnocení měsíční splátky úvěru jako„ velmi konzervativní“ mechanicky vychází jen z předpokládané (listinnými důkazy však nijak nepotvrzené)„ volné“ měsíční částky 18 354 Kč„ Výpočet“ této částky vycházející je nicneříkajícím údajem, pokud žalobce jako poskytovatel úvěru blíže nezkoumal skutečné životní náklady žalovaného a zejména nezkoumal důvod a motivaci žalovaného k uzavření smlouvy o úvěru. Vůbec se například nezabýval dalšími náklady žalovaného. Žalobce sice soudu předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky žalovaného. To, že vůči žalovanému není doposud vedeno insolvenční řízení neznamená, že je schopen splácet úvěr. Pokud by si předchůdce žalobce vyžádal od žalovaného výpisy z účtu, bylo by zřejmé, jaká částka mu skutečně zbývá pro volnou dispozici a zda tedy má dostatek finančních prostředků pro splácení úvěru. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že nemá žádné vyživované děti, avšak ve výplatních páskách jsou uvedeny odpočty na děti. Soud má za to, že údaje poskytnuté žalovaným, vyvolaly potřebu podrobněji zkoumat poměry žalovaného. Žalobce se přitom nemůže zprostit své povinnosti jednat s patřičnou odbornou péčí odkazem na skutečnost, že žalovaný se zavázal a je povinen v žádosti uvést úplné a pravdivé údaje, neboť – jak shora podrobně vysvětleno – žalobce musí být aktivní a nemůže se spoléhat jen na údaje poskytnuté žalovaným.

18. Soud tak dospívá k závěru, že žalobce nepostupoval při uzavírání smlouvy o úvěru s odbornou péči, jelikož s ohledem na konkrétní okolnosti případu a (v době uzavírání smlouvy) osvědčené poměry žalovaného nezkoumal dostatečně jeho úvěruschopnost, když podklady, které žalovaný předchůdci žalobce předložil, přitom signalizovaly riziko při poskytování úvěru, což samo o sobě mělo vést k další a hlubší prověrce poměrů žadatele i za cenu prodloužení kontraktačního procesu.

19. Smlouva o úvěru tak je s ohledem na § 97 odst. 1 z. s. ú. a § 588 o. z. absolutně neplatná. Účastníci jako smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalobce žalovanému plnil na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.).

Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, (paušalizovaných) nákladech spojených s administrativní činností a s hotovostním režimem splátek, sjednané smluvní pokutě. Na Smlouvu žalovaný uhradil celkem částku 18 000 Kč, tuto částku je nutno započíst na jistinu. Na Smlouvu tak zbývá doplatit částka 12 000 Kč (30 000 Kč minus 18 000 Kč), které soud žalobci přiznal.

20. Smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.), podle nichž se věřitelem stal žalobce, shora uvedeným nejsou dotčeny, neboť postupitel a postupník nemusí právně kvalifikovat postupovanou pohledávku a postupní smlouva je platná i v případě takového (právního) omylu

o tom, že postupovaná pohledávka vznikla na základě platného právního jednání (R 27/2012).

21. Na základě všeho doposud uvedeného dospívá soud k závěru, že žalobce má nárok na vrácení (zaplacení) jistiny dluhu a úroku z prodlení v zákonné výši v návaznosti na doručení předžalobní výzvy žalovanému ( a o. z.). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaný je tedy v prodlení ode dne 22.10.2021 a od tohoto dne náleží žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, která činí 8,5 % ročně ( ). Ostatní dílčí nároky soud zamítl. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle věta první za středníkem , a povolil žalovanému splátky ve výši tak, aby se žalobci dostalo plnění v přiměřené lhůtě. S přihlédnutími ke všem okolnostem případu toto prodloužení nebude znamenat zásadnější zásah do práv žalobce ani neadekvátní zvýhodnění dlužníka, když žalobci se plnění dostane v přiměřené lhůtě. Dojde-li ke ztrátě lhůt (ztrátě výhody splátek), je žalobce oprávněn žádat po žalovaném pro nesplnění (řádně a včas) byť i jen jediné splátky okamžité zaplacení celé pohledávky.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení Žalovaný, který byl v tomto řízení úspěšnější by měl vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žádná náhrada nákladů řízení však žalovaným nebyla požadována, náhrada nákladů řízení mu tedy nebyla přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.