Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 44/2022-40

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci žalobkyně: ;

právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa,

; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: ;

celé jméno žalovaného, datum narození,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 10 089,10 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 089,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 089,10 Kč od 12.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 089,10 Kč od 27.6.2020 do 11.9.2021 a úroku z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 10 089,10 Kč od 12.9.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 757 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 089,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 089,10 Kč od 12.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 089,10 Kč od 27.6.2020 do 11.9.2021 a úroku z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 10 089,10 Kč od 12.9.2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 757 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 4.8.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 089,10 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 16.6.2014 Smlouvu o zřízení a vedení konta, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet. Dne 31.10.2017 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o povoleném debetu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený debet) ve výši 15 000 Kč na běžném účtu č. bankovní účet. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti, neboť přečerpal prostředky do nepovoleného debetu, žalobkyně odstoupila od smlouvy. Oznámení o odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu zaslala žalobkyně žalovanému dne 15.6.2020. Pohledávku z nepovoleného debetu ve výši 10 089,10 Kč žalobkyně převedla na zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu č. bankovní účet. Dne 23.7.2021 byla žalovanému odeslána upomínka a dne 23.7.2021 předžalobní upomínka. Žalovaný ničeho neuhradil.

2. V podání ze dne 28.2.2022 žalobkyně doplnila žalobu tak, že před uzavřením smlouvy byla s odbornou péčí zkoumána úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalobkyně vycházela z informacích získaných především z registru BRKI (žalovaný nemá mimo žalobce další dluhy, nebyl veden žádný negativní záznam), NRKI (žádný negativní záznam), SOLUS (žalovaný nemá mimo žalobce žádný další dluhy), žádný negativní záznam), z interní databáze žalobkyně (žádné negativní informace), z insolvenčního rejstříku (žádné insolvenční řízení), databáze neplatných dokladů (průkaz totožnosti nebyl evidován jako neplatný), z evidence adres obecních /městských úřadů (bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu). Dále žalobkyně vycházela z Čestného prohlášení o příjmu, které je součástí Žádosti o poskytnutí povoleného debetu ze dne 31.10.2017, v němž žalovaný prohlásil, že jeho příjem ze závislé činnosti ve výši 22 000 Kč je po zohlednění pravidelných výdajů dostatečný pro splácení měsíční splátky úvěru 1 250 Kč. Ohledně výdajů žalobkyně vycházela z informacích od žalovaného, které konfrontovala s právními instituty z oblasti sociální politiky (např. životní minimum) a částkami ze statistických dat. Žalovaný uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 2 500 Kč, ostatní výdaje 1 500 Kč. Žalobkyně vycházela z celkových výdajů 8 686 Kč (ostatní výdaje 1 500 Kč, výdaje na bydlení 3 776 Kč a částka životního minima 3 410 Kč). Žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný. Žalobkyně nad rámec výše uvedených lustrací provádí i další kontroly, které nicméně z bezpečnostních a preventivních důvodů blíže nespecifikuje. Žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen splatit poskytnutý úvěr.

3. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 8.4.2022). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy ze dne 16.6.2014 plyne, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zřízení a vedení konta- č. účtu bankovní účet.

7. Ze Žádosti o poskytnutí povoleného debetu ze dne 31.10.2017 plyne, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání,, bytové poměry„ ostatní“, jeho měsíční příjem ze závislé činnosti/z funkčních požitků činí 22 000 Kč. Nemá žádné vyživované děti. Jeho výdaje na bydlení činí 2 500 Kč, ostatní výdaje 1 500 Kč. Nemá žádné dluhy. Žádost je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

8. Z Kreditní informace ze dne 31.10.2017 plyne, že jde o vnitřní u žalobkyně, z níž plyne, že žalovaný v defaultu Ne, účty žadatelů v exekuce NE, insolvenční řízení NE, klient po splatnosti v KB NE, behaviorální rating RC7, kód finanční situace 11, klasifikace napočtená v C4M 1, modifikovaný měs. kreditní obrat v anonymizováno číslo.

9. Z Reportu průběhu schvalovacího požadavku plyne, že žalovaný je klient žalobkyně.

10. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 31.10.2017 plyne, že žalobkyně uzavřela dne tohoto dne se žalovaným smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši 15 000 Kč na běžném účtu bankovní účet Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

11. Z výňatku ze Sazebníku plyne, že úroková sazba pro povolený nezajištěný debet činila 12 % p.a.

12. Ze všeobecných obchodních podmínek plyne úprava základních pravidel obchodních vztahů mezi bankou a klienty při poskytování bankovních služeb.

13. U odstoupení od smlouvy ze dne 15.6.2020 plyne, že žalobkyně informovala žalovaného, že odstoupila od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet pro přečerpání prostředků do nepovoleného debetu.

14. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet ze dne 25.6.2020 plyne, že ke dni 23.6.2020 činil záporný zůstatek na účtu žalovaného částku – 10 089,10 Kč.

15. Z Oznámení ze dne 26.6.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému zrušení běžného účtu č. bankovní účet z důvodu zániku smlouvy (odstoupení od smlouvy) a dále, že debetní zůstatek ve výši – 10 089,10 Kč byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. bankovní účet.

16. Z předžalobních upomínek ze dne 23.7.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění dluhu; tyto výzvy byly zasílány na adresu adresa žalovaného, anonymizována dvě slova, jak plyne z dokladů o odeslání zásilek.

17. Skutkový závěr: V roce 2014 žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zřízení a vedení úběžného účtu č. bankovní účet. Dne 31.10.2017 žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu, jež je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, o povoleném debetu. Ke dni 23.6.2020 činil záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného č. bankovní účet částku – 10 089,10 Kč. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě této částky dopisem

1. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

2. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

3. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

4. Podle , (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

8. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v roce 2014 uzavřena Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet (§ 2662 ObčZ). Dne 31.10.2017 pak účastníci podepsali smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků na uvedeném účtu do záporného zůstatku (povoleného debetu) ve výši 15 000 Kč za sjednaný úrok 12 % p.a. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona.

10. Dle tvrzení žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházela z informací získaných přímo od žalovaného v Žádosti o poskytnutí povoleného debetu ze dne 31.10.2017. Z této Žádosti má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, jeho pravidelný příjem ze závislé činnosti/z funkčních požitků činí 22 000 Kč, nemá žádné vyživované děti, jeho bytové poměry byly označeny jako„ ostatní“. Výdaje žalovaného na bydlení činily 2 500 Kč, ostatní výdaje 1 500 Kč. Dále měla žalobkyně dle svého tvrzení vycházet z insolvenčního rejstříku, bankovních a nebankovních registrů, ostatních registrů a databází.

11. K tomu je třeba uvést, že ze Žádosti o poskytnutí povoleného debetu ze dne 31.10.2017 neplyne, že by před uzavřením smlouvy byly ověřeny tam deklarované příjmy a výdaje žalovaného, tj. zejména příjem 22 000 Kč, výdaje na bydlení 2 500 Kč. Takový záznam Žádost neobsahuje. Žalobkyně v řízení, i přes výzvu soudu, netvrdila a nedoložila z jaké konkrétní y předložené žalovaným, popř. jinak žalobkyni zajištěnou (popř. jakým jiným konkrétním způsobem), ověřila příjmy (mzdu ze závislé činnosti/příjem z funkčních požitků) a výdaje žalovaného. K tomu je třeba uvést, že ze Žádosti ze dne 31.10.2017 plyne, že tuto Žádost se žalovaným vyplňoval bankovní poradce, tj. zástupce žalobkyně, a bylo tak na něm, aby žalovaným deklarované příjmy a výdaje také řádně ověřil. Stejně tak žalobkyně nedoložila, že by před uzavřením smlouvy nahlížela do insolvenčního rejstříku. Pokud žalobkyně předložila Odpověď z externího registru ze dne 31.10.2017 s Detailem o klientovi z BRKI/NRKI a ze Solus, tak soud uvádí, že z této y plyne, pouze to, že informace zobrazené, tj. uvedené jméno, příjmení, RČ a datum narození žalovaného, slouží pouze pro interní potřeby banky a nesmí být předány klientovi, z čehož je zřejmé, že tato y nemá pro posouzení úvěruschopnosti žádnou relevanci, když z ní neplyne výsledek nahlížení do registrů. Rovněž s Kreditními informacemi ke dni 31.10.2017 a Report průběhu schvalovacího požadavku nedokládají ověřování poměrů žalovaného, neboť jsou to pouze interní y sloužící pro vnitřní potřeby žalobkyně. Navíc ze Žádosti ze dne 31.10.2017 zcela jasně a určitě neplyne, zda příjem ve výši 22 000 Kč má být příjmem ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků, či z obojího.

12. Pro úplnost soud uvádí, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích žalovaného, atd. Případná nahlížení do interních a externích databází (navíc ještě nedoložená) jsou však sama o osobě nedostačující.

13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet.

14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. a sp. zn. ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).

15. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 10 089,10 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet, z něhož má soud za prokázané, že záporný zůstatek v měsíci červnu 2020 na tomto účtu činil částku – 10 089,10 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor žalobkyně, neboť přijal plnění ve výši 10 089,10 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Zároveň má soud za prokázané, že v době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný ničeho nevrátil. Proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 089,10 Kč (výrok I. tohoto rozsudku).

16. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 23.7.2021 (předanou k poštovní přepravě téhož dne), avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 10.9.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 11.9.2021. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 12.9.2021, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 8,50 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího a v sazbě vyšší, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbývajícího úroku z prodlení soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II. rozsudku).

17. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

18. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 10 627,10 Kč (tj. jistina 10 089,10 Kč + kapitalizované úroky z prodlení přiznané v I. výroku tohoto rozsudku ve výši 538 Kč; 89%), žalovaný co do částky 1 316,60 Kč (tj. kapitalizované úroky z prodlení dle II. výroku rozsudku; 11%), proto soud přiznal žalobkyni pouze 78% jejích nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 900 Kč dle bodu 2. (dále jen„ vyhláška“) za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), 3 režijní paušály po 100 Kč dle vyhlášky a 21% DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši 1 757 Kč, jež odpovídají 78 % jejích celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně ( ).

19. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.