Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 403/2021-27
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ;
příjmení jméno a právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalované: ;
celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 12 177,39 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 500 Kč od 28.7.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 2 677,39 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 177,39 Kč od 22.12.2020 do 27.7.2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 677,39 Kč od 28.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 9 500 Kč od 28.7.2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 821,60 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 500 Kč od 28.7.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 2 677,39 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 177,39 Kč od 22.12.2020 do 27.7.2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 677,39 Kč od 28.7.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 9 500 Kč od 28.7.2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 821,60 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 28.6.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 18 996,73 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 19.3.2018 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr včetně příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 272 Kč Celkem se zavázala vrátit částku 27 272 Kč ve splátkách po 1 948 Kč měsíčně. Splatnost poslední splátky připadala na 19.5.2019. Předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, když uhradila pouze 5 500 Kč. Závazek ze smlouvy byl zesplatněn, a to ke dni 19.5.2019. Ode dne 20.5.2019 byla žalovaná v prodlení s úhradou žalované částky. Smlouvou ze dne 21.12.2020 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky 36 827,94 Kč. Po zvážení všech okolností a s ohledem na osobu žalované žalobkyně upustila od požadavku na sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru, jakož i kapitalizovaného úroku z prodlení. Žalobkyně požaduje pouze jistinu 12 177,39 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 947,01 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 5 387,33 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 105,34 Kč, inkasní poplatek 2 254,93 Kč, náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu 6 819,31 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila.
2. V doplnění žaloby ze dne 18.1.2022 žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalované úvěr splácet a vzala žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 12 397,08 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 819,34 Kč.
3. Usnesením ze dne 10.2.2022 č.j. 21C 403/2021-20 soud řízení zastavil na základě částečného zpětvzetí žaloby co do smluvní pokuty ve výši 6 819,34 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 12 397,08 Kč. Nadále žalobkyně požadovala úhradu částku 12 177,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 177,39 Kč od 22.12.2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 821,60 Kč a s náklady spojenými s uplatnění pohledávky ve výši 217 Kč.
4. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 4.4.2022). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
6. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
7. Ze Žádosti o úvěr ze dne 19.3.2018 plyne, že tato listina je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Žalovaná žádala o úvěr ve výši 15 000 Kč. Uvedla, že je zaměstnaná s měsíčním příjmem 13 591 Kč. Její náklady na bydlení a energie činily 2 000 Kč a na náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady částku 5 590, telefon 500 Kč. Byla svobodná, bydlela u rodičů, měla základní vzdělání, jedno vyživované dítě. Poměry žalované měly být ověřovány výplatními páskami, pracovní smlouvou a občanským průkazem, zdravotním průkazem VZP.
8. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19.3.2018 číslo plyne, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 272 Kč, a to ve 14 splátkách po 1 948 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti. Pro případ neuhrazení jakékoliv splátky řádně a včas, byl žalovaný povinen zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
9. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých aspektů.
10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020 včetně Přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
11. Z Oznámení ze dne 18.1.2021, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 19.1.2021, jak plyne z podacího archu. Z oznámení ze dne 8.2.2021 plyne, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala ji k úhradě dluhu.
12. Z výzvy ze dne 2.6.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; výzva byla předána k poštovní přepravě dne 4.6.2021, jak plyne z podacího archu.
13. Skutkový závěr: Dne 19.3.2018 předchůdkyně žalobkyně se žalovanou podepsaly smlouvu, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky vrátit formou splátek. Předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalované byly dne 19.3.2018 poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 5 500 Kč, zbytek nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně předanou k poštovní přepravě dne 4.6.2021 žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
20. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
21. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 19.3.2018 podepsána smlouva číslo v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit formou měsíčních splátek.
22. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona.
23. Soud má za prokázané, že v žádosti o úvěr ze dne 19.3.2018 žalovaná ke svým poměrům uvedla, že byla zaměstnán s příjmem 13 591 Kč měsíčně. Její náklady na bydlení činily 2 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 5 590 Kč a náklady na telefon 500 Kč. Byla svobodný, bydlela u rodičů, měl jednu vyživovací povinnost a základní vzdělání. Příjem žalované měl být ověřován výplatními páskami a pracovní smlouvou. V podání ze dne 18.1.2022 žalobkyně doplnila žalobu tak., že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované úvěr splácet.
24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i přes poučení soudu neoznačila žádný relevantní důkaz na podporu svého tvrzení, že její předchůdkyně řádně ověřovala schopnost žalované úvěr splácet (zejména výdaje žalované), dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně této své povinnost nedostála.
25. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě sice předchůdkyně žalobkyně ověřila zaměstnání a mzdu žalované z pracovní smlouvy a výplatních pásek, jak plyne ze Žádosti o úvěr (příslušné kolonky o ověřování příjmů byly zaškrtnuty), avšak ze žádosti již neplyne, že by byly ověřovány i v Žádosti deklarované výdaje, resp. takový záznam v Žádosti není zaškrtnut, popř. výslovně uveden.
26. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet.
27. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
28. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila úvěrovou smlouvu ze dne 19.3.2018, z níž má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 15 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Zároveň má soud za prokázané, že v době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 5 500 Kč, jak plyne ze samotného tvrzení žalobkyně. Zbytek ve výši 9 500 Kč dosud žalobkyni nevrátila (výpočet: 15 000 Kč – 5 500 Kč = 9 500 Kč).
29. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 9 500 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbytku jistiny ve výši 2 677,39 Kč, včetně úroku z prodlení z této částky a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
30. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 2.6.2021, předanou k poštovní přepravě dne 4.6.2021, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 26.7.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 27.7.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 28.7.2021, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 8,50 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 500 Kč od 28.7.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
31. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
32. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byla převážně úspěšnější žalovaná (viz výrok II. tohoto rozsudku + výrok částečného zastavení řízení v usnesení ze dne 10.2.2022 č.j. 21C 403/2021-20), a proto by žalované náležela poměrná náhrada nákladů řízení. Té však, jak plyne z obsahu spisu, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).
33. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.