Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 166/2021-47
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 61 775 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 515 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 25 515 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 46 845 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 798,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 918,48 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 35 000 Kč od datum do datum ve výši 9 % ročně a z částky 28 410 Kč od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 35 000 Kč od datum do zaplacení, částku 7 465 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 282,71 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 579,52 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 748,84 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 5 748,84 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 515 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 25 515 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 46 845 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 798,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 918,48 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 35 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9 % ročně a z částky 28 410 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 35 000 Kč od [datum] do zaplacení, částku 7 465 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 282,71 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 579,52 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 748,84 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 5 748,84 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala po žalované zaplacení částky 61 775 Kč s úrokem a úrokem z prodlení.
2. Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 14 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 1 960 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 0 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 800 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 0 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 420 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila 16 895 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 5 748,84 Kč, poplatek za administrativní činnost 0 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 716,16 Kč, poplatek za životní pojištění 0 Kč, kapitalizovaný úrok 3 579,52 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 282,71 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum do zaplacení.
3. Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 35 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 4 900 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 0 Kč, odměnu za administrativní činnost 7 000 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 0 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 1 050 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila 6 590 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 35 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 6 996,66 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 12 310,34 Kč, poplatek za životní pojištění 0 Kč, kapitalizovaný úrok 17 918,48 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 6 798,75 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum do zaplacení.
4. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením Smlouvy, řádně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě předložených dokladů o jejích příjmech a výdajích (složenka o příjmu žalované), dále lustrací v dostupných rejstřících dlužníků, insolvenčním rejstříku, čímž splnila svoji povinnost.
5. Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, téhož dne byl žalované odeslán dopis o postoupení pohledávky.
6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
8. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši 14 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že ze anonymizována dvě slova má příjem částka, syn jí poskytoval příspěvek ve výši částka. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny v částce částka, ostatní výdaje částka, splátky úvěrů částka. příjmení prostředky byly uvedeny ve výši částka. Jako doklady k ověření její finanční situace jsou uvedeny složenky – příjmy.
9. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, soud zjistil, že se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 14 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 1 960 Kč. Ve smlouvě byl žalované předepsán poplatek ve výši 2 800 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 5 600 Kč, pojištění 0 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 24 360 Kč v 58ti splátkách po 420 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 16 895 Kč.
10. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, soud zjistil, že se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 35 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 4 900 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč, administrativní poplatek ve výši 7 000 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 14 000 Kč, pojištění 870 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 61 770 Kč v 58ti splátkách po 1 065 Kč měsíčně. Ze smlouvy vyplývá, že úvěr byl mimo jiné poskytnut na splacení dřívějšího úvěru číslo v částce 17 138 Kč. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 6 590 Kč.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení postoupení ze dne datum je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení a vyzvala ji k zaplacení částky 65 775 Kč do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalované zasláno dne datum.
12. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 95 715,30 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě).
13. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila pouze doklad o výplatě anonymizována dvě slova. Ze strany žalované nebyly předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, výpis z účtu, potvrzení od syna o poskytování příspěvku ve výši částka měsíčně atp.)
14. Z interní databáze exekučního soudu vyplývá, že žalovaná měla evidováno několik exekučních řízení, zahájených přede dnem podpisu smlouvy o úvěru (např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka).
15. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k podepsání dvou smluv, na základě nichž byl žalované, ve dvou případech, poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění.
16. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).
17. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18 (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
18. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že pobírá starobní důchod jako jediný příjem. Dalším příjmem uvedeným žalovanou měl být příspěvek od syna ve výši částka O tomto však nepředložila žádný doklad. I po součtu obou částek, byl příjem žalované nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalované však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr. Rovněž nebyla provedena lustrace žalované v registru vedených exekucí. Z druhé předložené úvěrové smlouvy vyplývá, že žalovaná nebyla schopna splatit předchozí úvěr, který byl splacen poskytnutím úvěru pozdějšího.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.
23. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy číslo s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).
24. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (číslo Sb. NSS)).
25. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
26. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).
27. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalované zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně, přičemž se spokojila pouze s údaji o žalované ve veřejných registrech a s údaji poskytnutými žalovanou v žádosti o úvěr, které však nebyly prověřovány ani ověřovány. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala. Žalovaná sice doložila částečně příjmy ze starobního důchodu, neprokázala však další částka příspěvek od jejího syna. Bez tohoto příspěvku by však vyšla jako osoba, které by po zaplacení uvedených výdajů a předchozích splátek, nezbylo na měsíc již ničeho. Věřitelka pak nikterak nezkoumala ani případné další závazky žalované. Je evidentní, že nezkoumala registr vedených exekucí, ze kterého by zjistila, že žalovaná je osobou, která není schopna řádně platit své pravomocně uložené závazky. Posouzení úvěruschopnosti žalované tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí. Smlouvy o úvěru jsou proto neplatné a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši skutečně poskytnutých a nevrácených finančních prostředků.
28. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
29. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
31. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celkem 49 000 Kč, žalovaná, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, splatila pouze 23 485 Kč (dle žalobních tvrzení). Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku 25 515 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne datum.
32. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
33. Dle uvedené domněnky došla zásilka žalované datum a od následujícího dne náleží žalobkyni úrok z prodlení.
34. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 25 515 Kč s příslušenstvím, tvořeným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení tj. od datum, nikoliv za dobu předcházející, ohledně dalších nároků majících základ v neplatných smlouvách o úvěru, žalobu zamítnul, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020; C 679/18 ve věci OPR- právnická osoba proti GK).
35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že neúspěšné žalobkyni neuložil povinnost nahradit úspěšné žalované náklady řízení, neboť tato neprokázala jejich vznik.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.