Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 CO 46/2022-102

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Nadi Kovářové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci

zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky

sídlem adresa

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

zástavní dlužnici: osobní údaje zástavní dlužnice

bytem adresa

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o soudní prodej zástavy

o odvolání zástavní dlužnice proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. září 2021, č. j.  - 69

takto:

Usnesení soudu I. stupně se v napadeném výroku I. potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu I. stupně se v napadeném výroku I. potvrzuje.

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně rozhodl v záhlaví označeným rozhodnutím o nařízení soudního prodeje zástavy, a to bytové jednotky číslo vymezené v budově v části územní celek, adresa, bytového domu, nacházejícího se na pozemku parcelní číslo včetně příslušného spoluvlastnického podílu o velikosti id. číslo ke společným částem domu adresa a k pozemku parcelní číslo vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek (výrok I.) a v části, v níž se zástavní věřitelka domáhala nařízení soudního prodeje zástavy označené ve výroku I. k uspokojení své pohledávky věřitelky vzniklé ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 6. 5. 2020 mezi společností právnická osoba a právnická osoba & právnická osoba a zástavní dlužnicí, a to pohledávky představované smluvní pokutou ve výši 0,15 % denně z částky 1 547 250 Kč za dobu od 15. 9. 2021 do zaplacení návrh zamítl, s odůvodněním, že zástavní věřitelka osvědčila skutečnosti požadované zákonem, tzn. existenci zajištěné pohledávky, zástavního práva k dotčeným nemovitým věcem, a též to, že jí označená osoba je zástavní dlužnicí. Existence zajištěné pohledávky byla doložena smlouvou o úvěru a potvrzením o převedení jistiny úvěru na účet obligačního dlužníka a samotné zástavní právo bylo doloženo zástavní smlouvou a výpisem z katastru nemovitostí, v němž je zavkladováno. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena na zástavní věřitelku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2020.

2. Soud I. stupně zjistil, že mezi obligačním věřitelem společností právnická osoba na straně jedné a obligačním dlužníkem právnická osoba (právnická osoba a zástavní dlužnicí v pozici přistupitele na straně druhé byla uzavřena smlouva o úvěru číslo – anonymizováno na částku 1.300.000 Kč splatnou celkem v 36 pravidelných měsíčních splátkách. Pro prodlení dlužníka byl úvěr zesplacen a zástavní dlužnice byla předžalobní upomínkou ze dne 18. 12. 2020 vyzvána k úhradě veškerých pohledávek z úvěrové smlouvy. K námitkám zástavní dlužnice soud I. stupně nepřihlížel, neboť k jejich zkoumání je vyhrazena až další fáze soudního prodeje zástavy, a sice řízení o návrhu na výkon rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy.

3. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně nerozhodoval s odkazem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (např. sp. zn. , , ).

4. Proti shora uvedenému rozhodnutí soudu I. stupně podala zástavní dlužnice odvolání z důvodů dle ust. , d), e), f) a g) a navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrh na soudní prodej zástavy se zamítá, případně aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Po vyhlášení rozhodnutí soudu I. stupně zjistila skutečnost, kterou uvádí v odvolacím řízení jako novou, a to, že byla obligačním dlužníkem informována, že doklady, které byly k předmětné úvěrové smlouvě předloženy a kvůli kterým původní obligační věřitel učinil rozhodnutí poskytnout dlužníkovi úvěr v požadované výši, nebyly pravé, obsahově správné, byly úmyslně zkreslené, přičemž obligační dlužník je s tímto vědomím předložil původnímu obligačnímu věřiteli poté, co mu je opatřil zaměstnanec věřitele, který na celém obchodě následně participoval. Pokud obligační dlužník uvedl věřitele při uzavírání úvěrové smlouvy v omyl o tak podstatné skutečnosti jako je úmysl a schopnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky, nejednal ve vůli, kterou by bylo možné označit za pravou, přičemž tato se potkala s nepravou vůlí na straně věřitele, která byla ovlivněna jednáním zaměstnance věřitele. Za takové situace nelze úvěrovou smlouvu označit za platně uzavřenou, a je-li úvěrová smlouva neplatná, pak nelze považovat za platnou ani smlouvu zástavní. V této souvislosti zástavní dlužnice navrhla provedení důkazů výpovědí svědka jméno příjmení.

5. Zástavní věřitelka navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil jako věcně správné. Ve vyjádření k odvolání zástavní dlužnice uvedla, že nová tvrzení nejsou přípustná, byť v této fázi řízení irelevantní. Zástavní dlužnice je zároveň i přímým obligačním dlužníkem, neboť je spoludlužníkem úvěru. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích, v první fázi soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Tyto rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány, tedy postaveny najisto, když pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy budou-li se jevit jako alespoň pravděpodobné z předložených listin anebo z jiných důkazů. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy v první fázi je určena okruhem okolností, které jsou posuzovány, a toto neumožňuje soudu provést dokazování ke sporným tvrzením ohledně platnosti smluv.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (, ), které bylo podáno včas ( ) a se všemi náležitostmi ( ), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu napadeném opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání zástavní dlužnice není důvodné.

7. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s., soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

8. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně a ztotožnil se i s jeho právním posouzením věci.

9. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou – jak vyplývá z ust. § 358 odst. 1 z. ř. s., v tomto řízení významné. Postačí přitom, pokud budou listinami nebo jinými důkazy uvedené skutečnosti pouze osvědčeny (doloženy), tj. nemusí být prokázány (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Soud nařídí prodej zástavy, budou-li se rozhodné skutečnosti jevit jako pravděpodobné (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

10. Odvolací soud je ve shodě se soudem I. stupně, že byly naplněny v dané věci předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy, neboť zástavní věřitelka osvědčila skutečnosti požadované zákonem, když předložila úvěrovou smlouvu, zástavní smlouvou doložila zástavní právo, které je zapsáno i v katastru nemovitostí. Postoupení pohledávky na stávající zástavní věřitelku bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2020. Pokud jde o obranu zástavní dlužnice, skutečnosti v ní uvedené nelze zkoumat v první fázi řízení určené ke skutečnostem uvedených v ust. § 358 odst. 1 z. ř. s . Pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li tyto skutečnosti listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy budou-li se jevit jako alespoň pravděpodobné z předložených listin anebo z jiných důkazů. K obraně zástavního dlužníka lze přihlédnout až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, a to v řízení o návrhu na výkon rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy.

11. Odvolací soud z výše uvedených důvodů napadené rozhodnutí potvrdil jako věcně správné ( ).

12. Závěrem odvolací soud uvádí, že soud I. stupně správně odkazuje v bodě 19 odůvodnění napadeného rozhodnutí na judikaturu Ústavního soudu, podle níž o náhradě nákladů tohoto řízení nerozhodoval, s tím, že o nich bude rozhodnuto v druhé fázi soudního prodeje zástavy, a to v řízení o výkon tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přičemž přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).