Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 94/2022-72
Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 21 123 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 972 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od 30. 3. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci smluvní pokutu 4 652,13 Kč, částku 8 499 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 745,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 16 471 Kč od 27. 11. 2021 do 29. 3. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 8 499 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 1 285,11 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 14 473,42 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 7. 2021 dosáhne částky 57 369 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 972 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od 30. 3. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci smluvní pokutu 4 652,13 Kč, částku 8 499 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 745,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 16 471 Kč od 27. 11. 2021 do 29. 3. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 8 499 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 1 285,11 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 14 473,42 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 7. 2021 dosáhne částky 57 369 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že účastníci uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč. Účastníci sjednali úročení úvěru sazbou ve výši 59,89 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutou částku vč. příslušenství ve 36 měsíčních splátkách ve výši 1 514 Kč, splatných vždy do každého 17. dne kalendářního měsíce, počínaje únorem 2021. Žalobce dále uvedl, že součástí splátky jistiny byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného úvěr splácet ve výši 186 Kč. Dne datum žalovaný požádal o využití tzv. marketingové akce, čímž došlo k ponížení prvních dvou splátek na jednu polovinu, čímž zároveň vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobci jednu splátku navíc. Žalobce doplnil, že Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobce dále sdělil, že žalovaný neplnil podmínky smlouvy řádně a včas, když uhradil pouze částku v celkové výši 3 028 Kč, a to dne datum částku ve výši 757 Kč, dne datum částku ve výši 757 Kč a dne datum ve výši 1 514 Kč Tyto platby žalobce zužitkoval v rozsahu částky 2 407,74 Kč (664 + 664 + 1 079,74 Kč) na úrok, ve výši 248,26 Kč na jistinu a ve výši 372 Kč (93 + 93 + 186) na pojištění. Za této situace došlo k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění pak žalovaný dále zaplatil částku v celkové výši 11 000 Kč, a to dne datum částku ve výši 1 000 Kč, dne datum částku ve výši 5 000 Kč a dne datum částku ve výši 5 000 Kč Tyto platby žalobce zužitkoval v rozsahu částky 558 Kč (3 x 186 Kč) na pojištění a ve výši 10 442 Kč (814 + 4 814 + 4 814) na jistinu. Žalobce dále doplnil, že v žalobě uvedená částka ve výši 27 471 Kč se skládá ze zbývající dlužné jistiny úvěru ve výši 21 751,74 Kč, úroku u splátek, s nimiž byl žalovaný ke dni zesplatnění v prodlení ve výši 3 163,68 Kč (1 067,55 + 1 054,77 + 1 041,36), smluvní pokuty ve výši 998 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 000 Kč a pojistného ve výši 558 Kč (které mělo být uhrazeno se 4. – 6. splátkou). Žalobce dále uvedl, že původní jistina činila 22 000 Kč s tím, že na ní alokoval platbu ve výši 248,26 Kč a nová jistina tak představovala částku ve výši 21 751,74 Kč. Po zesplatnění pak činila 24 915,42 Kč (21 751,74 + 3 163,68) + 998 Kč + 1 000 Kč + 558 Kč = 27 471 Kč. Na tuto částku dále žalobce započetl platby žalovaného po zesplatnění pohledávky ve výši 11 000 Kč a nová pohledávka tak představovala částku ve výši 16 471 Kč. Po žalovaném se tak domáhá jistiny ve výši 14 473,42 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč a 4 652,13 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 000 Kč a smluvního úroku. Ve vztahu ke smluvní pokutě žalobce doplnil, že dle bodu 6.1 Smlouvy ji požaduje ve výši 2 x 499 Kč za prodlení u 4. a 5. splátky. Ohledně náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se jedná o částku dle bodu 6.2 Smlouvy ve výši 5 x 200 Kč za prodlení s 1., 2., 3., 4. a 5. splátkou. Ke smluvní pokutě ve výši 4 652,13 Kč žalobce sdělil, že se jedná o smluvní pokutu dle bodu 6.5 Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to počínaje dnem datum do zaplacení (ve výši 0,1 % denně z 24 915,42 Kč od datum do datum, z 23 915,42 Kč od datum do datum, z 19 473,42 Kč od datum do datum, z 14 473,42 Kč od datum do zaplacení). Přirostlý úrok pak činí částku ve výši 3 163,68 Kč (4. splátka ve výši 1 514 Kč splatná dne datum – úrok ve výši 1 067,55 Kč, 5. splátka ve výši 1 514 Kč splatná dne datum – úrok ve výši 1 054,77 Kč a 6. splátka ve výši 1 514 Kč splatná dne datum – úrok ve výši 1 041,36 Kč). K posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobce uvedl, že tato byla zjištěna na základě dokladů o příjmech (výplatní páska z číslo, výpis z účtu žalovaného), výpisů z databází anonymizováno a příjmení, hodnocení klienta a prohlášení žalovaného. Žalobce vycházel z příjmu žalovaného ve výši 25 726 Kč čistého měsíčně a z nákladů žalovaného ve výši 6 463 Kč Náklady na bydlení žalovaný uvedl ve výši 2 603 Kč měsíčně. K výdajům žalobce podotkl, že žalovaný neuvedl žádnou osobu, k níž by měl vyživovací povinnost s tím, že neuvedl ani žádné výdaje spojené se splátkami ostatních úvěrů. Po porovnání příjmů a výdajů pak žalobce dospěl k závěru, že je žalovanému možné úvěr ve sjednané výši poskytnout.
2. Žalovaný si byl předmětného dluhu vědom. Skutečnost, že peněžní prostředky od žalobce ve výši 22 000 Kč čerpal a uhradil na ně pouze částku v celkové výši 14 028 Kč nezpochybňoval.
3. Po provedeném dokazování má soud z Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne datum za prokázané, že na jejím základě byla uzavřena Smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, a to na dobu 36 měsíců. Vyplacení úvěru se podává z Dokladu o vyplacení úvěru z účtu č. bankovní účet ze dne datum. Účastníci rovněž sjednali pojištění. Poplatek za pojištění je pak součástí měsíční splátky ve výši 1 514 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet vždy do každého 17. dne kalendářního měsíce. Žalovaný měl zaplatit žalobci částku v celkové výši 47 808 Kč. Účastníci sjednali úročení úvěru ve výši 59,89 % ročně. Shora uvedené informace o úvěru soud zjistil rovněž i z„ Předsmluvního formuláře“. Z čl. 6 bod 1. Smlouvy soud zjistil, že pro případ prodlení se splacením kterékoli splátky o délce 30 dnů, účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 499 Kč, v maximální výši 2 999 Kč za každý rok. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru po zesplatnění v den zesplatnění úvěru pak účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, což vyplynulo z čl. 6 bod 5. Smlouvy. Z čl. 6 bod 2. se podává, že žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly s prodlením žalovaného o délce 15 dnů, a to ve výši 200 Kč. Z listiny označené jako„ Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru číslo“ ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce akceptoval shora uvedený návrh na uzavření Smlouvy. Z této listiny soud dále zjistil, že účastníci prodloužili dobu trvání úvěru na 37 měsíců. Skutečnost, jak měl žalovaný úvěr splácet a jak měly být jednotlivé splátky úvěru zužitkovány, vyplývá ze Splátkového kalendáře. Parametry sjednaného Pojištění schopnosti splácet úvěry soud zjistil z Informačního dokumentu o pojistném produktu, z něhož mj. dále vyplynulo, že výše úhrady za pojištění je sjednána ve Smlouvě. Skutečnost, že žalovaný požádal o pojištění schopnosti splácet úvěry, vyplynula z Přihlášky do pojištění. Výše pojištění se pak podává z Přílohy číslo ke Smlouvě, a to ve výši 186 Kč měsíčně (čl. 2 bod 1.). Splácení úvěru a zužitkování jednotlivých plateb se podává z Karty klienta. Z listiny označené jako„ Hodnocení klienta“ vyplynulo, že žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 25 726 Kč a výdaje na bydlení ve výši 2 603 Kč. Zároveň uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba. Pöttinger, spol. s r. o., a to na dobu neurčitou. Z výplatní pásky žalovaného soud zjistil, že v listopadu 2020 činila jeho mzda u právnická osoba. Pöttinger, spol. s r. o. částku ve výši 27 047 Kč. Z výpisu z účtu č. bankovní účet se podává, že v říjnu 2020 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 23 986 Kč a v září 2020 ve výši 24 817 Kč. Ze Smlouvy o poštovním účtu soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba Z Výpisu záznamu z registru příjmení se podává, že u žalovaného nejsou evidovány žádné dlužné splátky. Provedení lustrace žalovaného v anonymizováno vyplynulo z Výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne datum. K úhradě dlužné částky žalobce žalovaného vyzýval opakovaně, což vyplynulo z Výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum a ze dne datum O zesplatnění úvěru byl žalovaný žalobcem informován dne datum, když byl zároveň opět vyzván k okamžité úhradě dlužné částky, což se podává z listiny označené jako„ Oznámení“. Z listiny označené jako„ Předžalobní výzva“ má soud za prokázané, že žalobce žalovaného dne datum vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z anonymizována tři slova ze dne datum. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel.
4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel).
10. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet.
11. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015, komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v níže uvedených rozhodnutích.
12. V dané věci právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel jednak z informací dostupných ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku a dále z informací sdělených samotným žalovaným. Z tvrzení žalobce je zřejmé, že sice zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného, avšak výdaje blíže neověřoval. Z Karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaný žalobci sdělila a řádně doložil její příjmy (předložil výplatní páska a výpis z účtu manželky, na nějž je mu poukazována mzda), avšak ve vztahu k výdajům pouze uvedl, že měsíční náklady na bydlení (nájem a inkaso) činí částku ve výši 2 603 Kč s tím, že bydlí u rodičů. Tyto skutečnosti však žalobci nijak nedoložil, když mu nepředložil ani výpisy z účtu či jiné doklady, které by prokazovaly jeho výdaje. Za této situace, kdy žalobce vyšel ohledně výdajů žalovaného pouze z jí tvrzených informací a nepožadoval jejich doložení, soud dospěl k závěru, že žalobce při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet nedostál povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru postupovat s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. 33 Cdo 201/2018 nebo nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018). Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavírá, že žalobce řádně neprovedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť toto posouzení proběhlo bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu (nesprávného, neobjektivního, bez odborné péče posouzení úvěruschopnosti) je pak ta skutečnost, že předmětná Smlouva odporuje ust. § 580 odst. 1 o. z., a proto je neplatná.
13. Ve skutkové rovině má soud za to, že žalobce poskytl žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to převodem na jeho účet č. bankovní účet vedený u právnická osoba s tím, že žalovaný na danou pohledávku zaplatil částku v celkové výši 14 028 Kč.
14. Za situace, kdy žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalovaného), v důsledku čehož soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou, vede tento postup žalobce k omezenosti jeho nároku vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Převzal-li totiž žalovaný předmět úvěru na základě neplatné Smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle § 2991 a § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení. V dané věci vyšlo najevo, že žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 22 000 Kč s tím, že žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil pouze částku ve výši 14 028 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného tak soud vyčíslil shora uvedenou částkou, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobce žalovanému poskytl (22 000 Kč) a částkou, kterou mu žalovaný uhradil (14 028 Kč). V této části (7 972 Kč) proto soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že za situace, kdy soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou, tak jiné smluvní nároky (úroky, poplatky, smluvní pokuty apod.) nelze úspěšně uplatnit. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V této souvislosti soud předně uvádí, že bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž je doba plnění vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 2021 sp. zn. 28 Cdo 1524/2020 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 2010 sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). K plnění dluhu byl žalovaný vyzván, resp. předžalobní výzva (ze dne datum) ve lhůtě plnění do 15 dnů byla žalovanému odeslána dne datum. Ve smyslu ust. § 573 o. z. pak byla výzva žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Na základě této výzvy měl žalovaný dlužnou částku uhradit do datum. Dluh se tedy stal splatným nejpozději uplynutím shora uvedené doby a žalobci lze přiznat z dlužné jistiny ode dne následujícího zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, je od datum s úhradou částky 7 972 Kč v prodlení. Proto soud prvního stupně vedle jistiny žalobci přiznal v souladu s ust. § 1970 o. z. rovněž i zákonný úrok z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení, když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že si je vědom té skutečnosti, že ke dni prodlení činil zákonný úrok z prodlení sazbu ve výši 11,75 %, avšak vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě úrok z prodlení uvedl ve výši 8,5 % ročně, byl mu přiznán v této požadované výši.
15. Ve zbývající části, a to smluvní pokuty (4 652,13 Kč) a části jistiny 7 972 Kč vč. kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (za dobu od datum do datum) ve výši 745,25 Kč a i úroku z prodlení z požadované jistiny ve výši 16 471 Kč od datum do datum (neboť žalobci na něj dle shora uvedeného vznikl nárok až ode dne datum), a rovněž i ohledně zákonného úroku z prodlení jdoucího z nepřiznané jistiny ve výši 8 499 Kč od datum do zaplacení, a smluvního úroku (jak kapitalizovaného, tak do zaplacení), žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen“ o. s. ř.”), a to k žádosti žalovaného o povolení splátek ve výši 3 500 Kč měsíčně. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že s takovouto výší splátek žalobce vyslovil souhlas.
17. O nákladech řízení soud rozhodl s ohledem na skutečnost, že převážně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích.
Kdo se práva na odvolání jednou výslovně vzdá, nemůže jej již znovu úspěšně uplatnit.
Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.