Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 45/2020-188

Potvrdené rozhodnutím 44 CO 174/2021-214
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. Bc. Aleše Klempy v právní věci žalobce: ; [[jméno]] [[příjmení]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupený advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti žalovanému: ; Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČO: [[osobní údaje žalovaného]] se sídlem [[adresa ]], zastoupeného Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem [[adresa]], s adresou pro doručování: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště [[obec]], [[ulice a číslo]], [[PSČ]] [[obec]] o zaplacení částky [[částka]] - náhrada škody a [[částka]] - nehmotná újma, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. června 2021, č. j. 34 C 45/2020-188 takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadené části výroku I. ohledně zamítnutí žaloby o zaplacení částky [[částka]] a ve výroku II. potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši [[částka]] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku."

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci

žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený/á dne datum

bytem adresa žalobce

zastoupený advokátem Mgr. příjmení příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

organizace resortu ulice a číslo, PSČ obec a číslo

o zaplacení 607 352,46 Kč - náhrada škody a 126 000 Kč - nehmotná újma

takto:

I. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit částky ve výši 607 352,46 Kč a 126 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 656 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit částky ve výši 607 352,46 Kč a 126 000 Kč, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 656 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce se žalobou podanou dne 17.6.2020 k Městskému soudu v Brně domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 607 352,46 Kč a částky ve výši 126 000 Kč, a sice jako náhrady škody způsobené mu státem, dle . Částka 607 352,46 Kč představuje škodu, která žalobci vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu název soudu. Tato částka mu byla přiznána v řízení sp. zn. spisová značka, nicméně pro nepřiměřenou délku uvedeného řízení ji již nikdy nevymůže, částka 126 000 Kč je pak náhradou nehmotné újmy dle citovaného předpisu, která žalobci právě pro nepřiměřenou délku řízení rovněž vznikla. Žalobu odůvodnil tak, že základem sporu projednávaného v řízení před název soudu pod sp. zn. spisová značka byly dvě smlouvy o dílo, které coby objednatel uzavřelo družstvo příjmení 2, bytové družstvo, IČO se zhotovitelem, společností právnická osoba, IČO (ta následně změnila název na právnická osoba). Družstvo příjmení anonymizováno, bytové družstvo, své nároky z obou smluv o dílo převedlo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20.5.2009 na právnická osoba anonymizováno, registrační číslo anonymizováno číslo, se sídlem na země (ta následně změnila název na anonymizována tři slova). Společnost anonymizována tři slova dne 20.5.2009 podala proti společnosti právnická osoba ke název soudu žalobu. Dne 5.8.2009 byl vydán platební rozkaz č.j. číslo jednací, proti němuž podala žalovaná společnost právnická osoba dne 17.8.2009 odpor. Dne 18.11.2009 se žalovaná společnost právnická osoba dále ve věci vyjádřila, dne 13.9.2010 k tomuto vyjádření zaujal žalobce příjmení jméno příjmení stanovisko. Od tohoto okamžiku bylo řízení před název soudu zatíženo průtahy, neboť pravomocně bylo ukončeno až dne 17.12.2016, tedy po 7 letech a 7 měsících. Podáním ze dne 29.12.2010 požádala žalující právnická osoba anonymizováno název soudu o nařízení jednání, které bylo nařízeno na 30.11.2011, z důvodu kolize požádal žalobce příjmení jméno příjmení o odročení jednání na nejbližší možný termín, krajský soud však jednání odročil na neurčito. Po urgencích bylo první jednání nařízeno na den 7.11.2012, kam se zástupce žalované společnosti právnická osoba nedostavil, krajský soud tedy rozhodl rozsudkem pro zmeškání č.j. číslo jednací. Proti rozsudku podala společnost právnická osoba jednak odvolání, jednak návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání. Krajský soud návrh na zrušení rozsudku zamítl, což následně Vrchní soud v Olomouci coby soud odvolací potvrdil, rozsudek pro zmeškání však usnesením ze dne 2.10.2013, č.j. číslo jednací zrušil a věc vrátil název soudu k dalšímu řízení. První jednání po zrušení kontumačního rozsudku se fakticky konalo až dne 24.3.2015, další pak dne 8.3.2016 a dne 1.11.2016, kdy byl vydán rozsudek č.j. anonymizováno číslo jednací. Tímto rozsudkem bylo žalované společnosti právnická osoba uloženo zaplatit žalobci příjmení jméno příjmení částku 345 420 Kč se 7 % úrokem z prodlení od 21.10.2008 do zaplacení, rozsudek nabyl právní moci dne 17.12.2016. Dne 18.5.2017 byla na návrh právnická osoba anonymizováno zahájena exekuce pro vymožení této soudem přiznané částky, dne 3.9.2019 byla právnická osoba anonymizováno exekutorem vyrozuměna, že společnost právnická osoba dnem 18.8.2019 výmazem z obchodního rejstříku zanikla a exekuci tedy není možno vést. Nárok náhradu škody představující nedobytných 607 352,46 Kč, jakož i nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 126 000 Kč právnická osoba anonymizováno postoupila smlouvou o postoupení pohledávky na žalobce. Ten se se svými nároky obrátil na žalovaného přípisem ze dne 13.12.2019 a současně jej vyrozuměl o postoupení pohledávky. V zákonné šestiměsíční lhůtě však žádné žalobce vyjádření k věci neobdržel. Předpoklady pro přiznání nároku na náhrady škody jsou splněny. Škodu přestavuje přiznaná pohledávka, kterou však žalobce nemůže nikdy vymoci. Řízení před název soudu trvalo nepřiměřeně dlouho, 7 měsíců a 7 let, přičemž věc nebyla nijak složitá. Pokud by řízení nebylo zatíženo průtahy, bylo by rozhodnuto dříve a žalobce by tak vymohl svoji pohledávku, než společnost právnická osoba zanikla. Je tedy splněna i podmínka příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou a nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení, resp. průtahů v řízení. Pokud by bylo rozhodnuto v době přiměřené, která dle Výroční statistické zprávy za rok 2018 činí u dotčeného soudu 364 dní pro civilní řízení, pak by se žalobce přiznané částky nepochybně domohl. I v roce 2012 bylo možno dluh vymoci, neboť dle účetní závěrky společnosti právnická osoba byla tato v roce 2011 solventní. Následně již závěrky do sbírky listin v obchodním rejstříku přestaly být zakládány a po roce 2013 došlo k převodům obchodních podílů, tedy faktické likvidaci společnosti právnická osoba. Žalobci náleží rovněž nárok na náhradu nehmotné újmy za nepřiměřenou délku řízení sp. zn. spisová značka dle

Žalovaný se k nároku žalobce vyjádřil tak, že není důvodný a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Žalobce skutečně u žalovaného uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 607 352,46 Kč a částky ve výši 126 000 Kč přípisem ze dne 13.12.2019 - to společně s oznámením o postoupení pohledávky, žalovaný jej však neshledal oprávněným. Žalovaný má za spornou existenci postoupení pohledávky z původního věřitele právnická osoba anonymizováno na žalobce, neboť oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému doručeno údajným právním zástupcem žalobce coby postupníka, který se neprokázal plnou mocí za žalobce jednat, čímž není naplněna podmínka notifikace dle . Žalovaný naopak nečinil spornou délku řízení sp. zn. spisová značka v trvání od 20.5.2009 do 17.12.2016, ani jednotlivé úkony krajského soudu v něm. Ohledně částky 607 352,46 Kč bylo na žalobci, aby s odkazem na závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. spisová značka či Ústavního soudu ČR, sp. zn. ústavní nález, specifikoval relevantní dobu nečinnosti krajského soudu a stanovil reálný okamžik, kdy řízení sp. zn. spisová značka mohlo skončit. K takto určené době bylo na žalobci, aby prokázal, že společnost právnická osoba byla natolik solventní, že by bylo z jejího majetku možno uspokojit pohledávku, která byla předchůdci žalobce přiznána rozsudkem č.j. 12/ -385 ze dne 1.11.2016. Žalobce však takto nepostupoval, výše uvedené skutečnosti dostatečně netvrdí a ani nedokládá. Ani druhý z nároků - požadavek na zaplacení částky 126 000 Kč coby náhradu nehmotné újmy za nepřiměřenou délku řízení - není po právu, jedná se totiž o nárok náležející pouze samotnému účastníku řízení sp. zn. spisová značka, tedy právnická osoba anonymizováno, není možno jej učinit předmětem smlouvy o postoupení pohledávky, která je z tohoto pohledu neplatná. Vedle toho je nárok žalobce promlčen dle , pokud řízení sp. zn. spisová značka skončilo pravomocně dne 17.12.2016, dne 17.6.2017 uplynula šestiměsíční subjektivní promlčecí doba, přičemž žalobce nárok uplatnil u žalovaného dle až dne 13.12.2019, žalobu pak podal dne 17.6.2020.

Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že:

- dne 20.5.2009 podala právnická osoba anonymizováno ke krajskému soudu žalobu proti společnost právnická osoba o zaplacení částky 666 740,60 Kč s příslušenstvím; částka představovala nároky ze smluv o dílo č. S09-Z15 číslo a S10-Z16 číslo, které coby objednatel uzavřelo původně příjmení 2, bytové družstvo, se zhotovitelem - společností právnická osoba

- dne 5.8.2009 krajský soud vydal platební rozkaz, který byl žalované společnost právnická osoba doručen dne 11.8.2009; společnost právnická osoba podala proti platebnímu rozkazu dne 19.8.2009 odpor

- krajský soud vyzval dne 12.10.2009 žalovanou společnost právnická osoba k bližšímu vyjádření se k žalobě, které tato učinila v podání ze dne 19.11.2009

- krajský soud vyzval dne 8.12.2009 žalující právnická osoba anonymizováno k zaujetí stanoviska, které tato krajskému soudu doručila dne 13.9.2010

- krajský soud stanovisko zaslal dne 20.9.2010 žalované společnost právnická osoba

- dne 30.12.2010 požádala žalující právnická osoba anonymizováno krajský soud o nařízení jednání ve věci, které krajský soud dne 23.8.2011 nařídil na 30.11.2011

- dne 21.11.2011 požádal právní zástupce právnická osoba anonymizováno o odročení jednání na jiný nejbližší termín z důvodu kolize

- krajský soud jednání dne 21.11.2011 odročil na neurčito a po urgenci právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení nařídil jednání dne 6.8.2012 na den 7.11.2012, kde byl vyhlášen rozsudek pro zmeškání č.j. číslo jednací.

- dne 20.12.2012 podal žalovaný právnická osoba proti rozsudku pro zmeškání odvolání a též návrh na zrušení tohoto rozsudku

- dne 23.4.2013 krajský soud zamítl návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání

- dne 16.7.2013 Vrchní soud v Olomouci potvrdil zamítnutí návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, nicméně dne 2.10.2013 rozsudek pro zmeškání zrušil a věc vrátil název soudu k dalšímu řízení

- krajský soud nařídil dne 11.8.2014 další jednání na 7.10.2014, to však bylo k žádosti žalovaného odročeno na neurčito

- dne 6.2.2015 pak bylo krajským soudem nařízeno jednání, které se konalo dne 24.3.2015 a bylo odročeno na neurčito

- dne 2.2.2016 bylo krajským soudem nařízeno jednání, které se konalo dne 8.3.2016 a bylo odročeno na neurčito

- dne 2.9.2016 bylo krajským soudem nařízeno jednání, které se konalo dne 1.11.2016, byl zde vyhlášen rozsudek č.j. anonymizováno. Tímto byl žalovaný právnická osoba zavázán zaplatit žalobci příjmení jméno příjmení částku 345 420 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % z této částky od 21.10.2008 do zaplacení, co do částky 321 320,60 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta.

- dne 17.12.2016 nabyl rozsudek č.j.číslo jednací právní moci.

Z vyrozumění o zahájení exekuce exekutorský úřad - exekutor anonymizováno jméno příjmení, č.j. číslo jednací ze dne 18.5.2017 se podává, že právnická osoba anonymizováno zahájila pro vymožení částky přiznané jí rozsudkem č.j. anonymizováno číslo jednací exekuci na majetek žalovaného právnická osoba

Z usnesení exekutorský úřad - exekutor anonymizováno jméno příjmení, č.j. číslo jednací ze dne 3.9.2019 plyne, že exekuce na majetek žalovaného právnická osoba byla zastavena, neboť zanikl bez právního nástupce, dnem 14.8.2019 byl vymazán z obchodního rejstříku

Mezi stranami bylo nesporným ( ), že žalobce u žalovaného uplatnil nárok na zaplacení částek 607 352,46 Kč a 126 000 Kč z titulu náhrady škody způsobené mu státem dle , jak podporuje i žádost žalobce ze dne 13.12.2019 a přípis žalovaného žalobci ze dne 17.12.2019 a stanovisko žalovaného ze dne 23.9.2020, z něhož dále plyne, že žalovaný nároky žalobce odmítá.

Sporným dále nebylo, že s výzvou na zaplacení této škody žalobce žalovanému doručil oznámení o postoupení pohledávky přiznané v řízení sp. zn. spisová značka právnická osoba anonymizováno na žalobce a též pohledávky spočívající v přiměřeném zadostiučinění za nesprávný úřední postup soudu, totiž průtahy v uvedeném řízení v částce 126 000 Kč, jak plyne i z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15.9.2019.

Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost uvedených listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

Naproti tomu žalobce přes poučení ze strany soudu neprokázal, že společnost právnická osoba (právnická osoba) v roce 2013 byla solventní, že tedy měla dostatečný majetek na úhradu pohledávky přiznané předchůdci žalobce - právnická osoba anonymizováno - rozsudkem název soudu, č.j. anonymizováno číslo jednací vůči právnická osoba obec. Rozvaha založená na č. l. 5 spisu, jakož i výkaz zisku a ztráty na č.l. 7 a příloha k účetní závěrce na č.l. 8 se vztahují k roku 2011, kdy žalovaný právnická osoba solventní zjevně byl, nicméně jde o dobu předchozí. Přiznání k dani z příjmu za rok 2012 včetně příloh (příloha k účetní závěrce za rok 2012, rozvaha za rok 2012 a výkaz zisku a ztráty za rok 2012) a přiznání k dani z příjmu za rok 2013 právnická osoba obec s.r.o., pak svědčí spíše o opaku, neboť tato společnost vykazuje v roce 2012 i 2013 daňovou ztrátu s tím, že zůstatková cena dlouhodobého hmotného majetku společnosti činí k 31.12.2012 toliko 5 000 Kč.

Z výroční statistické zprávy Ministerstva spravedlnosti (žalovaného) s názvem České soudnictví 2018 soud žádné podstatné skutečnosti pro právní posouzení věci nečerpal, neboť posouzení odpovídající délky řízení sp. zn. spisová značka v duchu citované judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu ČR nelze činit ze zprůměrovaných statistických dat všech soudů, nýbrž s přihlédnutím právě ke konkrétním okolnostem a postupu tohoto řízení.

Podle stát odpovídá za škodu, kterou způsobily

a) státní orgány,

b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"),

c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

Podle stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Podle bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

Podle nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí nebo věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

Na počátku je třeba uvést, že odpovědnost za škodu (obecně) je právní institut představující sekundární sankční povinnost subjektu, tj. povinnost snést zákonem stanovené nepříznivé následky za porušení své právní povinnosti primární - plynoucí buď přímo ze zákona, nebo též ze smlouvy, případně i jiných právních skutečností.

Odpovědnost žalovaného za věcnou škodu i nehmotnou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem pak vyplývá z právního předpisu, a sice z ve spojení s  . Lze zde poznamenat, že nehmotná újma představuje zásah do jiné než majetkové sféry poškozeného a zahrnuje dopady nesprávného úředního postupu do osobní integrity poškozeného.

Nesprávný úřední postup lze definovat jako jakoukoliv činnost, spojenou s výkonem pravomoci státní orgánu dojde-li při ní k porušení pravidel předepsaných právními normami nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu, výslovně zákon jako nesprávný úřední postup uvádí nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

V řešené věci se žalobce domáhá jak náhrady věcné škody (částky 607 352,46 Kč) tak náhrady nehmotné újmy (částky 126 000 Kč), přičemž oba tyto nároky mají shodný původ a tím je nesprávný úřední postup krajského soudu, totiž nepřiměřená délka řízení sp. zn. spisová značka, které trvalo od 20.5.2009 do 17.12.2016, tj. po dobu 7 let a 7 měsíců a průtahy v tomto řízení.

Pokud se tedy jedná o první nárok žalobce - o zaplacení částky 607 352,46 Kč, coby škody, která žalobci vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu Krajského soudu v Brně, kdy částka byla předchůdci žalobce přiznána v řízení sp. zn. spisová značka, nicméně pro průtahy v řízení je již nedobytná, pak:

Obecně platí, že délku občanského soudního řízení nelze nějak předem stanovovat a ani nějak normovat počet jednotlivých úkonů provádění soudem (jen složitě lze, nejde-li opět o nějaký zjevný exces stanovovat např., je-li nutné k projednání nějaké věci třeba tří jednání nebo postačují dvě). (Ne) přiměřenost délky řízení je tak třeba posuzovat individuálně dle okolností toho kterého případu, přičemž kritérii jsou zde složitost věci, chování poškozeného, postup soudu a význam řízení pro poškozené, jak se podává z , srov. zde např. stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ). V této souvislosti Nejvyšší soud činí rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a tzv. průtahem v řízení. Průtahy v řízení jsou jevem, kdy soud nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla o příčinu nepřiměřené délky řízení. K porušení práva na přiměřenou délku řízení však dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. Tedy k porušení práva na přiměřenou délku řízení může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům, a naopak, i když k průtahům v řízení došlo, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat.

Nahlíženo kritérii považuje soud - shodně s žalobcem - řízení vedené před název soudu pod sp. zn. spisová značka skutečně za nepřiměřené dlouhé, současně zatížené i průtahy.

Skutečnost, že soudní řízení trvá nepřiměřeně dlouho, sama o sobě ještě nepostačuje k založení odpovědnosti státu za škodu spočívající ve ztrátě pohledávky jako důsledku délky řízení. V takovém případě je totiž třeba určit dobu, ve které řízení mohlo a mělo proběhnout. Bez tohoto určení totiž není možné stanovit, ke kterému okamžiku má žalobce vázat svá tvrzení o tom, že měl vůči dlužníku pohledávku, již mohl reálně vymoci, pokud by řízení proběhlo bez průtahů. Proto v případě takového nároku na náhradu škody spočívá nesprávný úřední postup nikoli v nepřiměřené délce řízení jako celku, ale v průtazích v řízení, tj. v nečinnosti na straně soudu. Z uvedeného vyplývá, že pro zjištění, zda stát odpovídá za poškozeným tvrzenou škodu spočívající ve ztrátě pohledávky v důsledku průtahů v řízení, je třeba odečíst relevantní období nečinnosti soudu od celkové délky řízení a takto stanovit, v jaké době mohlo reálně ke skončení řízení dojít. I zde však platí, že se zohledňují jen taková období nečinnosti soudu, která neodpovídají běžnému průběhu soudního řízení a péči, jíž je soud povinen za účelem rychlé a účinné ochrany práv věci věnovat. Nelze mechanicky odečítat jednotlivé dny, které mezi úkony soudu ve věci uběhly - srov. žalovaným odkazované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , jakož i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. s obdobnými závěry.

Jinak - stanovení okamžiku, kdy řízení před krajským soudem mělo„ správně“ skončit je na soudu, nikoliv na žalobci (namítal-li toto žalovaný).

Jak plyne ze skutkové části rozsudku, řízení sp. zn. spisová značka trvalo od 20.5.2009 do 17.12.2016, tj. po dobu 7 let a 7 měsíců (91 měsíců).

Od podání žaloby 20.5.2009 do vyjádřené žalobce - právnická osoba anonymizováno dne 13.9.2020 trvalo řízení 16 měsíců a soud tuto dobu považuje za přiměřenou (ostatně i sám žalobce uvedl, že průtahy v řízení nastaly z jeho pohledu až po tomto datu).

Od zaslání vyjádření žalobce ze dne 13.9.2020 žalovanému - právnická osoba obec s.r.o. dne 20.9.2020 do nařízení prvního jednání ve věci dne 7.11.2012, kde byl vyhlášen rozsudek pro zmeškání pak řízení trvalo 26 měsíců a soud tuto dobu považuje za průtah v řízení, přičemž adekvátní doba pro takový úkon se jeví 6 měsíců.

Od vyhlášení rozsudku pro zmeškání dne 7.11.2012 do zamítnutí návrhu žalované právnická osoba obec s.r.o. na jeho zrušení krajským soudem dne 23.4.2013 trvalo řízení 5 měsíců a soud tuto dobu shledává přiměřenou.

Od rozhodnutí krajského soudem o zamítnutí návrhu na zrušení kontumačního rozsudku ze dne 23.4.2013 do rozhodnutí vrchního soudu o potvrzení tohoto usnesení dne 16.7.2013 trvalo řízení 3 měsíce a soud tuto dobu shledává přiměřenou.

Od rozhodnutí vrchního soudu o odvolání proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na zrušení kontumačního rozsudku ze dne 16.7.2013 do rozhodnutí vrchního soudu o odvolání žalované právnická osoba obec s.r.o. proti samotnému rozsudku pro zmeškání dne 2.10.2013 uplynula doba 3 měsíců a soud ji shledává přiměřenou.

Od zrušení kontumačního rozsudku krajského soudu vrchním soudem dne 2.10.2013 do nařízení„ prvního“ jednání krajským soudem, resp. do jeho konání dne 24.3.2015 trvalo řízení 17 měsíců a soud tuto dobu považuje za průtah v řízení, přičemž adekvátní doba pro takový úkon se jeví 6 měsíců.

Od doby, co se konalo„ první“ jednání před krajským soudem po zrušení kontumačního rozsudku dne 24.3.2015 do doby, kdy se konalo„ druhé“ prvostupňové jednání dne 8.3.2016 uběhla doba 12 měsíců a soud tuto dobu považuje za průtah v řízení, přičemž adekvátní doba pro takový úkon se jeví 6 měsíců.

Od doby, co se konalo„ druhé“ jednání před krajským soudem po zrušení kontumačního rozsudku dne 8.3.2016 do doby, kdy se konalo„ třetí“ prvostupňové jednání dne 1.11.2016, na němž byl vyhlášen rozsudek č.j. anonymizováno číslo jednací, uběhla doba 8 měsíců a soud tuto dobu považuje za průtah v řízení, přičemž adekvátní doba pro takový úkon se jeví 6 měsíců.

Od vyhlášení rozsudku č.j. anonymizováno číslo jednací dne 1.11.2016 do 17.12.2016, kdy nabyl právní moci uplynula doba jednoho měsíce a soud ji považuje za přiměřenou.

Vzhledem k uvedenému je tedy třeba učinit závěr, že ex post určená doba, po kterou mělo řízení sp. zn. číslo jednací při správném a obvyklém chodu věcí trvat je 52 měsíců (4 roky a 4 měsíce), tedy řízení mělo být skončeno v září roku 2013.

Jak plyne ze skutkové části rozsudku, žalobce přes poučení ze strany soudu neprokázal, že by žalovaný - společnost právnická osoba v tomto období byla solventní, není zde tedy dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou. Chybí-li tato jedna složka odpovědnosti za škodu, žalovaný za vzniklou škodu neodpovídá.

Pokud se jedná o druhý nárok žalobce, tj. o zaplacení zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení sp. zn. spisová značka v částce 126 000 Kč, pak ani ten důvodný není. Nárok na náhradu této nehmotné újmy je nutno považovat za tzv. osobnostní právo, tedy za pohledávku vázanou na osobu jejího nositele ( ). Takové právo může tedy uplatnit pouze osoba, které vzniklo, v tomto případě právnická osoba anonymizováno coby účastník řízení sp. zn. spisová značka a nikdo jiný. Společnost anonymizována tři slova toto své právo vůči žalovanému dle ani podáním žaloby k soudu neuplatnila, učinil tak až sám žalobce (coby tvrzený postupník). Dokud však oprávněný z osobnostního práva svůj nárok sám neuplatní, nemůže být postoupen na jinou osobu smlouvou o postoupení pohledávky, neboť to vylučuje Smlouva o postoupení pohledávky ohledně částky 126 000 Kč je tedy absolutně neplatná dle , nevyvolává žádné právní následky a žalobce tedy není nositelem tohoto hmotně právního nároku, není tedy ve sporu aktivně legitimován. Bez ohledu na výše uvedené je nutno přitakat námitce žalovaného ohledně promlčení tohoto nároku. Předchůdce žalobce se o vzniku nehmotné újmy musel dozvědět nejpozději dne 17.12.2016, kdy bylo pravomocně skončeno řízení sp. zn. spisová značka, přičemž subjektivní šestiměsíční promlčecí doba nemůže skončit dříve, než za šest měsíců od skončení řízení, tj. dne 17.6.2017. Tímto dnem tedy skončila subjektivní šestiměsíční promlčecí doba (případný běh promlčecí doby objektivní již není rozhodný) a uplatnil-li žalobce svůj nárok u žalovaného dne 13.12.2019, resp. dne 17.6.2019 u soudu, učinil tak až po uplynutí subjektivní promlčecí doby. Vznesl-li žalovaný námitku promlčení, nelze takový nárok soudně přiznat ( a 610 odst. 1 ). Současně v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, pro které by snad námitka promlčení měla být žalovaným vznesena v rozporu s dobrými mravy.

Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.).

O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle , a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalobci, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalovaným vynaložené činí 1 656 Kč a představují:

- paušální částku náhrad hotových výdajů 900 Kč (za 3 úkony po 300 Kč dle ve spojení s  a , a sice za jedno podání ve věci samé a účast na jednání soudu dne 8.4.2021 a 10.6.2021

- cestovné za dvě cesty pověřené osoby žalovaného na jednání soudu dne 8.4.2021 a 10.6.2021 z obec do obec a zpět o délce 70 km vykonané značka automobilu i 30, registrační značka s průměrnou spotřebou paliva NM 3,7 litrů na 100 km při ceně 27,20 Kč dle a pevné sazbě náhrad 4,40 Kč km, tj. dvakrát 378 Kč, tedy celkově 756 Kč

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně a ve lhůtě, lze podat návrh na výkon rozhodnutí.