Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 228/2021-42

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 85 046 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 53 024 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 58 000 Kč od datum do datum a z částky 25 978 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 718,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 289,90 Kč, úrok 21,27 % ročně z částky 58 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 022 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 32 022 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 53 024 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 58 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 25 978 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 718,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 289,90 Kč, úrok 21,27 % ročně z částky 58 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 022 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 32 022 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 85 046 Kč s příslušenstvím.

Žalobkyně uvedla, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 58 000 Kč, a to za úplatu a úrok (dále jen„ Smlouva“). Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 9 860 Kč, odměnu za administrativní činnost 11 600 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 30 160 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 1 404 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaný zavázal zaplatit v 78 týdenních splátkách po 1 424 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný uhradil celkem 25 978 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 58 000 Kč, úrok za sjednání řádného trvání smlouvy 9 860 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 112,06 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 22 869,33 Kč, poplatek za životní pojištění 1 064,61 Kč, kapitalizovaný úrok 14 289,90 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 6 718,33 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením Smlouvy, řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě předložených dokladů o jeho příjmech a výdajích (výplatní páska, pracovní smlouva, nájemné, SIPO), dále lustrací v dostupných rejstřících dlužníků, insolvenčním rejstříku, čímž splnila svoji povinnost.

Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, téhož dne byl žalovanému odeslán dopis o postoupení pohledávky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný ke dni podpisu žádosti požádal u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 58 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že ze mzdy má příjem částka. Další příjem nebyl uveden. Výdaje žalovaného za bydlení byly uvedeny v částce částka, ostatní výdaje částka, splátky úvěru částka celkové výdaje částka. příjmení prostředky byly uvedeny ve výši částka. V jiné části karty pak je uveden údaj o další půjčce ve výši částka, s měsíční splátkou částka. Jako doklady o příjmech a výdajích žalovaný předložil doklad o příjmu ze zaměstnání, pracovní smlouvu.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum, soud zjistil, že se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému hotovostní půjčku ve výši 58 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 9 860 Kč. Ve smlouvě byl žalovanému předepsán poplatek za administrativní činnost 11 600 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 30 160 Kč, pojištění 1 404 Kč, Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku celkem 111 024 Kč v 78ti splátkách po 1 424 Kč měsíčně. Roční RPSN byla dohodnuta ve výši 163,53%. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaný zaplatil celkem 25 978Kč. Ze smlouvy je zřejmé, že žalovanému ve skutečnosti byla poskytnuta částka 44 478 Kč, když 13 522 Kč bylo použito na úhradu dříve poskytnutého úvěru.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek a z oznámení postoupení ze dne datum, spolu s podacím lístkem je zřejmé, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o postoupení a vyzvala jej k zaplacení částky 88 546 Kč. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne datum.

7. Z předžalobní upomínky ze dne datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 111 999 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě).

8. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný žalobkyni předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Doklad o výši uvedených nákladů na bydlení nepředložil. Nebyly tak, ze strany žalovaného, předloženy a ze strany žalobkyně požadoványy, ověřující údaje o výdajích žalovaného (např. SIPO, výpisy z účtu atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalovaného.

9. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému bylo k okamžiku uzavření smlouvy vedeno exekuční řízení pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka. V roce 2018 pak byla ve prospěch žalobkyně zahájena další exekuce sp. zn. spisová značka, z čehož je zřejmé, že žalobkyně musela o neschopnosti žalovaného platit své závazky vědět před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť exekuční titul byl vydán dne datum.

10. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění.

11. Na právní posouzení věci soud aplikoval , , neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).

12. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

13. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaný doložil, že byl zaměstnán. Výdaje a náklady žalovaného však nebyly nijak doloženy a prokazovány a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr.

14. Podle zákona o spotřebitelském úvěru (, o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.

18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. (Právní rozhledy 21/ 2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. ).

19. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (číslo Sb. NSS)).

20. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

21. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 číslo. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 číslo vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).

22. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že věřitelka úvěruschopnost žalovaného zkoumala jen zcela formálně a nedostatečně, přičemž se spokojila pouze z údajů o žalovaném ve veřejných registrech a s údaji poskytnutými žalovaným v žádosti o úvěr, které však nebyly prověřovány ani ověřovány. Věřitelka zejména nikterak neprověřila skutečnost, že na žalovaného jsou vedeny vícečetné exekuce v době, kdy uzavírala úvěrovou smlouvu. Rovněž nebylo ze strany věřitele náležitě zohledněno to, že žalovaný je nucen hradit dříve poskytnutý úvěr formou jeho refinancování. Žalovaný sice doložil příjmy ze zaměstnání, avšak již na tyto příjmy musely být prováděny srážky ze mzdy, což svědčí o tom, že žalovaný nebyl schopen plnit své splatné závazky. Věřitelka pak nikterak nezkoumala ani případné další závazky žalovaného. Soudu je z úřední činnosti známo a toto mohla zjistit i věřitelka při poskytování úvěru z databáze vedených exekucí, že proti žalovanému byla již v době uzavření smlouvy o úvěru vedena exekuce. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí.

23. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.

24. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

25. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

26. Podle §420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

27. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce, resp. úvěru, měla býti spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

28. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

30. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

32. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem 58 000 Kč, avšak žalovaný, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, splatil pouze 25 978 Kč (dle žalobních tvrzení). Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku 32 022 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne datum.

33. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

34. Dle uvedené domněnky došla zásilka žalované datum a od následujícího dne náleží žalobkyni úrok z prodlení.

35. Okresní soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 32 022 Kč s příslušenstvím, tvořeným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení tj. od datum, nikoliv za dobu předcházející, ohledně dalších nároků majících základ v neplatné smlouvě o úvěru, žalobu zamítnul, když žalobkyní předložená smlouva je s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný nárok na náhradu nákladů řízení, když neprokázal, že by mu v souvislosti s řízením, nějaké náklady vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.