Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 9/2022-34
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci žalobkyně: ;
právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,
se sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalované: ;
celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 32 780 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 300 Kč od 8. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 16 480 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 822,22 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 427,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 8. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 700 Kč od 8. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,23 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 300 Kč od 8. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 16 480 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 822,22 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 427,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 8. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 700 Kč od 8. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,23 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 28.6.2021, doplněnou podáním ze dne 30.1.2022 a ze dne 4.3.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 32 780 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností právnická osoba, obec a číslo, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o spotřebitelským úvěru číslo na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu se zápůjčkou souhrnný poplatek ve výši 16 480 Kč, to vše formou 60 týdenních splátek po 608 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit výpůjční úroky ve výši 19,23 % ročně. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, čímž došlo k porušení závazku ze smlouvy a předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dlužné částky, tedy částky na jistině ve výši 20 000 Kč a na souhrnném poplatku 12 780 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila, proto jí vznikla povinnost zaplatit rovněž úrok ve výši 19,23 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Od počátku závazkového vztahu žalovaná uhradila pouze částku 3 700 Kč.
2. V podání ze dne 30.1.2022 ve spojení s podáním ze dne 4.3.2022 žalobkyně doplnila žalobu tak, že před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované, přičemž žalobkyně vycházela z informacích získaných od žalované, kdy žalovaná zaměstnána na dobu neurčitou u právnická osoba s příjmem 14 180 Kč, neměla úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Současně z insolvenčního rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalované, tyto se pouze předkládají zástupci věřitele při sjednávání a uzavírání smlouvy.
3. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 14.3.2022). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 2.7.2018 plyne, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne tohoto dne se žalovanou smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a souhrnný poplatek ve výši 16 480 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 608 Kč Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem zákazníka (žalované). Zápůjční úroková sazba činila 32,15 % ročně.
7. Ze Zákaznické karty ze dne 1.7.2018 plyne, že žalovaná byla vdaná, měla učňovské vzdělání, bydlela v nájmu, pracovala na hlavní pracovní úvazek jako operátor výroby u právnická osoba s.r.o., obec, a to na dobu neurčitou s výdělkem 14 180 Kč čistého měsíčně. Její měsíční výdaje činily výdaje na bydlení ve výši 2 500 Kč, ostatní výdaje 8 000 Kč, splátky úvěrů zápůjček 4 000 Kč; celkem výdaje činily 10 500 Kč. Použitelný příjem činil částku 3 680 Kč. Poměry žalované byly ověřeny občanským průkazem žalované. Zákaznická karta je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
8. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku 3 700 Kč, jak plyne z tvrzení žalobkyně v žalobě.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 včetně Přílohy č. 1 (strany 12) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 19.2.2021 byla tato skutečnost oznámena žalované, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 19.2.2021. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 22.2.2021, jak plyne z podacího lístku.
10. Z výzvy ze dne 13.5.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 14.5.2021, jak plyne z podacího lístku.
11. Skutkový závěr: V roce 2018 předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely písemnou smlouvu, jež je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Předchůdkyně žalobkyně dne 2.7.2018 poskytla žalované v hotovosti částku 20 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy nezkoumala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně vrátila celkem částku 3 700 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 postoupila předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Výzvou ze dne 14.5.2021 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu.
1. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
2. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
3. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
8. Soud má v daném případě za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 (§ 1879 ObčZ). Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 2.7.2018 podepsána smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč za sjednaný souhrnný poplatek ve výši 16 480 Kč a zápůjční úrok 32,15 % ročně. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky předchůdkyni vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona.
10. Dle tvrzení žalobkyně při zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet její předchůdkyně vycházela z informací získaných přímo od žalované v Zákaznické kartě ze dne 1.7.2018. Z této Zákaznické karty má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí v nájmu a má učňovské vzdělání. Její příjem u výše uvedeného zaměstnavatele činil 14 180 Kč čistého měsíčně. Měsíční výdaje žalované na bydlení měly činit 2 500 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček měly činit 4 000 Kč. Dále měla předchůdkyně žalobkyně dle tvrzení žalobkyně vycházet z insolvenčního rejstříku, kdy proti ní nemělo být vedeno žádné insolvenční řízení.
11. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy ověřila z občanského průkazu žalované její osobní poměry, když toto ověřování bylo v Kartě zákazníka v příslušné kolonce zaškrtnuto. Ze zákaznické karty však již neplyne, že by před uzavřením smlouvy byly ověřeny tam deklarované příjmy a výdaje žalované. Takový záznam zákaznická karta neobsahuje. Žalobkyně v řízení, i přes výzvu soudu, netvrdila a nedoložila z jaké konkrétní listiny předložené žalovanou, popř. jinak předchůdkyní žalobkyně zajištěnou (popř. jakým jiným konkrétním způsobem), ověřila příjmy (mzdu) a výdaje žalované. K tomu je třeba uvést, že ze Zákaznické karty ze dne 1.7.2018 plyne, že tuto kartu se žalovanou vyplňovala obchodní zástupkyně předchůdkyně žalobkyně, a bylo tak na ní, aby žalovanou deklarované příjmy a výdaje také řádně ověřila. Stejně tak žalobkyně nedoložila, že by před uzavřením smlouvy její předchůdkyně nahlížela do insolvenčního rejstříku, jak tvrdila v doplnění žaloby ze dne 30.1.2022.
12. Pro úplnost soud uvádí, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích žalované, atd. Případná nahlížení do interních a externích databází (navíc ještě nedoložená) jsou však sama o osobě nedostačující.
13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalované poskytnuté peněžní prostředky splácet.
14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované zápůjčku splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
15. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila smlouvu o zápůjčce ze dne 2.7.2018, opatřenou vlastnoručním podpisem žalované, z níž má soud za prokázané, že žalované byly při podpisu smlouvy v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Zároveň má soud za prokázané, že v době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 3 700 Kč, zbytek ve výši 16 300 Kč dosud nevrátila. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 300 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). Co do zbytku žalované částky, tj. částky 16 480 Kč požadovaným úrokem pak nezbylo než žalobu pro nedůvodnost zamítnout (výrok II. rozsudku).
16. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 13.5.2021 (předanou k poštovní přepravě dne 14.5.2021), avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 6.8.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 7.8.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 8.8.2021, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbývajícího úroku z prodlení soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II. rozsudku).
17. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
18. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 16 300 Kč, žalovaná co do částky 16 480 Kč, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.