Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 255/2020-58
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 24 094 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 500 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 11 594 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 344 Kč od 18. 8. 2018 do 6. 8. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 844 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 500 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 11 594 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 344 Kč od 18. 8. 2018 do 6. 8. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 844 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 13.7.2020, doplněnou podáním ze dne 15.12.2020 a ze dne 9.2.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 24 094 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 18.7.2018 uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o zápůjčce za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím své webové stránky webová adresa. Na základě smlouvy o zápůjčce byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč, jež byly žalovanému zaslány na jeho bankovní účet dne 18.7.2018. Žalovaný se zavázal k úhradě jistiny 12 500 Kč a poplatku ve výši 2 844 Kč nejpozději do 17.8.2018. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny, poplatku, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 500 Kč (tj. 5x 500 Kč) a sjednané smluvní pokuty ve výši 6 250 Kč, tj. celkem částky 24 094 Kč.
2. Žalobkyně a právní zástupkyně žalobkyně se k jednání soudu omluvily, žalovaný se k jednání soudu nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 28.2.2022). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaný ve věci nevyjádřil.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18.7.2018 plyne, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale PIN kódem: anonymizováno. Z obsahu textu této listiny plyne, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 844 Kč, nejpozději do 17.8.2018. Peněžní prostředky měly být žalovanému poskytnuty převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků se měl žalovaný zavázat uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a dále nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného, a to poplatek za písemnou upomínku/výzvu k úhradě, který měl činit 500 Kč.
6. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně plyne úprava definice základních pojmů ve vztahu k uzavírané smlouvě o zápůjčce, úprava uzavírání smlouvy, splácení zápůjčky a úprava dalších práv a povinností. Tyto podmínky nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného, ale PIN kódem: anonymizováno.
7. Z bankovního účtu žalobkyně č. bankovní účet ze dne 10.7.2018 plyne, že dne 18.7.2018 žalobkyně odeslala na účet č. bankovní účet s názvem celé jméno žalovaného částku 12 500 Kč.
8. Ze sdělení KB, a.s., ze dne 19.2.2021 plyne, že majitelem a jediným disponentem účtu č. bankovní účet byl v době rozhodné žalovaný.
9. Z účtu žalovaného č. bankovní účet plyne, že dne 18.7.2018 byla na účet připsána částka 12 500 Kč.
10. Z výplatní pásky žalovaného za období od 1/ 2018 plyne, že čistá mzda žalovaného u zaměstnavatele právnická osoba, činila za leden 2018 částku 28 298 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za období od 2/ 2018 plyne, že čistá mzda žalovaného u zaměstnavatele právnická osoba, činila za únor 2018 částku 27 162 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za období od 12/ 2018 plyne, že čistá mzda žalovaného u zaměstnavatele právnická osoba, činila za prosinec 2017 částku 24 680 Kč.
11. Z listiny s vyznačenou platbou dne 18.7.2018 plyne, že tohoto dne odešla z neoznačeného účtu částka 12 500 Kč s poznámkou„ celé jméno žalovaného“, variabilní symbol.
12. Z upomínky ze dne 24.8.2018 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z upomínky ze dne 31.8.2018 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z opakované výzvy ze dne 7.9.2018 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z opakované výzvy ze dne 16.9.2018 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Z finální upomínky ze dne 1.10.2018 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
13. Z výzvy ze dne 19.9.2019 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 21.11.2019, jak plyne z podacího lístku.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
18. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
19. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
20. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
21. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § číslo odst. 1 ObčZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
23. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
25. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 18.7.2018 uzavřena smlouva, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky v celkové výši 12 500 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni do 17.8.2018, včetně sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 844 Kč. Předložená smlouva o zápůjčce ze dne 18.7.2018 není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena PIN kódem: anonymizováno.
26. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.coolcredit.cz. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měla být sjednána tvrzená zápůjčka, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o zápůjčce neplatná.
27. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně tato měla činit dotaz na aktuální zaměstnání a výši příjmu přímo u zaměstnavatele žalovaného, dále lustrací v CEE a dotazem na pohledávky po splatnosti. Žalovaný pak měl zaslat kopie výplatních pásek.
28. Soud má za prokázané, že v období od prosince 2017 do února 2018, tedy za tři měsíce tohoto období, průměrná výše mzdy žalovaného u zaměstnavatele právnická osoba, činila 26 700 Kč čistého, jak plyne z předložených výplatních pásek. Tento příjem však žalovaný dosahoval 4 měsíce před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce a nevypovídá nic o dosahovaném výdělku žalovaného těsně před uzavřením smlouvy, tj. i v měsících březen, duben, květen roku 2018, což způsobuje pochyby o tom, zda žalovaný u výše uvedené společnosti pracoval i v době uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Pokud žalobkyně v podání ze dne 15.12.2020 tvrdila, že zaměstnání a výši příjmu ověřovala dotazem přímo u zaměstnavatele žalovaného, tak již neuvedla, s jakým výsledkem, tj. jakého výdělku žalovaný dosahoval v době před uzavřením smlouvy, a toto své tvrzení řádně i přes výzvu soudu ze dne 25.11.2020 nedoložila. Dále měla žalobkyně, jak tvrdila v podání ze dne 15.12.2020, nahlédnout do CEE a učinit dotaz na pohledávky po splatnosti. Žalobkyně však opět netvrdila, k jakým konkrétním výsledkům tímto prověřováním došla, a zároveň opětovně neoznačila a nepředložila žádný důkaz, že do deklarovaných databází skutečně před uzavřením smlouvy o zápůjčce nahlížela.
29. Odborná péče ale předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný je v době před uzavřením smlouvy zaměstnán a s jakým výdělkem. Pokud tedy žalobkyně předložila potvrzení zaměstnavatele, jímž nebyl doložen výdělek žalovaného bezprostředně dosahovaný před uzavřením smlouvy, zcela jistě žalobkyně nedostála své povinnosti řádně ověřit výdělek žalovaného. Dle názoru soudu žalobkyně rovněž řádně nezkoumala výdaje žalovaného, neboť i přes výzvu soudu ani netvrdila, že by nějaké konkrétní výdaje žalovaného vůbec zjišťovala a následně i ověřovala. Přičemž odborná péče předpokládá rovněž zkoumat i způsob uspokojování bytové potřeby žalovaného, výši nákladů na bydlení, včetně energií, jeho další závazky, apod.
30. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.
31. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
32. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z účtu žalobkyně č. bankovní účet ze dne 10.7.2018 a výpis z účtu žalovaného č. bankovní účet a zprávu KB, a.s. ze dne 19.2.2021, z nichž má soud za prokázané, že na účet č. bankovní účet, jehož majitelem a jediným disponentem byl žalovaný, byla dne 18.7.2018 připsána z výše uvedeného účtu žalobkyně částka 12 500 Kč. Soud tak má za jednoznačně prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč žalovanému vyplatila, a žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný tyto peněžní prostředky žalobkyni nevrátil, porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, a proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 12 500 Kč. Co do zbytku požadované částky ve výši 11 594 Kč, představující poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 844 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 250 Kč, včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (§ 513 ObčZ), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
1. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení sice vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 19.9.2019, jež byla dne 21.11.2019 předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 5.8.2020, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 6.8.2020. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 7.8.2020 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, ale již od 18.8.2018, tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 9 % ročně z částky 12 500 Kč od 7.8.2020 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení nezbylo než žalobu pro nedůvodnost zamítnout (výrok II. rozsudku).
2. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 12 500 Kč (51,88 %), žalovaný co do částky 48,12 Kč (48,12 %). Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.