Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 431/2021-38
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 14 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částku 14 300 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 991,67 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části kapitalizovaného úroku ve výši 1 896,07 Kč, úroku 19,12 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 757 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částku 14 300 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 991,67 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části kapitalizovaného úroku ve výši 1 896,07 Kč, úroku 19,12 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 757 Kč.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala na žalované zaplacení částky 14 300 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce právnická osoba, IČO uzavřel s žalovanou dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které ji poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 000 Kč spolu s úroky ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, nejpozději do datum. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena, byla jistina od datum úročena sazbou 19,12 % ročně. Žalovaná uhradila 3 700 Kč, přičemž platba byla použita na úhradu úroku a poplatku na administrativní činnost v rozsahu 833,29 Kč, poplatku za hotovostní inkasu v rozsahu 866,71 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o. s. ř. “).
4. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná dne datum požádala právnická osoba anonymizována dvě slova o poskytnutí částky 6 000 Kč. V rámci žádosti žalovaná společnosti sdělila své příjmy a výdaje.
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou jako zákazníkem a společností právnická osoba, IČO. Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč, vrátit společnosti v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že jistina bude předána zákazníkovi v hotovosti proti podpisu smlouvy. V případě sjednání smlouvy na 60 týdnů byla mezi smluvními stranami sjednána po celou dobu trvání smlouvy fixní úroková sazba 32,15 % p.a. V čl. 2 si strany ujednaly, že smlouva se uzavírá na dobu určitou, určenou počtem týdnů dle čl. 1 smlouvy, která trvá ode dne poskytnutí úvěru dle smlouvy až do dne vypořádání veškerých závazků, které vznikly v souvislosti s úvěrem. Dle č. l. 2 4, 2. 5. platí, že úhrady zákazníka se nejprve použijí na úrok, poté na administrativní poplatek a poté na jistinu.
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi právnická osoba, IČO jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou číslo smlouvy, přičemž z této přílohy se zjišťuje, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 17 300 Kč.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka ze Smlouvy o úvěru byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni a k datu postoupení výše pohledávky činí 17 300 Kč. Současně byla žalovaná vyzvána k její úhradě do 10 dnů od obdržení výzvy.
8. Výzvou ze dne datum byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení částky 18 142, 23 Kč.
9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.
10. Soud při své rozhodování vycházel ze skutkového stavu, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO) uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu označenou jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo“, na základě které poskytl žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná si uvedenou částku převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 18 000 Kč tvořenou poskytnutou částkou 10 000 Kč, úrokem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná uhradila 3 700 Kč, přičemž částka byla použita na úhradu úroku, poplatku na administrativní činnost v rozsahu 833,29 Kč, poplatku za hotovostní inkasu v rozsahu 866,71 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
11. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 ., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
14. Podle § 1968 věta první o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní.
15. Podle § 1970 odst. 1 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Na základě zjištěného skutkového stavu věci ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou není svým charakterem úvěrovou smlouvou, ale smlouvou o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z. V posuzovaném případě peněžní prostředky nebyly poskytnuty na požádání žalované a do určité výše tak, jak předpokládá ustanovení § 2395 o. z.
18. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaná převzala zápůjčku v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listin listina obsahující text smlouvy o zápůjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala svědčí pro závěr, že předmět zápůjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzala, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o zápůjčce. Účastníci si sjednali ve smyslu ust. § 2392 o. z. úroky. Úroky lze dohodnou i pevnou částkou, jak tomu bylo v posuzovaném případě. Strany si však sjednaly, že úroky se budou platit po celou dobu trvání smlouvy, určenou počtem 60 týdnů, která trvá ode dne poskytnutí úvěru dle smlouvy až do dne vypořádání veškerých závazků, které vznikly v souvislosti s úvěrem, když bylo jednoznačně mezi stranami ujednáno, že žalovaná vrátí částku 18 000 Kč, z toho úroky ve výši 2 000 Kč. Soud seznal, že sjednaný úrok je přiměřený a není v rozporu s dobrými mravy. Soud přiznal žalobkyni i administrativní poplatek a náklady za hotovostní inkaso, neboť se jedná o položky, které byly mezi účastníky smluvně sjednány. Tím, že žalovaná nevrátila peněžní prostředky ve stanovené lhůtě (poslední splátka datum), ocitla se dnem následujícím v prodlení. Žalobkyni tak byl dle § 1970 o. z. přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky zápůjčky. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 14 300 Kč sestávající se z jistiny 10 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 166,71 Kč, odměny za hotovostní inkaso ve výši 3 133,29 Kč, a dále přiznal i zákonný úrok z prodlení i v kapitalizované podobě (výrok I.).
19. Soud nepřiznal žalobkyni zápůjční úrokovou sazbu ve výši 19,12%. Vzhledem k tomu, že dohodnutý úrok byl sjednán pevnou částkou po dobu trvání smlouvy (60 týdnů), jak uvedeno v předchozím bodě, nemůže žalobkyně požadovat úrok nad rámec sjednané fixní částky, a proto soud rozhodl o zamítnutí žaloby co do úroku 19,12% p.a. (výrok II).
20. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 757 Kč, přičemž tato částka představuje 78 % z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 89% a úspěchu žalované v rozsahu 11% při zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 300 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
22. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst.1 a 3 a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou např. ve věcech vedených zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, spisová značka), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč.
23. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11 :„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14 , jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.
24. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
25. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.