Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 63/2021-92

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci

pro zaplacení 2 304 830 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 415 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši reprosazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 procentních bodů od 29. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zbylé části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 415 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši reprosazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 procentních bodů od 29. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zbylé části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 2 304 830 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyni vznikl restituční nárok podle ust. , o půdě za nevydaný pozemek původní PK číslo zahrada o výměře výměra v katastrální uzemí anonymizováno katastrální území anonymizováno, obec. Žalobkyně požádala žalovaného dopisem ze dne 28.4.2021 o poskytnutí finanční náhrady za nevydaný pozemek. Obvyklá cena pozemku podle znaleckého posudku titul jméno příjmení činí 2 304 830 Kč.

2. Žalovaný se následně k žalobě vyjádřil tak, že soud má postupovat podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ve věci -161, a že výše restitučního nároku žalobkyně činí částku 69 200 Kč, když výše tohoto nároku se odvíjí od cen daných vyhláškou ve znění vyhl. Dále uvedl, že aktivní legitimace žalobkyně je sporná.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, ze kterých uvedené zjištění vyplývá, jsou dále v textu uvedeny kurzívou):

4. Žalovaný dne 16.9.2020 pod č.j. SPU 305821/2020 na - 6 vydal rozhodnutí, že žalobkyně není vlastníkem pozemku PK číslo zahrada o výměře výměra v kat. ú katastrální území anonymizováno k.ú. anonymizováno, obec, s tím, že žalobkyni přísluší náhrada podle , o půdě. Původní pozemek čsl. stát nabyl postupně, a to jednou polovinou po p. jméno příjmení ml. v důsledku jeho ilegálního odchodu do ciziny v r. 1956 a druhou polovinu (dědictví po p. jméno příjmení) odevzdáním státu při dodatečném projednání dědictví v r. rok Pan jméno příjmení zemřel datum na země anonymizováno. Původní restituent p. jméno příjmení nar. rok (zemřel v r. rok) uplatnil restituční nárok za svého života. Jedinou jeho dědičkou se stala jeho manželka, žalobkyně.

5. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 24.5.2016 č.j. -299 potvrzeného rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.10.2018 č.j. -363 soud zjistil, že žalobkyně je jedinou dědičkou po p. jméno příjmení ml. a po panu jméno příjmení, její aktivní legitimace je tedy zcela prokázána.

6. Žalobkyně dne 21.2.2021 požádala žalovaného o poskytnutí náhradního pozemku, případně o poskytnutí finanční náhrady (žádost na ). Nato žalovaný reagoval tak, že sdělil žalobkyni dopisem ze dne 23.2.2021 na , že původní pozemek byl zahradou a po ocenění podle ve znění vyhl. jeho cena činí 69 200 Kč.

7. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem titul jméno příjmení číslo na -43, ze kterého zjistil, že pozemek ke dni přechodu na stát (1956 a 1960) byl zahradou, s cenou dle ve znění vyhl. 200 Kčs/m2, tedy 346x200 = 69 200 Kč. Toto sdělil žalovaný žalobkyni v dopise ze dne 2.11.2020 na , dále ji požádal o sdělení rodného čísla. Dopisem ze dne 6.5.2021 na žalovaný sdělil žalobkyni, že při poskytování náhrad musí postupovat podle zákona č. 229/ 1991 Sb., o půdě.

8. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne 28.4.2021 dopisem na čl. 21, doručeným dne 29.4.2021 (dodejka na čl. 22).

9. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně je oprávněná osoby dle ust. , o půdě za nevydaný pozemek č.PK číslo zahrada o výměře výměra v kat. ú katastrální území anonymizováno ulice anonymizováno, obec. Výše jeho nevypořádaného restitučního nároku činí 69 200 Kč. Žalobkyně se domáhá výše spravedlivé a přiměřené náhrady, která je mezi účastníky sporná..

10. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR -161 byly ve věci již nadbytečné.

11. Podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona o půdě platí, že za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy oprávněné osobě nebo jejímu dědici. Ustanovení zákona o půdě pak stanoví, že náhrady poskytují se v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle , ve znění , a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

12. Ústavní soud ČR v nálezu ve věci uvedl, že ústavně souladným je jen takový výklad § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě, jímž je upřednostněn jasný a nepochybný účel zákona nad jeho doslovným zněním. Skutečnost, že znění napadeného ustanovení je jednoznačné, avšak vedoucí k absurdním důsledkům, neústavnost nezpůsobuje. V souladu se svou konstantní judikaturou proto Ústavní soud napadené ustanovení nezrušil, nýbrž upřednostnil jeho ústavně souladný výklad zcela podle smyslu a účelu zákona – zmírnění alespoň některých majetkových křivd oprávněných osob. Odkázal na své předešlé rozhodnutí , ve kterém uvedl, že stanovení a , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“) mají zajistit, aby oprávněná osoba v případě, že není možné uspokojit její nárok vydáním věci, případně vydáním jiné věci, obdržela přiměřenou finanční náhradu. Tato finanční náhrada nemusí být nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny předmětné nemovitosti, má však umožnit, aby jejím poskytnutím došlo k odstranění či zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem srovnatelným způsobem, jako by tomu bylo při vydání věci. Konkrétní způsob, jakým má být za tímto účelem určena výše finanční náhrady, stanovil zákonodárce v  zákona o půdě. Za situace, kdy se rozdíl mezi cenou platnou k 24. červnu 1991 a aktuální tržní cenou postupem času zvětšil natolik, že poskytnutí náhrady ve výši první z nich dnes již pro oprávněnou osobu nemá jiný než symbolický význam, ale nelze dále trvat na doslovném výkladu tohoto ustanovení. Ustanovení zákona o půdě je třeba vykládat tak, že stanoví základ finanční náhrady, která může být v závislosti na konkrétních okolnostech zvýšena. Poskytnuta totiž musí být v takové výši, aby byla s ohledem na účel restitučních zákonů přiměřená a rozumná.

13. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci -161 ze dne 16.2.2021 rozhodl Nejvyšší soud tak, že za přiměřenou a rozumnou finanční náhradu podle lze v současné době pokládat peněžité plnění ve výši šestinásobku cen odňatých nemovitostí stanovených v souladu s  (ve znění ). Toto navýšení základní hodnoty náhrad vyplývajících z a je namístě provést ve všech případech, v nichž jsou aktuálně splněny předpoklady poskytnutí peněžité náhrady ve smyslu , tedy zejména existence dosud neuspokojeného restitučního nároku. Tato náhrada má být navyšována či naopak snižována toliko ve výjimečných případech (str. 5). Tímto je tedy koeficient navýšení pevně dán.

14. S ohledem na sjednocující rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci -161 ze dne 16.2.2021 nalézací soud rozhodl tak, že přiznal žalobkyni jako oprávněné osobě šestinásobek jejího nevypořádaného restitučního nároku, tedy 69 200 x 6 = 415 200 (výrok I). Ve zbylé části požadované jistiny pak žalobu jako excesivní zamítnul (výrok II.)

15. Nárok žalobce je splatný ve tříleté lhůtě ( , o půdě) ode dne doručení výzvy, tedy 29.4.2024 O úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle , , ve výši stanovené

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že rozhodl, že žádný z účastníků řízení s ohledem na poměr úspěchu ve věci, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.