Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 397/2021-24
Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupená JUDr. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 22. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 17. 7. 2021 do 21. 1. 2022, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 278,77 Kč, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 22. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 17. 7. 2021 do 21. 1. 2022, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 278,77 Kč, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 24.11.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 2 627,16 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právnická osoba anonymizována dvě slova, se sídlem adresa (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne 17.4.2020 uzavřena Smlouva o úvěru číslo to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně celkem částku 3 633 Kč nejpozději do 17.5.2020. Žalovaný své závazky porušil, když předchůdkyni žalobkyně ničeho nevrátil. Zároveň předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Pohledávka za žalovaným byla dne 13.7.2021 postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil.
2. Pravomocným usnesením ze dne 18.1.2022 č.j. 21C 397/2021-16 soud řízení zastavil co do smluvní pokuty ve výši 127,16 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 298,75 Kč, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby ze dne 14.1.2022. Nadále žalobkyně požadovala úhradu částku 2 500 Kč s příslušenstvím.
3. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 7.3.2022). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
5. Soud učinil tato skutková zjištění:
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno číslo ze dne 17.4.2020 soud zjistil, že tato listina není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč na bankovní účet číslo bankovní účet. Žalovaný se měl zavázat vrátit předchůdkyni žalobkyně celkem částku 3 633 Kč nejpozději do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Zápůjční úroková sazba činila 36 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.
7. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 17.4.2020 plyne úprava práv a povinností plynoucích z poskytovaných úvěrů.
8. Z Potvrzení ze dne 27.7.2021 plyne, že právnická osoba, potvrdila, že dne 20.3.2020 byla na účtu předchůdkyně žalobkyně č. bankovní účet platba 1 Kč.
9. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 17.4.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet č. bankovní účet vedeného na jméno celé jméno žalovaného částku 2 500 Kč.
10. Z výzvy ze dne 27.5.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 4 696,99 Kč.
11. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2021 ve spojení s Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.7.2021 a Přílohou č. 1 plyne, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
12. Z Oznámení ze dne 30.7.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 3.8.2021, jak plyne z podacího archu.
13. Z výzvy ze dne 16.8.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
14. Z výzvy ze dne 3.9.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy ze dne 18.10.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 20.10.2021, jak plyne z podacího archu.
15. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne 17.4.2020 vyplatila na účet žalovaného částku 2 500 Kč. Žalovaný ničeho předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dne 20.1.2021 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu ke splnění dluhu.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
20. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
21. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
22. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
23. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
25. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
27. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byla dne 17.4.2020 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 2 500 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru ze dne 17.4.2020 není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalovaného.
28. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.
29. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet, neboť dle svého tvrzení nedisponuje žádným důkazem o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Peněžní prostředky tak byly žalovanému poskytnuty v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
30. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
31. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Potvrzení o provedené platbě z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného, z nichž má soud jednoznačně a nepochybně za prokázané, že žalovanému byla vyplacena celkem částka 2 500 Kč. Žalovaný se tak na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho předchůdkyni žalobkyně nevrátil, čímž porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil mu soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 2 500 Kč.
32. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 18.10.2021, jež byla dne 20.10.2021 předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 20.1.2022, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 21.1.2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 22.1.2022 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího a v nižší sazbě, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 22.1.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
33. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
34. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 2 556,80 Kč (tj. 2 500 Kč jistina + 56,80 Kč úroky z prodlení kapitalizované do rozhodnutí soudu; 44,83 %), žalovaný co do částky 3 146,98 Kč (tj. jistina 127,16 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 2 298,75 Kč + kapitalizované úroky z prodlení ve výši 278,77 Kč + náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč + úroky z prodlení dle výroku II. rozsudku kapitalizované až do rozhodnutí soudu; 55,17 %), proto by žalovanému náležela náhrada nákladů řízení v rozsahu 10,34 %. Protože z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve III. výroku tohoto rozsudku.
35. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 14.1.2022, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.