Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 357/2021-33

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 13.356,48 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.077 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 7.077 Kč od 23.2.2022 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 6.279,48 Kč, úrok ve výši 1.088,42 Kč, úrok ve výši 28% ročně z částky 8.691,88 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 870,73 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8.691,88 Kč od 15.6.2018 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.077 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 7.077 Kč od 23.2.2022 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se pro částku 6.279,48 Kč, úrok ve výši 1.088,42 Kč, úrok ve výši 28% ročně z částky 8.691,88 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 870,73 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8.691,88 Kč od 15.6.2018 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 13.356,48 Kč s úroky ve výši 1.088,42 Kč a s úroky ve výši 28% ročně z 8.691,88 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 870,73 Kč a s úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8.691,88 Kč od 15.6.2018 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaný uzavřel dne 11.11.2016 s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce číslo. Právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost (s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku), a to především na základě hodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Ze smluvních podmínek plyne, že zákazník prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku a dále prohlašuje, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu se smlouvou. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 8.807 Kč (úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.724 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 1.250 Kč a částku za administrativní činnost – komfortní splácení v hotovosti ve výši 5.833 Kč). Žalovaný se zavázal souhrnnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 5 .1.2018. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Poslední splátku uhradil žalovaný dne 16.3.2017. Ke dni 23.7.2017 činila dlužná jistina 8.691,88 Kč a dlužný poplatek 4.664,60 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8.691,88 Kč dále úrokem ve výši 28% ročně a to od 5.1.2018 (ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu celého úvěru). Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Žalovaný uhradil celkem částku 2.923 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018 uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla předmětná pohledávka postoupena žalobci s účinností ke dni 14.6.2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 13.356,48 Kč skládající se z jistiny ve výši 8.691,88 Kč a poplatku ve výši 4.664,60 Kč s příslušenstvím skládajícím se z úroku a úroků z prodlení. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému upomínku.

V podání ze dne 21.2.2022 žalobce uvedl, že ze zákaznické karty se podává, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a výplatních pásek, současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní poměr jako dělník, jeho čistý příjem činí 22.660 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti a s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky, dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná (právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, kdy v případě uvedení nepravdivých údajů by mohlo jít o trestný čin úvěrového podvodu dle ust. § 211 tr.zákoníku).

Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018 společnost právnická osoba převedl pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce a smluv o zápůjčce specifikované v Příloze číslo to se všemi právy s nimi spojenými. Žalobce dále doložil, že pohledávka, která je předmětem tohoto sporu, je uvedena v Příloze číslo to pod číslo.

Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu ( ). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.

Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

V ě označené jako zákaznická karta žalovaný uvedl své osobní údaje – je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, je nájemník. Je zaměstnaný – uvedl zaměstnavatele. Finanční údaje (příjem – 22.000 Kč a odhadované měsíční výdaje – 6.000 Kč. Zástupce právního předchůdce žalobce ověřil tvrzení žalovaného z pracovní smlouvy a ze tří výplatních pásek 8, 9, 10. Zákaznická karta je dne 11.11.2016 podepsaná žalovaným a zástupcem právního předchůdce žalobce.

Z části pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný nastoupí do práce dnem 1.12.2015, pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou a zaměstnanci náleží za vykonanou práci základní mzda ve výši 9.200 Kč za měsíc.

Podle výplatní pásky za měsíc srpen 2016 činila čistá mzda žalovaného 22.045 Kč. Podle výplatní pásky za měsíc září 2016 činila čistá mzda žalovaného 22.045 Kč. Podle výplatní pásky za měsíc říjen 2016 činila čistá mzda žalovaného 22.045 Kč.

Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 11.11.2016 a smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že dne 11.11.2016 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti se zápůjčkou poplatek v částce 8.807 Kč. Poplatek se skládá z úroku ve výši 1.724 Kč, částky za zpracování, doručení 1.250 Kč a částky za komfortní splácení 5.833 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal na základě smlouvy zaplatit, činí 18.807 Kč (zápůjčka a souhrnný poplatek), které žalovaný splatí v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 314 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti celou částku zápůjčky.

Z y označené jako tabulka umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil v období od 18.11.2016 do 16.3.2017 ve splátkách celkem částku 2.923 Kč.

Právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému dopisem ze dne 14.6.2018, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018 byla pohledávka včetně příslušenství postoupena na žalobce. Dopis byl odeslán dne 13.7.2018.

Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného výzvou k plnění ze dne 12.3.2020 k zaplacení pohledávky ve výši 20.860,07 Kč nejpozději do 19.3.2020. Výzva byla odeslána dne 13.3.2020.

Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

Dne 11.11.2016 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti se zápůjčkou poplatek v částce 8.807 Kč. Žalovaný se zavázal na základě smlouvy zaplatit celkem částku 18.807 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 314 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti celou částku zápůjčky. Žalovaný zaplatil částku 2.923 Kč. Následně bylo žalovanému dopisem ze dne 14.6.2018 oznámeno postoupení pohledávky na žalobce.

Podle ve znění účinném od 1.1.2014 do 30.11.2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.4.2015 č.j. -39).

Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění skutečnost, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně doložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle (o životním a existenčním minimu) a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2018, sp.zn. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.9.2018 sp.zn. ).

Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp.zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle Směrnice 2008 /48/. Čl. 23 Směrnice vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z 27.3.2014 ve věci C -565/12 – LCL Le Crédit Lyonnais SA v . Fesih Kalhan – Právní rozhledy 12/2014 str. 452).

V projednávané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nesplnil svou povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale v i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Právní předchůdce žalobce vyšel (jak uvedl žalobce) z tvrzení žalované o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech. V kartě zákazníka je sice uvedeno, že byly ověřeny doklady – výplatní pásky, pracovní smlouva, soudu však nebyl předložen žádný doklad, potvrzující v kartě uvedené výdaje žalovaného. Právní předchůdce žalobce ověřil z předložených dokladů pouze příjmy žalovaného. Žalovaný neuvedl, jaké má výdaje na bydlení. Právní předchůdce žalobce tedy bez bližšího prověření vycházel z nedoložených údajů o výdajích žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr, aniž by řádně prověřil jeho schopnost úvěr splatit, kdy vycházel pouze z tvrzení žalovaného ohledně jeho výdajů, aniž by je relevantním způsobem ověřil. Podle ustanovení ve znění účinném od 1.1.2014 do 30.11.2016 má nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavření smlouvy, a proto soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 11.11.2016 je absolutně neplatná.

Podle ustanovení § 2991 obč.zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

V řízení bylo prokázáno (žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí zápůjčky) že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 10.000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla absolutně neplatná, nebyl žalovaný smluvně zavázán ke smluvním povinnostem, zejména k úhradě ve smlouvě uvedeného poplatku a úroků. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku 10.000 Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je žalovaný povinen podle § 2991 odst.1 obč.zák. vydat. Z obsahu žaloby a tabulky umoření vyplývá, že žalovaný zaplatil částku 2.9230 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 7.077 Kč (10.000 – 2.923) a pro zbývající požadované částky a nároky žalobu zamítl.

Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván ( obč.zák.). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovaného k plnění a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 21.2.2022. Nárok se stal splatným 22.2.2022 a žalovaný se dostal do prodlení od 23.2.2022. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 23.2.2022 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. , kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp.zn. ). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp.zn. (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobce požadoval celkem částku 27.162,43 Kč (částku 13.356,48 Kč + úrok 1.088,42 Kč + 9.201,40 Kč – úrok 28% ročně z částky 8.691,88 Kč od 15.6.2018 do 25.3.2022 + úrok z prodlení 870,73 Kč + 2.645,40 Kč – úrok z prodlení 8,05% ročně z částky 8.691,88 Kč od 15.6.2018 do 25.3.2022). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 7.147,60 Kč (jistina – 7.077 Kč + 70,60 Kč – úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z 7.077 Kč od 23.2.2022 do 25.3.2022). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 26%, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 74%. Poměr úspěchu tedy činí 48% ve prospěch žalovaného. Dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.