Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 25/2022-31
Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa,
zastoupené Mgr. jméno jméno, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované,
o zaplacení 9 920 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 1 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 920 Kč od 21. 9. 2018 do 19. 10. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 920 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 403 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 1 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 920 Kč od 21. 9. 2018 do 19. 10. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 920 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 403 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 6.9.2021, doplněnou podáním ze dne 9.2.2022, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 9 920 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba, obec, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 21.8.2021 prostřednictvím webové stránky webová adresa uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 20.9.2018. Předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná úvěr předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3.3.2021 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila.
2. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 28.2.2022). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Soud učinil tato skutková zjištění:
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 21.8.2018 soud zjistil, že tato listin listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované z účtu č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 20.9.2018.
6. Z Formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru, a dalších aspektů úvěru. Tyto listin y nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované.
7. Z kopie občanského průkazu žalované plyne, že žalovaná byla svobodná.
8. Z výplatní pásky žalované plyne, že za duben 2018 byla žalované vyplacena mzda ve výši 18 804 Kč čistého.
9. právnická osoba ze dne 20.1.2022 a z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet plyne, že majitelem účtu č. bankovní účet v době rozhodné byla žalovaná; dne 22.8.2018 byla na účet žalované připsána částka 8 000 Kč z účtu č. bankovní účet, jehož majitelem byla předchůdkyně žalobkyně.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.3.2021 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a přílohy k ní, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
11. Z dopisu ze dne 27.8.2021 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno žalované.
12. Z výzvy ze dne 27.8.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; tyto výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 27.8.2021, jak plyne z podacího lístku.
13. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne 22.8.2018 vyplatila ze svého výše uvedeného účtu na výše uvedený účet žalované částku 8 000 Kč. Žalovaná ničeho nevrátila. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dne 27.8.2021 právní zástupce žalobkyně zaslal žalované výzvu ke splnění dluhu.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
18. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
19. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
20. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
21. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
23. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
25. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 21.8.2018 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 20.9.2018. Předložená smlouva o zápůjčce ze dne 21.8.2018 není opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
26. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1 , 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak událo elektronickým podpisem žalované. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.
27. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila schopnost žalované úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně v žalobě, a následně v podání ze dne 9.2.2022, její předchůdkyně vycházela z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, BRKI, NRKI a zároveň odesláním žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit, a že řádně zvážila své možnosti. Pro případ, že by měla pochybnosti peněžní prostředky vrátit, byla žalovaná povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili její schopnost zápůjčku splatit. Na základě výše uvedené lustrace a prohlášení žalované předchůdkyně žalobkyně dle žalobkyně nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit. Dále měla předchůdkyně žalobkyně ověřovat poměry žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Měla vycházet ze životního minima 3 410 Kč. Mzdu a zaměstnavatele žalované měla ověřit z výplatní pásky.
28. Odborná péče předpokládá jednak řádně věřitelem zjistit veškeré poměry žalované (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaná byla v době„ před uzavřením“ smlouvy zaměstnána a s jakým výdělkem, dále např. potvrzením o jiných příjmech žalované. Je nezbytné, aby žalobkyně dále ověřila např. způsob uspokojování potřeby bydlení, výše nákladů žalované na bydlení, výši dalších dluhů a závazků, apod. Žalobkyně v daném případě sdělila, že její předchůdkyně vycházela z výše uvedených veřejných databází, aniž by sdělila, k jakému konkrétnímu výsledku tímto zkoumáním došla. Ohledně mzdy žalované podložené výplatní páskou za měsíc duben 2018 je třeba uvést, že peníze byly žalované poskytnuty v srpnu 2018 a bylo tak na žalobkyni, aby řádně zjistila příjmy žalované, jež dosahovala těsně před uzavřením smlouvy, tj. za období 5, 6 a 7 roku 2018. Předložená výplatním páska žalované za období toliko měsíce 4/ 2018 je nedostačující a nepředchází těsně období, v němž byly peníze poskytnuty. Navíc žalobkyně neověřila, zda žalovaná skutečně před uzavřením smlouvy dosud u společnosti právnická osoba skutečně pracovala (nedoložení výplatních pásek za měsíce 5, 6 a 7 roku 2018 vyvolává pochybnosti). Navíc žalobkyně netvrdila, zda a s jakým výsledkem byly zkoumány zcela konkrétní výdaje žalované. Dle názoru soudu tak předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřovala schopnost žalované úvěr splácet. Je zcela nepřijatelné, aby povinnost posouzení úvěruschopnosti byla věřitelem přenesena na samotného dlužníka, jak tomu bylo v daném případě. Byla to předchůdkyně žalobkyně, která měla povinnost zjišťovat poměry žalované, tyto posoudit a vyhodnotit.
29. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalované poskytnutou peněžní prostředky vrátit.
30. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12 ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
31. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly její předchůdkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila sdělení Air bank a.s., ze dne 20.1.2022 a výpis z účtu žalované, z nichž má soud za prokázané, že žalované byla dne 22.8.2018 vyplacena na její výše tohoto odůvodnění specifikovaný účet částka 8 000 Kč, a to z účtu předchůdkyně žalobkyně. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč vyplatila právě žalované. Žalovaná se tak na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaná předchůdkyni žalobkyně ničeho nevrátila, čímž porušila povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil jí soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována k vedení sporu na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč. Co do částky 1 920 Kč soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.
32. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 27.8.2021, jež byla téhož dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 18.10.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 19.10.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 20.10.2021 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 8,50 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,50 % ročně z částky 8 000 Kč od 20.10.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
33. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
34. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 303,60 Kč (tj. jistina 8 000 Kč + úroky z prodlení dle výroku I. rozsudku kapitalizované ke dni rozhodnutí soudu částkou 306,60 Kč; 63,53 %), žalovaná byla úspěšná co do částky 4 766,60 Kč (tj. jistina 1 920 Kč + úroky z prodlení dle výroku II. rozsudku kapitalizované ke dni rozhodnutí soudu; 36,47 %). Proto soud přiznal žalobkyně pouze 27,06 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši 403 Kč, jež se rovnají 27,06 % celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
35. Pro úplnost je třeba dodat, že soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 9.2.2022, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v samotné žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.