Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 23/2022-36
Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa,
zastoupené Mgr. jméno jméno, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 3 669 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 669 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 669 Kč od 4. 6. 2018 do 30. 9. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 669 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 426 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 669 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 669 Kč od 4. 6. 2018 do 30. 9. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 669 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 426 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 1.7.2021, doplněnou podáním ze dne 8.2.2022, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 3 669 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba, obec a číslo, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 14.5.2018 prostřednictvím webové stránky webová adresa uzavřena Smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 3.6.2018. Předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný úvěr předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil.
2. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 28.2.2022). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Soud učinil tato skutková zjištění:
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14.5.2018 soud zjistil, že tato listin listina není opatřena vlastnoručním, a ani jiným, podpisem žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč na bankovní účet číslo bankovní účet. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 20 dnů.
6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru, a dalších aspektů úvěru. Tato listin listina není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalovaného.
7. Ze Všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce plyne úprava základního právního rámce práv a povinností pro právní vztahy ze smlouvy o zápůjčce. Tyto podmínky nejsou opatřeny vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalovaného.
8. Z kopie občanského průkazu žalovaného plyne, že žalovaný byl svobodný.
9. Z výplatní pásky za prosinec 2017 plyne, že žalovanému zaměstnavatel právnická osoba vyplatil mzdu ve výši 17 236 Kč čistého. Z výplatní pásky za listopad 2017 plyne, že žalovanému zaměstnavatel právnická osoba vyplatil mzdu ve výši 17 722 Kč čistého. Z výplatní pásky za říjen 2017 plyne, že žalovanému zaměstnavatel právnická osoba vyplatil mzdu ve výši 17 756 Kč čistého.
10. Z kopie platby plyne, že dne 14.5.2018 byla z účtu„ neuvedeného“ odeslána částka 3 000 Kč na účet č. bankovní účet s poznámkou„ půjčka číslo“.
11. právnická osoba, ze dne 20.1.2022 ve spojení s výpisem z účtu žalovaného plyne, že majitelem a jediným disponentem účtu č. bankovní účet v době rozhodné byl žalovaný; dne 14.5.2018 byla na účet žalovaného připsána částka 3 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a přílohy k ní, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
13. Z dopisu ze dne 2.2.2021 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno žalovanému.
14. Z výzvy ze dne 2.2.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tyto výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 2.2.2021, jak plyne z podacího lístku.
15. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne 14.5.2018 vyplatila na výše uvedený účet žalovaného částku 3 000 Kč. Žalovaný ničeho nevrátil. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dne 2.2.2021 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu ke splnění dluhu.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
20. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
21. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
22. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
23. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
25. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
26. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
27. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byla v květnu 2018 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 20 dnů od poskytnutí. Předložená smlouva o zápůjčce ze dne 14.5.2018 není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalovaného.
28. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1 , 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak událo bez jakéhokoliv podpisu žalovaného. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o zápůjčce neplatná.
29. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně v žalobě, a následně v podání ze dne 8.2.2022, její předchůdkyně vycházela z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, BRKI, NRKI a zároveň odesláním žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný příjem a potvrdil, že je schopen zápůjčku splatit, a že řádně zvážil své možnosti. Pro případ, že by měl pochybnosti peněžní prostředky vrátit, byl žalovaný povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost zápůjčku splatit. Na základě výše uvedené lustrace a prohlášení žalovaného předchůdkyně žalobkyně dle žalobkyně nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu žalovaného a výplatních pásek za 10, 11 a 12/ 2017 byla ověřena mzda žalovaného.
30. Odborná péče předpokládá jednak řádně věřitelem zjistit veškeré poměry žalovaného (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný byl v době„ před uzavřením smlouvy„ zaměstnán a s jakým výdělkem, dále např. potvrzením o jiných příjmech žalovaného. Je nezbytné, aby žalobkyně dále ověřila např. způsob uspokojování potřeby bydlení, výše nákladů žalovaného na bydlení, výši dalších dluhů a závazků, apod. Žalobkyně v daném případě sdělila, že její předchůdkyně vycházela z výše uvedených veřejných databází, aniž by sdělila, k jakému konkrétnímu výsledku tímto zkoumáním došla. Navíc žalobkyně netvrdila, zda a s jakým výsledkem byly zkoumány konkrétní výdaje žalovaného. Ohledně mzdy žalovaného podložené výplatními páskami za měsíce 10, 11 a 12/ 2017 je třeba uvést, že peníze byly žalované poskytnuty v květnu 2018 a bylo tak na žalobkyni, aby řádně zjistila příjmy žalovaného, jež dosahoval těsně před uzavřením smlouvy, tj. za období 2, 3 a 4 roku 2018. Předložené výplatní pásky za období měsíců 10, 11 a 12 roku 2017 bezprostředně nepředchází období, v němž byly peníze poskytnuty. Navíc žalobkyně neověřila, zda žalovaný skutečně před uzavřením smlouvy dosud u právnická osoba s.r.o. skutečně pracoval (nedoložení výplatních pásek bezprostředně předcházejících výplatě peněz vyvolává pochybnosti). Dle názoru soudu tak předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Je zcela nepřijatelné, aby povinnost posouzení úvěruschopnosti byla věřitelem přenesena na samotného dlužníka, jak tomu bylo v daném případě. Byla to předchůdkyně žalobkyně, která měla povinnost zjišťovat poměry žalovaného, tyto posoudit a vyhodnotit.
31. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splatit.
32. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12 ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
33. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly její předchůdkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila sdělení právnická osoba ze dne 20.1.2022 a výpis z účtu žalovaného č. bankovní účet, z nichž má soud za prokázané, že žalovanému byla dne 14.5.2018 vyplacena na jeho výše tohoto odůvodnění specifikovaný účet částka 3 000 Kč, a to z účtu předchůdkyně žalobkyně. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč žalovanému vyplatila. Žalovaný se tak na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně ničeho nevrátil, čímž porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil mu soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována k vedení sporu na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 3 000 Kč. Zbytek jistiny ve výši 669 Kč nezbylo než pro nedůvodnost zamítnout.
34. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 2.2.2021, jež byla téhož dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 29.9.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 30.9.2021. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 1.10.2021 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 8,50 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,50 % ročně z částky 3 000 Kč od 1.10.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
35. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
36. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 3 127,10 Kč (tj. jistina 3 000 Kč + kapitalizované úroky z prodlení ve výši 127,10 Kč; 64,31 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 1 735,40 Kč (tj. jistina 669 Kč + kapitalizované úroky z prodlení 1 066,40 Kč; 35,69 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 28,62 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši 426 Kč, jež odpovídají 28,62 % Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
37. Pro úplnost je třeba dodat, že soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 8.2.2022, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v samotné žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.