Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 21/2022-46

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa,

zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 98 057 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 80 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 80 400 Kč od 19.7.2019 do zaplacení a na nákladech řízení nahradit žalobkyni částku 14 796 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, to vše ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se, co do částky 17 657 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 88 253 Kč od 15.1.2019 do 18.7.2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 853 Kč od 19.7.2019 do zaplacení, zamítá.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 80 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 80 400 Kč od 19.7.2019 do zaplacení a na nákladech řízení nahradit žalobkyni částku 14 796 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], to vše ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se, co do částky 17 657 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 88 253 Kč od 15.1.2019 do 18.7.2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 853 Kč od 19.7.2019 do zaplacení, zamítá.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21.6.2019, doplněnou podáním ze dne 28.1.2022, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 98 057 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25.1.2018 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč. Naproti tomu se žalovaný zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 893 Kč měsíčně, a to od 30. dne následujícího po dni poskytnutí úvěru a následně vždy ke stejnému dni každého následujícího kalendářního měsíce, tj. vždy k 25. dni v měsíci. Podpisem smlouvy žalovaný přistoupil k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr, včetně všeobecných pojistných podmínek a zavázal se v souladu s článkem„ Část 1 – Přistoupení k pojištění schopnosti splácet úvěr“, smlouvy hradit měsíčně pojištění ve výši 6,99 % měsíční splátky úvěru, a to stejným způsobem jako pravidelné měsíční splátky. Smlouva byla uzavřena elektronicky a žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaným byl poskytnutý úvěr částečně splacen. Žalovanému byl dne 26.1.2018 převodem na jeho účet poskytnut úvěr, avšak žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, nehradil jednotlivé splátky úvěru. Žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 2.1.2019, odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti ke dni 14.1.2019 a smlouva zanikla. Žalovaný byl povinen okamžitě plnit celý dluh, který činí částku 98 057 Kč. I přes výzvu ničeho neuhradil.

2. Právní zástupce žalobkyně, žalobkyně a žalovaný se k jednání soudu omluvili. Soud proto postupoval v souladu s ustanovením a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný v podání ze dne 15.3.2022 požádal o možnost splátkového kalendáře s tím, že momentálně využil podmínky„ Milostivého léta“ na„ větší“ sumu dluhu, takže i žádná exekuce není.

4. Soud učinil tato skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25.1.2018 soud zjistil, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale je opatřena elektronickým kódem číslo. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 96 splátkách po 1 769 Kč, včetně měsíčního pojistného ve výši 124 Kč, tj. celkem ve splátkách po 1 893 Kč. Roční úroková sazba činila 17,90 %. Žalovaný byl ženatý, bydlel v bytě (člen družstva), jeho čistý měsíční příjem činil 19 000 Kč a splátky úvěrů/leasingů a půjček činily 1 200 Kč.

6. Ze Všeobecných pojistných podmínek plyne úprava kolektivního pojištění mezi pojistitelem a žalobkyní.

7. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne, že tato není opatřena podpisem žalovaného a obsahuje úpravu základních vlastností úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších právních aspektů.

8. Z Příkazu ke zřízení inkasa plyne, že tato není opatřena žádným podpisem žalovaného.

9. Ze screeningů obrazovek bez datace plyne, že podpis je platný, podepsaný uživatelem anonymizováno číslo, identita autora podpisu je platná.

10. Z kopie občanského průkazu žalovaného plyne, že je žalovaný ženatý.

11. Ze smlouvy o vedení účtu ze dne 18.1.2018 ve spojení s Potvrzením o zřízení účtu plyne, že mBank S.A., zřídila a vedla pro žalovaného účet č. bankovní účet.

12. Z výplatní pásky za období od 12/ 2017 plyne, že zaměstnavatel příjmení jméno obec a číslo vyplatil žalovanému za prosinec 2017 mzdu ve výši 21 430 Kč.

13. Ze Zprávy o posouzení úvěruschopnosti ze dne bez datace plyne, že totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu, řidičského průkazu, dále byl žalovaný lustrován v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru CRIF. Mzda žalovaného činila 24 328 kč. Výdaje žalovaného činily 0 Kč náklady na bydlení, splátky úvěrů činily 1 200 Kč. Mzda žalovaného měla být ověřována z výplatních pásek; kolonka telefonického ověřování údajů, kolonka ověřování z výpisů z bankovního účtu, z nájemní smlouvy, z příslušných databází a registrů, nebyla ve Zprávě zaškrtnuta. Předmětná Zpráva o posouzení úvěruschopnosti není opatřena podpisem žalovaného.

14. Z výpisu účtu plyne, že dne 25.1.2018 žalobkyně poukázala na účet č. bankovní účet částku 90 000 Kč.

15. Z přehledu splátek plyne, že žalovaný vrátil žalobkyně celkem částku 9 600 Kč

16. Z První upomínky ze dne 19.5.2018 plyne, že žalobkyně upomenula žalovaného o neuhrazení řádné splátky a vyzvala jej k úhradě dluhu ve výši 4 172 Kč. Ze Druhé upomínky ze dne 17.8.2018 plyne, že žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu dluhu ve výši 6 551 Kč.

17. Z Odstoupení od smlouvy ze dne 2.1.2019 plyne, že žalobkyně oznámila žalovaného, že odstupuje od smlouvy číslo; toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 3.1.2019, jak plyne dokladu o odeslané poště.

18. Z Odstoupení od smlouvy ze dne 1.4.2019 plyne, že právní zástupce žalobkyně oznámil žalovanému, že žalobkyně odstoupila od smlouvy číslo vyzval jej k okamžité úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 3.4.2019, jak plyne z poštovního podacího archu.

19. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne 25.1.2018 vyplatila na účet žalovaného specifikovaný výše tohoto odůvodnění částku 90 000 Kč. Žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 9 600 Kč. Dne 3.4.2019 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu ke splnění dluhu.

20. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

24. Podle , (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

25. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

26. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

27. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

31. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 25.1.2018 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 90 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni formou splátek včetně sjednaného úroku a sjednaného pojistného. Předložená smlouva o úvěru ze dne 25.1.2018 není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena elektronickým kódem číslo.

32. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila ( ObčZ a , 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru. Předmětná smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, tak trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání ( ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.

33. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně v doplnění žaloby tato vycházela z údajů poskytnutých žalovaným přímo v úvěrové smlouvě, z níž má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí v bytě, kde je členem družstva, jeho čistý měsíční příjem činí 19 000 Kč a splácí další své závazky ve splátkách 1 200 Kč. Zároveň měla žalobkyně nahlížet do řady veřejně dostupných databází, a to CRIF, CEE, Insolvenčního rejstříku, totožnost ověřovala z občanského průkazu žalovaného a pasu. Výdaje žalovaného měly být ověřovány i telefonicky.

34. Odborná péče předpokládá jednak řádně zjistit veškeré poměry žalovaného (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný byl v době před uzavřením smlouvy zaměstnán, s jakým výdělkem. Je nezbytné, aby žalobkyně dále ověřila např. způsob uspokojování potřeby bydlení, výše nákladů žalovaného na bydlení, apod. Žalobkyně v daném případě sdělila, že vycházela z výše uvedených veřejných databází, aniž by doložila, že do deklarovaných registrů před uzavřením úvěrové smlouvy skutečně nahlížela. Zároveň žalobkyně ověřovala mzdu žalovaného pouze z jedné výplatní pásky žalovaného, přičemž je zapotřebí vycházet alespoň ze tří výplatních pásek, jež by poskytly skutečnou výpověď o dosahované průměrné mzdě žalovaného před uzavřením smlouvy. V té souvislosti je třeba zmínit nesoulad mezi předloženými listinnými důkazy spočívající v tom, že v úvěrové smlouvě je deklarován čistý měsíční příjem žalovaného 19 000 Kč, ale Zprávě o posouzení úvěruschopnosti je pracováno s částkou 24 328 Kč, přičemž výplatní páska za měsíc 12/ 2017 hovoří o částce 21 430 Kč. Zároveň žalobkyně nezjišťovala a neověřovala, zda je žalovaný zaměstnán na dobu určitou či neurčitou. Předložen nebyl ani žádný důkaz na podporu tvrzení, že byly ověřovány i výdaje žalovaného, a to zejména uspokojování bytové potřeby žalovaného, který měl bydlet v bytě s nulovými náklady a měl být členem družstva. Pokud žalobkyně v doplnění žaloby tvrdila, že výdaje žalovaného byly ověřovány mimo jiné telefonicky, tak toto tvrzení není podloženo žádným důkazem, neboť zejména Zpráva o posouzení úvěruschopnosti takový záznam neobsahuje (příslušná kolonka není zaškrtnuta). Rovněž deklarované nulové náklady na bydlení, bez dalšího osvětlení, budí pochybnosti o řádném zkoumání výdajů žalovaného.

35. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.

36. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. a sp. zn. ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).

37. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis z účtu, z něhož má soud za prokázané, že žalovanému byla dne 25.1.2018 vyplacena částka 90 000 Kč, a to na jeho účet číslo bankovní účet, jak plyne z ze Smlouvy o vedení účtu ze dn 18.1.2018 ve spojení s Potvrzením o zřízení účtu. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč žalovanému vyplatila. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 9 600 Kč, zbytek dosud nevrátil, čímž porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil mu soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 80 400 Kč (tj. 90 000 Kč = 9 600 Kč). Co do zbytku požadované částky ve výši 17 657 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

38. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 1.4.2019, jež dne 3.4.2019 předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 17.7.2019, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 18.7.2019. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 19.7.2019 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 9 % ročně z částky 80 400 Kč od 19.7.2019 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

39. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

40. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 99 689,30 Kč (tj. jistina 80 400 Kč + kapitalizované úroky z prodlení ve výši 19 289,30 Kč přiznané I. výrokem rozsudku; 80,88 %), žalovaný co do částky 23 566,70 Kč (tj. jistina 17 657 Kč + kapitalizované úroky z prodlení ve výši 5 909,70 Kč – viz II. výrok rozsudku; 19,12 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 61,76 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 500 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 15 180 Kč (vycházeno z tarifní hodnoty 88 253 Kč) za 3 úkony právní služby po 5 060 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle bodu 5. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 300 Kč dle vyhlášky a 21% DPH z částky 16 080 Kč, tj. ve výši 3 376,80 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 12 325 Kč rovnající se 61,76 % Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně ( ).

41. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 28.1.2022, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by neměly nebo nemohly být uvedeny již v žalobě.

42. Vzhledem k výši žalované částky a k žádosti žalovaného ze dne 15.3.2022 soud umožnil žalovanému dluh žalobkyni splácet po 4 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek ( ). Při úvahách o výši splátek soud přihlédl zejména k tomu, aby celá dlužná částka byla žalobkyni splacena v přiměřené době, přičemž je soud přesvědčen o tom, že žalobkyně, vzhledem k výši splátek a celkové výši dluhu, nebude povolením splátek nepřiměřeně znevýhodněna. Pokud však žalovaný některou ze splátek řádně a včas neuhradí, může žalobkyně žádat nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky vyrovnání celé nesplacené pohledávky najednou ( ObčZ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.