Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 407/2021-57

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa,

zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 124 452,29 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 102 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 102 300 Kč od 25. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 22 152,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 114 649 Kč od 14. 7. 2020 do 24. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 349 Kč od 25. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 17 003 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 102 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 102 300 Kč od 25. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 22 152,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 114 649 Kč od 14. 7. 2020 do 24. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 349 Kč od 25. 6. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 17 003 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 14.12.2020, doplněnou podáním ze dne 26.1.2022, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 124 452,29 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 4.9.2019 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 122 444 Kč. Naproti tomu se žalovaný zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 848 Kč měsíčně, a to od 30. dne následujícího po dni poskytnutí úvěru a následně vždy ke stejnému dni každého následujícího kalendářního měsíce, tj. vždy k 4. dni v měsíci. Podpisem smlouvy žalovaný přistoupil k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr, včetně všeobecných pojistných podmínek a zavázal se v souladu s článkem„ Část 1 – Přistoupení k pojištění schopnosti splácet úvěr“, smlouvy hradit měsíčně pojištění ve výši 6,99 % měsíční splátky úvěru, a to stejným způsobem jako pravidelné měsíční splátky. Smlouva byla uzavřena elektronicky a žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaným byl poskytnutý úvěr částečně splacen. Žalovanému byl dne 4.9.2019 převodem na jeho účet poskytnut úvěr, avšak žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, nehradil jednotlivé splátky úvěru. Žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 1.7.2020, odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti ke dni 13.7.2020 a smlouva zanikla. Žalovaný byl povinen okamžitě plnit celý dluh, který činí částku 124 452,29 Kč. I přes výzvu ničeho neuhradil.

2. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 14.2.2022). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud učinil tato skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 7.8.2019 soud zjistil, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale je opatřena elektronickým kódem číslo. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 122 444 Kč. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 48 splátkách po 3 848 Kč. Roční úroková sazba činila 21,85 %. Žalovaný byl svobodný, měl jednu vyživovací povinnost, pracoval od 1.2.2016 jako řemeslník/opravář u právnická osoba, anonymizováno, obec, s příjmem 29 000 Kč měsíčně čistého. Náklady na nájem (bez služeb a energií) činily 9 000 Kč měsíčně a splátky úvěrů a leasingů činily 1 200 Kč měsíčně. Neměl srážky ze mzdy a exekuce, nesplácel hypotéky, neměl jiný pravidelný příjem.

6. Ze Všeobecných pojistných podmínek plyne úprava kolektivního pojištění mezi pojistitelem a žalobkyní.

7. Ze Sazebníku pro smlouvy o spotřebitelském úvěru plyne úprava poplatků, zápůjční úrokové sazby.

8. Z kopie občanského průkazu žalovaného plyne, že žalovaný byl svobodný. Z řidičského průkazu plyne, že měl žalovaný řidičské oprávnění.

9. Z evidenčního listu důchodového pojištění plyne, že zaměstnavatelem žalovaného byla v roce 2018 právnická osoba, a.s., obec.

10. Z výplatní pásky za období od 5/ 2019 plyne, že zaměstnavatel právnická osoba, vyplatil žalovanému za květen 2019 čistou mzdu ve výši 29 306 Kč. Z výplatní pásky za období od 6/ 2019 plyne, že zaměstnavatel právnická osoba, vyplatil žalovanému za červen 2019 čistou mzdu ve výši 34 502 Kč.

11. Ze Zprávy o posouzení úvěruschopnosti bez datace plyne, že totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu, řidičského průkazu, dále byl žalovaný lustrován v registru SOLUS, insolvenčním rejstříku, registru CRIF. Mzda žalovaného činila 29 000 Kč. Výdaje žalovaného činily 9 000 Kč na náklady na bydlení, splátky úvěrů činily 1 200 Kč. Mzda žalovaného měla být ověřována z výplatních pásek; kolonka telefonického ověřování údajů u zaměstnavatele, kolonka ověřování z výpisů z bankovního účtu, z nájemní smlouvy, z příslušných databází a registrů, nebyla ve Zprávě zaškrtnuta. Předmětná Zpráva o posouzení úvěruschopnosti není opatřena podpisem žalovaného.

12. Z výpisu účtu plyne, že dne 4.9.2019 žalobkyně poukázala na účet č. bankovní účet částku 122 444 Kč.

13. Z přehledu splátek plyne, že žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku 20 144 Kč.

14. Z První upomínky ze dne 26.10.2019 plyne, že žalobkyně upomenula žalovaného o neuhrazení řádné splátky a vyzvala jej k úhradě dluhu ve výši 8 096 Kč. Ze Druhé upomínky ze dne 26.3.2020 plyne, že žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu dluhu ve výši 12 292 Kč.

15. Z Odstoupení od smlouvy ze dne 1.7.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy číslo; toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 3.7.2020, jak plyne z poštovního podacího archu.

16. Z Odstoupení od smlouvy ze dne 1.10.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně oznámil žalovanému, že žalobkyně odstoupila od smlouvy číslo vyzval jej k okamžité úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 5.10.2020, jak plyne z poštovního podacího archu.

17. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne 4.9.2019 vyplatila na účet žalovaného specifikovaný výše tohoto odůvodnění částku 122 444 Kč. Žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 20 144 Kč. Dne 5.10.2020 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu ke splnění dluhu.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. Podle , (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

23. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

24. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

25. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

29. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 4.9.2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 122 444 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni formou splátek včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru ze dne 4.9.2019 není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena elektronickým kódem číslo.

30. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila ( ObčZ a , 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru. Předmětná smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, tak trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání ( ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.

31. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně v doplnění žaloby tato vycházela z údajů poskytnutých žalovaným přímo v úvěrové smlouvě, z níž má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že je svobodný, náklady na bydlení představují nájemné ve výši 9 000 Kč měsíčně, má jedno vyživované dítě, jeho čistý měsíční příjem činí 29 000 Kč a splácí další své závazky ve výši splátek 1 200 Kč. Zároveň měla žalobkyně nahlížet do řady veřejně dostupných databází, a to CRIF, SOLUS, Insolvenčního rejstříku, totožnost ověřovala z občanského průkazu žalovaného a řidičského průkazu. Nájem měl být ověřován telefonicky.

32. Odborná péče předpokládá jednak řádně zjistit veškeré poměry žalovaného (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný byl v době před uzavřením smlouvy zaměstnán a na jakou dobu, s jakým výdělkem. Výdělek v daném případě žalobkyně ověřila ze dvou výplatních pásek, z nichž je patrné, že průměrný čistý příjem žalovaného v době uzavření smlouvy činil 31 904 Kč. Je nezbytné, aby žalobkyně dále ověřila např. způsob uspokojování bytové potřeby, výše nákladů žalovaného na bydlení, apod. Žalobkyně v daném případě sdělila, že vycházela z výše uvedených veřejných databází, aniž by doložila, že do deklarovaných registrů před uzavřením úvěrové smlouvy skutečně nahlížela. Zároveň žalobkyně nezjišťovala a neověřovala, zda je žalovaný zaměstnán na dobu určitou či neurčitou. Předložen nebyl ani žádný důkaz na podporu tvrzení, že byly ověřovány i výdaje žalovaného, a to zejména uspokojování bytové potřeby žalovaného, jehož náklady na nájem měly činit 9 000 Kč. Pokud žalobkyně v doplnění žaloby tvrdila, že výdaje na nájemné žalovaného byly ověřovány telefonicky, tak toto tvrzení není podloženo žádným důkazem, neboť zejména Zpráva o posouzení úvěruschopnosti takový záznam neobsahuje (příslušná kolonka není zaškrtnuta). Rovněž je patrné, že žalobkyně nezkoumala náklady žalovaného vynaložené na služby a energie spojené s nájmem, když v úvěrové smlouvě deklarovaná částka 9 000 Kč se vztahovala pouze k nájmu.

33. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.

34. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. a sp. zn. ) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).

35. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 122 444 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis z účtu, z něhož má soud za prokázané, že žalovanému byla dne 4.9.2019 vyplacena částka 122 444 Kč, a to na jeho účet č. bankovní účet. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 122 4444 Kč žalovanému vyplatila. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 20 144 Kč, zbytek dosud nevrátil, čímž porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil mu soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 102 300 Kč (tj. 122 444 Kč = 20 144 Kč). Co do zbytku požadované částky ve výši 22 152,29 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

36. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 1.10.2020, jež dne 5.10.2020 předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 23.6.2021, kdy si zásilku vyzvedl na poště. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 24.6.2021. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 25.6.2021 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 9 % ročně z částky 102 300 Kč od 25.6.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

37. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

38. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 108 450,60 Kč (tj. jistina 102 300 Kč + kapitalizované úroky z prodlení ve výši 6 150,60 Kč přiznané I. výrokem rozsudku; 80,90 %), žalovaný co do částky 25 592,89 Kč (tj. jistina 22 152,29 Kč + kapitalizované úroky z prodlení ve výši 3 440,60 Kč – viz II. výrok rozsudku; 19,10 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 61,80 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 733 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 17 100 Kč (vycházeno z tarifní hodnoty 114 649 Kč) za 3 úkony právní služby po 5 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle bodu 5. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 300 Kč dle vyhlášky a 21% DPH z částky 18 000 Kč, tj. ve výši 3 780 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 17 003 Kč rovnající se 61,80 % Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně ( ).

39. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za podání ze dne 26.1.2022, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již samotné žalobě.

40. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.