Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 43/2022-50

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

fakticky bytem adresa žalované

o zaplacení 55 900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 25 900 Kč, s úrokem ve výši 18 794,81 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně jdoucím z částky 35 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7 131,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky 35 000 Kč od 16. 1. 2021 do 1. 3. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, anonymizována dvě slova. částku 1 149 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 25 900 Kč, s úrokem ve výši 18 794,81 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně jdoucím z částky 35 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7 131,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky 35 000 Kč od 16. 1. 2021 do 1. 3. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. částku 1 149 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum je právním nástupcem společnosti právnická osoba. Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovanou dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku vč. souhrnného poplatku ve výši 25 900 Kč (úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč, odměna za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a odměna za zpracování a doručení ve výši 14 000 Kč), v 58 pravidelných týdenních splátkách po 1 050 Kč, a to v hotovosti, počínaje dnem datum Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalobce tvrdil, že žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku zaplatila dne datum s tím, že na předmětnou pohledávku uhradila částku v celkové výši 5 000 Kč. Tato platba byla zužitkována v rozsahu 1 206,90 Kč na úhradu poplatku a ve zbývající části ve výši 3 793,10 Kč na úhradu úroky. Právnímu předchůdci žalobce tak marným uplynutím lhůty vzniklo právo na uhrazení dosud neuhrazené celkové dlužné částky ve výši 55 900 Kč, která činila na jistině částku 35 000 Kč a na dlužných úhradách za služby částku 20 900 Kč. Rovněž pak žalobce požaduje po žalované zákonný úrok z prodlení, který kapitalizoval na částku 7 131,25 Kč (ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ode dne datum do dne postoupení pohledávky – datum) a dále úrok, který rovněž kapitalizoval, a to na částku ve výši 18 794,81 Kč (ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ode dne datum do data postoupení – datum). Žalobce doplnil, že jeho právní předchůdce před poskytnutím úvěru žalované řádně posoudil její schopnost daný úvěr splácet, když vycházel z informací uvedených žalovanou o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech s tím, že tyto byly ověřené žalovanou předloženými doklady a následně byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalobce vycházel z příjmu žalované ze zaměstnání ve výši 16 000 Kč, a dále z toho, že žije v nájmu a nemá žádný jiný dluh ze zápůjčky či úvěru. Tyto skutečnosti ověřil na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek žalované. Rovněž z insolvenčního rejstříku zjistil, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný navíc jí uvedené poměry potvrdila svým podpisem.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum za prokázané, že na základě této Smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč, a to za poplatek ve výši 7 000 Kč, úrok ve výši 4 900 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč. Ze shora uvedené Smlouvy soud zároveň zjistil, že žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 60 900 Kč v 58 týdenních splátkách po 1 050 Kč s tím, že první splátku byla povinna zaplatit nejpozději sedmý den ode dne uzavření Smlouvy a každou následující splátku vždy do konce následujícího týdenního období. Účastníci sjednali úročení úvěru sazbou ve výši 23,72 % ročně. Ze shora uvedené Smlouvy soud dále zjistil, že částku ve výši 35 000 Kč žalovaná převzala v hotovosti při podpisu Smlouvy. Z Karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla, že pracuje jako dělnice u právnická osoba Automotive, kde dosahuje příjem ve výši 16 000 Kč čistého měsíčně. Rovněž sdělila, že její měsíční výdaje na bydlení činí 4 000 Kč a osobní výdaje představují částku ve výši 2 000 Kč. Ze shora uvedené žádosti se dále podává, že žalovaná k prokázání svých poměrů právnímu předchůdci žalobce předložila výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaná rovněž uvedla, že bydlí v nájmu a že proti ní nejsou vedeny žádné exekuce s tím, že v současnosti má zápůjčku/úvěr ve příjmení jméno (avšak výši neuvedla), mimo příjmení jméno aktuálně zápůjčku či úvěr nemá. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek) dále vyplynulo, že společnost právnická osoba tuto pohledávku za žalovanou postoupila na žalobce. Z y označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalované dne datum oznamována. Skutečnost, že shora uvedená byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne datum. Z y označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ soud zjistil, že žalobce žalovanou dne datum opětovně vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do datum s tím, že pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne datum. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel.

4. Podle z. č. , , v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti , o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel).

10. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.

11. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015, komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v níže uvedených rozhodnutích.

12. V dané věci právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel jednak z informací dostupných ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku a dále z informací sdělených samotnou žalovanou. Z tvrzení žalobce je zřejmé, že jeho právní předchůdce sice zjišťoval příjmy a výdaje žalované, avšak výdaje blíže neověřoval. Z anonymizována dvě slova má soud za prokázané, že žalovaná právnímu předchůdce žalobce sdělila a řádně doložila její příjmy (předložila výplatní pásky a pracovní smlouvu), avšak ve vztahu k výdajům pouze uvedla, že bydlí v nájmu a měsíční výdaje uvedla v celkové výši 6 000 Kč Tyto skutečnosti však právnímu předchůdci nijak nedoložila, když mu nepředložila ani nájemní smlouvu ani výpisy z účtu či jiné doklady. Za této situace, kdy právní předchůdce žalobce vyšel ohledně výdajů žalované pouze z jí tvrzených informací a nepožadoval jejich doložení, soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet nedostál povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru postupovat s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. a ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. nebo nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. ). V této souvislosti soud ve vztahu k žalobcem předloženému rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. pro úplnost dodává, že v dané věci byla situace oproti souzenému případu odlišná, neboť v ní žalovaný k ověření svých výdajů předložil alespoň nájemní smlouvu. Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce řádně neprovedl posouzení úvěruschopnosti žalované, neboť toto posouzení proběhlo bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu (nesprávného, neobjektivního, bez odborné péče posouzení úvěruschopnosti) je pak ta skutečnost, že předmětná Smlouva odporuje ust. § 580 odst. 1 o. z., a proto je neplatná.

13. Pro úplnost soud dodává, že k jednání, při kterém soud v dané věci rozhodl, se žalobce ani jeho zástupce nedostavili. Za této situace soud neměl povinnost žalobce poučit o neunesení důkazního břemene, neboť upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání s tím, že nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (srov. Velké komentáře, I., autoři příjmení, příjmení a kol., C. H. Beck, 1. vydání 2009, str. 831 – 832; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. a usnesení ze dne 14. 1. 2009 sp. zn. ).

14. Ve skutkové rovině má soud za to, že společnost právnická osoba poskytla žalované v hotovosti v den uzavření Smlouvy peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč s tím, že žalovaná na danou pohledávku zaplatila částku v celkové výši 5 000 Kč.

15. Za situace, kdy í právní předchůdce žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalovaného), v důsledku čehož soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou, vede tento postup právního předchůdce žalobce k omezenosti nároku žalobce vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Převzala-li totiž žalovaná předmět úvěru na základě neplatné Smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle § 2991 a § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení. V dané věci vyšlo najevo, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 35 000 Kč s tím, že žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila pouze částku ve výši 5 000 Kč. Bezdůvodné obohacení žalované tak soud vyčíslil shora uvedenou částkou, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdce žalobce žalované poskytl (35 000 Kč) a částkou, kterou mu žalovaná uhradila (5 000 Kč). V této části proto soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že za situace, kdy soud shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou, tak jiné smluvní nároky (úroky, poplatky, apod.) nelze úspěšně uplatnit. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení dle o. z. ve spojení s V této souvislosti soud předně uvádí, že bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž je doba plnění vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 2021 sp. zn. a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 2010 sp. zn. ). K plnění dluhu byla žalovaná vyzvána, resp. výzva k úhradě dlužné částky (ze dne datum) ve lhůtě plnění do deseti dnů byla žalované odeslána dne datum. Ve smyslu ust. o. z. pak byla výzva žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Na základě této výzvy měla žalovaná dlužnou částku uhradit do datum. Dluh se tedy stal splatným nejpozději uplynutím shora uvedené doby a žalobci lze přiznat z dlužné jistiny ode dne následujícího zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, je od datum s úhradou částky 30 000 Kč v prodlení. Proto soud prvního stupně vedle jistiny žalobci přiznal v souladu s ust. o. z. rovněž i zákonný úrok z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení, když jejich výše je v souladu s  , v účinném znění.

16. Ve zbývající části, a to poplatku a části jistiny (20 900 + 5 000) vč. kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (za dobu od datum do datum) a i úroku z prodlení z požadované jistiny ve výši 35 000 Kč od datum do datum (neboť žalobci na něj dle shora uvedeného vznikl nárok až ode dne datum), a rovněž i ohledně části zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % (9 – 8,25) jdoucího z přiznané jistiny ve výši 30 000 Kč od datum do zaplacení (neboť žalobce jej požadoval ve výši 9 %, avšak ke dni prodlení byla platná úroková sazba ve výši 8,25 % ročně), a smluvního úroku (jak kapitalizovaného, tak do zaplacení), žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena podle , když soud neshledal žádné důvody pro prodloužení této zákonné lhůty. Předmětná pohledávka pak byla postoupena v souladu s ust. a násl. o. z. na žalobce s tím, že o změně věřitele byla žalovaná řádně vyrozuměna ( o. z.).

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle , , neboť žalobce byl ve věci z převážné části úspěšný. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobce ve výši 10 020 Kč, která byla stanovena . vyhl. č. , v účinném znění (dále jen „ “). Dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle advokátního. Zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby dle a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek (10 020 + 900), vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ust. , neboť zástupce žalobce je plátcem DPH, a dále se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 2 236 Kč Celkem tak náklady řízení činí částku ve výši 15 449,20 Kč. Za situace, kdy žalobce byl úspěšný v rozsahu 53,67 % (jistina – 30 000 Kč), lze dovodit, že ve věci byl ohledně 46,33 % (5 000 Kč – jistina a 20 900 Kč - poplatky) neúspěšný. Rozdíl mezi procentním vyjádřením úspěchu a neúspěchu ve věci se tedy rovná 7,44 % (53,67 – 46,33). S ohledem na shora uvedené soud mohl přiznat žalobci na náhradě nákladů řízení toliko 7,44 % z výše uvedené částky, tedy po zaokrouhlední částku ve výši 1 149 Kč (15 449,20 x 0, číslo), kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( a ). Pro úplnost pak soud dodává, že žalobci nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne datum, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené (ve smyslu ). Ve vztahu k těmto podáním soud konstatuje, že skutečnosti v nich uvedené měly být součástí již imperfektní žaloby. Kdyby tak žalobce učinil, nemusel by svou žalobu následně k výzvě soudu doplňovat a tyto náklady by mu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích.

Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.