Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 101/2021-41

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno jméno

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 21 878 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 0,08 Kč a v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky 6 938,48 Kč.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.938,40 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 939,52 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 939,52 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 884,64 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 0,08 Kč a v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky 6 938,48 Kč. II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.938,40 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 939,52 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 939,52 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 884,64 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 21.878 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě úvěrové smlouvy ze dne 9. 4. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 0,08 Kč a v rozsahu úroku 6.188,40 Kč, proto soud řízení dle v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil.

3. V souladu s ustanovením soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20.12.2019 mezi společností právnická osoba, [[]] [[]] [[]], [[]] [[]] [[]], [[]], [[]] [[]], [[]], jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa žalobkyně, IČ číslo, jako postupníkem a novým věřitelem.

5. Soud zjistil a vzal za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 9. 4. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 15.000 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 9. 9. 2020. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 15.000 Kč. Z této částky mu v době postoupení pohledávky zbývalo splatit ještě 14 939,52 Kč. Na žalobce byla postoupena částka 21 877,92 Kč, která se kromě nesplacené jistiny úvěru dále skládala ze smluvních úroků ve výši 6 188,40 Kč a z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč. Úroky byly žalovanému účtovány podle čl. II. a článku IV. smlouvy o revolvingovém úvěru, kde si žalovaný a původní věřitel ujednali, že se úvěr bude úročit sazbou 10,50 % měsíčně. Náhrady účelně vynaložených nákladů byly žalovanému účtovány podle čl. VI. smlouvy o revolvingovém úvěru, za každou splátku, ohledně které se žalovaný dostal do prodlení (splátky splatné 09.06.2020, 09.07.2020 a 09.08.2020). Konkrétně byly úročeny sazbou 10,50 % následující částky: 09.04.2020 12.05.2020 částka 15 000 Kč, 13.05.2020 09.09.2020 částka 14 939,52 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut 09.04.2020 převodem na jeho bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. Splácení úvěru bylo upraveno v čl. V. Smlouvy o revolvingovém úvěru. Podle tohoto ujednání měl žalovaný splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 11 % ze součtu nesplacené jistiny úvěru a úroků, nejméně však ve výši 1 000 Kč, a to vždy k tomu dni v měsíci, ke kterému mu byly finanční prostředky zaslány (tedy 9. den v měsíci). První splátku měl žalovaný uhradit do 09.05.2020 (čl. V. Smlouvy o revolvingovém úvěru).

6. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo dle názoru žalobkyně k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Ještě před jednáním zcela obecně doplnila žalobkyně tvrzení ohledně úvěruschopnosti a k tomu uvedla, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, lustroval doklad totožnosti předložený dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR.

7. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet.

8. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 27. 10. 2020.

9. Uvedené skutečnosti vzal soud za prokázané z provedených listinných důkazů, a to úvěrová smlouva ze dne 9.4.2020, obchodní podmínky právnická osoba [[]] [[]], standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedení platby na bankovní účet žalovaného, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.10.2020, předžalobní výzva ze dne 27.10.2020, platební informace k datu od 9.5.2020 až do 9.9.2020, plná moc ze dne 1.7.2020, smlouva o postoupení pohledávek z 27. 1. 2020.

10. Soud dospěl k závěru, že na řešenou věc by byla potřeba i úprava , o spotřebitelském úvěru, ve spojení s  . V dané věci se jednalo hypoteticky o spotřebitelský úvěr dle ust. cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. cit. zákona).

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

12. Podle , o spotřebitelském úvěru platí:„ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“.

13. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Tato právní úprava má základ v předpisech Evropské unie.

14. Soud dospěl k závěru, že žalobce sice prokázal uzavření smlouvy, avšak původní věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalovaného, tudíž smlouva byla neplatná, a to absolutně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Žalobce nepředložil jediný doklad o příjmové či výdajové stránce žalované v době sjednávání úvěrové smlouvy. Žalobce nepředložil žádné podklady, z kterých by se vůbec mohl podávat obraz o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaného v době sjednávání úvěru. To je ale zcela nesprávný přístup (k tomu viz např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. , Ústavní soud v nálezu ze dne 26. února 2019 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Postup věřitele nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

15. Věřitel nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy podle § 588 o. z.

16. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání soudu nedostavil, zabránil tím soudu v postupu podle ustanovení a 3 – soud nemohl žalobce poučit o tom, že a jak je potřeba doplnit rozhodující skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání. Podle konstantní judikatury platí, že„ účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“ Pro úplnost soud dodává, že ještě před jednáním vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení i důkazů k prokázání úvěruschopnosti, přesto nic nového žalobkyně neuvedla, jen zopakovala skutečnosti a důkazy uvedené v žalobě.

17. Protože bylo žalovanému poskytnuto plnění na základě neplatné smlouvy, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ( o.z.) a žalovaný je proto povinen toto plnění vydat tomu, na jehož úkor se obohatil ( o.z.). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným dle a násl. na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimována. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 15.000 Kč a že zbývá uhradit 14.939,52 Kč, proto soud žalobě vyhověl ohledně částky ve výši 14.939,52 Kč (bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat), ohledně zbývající částky (celkem ve výši 6.938,40 Kč), které žalobkyně po žalovaném požadovala z titulu uzavřené úvěrové smlouvy, kterou soud právně kvalifikoval jako neplatnou, a to (3x250 Kč = 750 Kč) jako vynaložené náklady a smluvní úroky ve výši 6.188 Kč, soud žalobu zamítl, neboť se nejedná o částky, které by soud mohl přiznat jako bezdůvodné obohacení. Rovněž nelze tyto částky celkem ve výši 6.938,40 Kč žalobkyni přiznat na základě neplatné úvěrové smlouvy.

18. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  uvedena lhůta splnění, byla žalovaná povinna plnit na výzvu žalobkyně, proto soud vyšel z y platební informace.

19. Jelikož žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 10. 9. 2020 s plněním svého závazku v prodlení ( , 1970 o.z.). Žalobkyně je proto oprávněna požadovat zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky od 10. 9. 2020. Výše úroků z prodlení byla stanovena podle ustanovení vládního

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení ve spojení s ust. věta první (částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná z 38 % (úspěch žalobkyně z 69 % a neúspěch z 31 %), proto jí náleží 38 % účelně vynaložených nákladů řízení spočívajících v uhrazeném soudním poplatku ve výši 876 Kč, nákladech právního zastoupení za 3 úkony právní služby, přičemž 3 úkony po 300 Kč dle (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepsání žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle

a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 252 Kč, celkem činí náklady řízení částku ve výši 2.328 Kč, přičemž 38 % účelně vynaložených nákladů řízení činí 884,64 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náklady, které nebyly účelně vynaloženy, a to doplnění žalobních tvrzení (v rámci toho vzala žalobkyně žalobu zpět, avšak nikoliv pro chování žalovaného, ale částečné zpětvzetí zavinila žalobkyně), přičemž žaloba měla být perfektní už při jejím podání dne 18. 1. 2021 a doplnění tvrzení ohledně úvěruschopnosti soud posoudil rovněž jako neúčelně vynaložený náklad řízení, když bylo zopakováno jen to, co bylo uvedeno v samotné žalobě. Pro úplnost soud dodává, že byly splněny podmínky aplikace ust. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.