Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 5/2021-415

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Douděrou ve věci

žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

b) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

c) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

d) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně a žalobkyně

e) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

f) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

g) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa

h) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa

i) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

j) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

k ) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

l) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa

m) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa

n) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

o) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

p) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

q) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

r) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce a žalobce

s ) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce a žalobce

t) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce a žalobce

u) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce a žalobce

v ) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce a žalobce

w) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce a žalobce

x) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

y) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa

z) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně a žalobkyně

aa) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

ab) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa

ac) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

ad) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

ae) celé jméno žalobkyně (roz. příjmení), datum narození

bytem adresa žalobkyně

všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

o náhradu škody

takto:

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad a) příjmení celé jméno žalobkyně částku 61 937,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad b) celé jméno žalobce 55 312,50 Kč s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad c) anonymizováno jméno příjmení částku 61 937,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad d) celé jméno žalobkyně částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

V. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad e) celé jméno žalobce částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

VI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad f) celé jméno žalobce částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

VII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad g) celé jméno žalobce částku 51 000 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

VIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad h) celé jméno žalobkyně částku 72 625 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

IX. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad i) celé jméno žalobce částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

X. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad j) celé jméno žalobce částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad k ) celé jméno žalobce částku 37 562,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad l) celé jméno žalobkyně částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad m) celé jméno žalobkyně částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XIV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad n) celé jméno žalobce částku 54 218,75 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad o) celé jméno žalobkyně částku 61 937,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XVI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad p) celé jméno žalobkyně částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XVII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad q) celé jméno žalobkyně částku 72 625 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XVIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad r) celé jméno žalobce částku 83 687,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XIX. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad s ) celé jméno žalobce částku 83 687,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XX. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad t) celé jméno žalobce částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad u) celé jméno žalobce částku 83 687,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad v ) celé jméno žalobce částku 83 687,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad w) celé jméno žalobce částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXIV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad x) celé jméno žalobkyně částku 83 687,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad y) celé jméno žalobkyně částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXVI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad z) celé jméno žalobkyně částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXVII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad aa) celé jméno žalobce částku 54 218,75 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXVIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad ab) celé jméno žalobkyně částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXIX. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad ac) celé jméno žalobce částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXX. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad ad) celé jméno žalobce částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXXI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad ae) jméno příjmení částku 54 218,75 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

XXXII. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům ad a) až ad q), dále žalobcům ad t), ad w) a ad y) až ad ae) náklady řízení ve výši 404 908,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobců příjmení jméno příjmení, advokátky, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XXXIII. Žalobci ad r), ad s ), ad u), ad v ), ad x) jsou povinni nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad a) [příjmení] [celé jméno žalobkyně] částku 61 937,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení se zamítá. II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad b) [celé jméno žalobce] 55 312,50 Kč s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad c) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 61 937,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad d) [celé jméno žalobkyně] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. V. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad e) [celé jméno žalobce] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. VI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad f) [celé jméno žalobce] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. VII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad g) [celé jméno žalobce] částku 51 000 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. VIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad h) [celé jméno žalobkyně] částku 72 625 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. IX. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad i) [celé jméno žalobce] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. X. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad j) [celé jméno žalobce] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad k ) [celé jméno žalobce] částku 37 562,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad l) [celé jméno žalobkyně] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad m) [celé jméno žalobkyně] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XIV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad n) [celé jméno žalobce] částku 54 218,75 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad o) [celé jméno žalobkyně] částku 61 937,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XVI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad p) [celé jméno žalobkyně] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XVII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad q) [celé jméno žalobkyně] částku 72 625 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XVIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad r) [celé jméno žalobce] částku 83 687,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XIX. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad s ) [celé jméno žalobce] částku 83 687,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XX. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad t) [celé jméno žalobce] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad u) [celé jméno žalobce] částku 83 687,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad v ) [celé jméno žalobce] částku 83 687,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad w) [celé jméno žalobce] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXIV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad x) [celé jméno žalobkyně] částku 83 687,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad y) [celé jméno žalobkyně] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXVI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad z) [celé jméno žalobkyně] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXVII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad aa) [celé jméno žalobce] částku 54 218,75 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXVIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad ab) [celé jméno žalobkyně] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXIX. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad ac) [celé jméno žalobce] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXX. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci ad ad) [celé jméno žalobce] částku 55 312,50 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXXI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni ad ae) [jméno] [příjmení] částku 54 218,75 Kč spolu s 8,25 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. XXXII. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům ad a) až ad q), dále žalobcům ad t), ad w) a ad y) až ad ae) náklady řízení ve výši 404 908,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXXIII. Žalobci ad r), ad s ), ad u), ad v ), ad x) jsou povinni nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne 7. 1. 2021 domáhali po žalované přiznání přiměřeného finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež měla žalobcům vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka (dále jen„ posuzované řízení“), podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). Nárok každého z žalobců je vyčíslen individuálně. Žalobci ad a), ad c) a ad o) požadovali zaplacení částky 111 312,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobci ad b), ad d), ad e), ad f), ad i), ad j), ad l), ad m), ad p), ad t), ad w), ad y), ad z), ad ab), ad ac) a ad ad) požadovali zaplacení částky 114 562,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobci ad h) a ad q) požadovali zaplacení částky 105 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobce ad g) požadoval zaplacení částky 130 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobce ad k ) požadoval zaplacení částky 86 937,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobci ad n), ad aa) a ad ae) požadovali zaplacení částky 103 593,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Žalobci ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) požadovali zaplacení částky 83 687,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení. Posuzované řízení trvalo 7 let a 8 měsíců, po skutkové ani právní stránce nebylo složité, bylo možné vycházet z četné judikatury. Část spoluvlastníků pronajala část společné nemovité věci třetí osobě a plynul jim z pronájmu výnos, pouze jednomu spoluvlastníkovi výnos neplynul, protože tento neprojevil vůli stát se stranou nájemní smlouvy. Konkrétně předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 531 750 Kč, kterou se ulice anonymizováno obec a číslo po žalovaných (nyní v postavení žalobců) domáhala vydání části nájemného ve výši odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu na pronajaté nemovité věci. Nejprve se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení po všech žalovaných společně a nerozdílně, následně požadovala plnění po spoluvlastnících v rozsahu jejich spoluvlastnických podílů a nakonec vzala žalobu částečně zpět a plnění vymáhala pouze po žalovaném příjmení jméno příjmení z důvodu, že nájemné bylo hrazeno na jeho účet. Žalobci soudu v posuzovaném řízení vytýkají zrušení výroku II., III. a IV. prvního rozsudku odvolacím soudem pro nesprávné právní posouzení, na které v řízení opakovaně poukazovali (výrok I. o částečném zastavení řízení vůči zbylým žalobcům napaden nebyl). Následně soud oddaloval nařízení jednání, jednání bezdůvodně odročoval, nakonec účastníci posuzovaného řízení uzavřeli z důvodu hospodárnosti smír. Až rozhodnutím o smíru bylo rozhodnuto také o náhradě nákladů řízení všech účastníků. V posuzovaném řízení došlo k průtahům, první rozsudek byl vydán až téměř po 6 letech od zahájení řízení a po 10 jednáních soudu. Jednání se konala dne 26. 10. 2012, 17. 1. 2013, 27. 6. 2013, 5. 6. 2014, 22. 1. 2016, 10. 3. 2016, 28. 4. 2016, 13. 10. 2016 a 26. 1. 2018 a byly mezi nimi opakované prodlevy delší než 1 rok. Soud se dopustil průtahů také v rámci rozhodování o okruhu účastníků na straně žalovaných, neboť v průběhu řízení došlo k úmrtí několika žalovaných. Dne 23. 5. 2013 žalobkyně navrhla vstup celé jméno žalobkyně jako dědičky po jméno celé jméno žalobce a tří dědiců po jméno příjmení, tj. po žalovaných, kteří zemřeli ještě před podáním žaloby v posuzovaném řízení, soud o návrhu rozhodl až dne 12. 5. 2015. Dne 11. 12. 2014 žalobkyně navrhla vstup 2 dědiček po celé jméno žalobce, který zemřel v průběhu posuzovaného řízení, soud o návrhu rozhodl až dne 12. 5. 2015. Vzhledem k tomu, že v době vydání rozhodnutí již jedna z dědiček byla mrtvá, rozhodl soud znovu o procesním nástupnictví dne 10. 12. 2015. Žalobci dále uvedli, že se svým chováním na délce řízení nijak nepodíleli, vyjádření podávali včas a dostavovali se na nařízená jednání. Žalobci podali rovněž návrh na určení lhůty k provedení úkonu dne 9. 12. 2015, jímž se domáhali vydání rozhodnutí o okruhu účastníků na straně žalované a zaslání doplnění žaloby. Návrh byl zamítnut z důvodu, že soud v mezidobí od jeho podání do rozhodnutí nadřízeného soudu úkony doplnil. Žalobci byli mnoho let v nejistotě ohledně výsledku sporu, rozhodnutí mělo zvýšený význam pro další užívání společné věci spoluvlastníky a vzhledem k výši žalované částky značně narůstal zákonný úrok z prodlení. Žalobci byli v postavení samostatných společníků a nedocházelo tak ke sdílení újmy. S ohledem na shora uvedené žalobci zvýšili základní částku odškodnění ve výši 15 000 Kč za rok řízení o 30 %. Vyjma žalobce ad g) všichni žalobci požadují za posledních 19 měsíců řízení poloviční odškodnění z důvodu, že jejich nemajetková újma byla v tomto období méně intenzivní, když řízení již proti nim bylo pravomocně zastaveno, ale nebylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobců, který byl u ní uplatněn dne 8. 7. 2020, částečně uznala a částečně odmítla stanovisky vydanými v průběhu března 2021. Žalovaná poskytla na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení žalobci ad a), ad c) a ad o) částku 49 375 Kč; žalobci ad b), ad d), ad e), ad f), ad i), ad j), ad l), ad m), ad p), ad t), ad w), ad y), ad z), ad ab), ad ac) a ad ad) částku 59 250 Kč; žalobci ad h) a ad q) částku 33 000 Kč; žalobci ad g) částku 79 000 Kč; žalobci ad k ) částku 49 375 Kč; žalobci ad n), ad aa) a ad ae) částku 49 375 Kč. Na nároky žalobců ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) neposkytla ničeho, neboť v jejich případě neshledala existenci odpovědnostního titulu z důvodu, že řízení ve vztahu k těmto účastníkům trvalo pouze 2 roky a 10 měsíců a v této době v posuzovaném řízení nebyly shledány žádné průtahy na straně soudu. Ve vztahu k ostatním účastníkům žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky trvající 7 let a 7 měsíců v případě původních účastníků a právních nástupců původních účastníků a v případě žalobce ad h) a ad q), kteří do řízení vstoupili až na základě usnesení ze dne 12. 5. 2015, trvající 4 roky a 8 měsíců. Soud v posuzovaném řízení v letech 2014 a 2015 nepostupoval koncentrovaně, výrazné nečinnosti se však nedopustil a činil úkony v pravidelných lhůtách. V posuzovaném řízení bylo rozhodováno na 2 stupních soudní soustavy a vystupoval v něm větší počet účastníků. Žalovaná při odškodnění vycházela z částky 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky náleží částka v poloviční výši), přičemž základní částku snížila o 20 % s ohledem na procesní složitost řízení z důvodu, že se několikrát měnil okruh účastníků, a vyjma žalobce ad g) ještě o 20- 30 % s ohledem na snížený význam řízení pro žalobce z důvodu většího počtu účastníků na straně žalované a právního nástupnictví. Žalovaná rovněž zohlednila skutečnost, že řízení ve věci bylo pravomocně zastaveno vyjma žalobce ad g) v červnu 2018 a v další fázi řízení již bylo rozhodováno pouze o náhradě nákladů řízení. Poskytnuté odškodnění žalovaná považuje za přiměřené. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítnout a požádala o přiznání náhrady nákladů řízení.

3. V replice k vyjádření žalované ze dne 16. 6. 2021 žalobci potvrdili částečné plnění žalované a v tomto rozsahu vzali žalobu částečně zpět, a to včetně zákonného úroku z prodlení z přiznaného plnění. Dále žalobci uvedli, že nesouhlasí s paušálním krácením přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, neboť se nejednalo o složitou věc. Typově se jednalo o běžný spor, žalobci proti nečinnosti soudu brojili a ani větší počet účastníků není důvodem pro krácení odškodnění, když soudu nic nebránilo v tom, aby věc určitého účastníka vyloučil k samostatnému řízení, což ostatně žalobci v posuzovaném řízení navrhovali. Dále žalobci nesouhlasí s krácením odškodnění o 10 % z důvodu procesního nástupnictví žalobců ad a), ad c), ad o), ad k ), ad n), ad aa) a ad ae), když jej nezavinili, ani s krácením odškodnění z důvodu opožděného přistoupení žalobců ad h), ad q), ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) do řízení vinou soudu, který o návrhu rozhodl až po 2 letech od jeho podání, ačkoliv dotčení žalobci o přistoupení do řízení věděli od podání návrhu a byli v nejistotě, proto by mělo být odškodnění přiznáno již od podání návrhu. Žalobci zdůraznili, že měli v posuzovaném řízení postavení samostatných společníků a újmu tak nesdílí. Dále žalobci souhlasili s nižším významem v poslední fázi řízení, kdy se rozhodovalo vyjma žalobce ad g) pouze o náhradě nákladů řízení. Za tuto fázi však má být pouze přiznáno nižší odškodnění a nemá to být důvodem paušálního snížení odškodnění za celou délku.

4. Usnesením ze dne 13. 10. 2021, č.j. číslo jednací bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ze dne 16. 6. 2021 pravomocně zastaveno.

5. Předmětem řízení zůstal nárok žalobce ad a), ad c) a ad o) na zaplacení částky 61 937,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, nárok žalobce ad b), ad d), ad e), ad f), ad i), ad j), ad l), ad m), ad p), ad t), ad w), ad y), ad z), ad ab), ad ac) a ad ad) na zaplacení částky 55 312,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, nárok žalobce ad h) a ad q) na zaplacení částky 72 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, nárok žalobce ad g) na zaplacení částky 51 000 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, nárok žalobce ad k ) na zaplacení částky 37 562,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení, nárok žalobce ad n), ad aa) a ad ae) na zaplacení částky 54 218,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení a nárok žalobce ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) na zaplacení částky 83 687,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 1. 2021 do zaplacení.

6. Dne 6. 12. 2021 se ve věci konalo jednání, na němž účastníci učinili nesporným průběh posuzovaného řízení a uplatnění nároků žalobců u žalované dne 8. 7. 2020.

7. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobci dopisem ze dne 8. 7. 2020, doručeným žalované téhož dne, prostřednictvím své právní zástupkyně uplatnili u žalované nároky na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení a požadovali zaplacení shora částek uvedených v odstavci 1. tohoto rozsudku jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona. Dne 16. 3. 2021, 18. 3. 2021, 19. 3. 2021, 22. 3. 2021 a 24. 3. 2021 žalovaná vydala po předběžném projednání nároků žalobců stanoviska, na základě kterých poukázala na účet žalobce ad a), ad c) a ad o) částku 49 375 Kč; žalobce ad b), ad d), ad e), ad f), ad i), ad j), ad l), ad m), ad p), ad t), ad w), ad y), ad z), ad ab), ad ac) a ad ad) částku 59 250 Kč; žalobce ad h) a ad q) částku 33 000 Kč; žalobce ad g) částku 79 000 Kč; žalobce ad k ) částku 49 375 Kč; žalobce ad n), ad aa) a ad ae) částku 49 375 Kč. Na nároky žalobců ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) žalovaná neposkytla ničeho a tyto nároky pro absenci nesprávného úředního postupu odmítla.

8. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 26. 4. 2012 byla soudu doručena žaloba od žalobce příjmení část obec a číslo proti žalovaným: celé jméno žalobce, jméno celé jméno žalobce, celé jméno žalobkyně, celé jméno žalobce, celé jméno žalobce, celé jméno žalobce, celé jméno žalobce, jméno celé jméno žalobce, celé jméno žalobce, obec celé jméno žalobce, celé jméno žalobkyně, celé jméno žalobkyně, jméno příjmení, celé jméno žalobkyně, celé jméno žalobkyně, celé jméno žalobce, celé jméno žalobce, celé jméno žalobkyně, celé jméno žalobkyně, celé jméno žalobce, celé jméno žalobce, celé jméno žalobce příjmení příjmení. Žaloba byla o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 315 625 Kč s příslušenstvím za užívání (pronájem) nemovitosti bez právního důvodu.

Usnesením ze dne 2. 5. 2012 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku.

Soudní poplatek byl zaplacen dne 24. 5. 2012.

Usnesením ze dne 29. 5. 2012 soud vyzval žalované k podání vyjádření. Výzvy spolu s žalobou byly žalovaným doručovány následovně: celé jméno žalobkyně dne 8. 6. 2012, celé jméno žalobce dne 8. 6. 2012, celé jméno žalobkyně dne 8. 6. 2012, celé jméno žalobce dne 8. 6. 2012, celé jméno žalobkyně dne 7. 6. 2012, celé jméno žalobkyně dne 7. 6. 2012, celé jméno žalobkyně dne 7. 6. 2012, celé jméno žalobce dne 7. 6. 2012, celé jméno žalobce dne 11. 6. 2012, celé jméno žalobce dne 11. 6. 2012, celé jméno žalobce dne 8. 6. 2012, celé jméno žalobce dne 12. 6. 2012, celé jméno žalobce fikcí dne 18. 6. 2012, celé jméno žalobce fikcí dne 18. 6. 2012, jméno celé jméno žalobce dne 14. 6. 2012, celé jméno žalobce dne 11. 6. 2012, celé jméno žalobkyně dne 13. 6. 2012, celé jméno žalobce dne 13. 6. 2012, jméno příjmení dne 7. 6. 2012, celé jméno žalobkyně dne 14. 6. 2012, jméno příjmení fikcí dne 18. 6. 2012. Od žalovaného jméno celé jméno žalobce a žalované jméno příjmení se vrátily celé obálky, adresáti nebyli zastiženi a nebylo možné jim zanechat výzvu k převzetí písemnosti, proto byly obálky vráceny soudu dne 7. 6. 2012.

Dne 28. 6. 2012 žalovaní prostřednictvím právní zástupkyně podávají vyjádření k žalobě.

Dne 10. 7. 2012 soud zaslal vyjádření žalovaných žalobci k replice.

Dne 13. 8. 2012 žalobce podal vyjádření.

Usnesením ze dne 10. 9. 2012 soud řízení proti žalovanému jméno celé jméno žalobce a jméno příjmení zastavil, dále rozhodl, že mezi těmito účastníky žalobcem nemá nikdo právo na náhradu nákladů řízení. Řízení bylo zastaveno z důvodu, že žalovaní zemřeli ještě před podáním žaloby. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 9. 2012.

Dne 10. 9. 2012 soud na den 11. 10. 2012 nařídil jednání.

Dne 25. 9. 2012 žalovaní požádali o odročení jednání z důvodu kolize na straně právní zástupkyně. Jednání proto bylo odročeno na 26. 10. 2012.

Dne 15. 10. 2012 žalobce podal změnu žaloby z důvodu započtení pohledávek.

Dne 26. 10. 2012 se konalo jednání, na němž byl žalobce vyzván k doplnění žaloby podle ustanovení Jednání bylo odročeno na den 17. 1. 2013.

Dne 29. 11. 2012 byla soudu doručena žádost žalobce o prodloužení lhůty ke splnění výzvy soudu.

Dne 14. 12. 2012 žalobce doručil soudu doplnění žaloby, které bylo dne 2. 1. 2013 zasláno žalovaným.

Dne 17. 1. 2013 se konalo jednání, byl shrnut dosavadní průběh řízení, dále byly předneseny návrhy a jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na den 4. 4. 2013. Při jednání byl žalobce vyzván podle , 3 ke specifikaci svých požadavků, a to k upřesnění, o jakou žalovanou částku bere žalobu částečně zpět a o co žalovanou částku rozšiřuje.

Dne 6. 2. 2013 žalobce požádal o prodloužení lhůty. Dne 11. 2. 2013 bylo žádosti vyhověno.

Dne 26. 3. 2013 žalobce i žalovaní požádali o odročení nařízeného jednání z důvodu nemožnosti žalobce zajistit včas potřebnou dokumentaci z přístupného katastru nemovitostí. Jednání proto bylo k žádosti obou účastníků odročeno na den 27. 6. 2013.

Dne 23. 5. 2013 bylo soudu doručeno doplnění žaloby, které bylo dne 3. 6. 2013 zasláno žalovaným.

Dne 25. 6. 2013 žalovaní podali vyjádření.

Dne 27. 6. 2013 se konalo jednání, byly předneseny návrhy a jednání bylo za účelem zvážení dalšího procesního postupu odročeno na den 8. 8. 2013.

Dne 7. 8. 2013 bylo nařízené jednání odročeno z důvodu hospodárnosti řízení a vyžádání důkazů. Dne 23. 9. 2013 soud z úřední činnosti zjistil, že žalovaný jméno celé jméno žalobce zemřel.

Usnesením ze dne 23. 10. 2013 soud rozhodl, že v řízení bude na místě žalovaného jméno příjmení pokračováno s jméno příjmení, celé jméno žalobkyně, celé jméno žalobkyně a jméno příjmení jako s dědici žalovaného. Usnesení bylo nástupcům doručeno dne 28. 11. 2013.

Dne 10. 4. 2014 soud na den 5. 6. 2014 nařídil jednání. Dále soud vyžádal zprávy od obec spořitelny.

Dne 3. 6. 2014 žalovaní podali vyjádření.

Dne 5. 6. 2014 se konalo jednání, byl konstatován dosavadní průběh řízení, soud konstatoval, že žalobce již byl 2x vyzván k doplnění tvrzení a upřesnění žaloby, k čemuž již došlo, nicméně v rámci přezkumu soud dospěl k závěru, že žalobní tvrzení nejsou dostatečně konkrétní a že jsou nelogické, dále soud konstatoval, že z důvodu úmrtí účastníků a zastavení řízení vůči některým účastníkům již nelze petit formulovat jako společně a nerozdílně, neboť se nejedná o toto společenství a je nutné rozdělit jednotlivé požadavky vůči konkrétním žalovaným samostatně, proto vyzval žalobce k doplnění petitu a dále k doplnění tvrzení a navržení důkazů, dále bylo soudem při jednání zjištěno, že zemřeli další žalovaní, jednání proto bylo za účelem určení okruhu účastníků odročeno na den 25. 9. 2014.

Usnesením ze dne 25. 8. 2014 soud vyzval žalobce k doplnění žaloby, a to s ohledem na to, že vzhledem k požadovaným rozšířením žaloby, požadavku na vstup dalších účastníků na straně žalované a k úmrtím některých žalovaných došlo v průběhu řízení k nesrozumitelnosti žaloby.

Dne 27. 8. 2014 žalobce požádal o prodloužení lhůty.

Dne 29. 8. 2014 žalovaní požádali o připuštění vstupu nových účastníků jako dědiců po zemřelých žalovaných.

Dne 8. 9. 2014 soud žalobci prodloužil lhůtu k doplnění žaloby a odročil nařízené jednání.

Dne 5. 10. 2014 žalobce požádal o prodloužení lhůty k doplnění žaloby z důvodu nemožnosti zajistit potřebnou dokumentaci z katastru nemovitostí, která je nezbytná pro identifikaci nových účastníků řízení. S ohledem na to žalobce nedisponuje informacemi pro doplnění žaloby dle výzvy soudu, a to konkrétně ohledně specifikace žalovaných částek ve vztahu ke každému žalovanému.

Dne 3. 11. 2014 soud žalobci prodloužil lhůtu do 20. 11. 2014.

Dne 11. 12. 2014 žalobce doplnil žalobu, doplnění žaloby čítá 68 stran.

Usnesením ze dne 12. 5. 2015 soud připustil změnu žaloby dle podání ze dne 15. 10. 2012 (výrok I.), dále řízení co do částky 220 627 Kč s příslušenstvím zastavil (výrok II.), žalobci vrátil část soudního poplatku (výrok III.), dále rozhodl, že na místo zemřelého žalovaného celé jméno žalobce bude v řízení pokračováno s jméno příjmení a jméno příjmení (výrok IV.) a dále soud připustil, aby do řízení na stranu žalovanou přistoupili další účastníci, a to jméno celé jméno žalobkyně, celé jméno původního účastníka, jméno příjmení a celé jméno původní účastnice (výrok V.). Usnesení spolu s žalobou bylo doručeno jméno příjmení dne 25. 5. 2015 fikcí, téhož dne bylo fikcí doručeno jméno příjmení a dne 18. 5. 2015 bylo doručeno jméno příjmení. jméno celé jméno žalobkyně o celé jméno původního účastníka nebylo doručeno, obálky se vrátily soudu uspět, došlo tak k doručení fikcí dne 25. 5. 2015.

Dne 20. 8. 2015 soud vydal opravné usnesení, jímž opravil výrok V. usnesení ze dne 12. 5. 2015 tak, že křestní jméno žalované celé jméno žalobkyně je jméno, dále soud přistoupil k doručení usnesení a žaloby žalovanému celé jméno původního účastníka na správnou adresu, k doručení došlo dne 27. 8. 2015. Totéž učinil u celé jméno žalobkyně, k doručení došlo dne 25. 8. 2015. Právní moc tak nastala 10. 9. 2015.

Dne 22. 9. 2015 soud z úřední činnosti zjistil, že žalovaná jméno příjmení zemřela.

Dne 9. 10. 2015 žalovaní doplnili své vyjádření.

Dne 10. 11. 2015 soud na den 22. 1. 2016 nařídil jednání.

Usnesením ze dne 10. 12. 2015 soud opravil a doplnil usnesení ze dne 12. 5. 2015 tak, že výrok IV. znění, že na místo zemřelého žalovaného celé jméno žalobce bude v řízení pokračováno s jméno příjmení, dále soud opravil záhlaví předvolání k jednání.

Dne 21. 12. 2015 název soudu rozhodl, že návrh na určení lhůty k rozhodnutí o okruhu účastníků na straně žalované, k zaslání doplnění žaloby a k dalším úkonům se zamítá, návrh podali žalovaní.

Dne 22. 1. 2016 se konalo jednání, byl konstatován dosavadní průběh řízení, soud konstatoval, že shledává absenci konkrétních žalobních tvrzení týkajících se výplaty jednotlivých částek tvrzeného nájemného ve vztahu k žalovaným, a to s ohledem na to, že ze strany společnosti jako uživatele předmětných nebytových prostor byly placeny částky 95 000 Kč měsíčně, které byly zaslány na určitý účet s tím, že bankou bylo soudu sděleno, že účet je účtem žalovaného celé jméno žalobce, proto je nutno doplnit, zda byly skutečně finanční prostředky na účet žalovaného celé jméno žalobce zaslány, jak s nimi bylo nakládáno. Dále se soud věnoval vznesené námitce promlčení ze strany žalovaných, dále bylo konstatováno, že opět je nutné přistoupit k opravě okruhu účastníků. Dále soud poskytl žalobci lhůtu 30 dnů, a to s ohledem na svůj předběžný právní názor ohledně námitky promlčení, kterou shledává za důvodnou, k tomu, aby žalobce shrnul konkrétní důkazy k prokázání skutečnosti, že nárok není promlčen. Zároveň soud vyzval žalovanou k podání doplňujícího vysvětlení, a to ohledně hrazení částky 95 000 Kč měsíčně společností na účet žalovaného celé jméno žalobce tak, aby bylo zřejmé, co se s finančními prostředky dělo, jak byly rozdělovány mezi další spoluvlastníky, mezi žalované. Jednání bylo odročeno na den 10. 3. 2016.

Dne 22. 2. 2016 žalobce požádal o prodloužení lhůty, a to z důvodu zajištění nezbytných podkladů.

Dne 7. 3. 2016 žalobce doplnil žalobu a založil do spisu listinné důkazy.

Dne 10. 3. 2016 se konalo jednání, bylo přistoupeno k výslechu celé jméno žalobce, dále byli vyslechnuti svědci a jednání bude odročeno za účelem zvážení důvodnosti vznesené námitky promlčení a upřesnění okruhu účastníků, a to z důvodu, že zemřel žalovaný příjmení celé jméno žalobce. Jednání bylo odročeno na den 28. 4. 2016.

Dne 14. 4. 2016 žalobce požádal o prodloužení lhůty k zajištění podkladů.

Dne 25. 4. 2016 žalobce navrhl výslech svědků.

Dne 27. 4. 2016 žalovaní podali vyjádření, a to v tom směru, že sporují tvrzení žalobce o tom, že z jejich strany mělo dojít k úmyslnému zamlčení existence nájemní smlouvy s danou společností.

Dne 28. 4. 2016 se konalo jednání, bylo přistoupeno k výslechu svědků a jednání bylo za účelem doplnění tvrzení a výslechu dalších svědků odročeno na den 10. 6. 2016.

Dne 9. 6. 2016 žalobce požádal o odročení jednání z důvodu zdravotní indispozice právního zástupce. Jednání proto bylo odročeno na den 22. 7. 2016.

Dne 13. 7. 2016 žalovaní podali návrh, aby z důvodu úmrtí jméno celé jméno žalobce bylo připuštěno vstoupení do řízení nástupce.

Dne 20. 6. 2016 žalobce požádal o odročení jednání z důvodu, že navržený svědek se nemůže zúčastnit jednání v daném termínu. Jednání proto bylo odročeno na den 13. 10. 2016.

Dne 13. 10. 2016 se konalo jednání, bylo přistoupeno k výslechu svědka, byly čteny listinné důkazu a jednání bylo za účelem určení okruhu účastníků odročeno na neurčito.

Dne 27. 12. 2016 bylo soudu doručeno sdělení žalobce o tom, že zjišťuje okruh účastníků na straně žalované, a to konkrétně právních nástupců paní jméno příjmení.

Dne 16. 1. 2017 žalobce podal doplnění žaloby čítající 76 stran.

Usnesením ze dne 24. 3. 2017 soud rozhodl, že na místo žalovaného celé jméno žalobce bude v řízení pokračováno, kromě jméno příjmení, dále s pozůstalým celé jméno žalobce a celé jméno žalobce (výrok I.), dále soud rozhodl, že na místo zemřelé jméno příjmení bude v řízení pokračováno, kromě celé jméno žalobkyně, také s celé jméno žalobce (výrok II.), dále soud rozhodl, že na místo zemřelého žalovaného jméno celé jméno žalobce bude v řízení pokračováno s celé jméno žalobce a celé jméno žalobkyně (výrok III.), dále soud připustil, aby do řízení na stranu žalovanou přistoupili jméno celé jméno žalobkyně, celé jméno žalobce, celé jméno žalobce, celé jméno žalobce a celé jméno žalobce (výrok IV.). Usnesení nabylo právní moci dne 3. 5. 2017. jméno celé jméno žalobkyně bylo usnesení spolu s žalobou doručeno dne 10. 4. 2017, celé jméno žalobkyně dne 3. 4. 2017, celé jméno žalobce dne 11. 4. 2017, celé jméno žalobce dne 10. 6. 2017, celé jméno žalobce dne 7. 4. 2017, celé jméno žalobce dne 7. 4. 2017, celé jméno žalobce a celé jméno žalobce bylo doručeno fikcí dne 18. 4. 2017, celé jméno žalobce bylo doručeno fikcí dne 13. 4. 2017.

Dne 22. 5. 2017 soud opakovaně doručoval rozhodnutí celé jméno žalobce, k doručení došlo dne 26. 5. 2017.

Dne 29. 6. 2017 žalobce požádal o sdělení stavu řízení.

Dne 11. 8. 2017 soud reklamoval u České pošty doručenku od celé jméno žalobce. Reklamace byla řízena 23. 8. 2017.

Dne 19. 12. 2017 soud na den 26. 1. 2018 nařídil jednání.

Dne 26. 1. 2018 se konalo jednání, byl konstatován dosavadní průběh řízení, dále soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě 40 dnů upřesnil petit žaloby, a to tak, aby bylo zřejmé, čeho se žalobce po žalovaných domáhá, jaké konkrétní částky ve vztahu ke každému žalovanému, případně, zda se domáhá po žalovaných společně a nerozdílně, dále byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení ohledně užívání nemovitostí, a to v rozsahu požadovaného vydání bezdůvodného obohacení za období od ledna 2006 do října 2012 tak, aby bylo zřejmé, v jakém rozsahu žalobce danou nemovitost užíval. Jednání bylo odročeno na den 5. 4. 2018.

Dne 6. 3. 2018 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaných.

Dne 7. 3. 2018 žalobce podal změnu žaloby.

Dne 26. 3. 2018 soud rozeslal vyjádření.

Dne 3. 4. 2018 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaných.

Dne 5. 4. 2018 se konalo jednání, žalobce uvádí, že jeho poslední podání je zpětvzetím žaloby ve vztahu ke všem žalovaným vyjma celé jméno žalobce, který zůstává jediným žalovaným, dále žalobce uvedl, že došlo k úpravě skutkových tvrzení s tím, že došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení pouze na straně celé jméno žalobce z důvodu, že je vlastníkem účtu, na který byly připisovány jednotlivé částky nájemného z nájemního vztahu s danou společností, samotné plnění však zůstává ve vlastnictví jednotlivých spoluvlastníků, dále bylo ze strany žalovaného vznesena námitka promlčení k nově uplatněnému nároku, byly čteny listinné důkazy a byl vyhlášen rozsudek, kdy řízení bylo vůči žalovaným 1-7, číslo zastaveno (výrok I.), výrokem II. byla žalovanému číslo celé jméno žalobce uložena povinnost zaplatit žalobci částku 62 284 Kč s příslušenstvím (výrok II.), dále byla žaloba ve zbytku zamítnuta (výrok III.) a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Dne 3. 5. 2018 soudce požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí, lhůta byla prodloužena do 30. 6. 2018, a to z důvodu složitosti věci a většího množství skončených věcí. Písemné vyhotovení bylo rozesláno dne 5. 6. 2018. Ve výroku I. o zastavení řízení nabyl rozsudek právní moci dne 22. 6. 2018.

Dne 20. 6. 2018 žalovaný celé jméno žalobce podal odvolání proti výroku II. rozsudku.

Dne 21. 6. 2018 žalobce podal odvolání proti výroku II, III. a IV. rozsudku.

Usnesením ze dne 28. 6. 2018 soud vyzval odvolatele k zaplacení soudního poplatku za odvolání.

Soudní poplatek byl zaplacen dne 10. 7. 2018 a 16. 7. 2018.

Dne 25. 7. 2018 byla odvolání rozeslána.

Dne 17. 9. 2018 bylo soud doručeno vyjádření žalovaného k odvolání žalobce.

Dne 18. 10. 2018 byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání.

Dne 4. 12. 2018 žalobce podal vyjádření k odvolání žalovaného.

Usnesením odvolacího soudu ze dne 23. 1. 2019 byl rozsudek soudu ve výroku II., III a IV. zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Odvolání žalobce do výroku II. bylo odmítnuto. Spis byl vrácen název soudu dne 26. 2. 2019 a rozsudek nabyl právní moci dne 4. 3. 2019. Rozsudek byl zrušen z důvodu neúplného zjištění skutkového stavu a v této části je rozsudek nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Za takové situace není správné ani právní posouzení věci. Odvolací soud uvedl, že na soudu prvního stupně bude, aby podle vyzval žalobce k doplnění tvrzení stran toho, v jakém rozsahu byl v jím uváděném období uzavřením nájemní smlouvy s danou společností omezen žalovanými, případně jejich právními předchůdci, v užívání společné věci v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu, a dále aby nabídl důkazní prostředky k těmto tvrzením.

Dne 22. 3. 2019 soud na den 18. 4. 2019 nařídil jednání.

Dne 12. 4. 2019 žalobce požádal o odročení jednání z důvodu, že od žalovaného obdržel návrh na smírné řešení sporu, jednání proto bylo odročeno na neurčito.

Dne 10. 6. 2019 soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě 60 dnů sdělil soud výsledek mimosoudního řešení.

Dne 16. 4. 2019 žalovaný sdělil soudu, že žalobce s ním nejedná ohledně smírného řešení sporu.

Dne 1. 7. 2019 soud na den 15. 8. 2019 nařídil jednání.

Dne 13. 8. 2019 žalovaní, vůči nimž bylo řízení pravomocně zastaveno, žádají o vydání rozhodnutí o nákladech řízení.

Dne 15. 8. 2019 se konalo jednání, byl konstatován dosavadní průběh řízení, dále soud ve smyslu rozhodnutí odvolacího soudu vyzval žalobce k doplnění tvrzení a navržení důkazů, jednání bylo odročeno na den 7. 11. 2019.

Dne 5. 11. 2019 žalobce požádal o odročení jednání z důvodu, že s žalovaným dospěli ke smírnému vyřešení sporu. Rozhodnutí však musí být schváleno radou žalobce. Jednání proto bylo odročeno na neurčito.

Dne 5. 11. 2019 žalovaný sdělil soudu, že s odročením jednání nesouhlasí, neboť dochází k prodlužování řízení.

Dne 27. 12. 2019 soud na den 30. 1. 2020 nařídil jednání.

Dne 9. 1. 2020 žalobce soudu doručil návrh na schválení soudního smíru.

Dne 9. 1. 2020 shodný návrh soudu doručil žalovaný.

Usnesením ze dne 13. 1. 2020 soud schválil smír mezi žalobcem a žalovaným celé jméno žalobce. Součástí ujednání o smíru bylo rovněž povinnost žalobce nahradit všem žalovaným náklady řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 1. 2020. Dále soud zrušil nařízené jednání na den 30. 1. 2020.

Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze spisu název soudu, sp. zn. spisová značka.

9. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

Podle zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

Podle § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Podle § 13 odst. 2 zákona, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Podle § 31a odst. 1 zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

Podle § 31a odst. 2 zákona, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

Podle § 31a odst. 3 zákona, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Soud s ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobci po částečném zpětvzetí žaloby pro plnění žalované po podání žaloby požadovali zaplacení částek uvedených v odstavci 5. tohoto rozsudku, které mají představovat finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, a to konkrétně nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení.

11. Předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona jsou jednak existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody na straně poškozeného subjektu a příčinná souvislost mezi uvedenými.

12. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který byl do právního řádu České republiky zakotven novelou , provedenou , s účinností od 27. 4. 2006 ( zákona). Zakotvením tohoto nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z č. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen„ Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle věta prvá Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k čl. II („ …přechodné ustanovení umožní v určitém rozsahu aplikaci nových ustanovení na případy, které vznikly před nabytím účinnosti tohoto zákona, čímž se otevře možnost jejich případnému vyřešení před českými orgány a na základě českého právního řádu, bez toho aniž by je musel vyřizovat Evropský soud pro lidská práva“). Není proto pochyb o tom, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou ESLP, tj. zejm. aby výklad rozhodujícího pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci koreloval výkladu podávanému ESLP.

13. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Nutno zdůraznit, že ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení (přiměřenost jeho délky) s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005, § 36), a to s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (srov. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 7. 2003, § 73).

14. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení, soud shledal splnění tohoto předpokladu ohledně nároků žalobců ad a), ad c), ad o), ad b), ad d), ad e), ad f), ad i), ad j), ad l), ad m), ad p), ad t), ad w), ad y), ad z), ad ab), ad ac), ad ad), ad h), ad q), ad g), ad k ), ad n), ad aa) a ad ae), když v tomto řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

15. Nesprávný úřední postup spočíval v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, které trvalo od 7. 6. 2012 ve vztahu k žalobcům ad d), ad j), ad l) a ad ab), tj. od doručení žaloby, a ve vztahu k žalobcům ad a), ad c) a ad o), tj. od doručení žaloby právnímu předchůdci jméno příjmení; od 8. 6. 2012 ve vztahu k žalobcům ad b), ad p), ad z), ad ac), tj. od doručení žaloby, a ve vztahu k žalobcům ad n), ad aa) a ad ae), tj. od doručení žaloby právnímu předchůdci celé jméno žalobce; od 11. 6. 2012 ve vztahu k žalobcům ad ad), ad i) a ad w), tj. od doručení žaloby; od 12. 6. 2012 ve vztahu k žalobci ad e), tj. od doručení žaloby; od 13. 6. 2012 ve vztahu k žalobcům ad m) a ad g), tj. od doručení žaloby; od 14. 6. 2012 ve vztahu k žalobci ad k ), tj. od doručení žaloby právnímu předchůdci jméno celé jméno žalobce; a od 18. 6. 2012 ve vztahu k žalobcům ad t), ad f) a ad y), tj. od doručení žaloby; od 10. 9. 2015 ve vztahu k žalobcům ad h) a ad q), tj. od právní moci usnesení ze dne 12. 5. 2015 o přistoupení účastníků do řízení; do 13. 1. 2020, kdy nabylo právní moci usnesení o schválení smíru z téhož dne. Neboť teprve od okamžiku doručení žaloby a od okamžiku právní moci usnesení o přistoupení do řízení mohlo dojít ke vzniku nemajetkové újmy žalobců v posuzovaném řízení. Není přitom rozhodná skutečnost, že část žalobců o vedení řízení věděla již před právní mocí rozhodnutí o jejich přistoupení do řízení či o jejich procesním nástupnictví, když v této době nebyli účastníky řízení a nemohla jim tak vzniknout nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení, tato námitka žalobců tak není relevantní.

16. Celkem tak posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobcům ad d), ad j), ad l), ad ab), ad a), ad c), ad o), ad b), ad p), ad z), ad ac), ad n), ad aa), ad ae), ad ad), ad i), ad w), ad e), ad m) a ad g) 7 let a 7 měsíců. Ve vztahu k žalobcům ad k ), ad t), ad f) a ad y) trvalo 7 let a 6 měsíců a ve vztahu k žalobcům ad h) a ad q) 4 roky a 4 měsíce. Uvedené délky řízení lze s ohledem na dále uvedené hodnotit jako délky nepřiměřené.

17. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella vs. Itálie ze dne 29. 3. 2006, § 93). Presumovaný vznik újmy žalovaná vyjma nároků žalobců ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) v řízení ani nevyvracela a soud se dále zabýval otázkou odškodnění nemajetkové újmy, jejíž příčiny tkví v nesprávném úředním postupu. V citovaném ust. § 31a odst. 2 zákona je vymezena jak forma, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V posuzovaném případě nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když zároveň je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobců žalobcům ad d), ad j), ad l), ad ab), ad a), ad c), ad o), ad b), ad p), ad z), ad ac), ad n), ad aa), ad ae), ad ad), ad i), ad w), ad e), ad m), ad g), ad k ), ad t), ad f), ad y), ad h) a ad q) a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobců na přiměřenou délku řízení.

18. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl Evropský soud pro lidská práva ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost číslo odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst. 66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

19. Délku posuzovaného řízení nelze považovat za extrémní, proto soud vycházel soud ze základní sazby 15 000 Kč za rok trvání řízení s tím, že za prvé dva roky se počítá částka poloviční (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. zn. ). Základní sazba pro přiměřené zadostiučinění za období 7 let a 7 měsíců odpovídá částce 98 750 Kč, za období 7 let a 6 měsíců odpovídá částce 97 500 Kč a za období 4 let a 4 měsíců odpovídá částce 50 000 Kč. Takto stanovenou základní částku odškodnění je nutné přizpůsobit okolnostem konkrétního případu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona, tj. složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. ). Podle těchto kritérií, představujících neuzavřený výčet okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout, je možno základní částku přiměřeně zvýšit či snížit.

20. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba jednoho ze spoluvlastníků nemovité věci na vydání bezdůvodného obohacení v částce 2 315 625 Kč s příslušenstvím představující nevyplacený podíl z utrženého nájemného získaného ostatními spoluvlastníky za pronájem části společné věci. Po skutkové i právní stránce řízení nelze hodnotit jako složité a z tohoto důvodu soud základní částku nesnižoval ani nezvyšoval.

21. Řízení však bylo složité z procesního hlediska, neboť v něm vystupoval větší počet účastníků, na počátku jich bylo 24 a tento okruh v důsledku procesního nástupnictví a v důsledku přistoupení dalších účastníků během řízení rostl. Konkrétně soud z důvodu úmrtí jméno příjmení, celé jméno žalobce, jméno příjmení a jméno celé jméno žalobce za řízení rozhodoval 3x o procesním nástupnictví na straně žalované (usnesením ze dne 23. 10. 2013, ze dne 24. 3. 2017 a ze dne 12. 5. 2015) a dále 2x o přistoupení účastníků na stranu žalovanou (usnesením ze dne 12. 5. 2015 a ze dne 24. 3. 2017). Dále soud za řízení zjistil, že dva označení žalovaní zemřeli ještě před podáním žaloby, načež musel procesně také reagovat. Stejně tak opakovaně ze strany žalobce docházelo ke změnám žalobního návrhu, a to v důsledku započtení pohledávek, změny okruhu účastníků a předestřeného právního názoru soudu. Soud rovněž žalobce opakovaně poučoval a vyzýval k doplnění žaloby podle § 43 odst. 1 o.s.ř a k upřesnění petitu žaloby, která byla právě v důsledku vstupu dalších účastníků do řízení, částečného zpětvzetí žaloby a rozšíření žaloby nesrozumitelná. Žalobce na výzvy soudu reagoval opakovanými žádostmi o prodloužení lhůt k doplnění žaloby z důvodu získání podkladů z katastru nemovitostí, které si vyžádalo delší časový úsek, když teprve po zjištění přesných podílů žalovaných na společné věci, bylo možné žalobu doplnit a stanovit konkrétní nároky žalobce vůči každému z žalovaných. Po získání potřebných listinných důkazů žalobce vždy žalobu doplnil rozsáhlých podáním. Dále bylo provedeno dokazování výslechy svědků a listinnými důkazy. O součinnost byla soudem požádána ulice anonymizováno, a to za účelem prověření plateb nájemného, čímž bylo zjištěno, že úhrady byly připisovány na účet žalobce ad g). Žalobce na uvedené reagoval částečným zpětvzetím žaloby vůči všem zbylým žalovaným. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, odvolací soud rozhodoval k odvolání žalobce a žalovaného ad g) ve věci jedenkrát. V daném ohledu soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. ). Ve věci proběhlo 12 jednání před soudem prvního stupně, 4x soud jednání odročil za účelem poskytnutí lhůty žalobci ke specifikaci nároků, upřesnění petitu či odstranění vad žaloby, 1x z důvodu hospodárnosti při neobdržení podkladů z katastru nemovitostí od žalobce a opakovaně bylo jednání soudem odročeno také za účelem zjištění okruhu účastníků řízení na straně žalované. Jednání byla odročována také ke 2 žádostem žalovaných z důvodu kolize právní zástupkyně s jiným jednáním soudu a poskytnutí prostoru žalobci k obstarání podkladů z katastru nemovitostí, k 6 žádostem žalobce z důvodu prodloužení lhůty k doplnění žaloby a obstarání nezbytných podkladů z katastru nemovitostí, zdravotní indispozice zástupce, nemožnost navrženého svědka dostavit se k jednání a z důvodu smírného řešení sporu. Z hlediska procesní složitosti věci soud proto základní částku snížil o 30 %. Soud nesdílí názor žalobců o tom, že by jednání byla bezdůvodně odročována a že by se soud dopustil nedůvodných prodlev mezi nařízenými jednáními, když provedeným dokazováním bylo prokázáno, že soud v mezidobí mezi jednáními činil další procesní úkony a odročování jednání vždy řádně odůvodnil.

22. Žalobci (v posuzovaném řízení v postavení žalovaných) neměli na délce řízení žádný podíl, 2x z důvodu urychlení postupu soudu podali návrh na rozhodnutí o procesním nástupnictví, dotazovali se na stav řízení, 2x nesouhlasili s odročením jednání k žádosti žalobce a dne 21. 12. 2015 podali návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který byl z důvodu konání soudu prvního stupně v mezidobí nadřízeným soudem zamítnut. Z hlediska podílu účastníků posuzovaného řízení na jeho celkové délce soud základní částku nezvyšoval ani nesnižoval.

23. Pokud se jedná o postup soudu ve věci, nutno konstatovat, že v řízení došlo k nekoncentrovanému postupu soudu v otázce rozhodování o okruhu účastníků řízení a k obdobím nečinnosti, které bylo možné posoudit jako průtahy v řízení. Konkrétně soud shledal nečinnost v období od 23. 10. 2013, kdy bylo vydáno usnesení o procesním nástupnictví, do 10. 4. 2014, kdy soud na den 5. 6. 2014 nařídil jednání. Dále v období od 11. 12. 2014, kdy žalobce doplnil k výzvě soudu žalobu, do 12. 5. 2015, kdy bylo soudem rozhodnuto o procesním nástupnictví, změně žaloby a částečném zastavení řízení, a v období od 11. 8. 2017, kdy soud reklamoval u České pošty doručenku, do 19. 12. 2017, kdy nařídil na den 26. 1. 2018 jednání. Dále došlo usnesením odvolacího soudu ze dne 23. 1. 2019 ke zrušení napadené části rozsudku ze dne 5. 4. 2018 odvolacím soudem z důvodu neúplného skutkového zjištění a nepřezkoumatelnosti. Tento rozsudek byl vydán téměř po 6 letech od podání žaloby. Z hlediska postupu soudů během posuzovaného řízení soud přihlédl ke skutečnosti, že postup soudu v posuzovaném řízení je zohledněn již tím, že pouhé konstatování porušení práva se v daném případě nejevilo jako dostačujícím prostředkem nápravy, a proto bylo přistoupeno k poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v peněžité formě, nicméně z hlediska postupu soudu zejména z důvodu zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 5. 4. 2018 a shora uvedených období nečinnosti ještě soud základní částku zvýšil o 10 %.

24. Posuzované řízení, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, (dostupného na stránkách www.nsoud.cz), dále jen„ stanovisko Nejvyššího soudu“ nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky. Podle judikatury ESLP tento typ řízení nevyžaduje a neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, neboť mezi taková řízení se řadí řízení typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení v obecné rovině více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. ). V projednávaném případě se jednalo o civilní řízení o vydání bezdůvodného obohacení, resp. o žalobě spoluvlastníka nemovité věci domáhajícího se náhrady za omezení v užívání společné věci v důsledku pronájmu části společné věci ostatními spoluvlastníky třetí osobě. Soud proto uzavřel, že význam pro žalobce ad g), vůči němuž bylo řízení v celém rozsahu skončeno až usnesením o schválení smíru dne 13. 1. 2020, byl standartní, a proto základní částku nezvýšil, ani nesnížil. Ohledně žalobců ad d), ad j), ad l), ad ab), ad a), ad c), ad o), ad b), ad p), ad z), ad ac), ad n), ad aa), ad ae), ad ad), ad i), ad w), ad e), ad m), ad k ), ad t), ad f), ad y), ad h), ad q), ad k ), ad t), ad f), ad y), ad h a ad q) dospěl soud k závěru o nižším významu řízení z důvodu, že řízení vůči těmto žalobcům bylo zastaveno výrokem I. rozsudku ze dne 5. 4. 2018, který nabyl právní moci dne 22. 6. 2018, a následující rok a 6 měsíců byla předmětem řízení ve vztahu k těmto žalobcům pouze náhrada nákladů řízení, o které bylo v souladu s dohodou účastníků rozhodnuto usnesením o schválení smíru ze dne 13. 1. 2020. Proto soud základní částku ve vztahu k těmto žalobcům snížil o 20 %. Ve vztahu k žalobcům ad a), ad c), ad k ), ad n), ad o), ad aa) a ad ae) soud základní částku snížil o dalších 10 % z důvodu snížení významu právních nástupců, kteří do řízení vstoupili na místo původních účastníků řízení na základě usnesení ze dne 23. 10. 2013, ze dne 12. 5. 2015 a ze dne 24. 3. 2017, vůči kterým se zohledňuje i délka řízení právního předchůdce, i když v této době se tito žalobci řízení přímo neúčastnili a nejistotou osobně netrpěli. Žalobci tvrzení o zvýšeném významu řízení z důvodu, že předmětem sporu bylo užívání společné věci a že po celou dobu řízení narůstalo zákonné příslušenství žalované částky, neprokázali. Obecně lze uvést, že zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení (viz i nález Ústavního soudu sp. zn. ). Z toho důvodu nelze při posuzování významu předmětu řízení pro poškozeného odhlédnout ani od příslušenství plnění, které je předmětem řízení a jeho případně narůstající výše v průběhu řízení (typicky úrok z prodlení a náklady řízení). V posuzovaném případě však právě s ohledem na větší počet účastníků na straně žalované, kteří by byli povinni příp. plnit dle velikosti svých podílů na společné věci, nelze dospět k názoru o vyšším významu řízení pro jednotlivé žalobce.

25. Po zhodnocení shora uvedených kritérií dospěl soud k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobců ad d), ad j), ad l), ad ab), ad a), ad c), ad o), ad b), ad p), ad z), ad ac), ad n), ad aa), ad ae), ad ad), ad i), ad w), ad e), ad m), ad g), ad k ), ad t), ad f), ad y), ad h) a ad q) na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení není s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená. Celková délka řízení ve vztahu k těmto žalobcům neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti věci a dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat a v důsledku toho došlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobců. Soud se na délce řízení podílel průtahy, nekoncentrovaným postupem ohledně rozhodnutí o okruhu účastníků řízení na straně žalované a vydáním rozsudku, který byl odvolacím soudem zrušen.

26. Újmu v tomto případě pak bylo na místě odškodnit v penězích, neboť konstatování porušení práva by nebylo dostačujícím odškodněním uvedených žalobců. Základní částka byla s ohledem na kritéria § 31a odst. 3 zákona snížena o 30 % z důvodu shora uvedené procesní složitosti a zvýšena o 10 % z důvodu shora uvedeného postupu soudu. Soud tak za přiměřené zadostiučinění žalobce ad g) shledal částku 79 000 Kč (7 let a 7 měsíců, sníženo celkem o 20 %). Dále byla základní částka s ohledem na kritéria § 31a odst. 3 zákona snížena ve vztahu k žalobcům ad d), ad j), ad l), ad ab), ad a), ad c), ad o), ad b), ad p), ad z), ad ac), ad n), ad aa), ad ae), ad ad), ad i), ad w), ad e), ad m), ad k ), ad t), ad f), ad y), ad h), ad q), ad k ), ad t), ad f), ad y), ad h a ad q) o dalších 20 % z důvodu shora uvedeného sníženého významu řízení. Soud tak za přiměřené zadostiučinění žalobce ad d), ad j), ad l), ad ab), ad b), ad z), ad ac), ad ad), ad i), ad w), ad e) a ad m) shledal částku 59 250 Kč (7 let a 7 měsíců, sníženo celkem o 40 %), za přiměřené zadostiučinění žalobce ad f), ad t), ad y) shledal částku 58 500 Kč (7 let a 6 měsíců, sníženo celkem o 40 %) a za přiměřené zadostiučinění žalobce h) a q) shledal částku 30 000 Kč (4 roky a 4 měsíce, sníženo celkem o 40 %). Dále byla základní částka s ohledem na kritéria § 31a odst. 3 zákona snížena ve vztahu k žalobcům ad a), ad c), ad k ), ad n), ad o), ad aa) a ad ae) o dalších 10 % z důvodu shora uvedeného sníženého významu právních nástupců. Soud tak za přiměřené zadostiučinění žalobce ad a), ad c), ad n), ad o), ad aa) a ad ae) shledal částku 49 375 Kč (7 let a 7 měsíců, sníženo celkem o 50 %) a za přiměřené zadostiučinění žalobce k ) částku 48 750 Kč (7 let a 6 měsíců, sníženo celkem o 50 %). Soud tak shledal přiměřeným finančním zadostiučiněním částky stejné, resp. v případě žalobců ad h), ad q), ad f), ad t), ad y) a ad k ) částky nižší, než jaké již byly poskytnuty žalovanou těmto žalobcům po podání žaloby a po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění žalobci uplatnili postupem podle § 14 zákona, což mezi účastníky nebylo sporné.

27. K námitce žalobců, že soud měl z důvodu úmrtí účastníků na straně žalované přistoupit k vyloučení věcí z posuzovaného řízení k samostatnému projednání, jak v řízení žalobci navrhovali, soud uvádí, že posuzovat postup soudu a důvody, pro které soud takto nepostupoval, zdejšímu soudu nepřísluší.

28. S ohledem na shora uvedené soud žalobu na zaplacení zbylých částek přiměřeného zadostiučinění spolu s 8,25 % p.a. úrokem z prodlení z žalovaných částek od 9. 1. 2021 do zaplacení jako nedůvodnou zamítl (výrok I. až XVII., XX., XXIII., XXV. až XXXI.).

29. Oproti tomu u nároků žalobců ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) soud neshledal existenci nesprávného úředního postupu, když řízení vůči těmto účastníkům trvalo od 3. 5. 2017, kdy nabylo právní moci usnesení o přistoupení účastníků ze dne 24. 3. 2017, do 13. 1. 2020, kdy nabylo právní moci usnesení o schválení smíru z téhož dne. Celkem tak trvalo 2 roky a 8 měsíců, v tomto období se konala pouze dvě jednání soudu, žalobce doplnil k výzvě soudu žalobu, byla podána replika ze strany žalovaných a s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby bylo řízení ve věci uvedených žalobců zastaveno výrokem I. rozsudku ze dne 5. 4. 2018, v období od 22. 6. 2018 do 13. 1. 2020 tak byla předmětem řízení pouze náhrada nákladů řízení a význam řízení tak byl výrazně snížen. Uvedenou délku řízení tak soud hodnotí jako přiměřenou. V posuzovaném období sice došlo k ojedinělé nečinnosti (období od 11. 8. 2017, kdy soud reklamoval u České pošty doručenku, do 19. 12. 2017, kdy soud nařídil na den 26. 1. 2018 jednání), kterou lze tolerovat, neboť celková délka řízení byla přiměřená (srov. rozsudek ESLP ze dne 8. 12. 1983 ve věci Pretto proti Itálii, stížnost č. 7984/77, odst. 37). Posuzované řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat, celkovou délku nelze hodnotit jako nepřiměřenou a v důsledku toho nedošlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobců. Průběh řízení byl jinak v uvedeném období plynulý a postup soudu byl až na výjimku koncentrovaný, proto jej nelze klást státu k tíži, když pouze příčiny prodloužení řízení spočívající na straně státu mohou vést k závěru o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 340 s.). Jelikož v dané věci soud neshledal existenci nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení, nebyl tak splněn základní předpoklad pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona, a proto soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok XVIII., XIX., XXI., XXII., XXIV.), aniž by se zabýval otázkou opodstatněnosti žalobci požadované částky jakožto finančního zadostiučinění.

30. Výrok XXXII. o nákladech řízení je odůvodněn podle podle úspěchu ve věci za použití , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byli úspěšní žalobci ad a) až ad q), ad t), ad w) a ad y) až ad ae) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. ), neboť jejich nároku bylo v základu zcela vyhověno, když žalovaná žalobcům částečně plnila až po podání žaloby a po uplynutí 6 měsíční lhůty pro předběžné projednání nároku podle , 2 zákona, a zároveň výše plnění závisela na úvaze soudu, proto mají proti neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalobcům vznikly náklady řízení za soudní poplatek v částce 52 000 Kč (26x 2 000 Kč) a za náklady právního zastoupení, které se sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 13 950 Kč za 4,5 úkonů právní služby po 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby a vyjádření ze dne 16. 6. 2021, účast na jednání soudu dne 6. 12. 2021, účast na vyhlášení rozsudku dne 8. 12. 2021) podle , , (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ), , d), g), odst. 2 písm. f) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , advokátní tarif (dále jen„ AT“) a z 5 náhrad hotových výdajů, každá po 300 Kč, podle , 4 AT. Jelikož se ve smyslu zmíněné vyhlášky jednalo o společné úkony při zastupování více žalobců, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20%, tedy za zastupování každého z žalobců náleží 11 160 Kč (80% z 13 950 Kč). Celková výše nákladů právního zastoupení tak činí 291 660 Kč (26x 11 160 Kč + 1 500 Kč). Ve smyslu byla žalobcům přiznána taktéž 21% náhrada DPH ve výši 61 248,60 Kč, neboť právní zástupkyně žalobců je plátkyní této daně. Zaplacení náhrady nákladů řízení v částce 404 908,60 Kč soud uložil neúspěšné žalované k rukám zástupkyně žalobců podle , přičemž lhůtu k plnění pro zaplacení určil odlišně od na patnáct dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu podléhající , o rozpočtových pravidlech.

31. Výrok XXXIII. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle podle úspěchu ve věci za použití , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byly žaloby žalobců ad r), ad s ), ad u), ad v ) a ad x) v celém rozsahu zamítnuty. Proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve vztahu k uvedeným žalobcům, a to za 3 úkony (vyjádření k žalobě ze dne 10. 6. 2021, účast na jednání soudu dne 6. 12. 2021 a dne 8. 12. 2021), každý po 300 Kč podle a Jejich zaplacení uložil soud uvedeným žalobcům ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle části věty před středníkem , když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinní dobrovolně co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).