Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 6/2022-36

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 20 682 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky ve výši 20 682 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 682 Kč od 15. 12. 2019 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky ve výši 20 682 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 682 Kč od 15. 12. 2019 do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s tvrzením, že původní věřitel 15. 11. 2019 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě kterého poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, úvěr měl být splacen do 14. 12. 2019 a žalobce požaduje zaplatit v tomto řízení jistinu úvěru 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 10 682 Kč. Žalovaný se v řízení k žalobě nevyjádřil.

2. Dne 11. 2. 2022 proběhlo jednání, na kterém soud provedl dokazování a vyhlásil rozsudek. Na základě provedených důkazů soud uzavřel, že žalobce neprokázal ani samotné uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným, prokázal poskytnutí peněžních prostředků na bankovní účet jen jiné osoby než žalovaného, a nebylo ani prokázáno, že věřitel dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného (hypoteticky uzavřená smlouva by byla absolutně neplatná).

3. Žádná , která by mohla vést k uzavření smlouvy, není podepsána žalovaným. Žalobce předložil u označenou jako„ smlouva o úvěru číslo B0002971231408468“. V ní je uvedeno, že společnost právnická osoba poskytuje klientovi (žalovanému) úvěr ve výši 10 000 Kč, formou online. Smlouva je datována 14. 11. 2019, ale není podepsána žalovaným. Nelze tak dovodit, že by šlo o důkaz bezpečně prokazující uzavření smlouvy právě s žalovaným.

4. Žalobce sice předložil Potvrzení o platbě, z něhož soud zjistil, že společnost právnická osoba poskytla 15. 11. 2019 částku 10 000 Kč na účet bankovní účet. Tato částka byla identifikována v Potvrzení o platbě jako Zápůjčka anonymizováno. Rovněž ze sdělení právnická osoba z 19. 1. 2022 soud zjistil, že společnost právnická osoba poukázala 10 000 Kč na účet bankovní účet a tato částka byla připsána na uvedený účet 18. 11. 2019. Nicméně z důkazu sdělením právnická osoba soud zjistil, že tento účet nebyl veden na žalovaného, ale jen na jméno příjmení, a to již od 25. 8. 2016, tedy včetně rozhodného období od 15. 11. 2019 do 19. 11. 2019.

5. Tudíž pokud jde o eventuální právní kvalifikaci žalobního nároku jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu a násl. , (dále jako „o. z.“), tak ani toto nepřicházelo v úvahu, a to právě s ohledem na fakt, že bylo prokázáno, že majitelem účtu, na který právní předchůdce žalobce poukázal částku 10 000 Kč, není žalovaný. Soud proto nemohl žalobě vyhovět i z tohoto důvodu.

6. Soud dospěl k závěru, že na řešenou věc by byla potřeba i úprava o spotřebitelském úvěru, ve spojení s  o. z. V dané věci by se jednalo hypoteticky o spotřebitelský úvěr dle ust. cit. zákona, když by se jednalo o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Právní předchůdce žalobce by byl osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. cit. zákona). Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

7. Podle , o spotřebitelském úvěru platí:„ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“.

8. Soud dospěl k závěru, že i kdyby žalobce prokázal uzavření smlouvy s žalovaným, tak původní věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalovaného, tudíž smlouva by byla neplatná, a to absolutně podle § 588 o. z. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Žalobce nepředložil jediný doklad o příjmové či výdajové stránce žalované v době sjednávání úvěrové smlouvy. Žalobce nepředložil žádné podklady, z kterých by se vůbec mohl podávat obraz o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalované v době sjednávání úvěru. To je ale zcela nesprávný přístup (k tomu viz např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. , Ústavní soud v nálezu ze dne 26. února 2019 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Postup věřitele nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

9. Tedy pokud by soud dospěl k závěru o uzavření smlouvy a o absolutní neplatnosti smlouvy kvůli absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy ze strany původního věřitele, pak by výrok byl stejný – nebylo by možno vyhovět žalobě ani zčásti (co do poskytnuté částky 10 000 Kč) kvůli tomu, že majitelem účtu, na který byla poukázána částka 10 000 Kč, nebyl žalovaný, a proto by žalovaný ani nebyl bezdůvodně obohacen o částku 10 000 Kč.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Je to žalovaný, kdo byl zcela úspěšný, a proto by mu náležela náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.