Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 280/2021-57

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 11 227,94 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2.695,64 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 386,07 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.695,64 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8.532,30 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.666,52 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 702,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.532,30 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 7.771,10 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2.695,64 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 386,07 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.695,64 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 8.532,30 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.666,52 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 702,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.532,30 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 7.771,10 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 21. 5. 2021, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11.227,94 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.089,03 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.666,52 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11.227,94 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 7.771,1 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – jméno příjmení příjmení a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 2 % z čerpané částky. Spolu s čerpanými penězi se žalovaná zavázala vrátit také úroky a poplatky za bankovní služby dle sazebníku a úrokového lístku. Žalovaná současně byla povinna nepřekročit sjednaný úvěrový rámec. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a ocitla se v prodlení s úhradou těchto splátek, proto banka využila svého práva sjednaného v podmínkách a ke dni 1. 12. 2018 ukončila smlouvu a žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. K tomuto dni činila dlužná částka 11.537,93 Kč a aktuální výše úrokové sazby pak 22,99 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena ze strany banky na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, o čemž byla žalovaná informována. Pohledávka za žalovanou k tomuto dni činila 12.746,96 Kč. Po postoupení pohledávky žalobkyně zaplatila celkem 700 Kč a to dne 11. 12. 2019 částku 500 Kč a dne 9. 4. 2020 částku 200 Kč. Přes předžalobní upomínku žalovaná nezaplatila ničeho dalšího.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.

4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 9. 12. 2021 doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela banka z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti, kdy žádala o kreditní kartu s úvěrovým rámcem 30.000 Kč. Žalovaná doložila bance potvrzení o výši příjmu ze dne 18. 10. 2017, z něhož bylo zjištěno, že pracuje jako prodavačka s příjmem 16.448 Kč čistého. Ze mzdy nebyla prováděna žádná srážka, žalovaná nebyla ve zkušební době a nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru. V žádosti byl uveden příjem domácnosti ve výši 40.000 Kč a absence vyživovacích povinností. Při porovnávání příjmů a výdajů vyšla anonymizováno z historických dat ČSÚ. příjmení zjistila, že žalovaná měla vůči bance v době podání žádosti závazky s celkovou výši splátek 3.561,34 Kč měsíčně a externí splátky ve výši 4.756 Kč měsíčně. Po provedeném individuálním hodnocení banka žádosti žalované vyhověla a schválila úvěrový rámec v částce 10.000 Kč.

5. Soud nařídil jednání na den 9. 2. 2022, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle

6. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání užívání kreditní karty ze dne datum, z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci pro kreditní kartu, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, z potvrzení o výši příjmu ze dne 18. 10. 2017, z platební historie, z přehledu závazků, z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 10. 12. 2012, č. j. -104, ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, z produktových podmínek, z výpisů ke kreditní kartě ze dne 30. 11. 2017, ze sazebníku, z upomínky ze dne 1. 12. 2018, z dohody o postoupení pohledávek ze dne datum, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z výpisu z OR, z dispozice ke smlouvě ze dne datum, z potvrzení ze dne 21. 10. 2019, ze seznam postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení ze dne datum, z výzvy k plnění ze dne 24. 2. 2020, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaná požádala dne datum o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, kdy ke své osobě uvedla, že žije v pronajatém bytě, má střední vzdělání, je svobodná, má pracovní poměr sjednaný na dobu určitou od 1. 8. 2016 do 31. 7. 2018 a není ve zkušební ani výpovědní lhůtě. Její průměrný čistý příjem za poslední 3 měsíce činil 16.448 Kč, což bylo doloženo potvrzením zaměstnavatele žalované pracující na pozici prodavačky. Celkový čistý příjem domácnosti dle žádosti činil 40.000 Kč měsíčně, a tvořil jej pouze jeden zdroj příjmu. Žalovaná původně žádala o úvěrový rámec ve výši 30.000 Kč. Ze mzdy žalované nebyly prováděny žádné srážky. V době žádosti o úvěr měla žalovaná několik dalších úvěrů a sice splácela u banky anonymizováno v částce 250 Kč dále měla úvěr na částku 199.000 Kč uzavřený dne datum s měsíční splátkou 3.311,34 Kč, dále měla úvěr ve výši 120.000 Kč se splátkou 2.607 Kč, úvěr ve výši 20.000 Kč se splátkou 405 Kč, ve výši 15.000 Kč se splátkou 304 Kč, dále ve výši 9.864 Kč se splátkou 226 Kč a dva úvěry po 30.000 Kč se splátkami ve výši 607 Kč. K podpisu smlouvy o revolvingovém úvěru číslo vydání a užívání karty došlo dne datum. Na základě této smlouvy bylo žalované umožněno opakovaně čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná byla povinna úvěr průběžně splácet vždy ve výši uvedené ve výpise na účet banky. Měsíční splátka činila 2 %. Za případ porušení smlouvy se považovalo prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Následkem prodlení pak dle smlouvy byla možnost prohlásit svým rozhodnutím kterýkoli dluh klienta vůči bance za ihned splatný a klienta požádat o jeho splacení. Dle dispozic, které byly součástí této smlouvy, činil úvěrový rámec 10.000 Kč a měl být úvěr splácen inkasem z běžného účtu žalované, přičemž dle těchto dispozic činila úroková sazba 22,99 %. Současně v těchto dispozicích jsou uvedeny i jednotlivé poplatky, tak jak i vyplývají ze sazebníku poplatků účinného od 1. 12. 2016. Upomínkou ze dne 1. 12. 2018 byla žalovaná informována o zesplatnění z důvodu prodlení se splacením povinné minimální splátky delším než 30 dnů. Dluh k tomuto dni činil 11.537,93 Kč, skládal se z úroků ve výši 909,99 Kč a poplatku ve výši 2.856,84 Kč. Za zesplatnění byl žalované účtován poplatek ve výši 600 Kč. Dle výpisu ke kreditní kartě žalovaná kreditní kartu užívala a úvěr také z počátku splácela, když poslední úhrada z její strany byla provedena dne 22. 10. 2018. Žalované byly opakovaně účtovány poplatky za upomínky a poplatky za přečerpání úvěrového rámce, jakož i poplatky za vedení úvěrového účtu. Přečerpání úvěrového rámce je patrné právě z výpisu účtu, kdy výpis za srpen 2018 již toto přečerpání zohledňuje. Žalovaná v zásadě kartu používala toliko v období od 8. 11. 2017 do 1. 12. 2017, od té doby pak již pouze splácela a to však nepravidelně. Žalovaná totiž již v prvním měsíci přečerpala úvěrový rámec a od té doby pak již pouze splácela. Přečerpání je patrné také na výpisech z prosince 2017 a ledna 2018. Za dobu používání karty a účtu žalovaná celkem z účtu vybrala 16.162,73 Kč a do postoupení zaplatila 12.767,08 Kč, po postoupení pak ještě 700 Kč, celkem 13.467,08 Kč. K postoupení pohledávky za žalovanou došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi jméno příjmení příjmení jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem banky ze dne 24. 10. 2019 a naposledy také ze strany právního zástupce žalobkyně ze dne 24. 2. 2020, odeslaným téhož dne na adresu žalované uvedenou ve smlouvě.

7. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 10. 12. 2021, č. j. -104, byla žalovaná zavázána uhradit žalobkyni částku 164.593,11 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 33.198,20 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 164.593,11 Kč od 20. 3. 2021 zaplacení a dále byla žaloba zamítnuta co do částky 24.509,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % od 20. 3. 2021 do zaplacení, dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5.782,18 Kč, dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 62.659,82 Kč a úroků ve výši 12,7 % ročně z částky 187.327,91 Kč od 20. 3. 2021 do zaplacení s tím, že žalobkyně se v této věci domáhala úhrady dlužné částky z titulu porušení smlouvy o úvěru ze dne datum, uzavřené mezi žalovanou a taktéž právnická osoba příjmení příjmení na částku 199.000 Kč se splatností v 96 měsíčních splátkách po 3.311,34 Kč a pojištěním. Právní závěr tohoto rozsudku vychází z posouzení úvěruschopnosti žalované, resp. soud měl za to, že banka nedostála své povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru, když vycházela pouze z osobního prohlášení dlužníka o jeho výdělkových a osobních poměrech. Žalovaná prokázala pouze měsíční příjem, nedoložila však žádné pravidelné měsíční náklady, a to včetně nákladů za bydlení a tudíž nebyla zkoumána výdajová stránka. To byl důvod, proč soud shledal úvěrovou smlouvu neplatnou.

8. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalovaná má a měla další závazky, které nebyla schopna hradit, když u zdejšího soudu bylo pod sp. zn. vedeno řízení žalobkyně – anonymizováno proti žalované z titulu porušení smlouvy o poskytnutí hotovostního úvěru ze dne datum č. anonymizováno na částku 30.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala hradit minimálními splátkami po 681,86 Kč. Porovnáním s přehledem závazků lze dovodit, že tento závazek banka nezohledňovala, neboť zde uveden není. Teprve následně žalovaná uzavřela smlouvu se právnická osoba, a to dne datum, kdy žalované byla poskytnuta částka 4.500 Kč, kterou se zavázala vrátit do 23. 12. 2017, avšak této povinnosti nedostála a věc proto byla řešena u zdejšího soudu pod sp. zn. a následně byla také sjednána smlouva na částku 6.400 Kč se právnická osoba, kdy smlouva byla uzavřena dne datum na částku 6.400 Kč, splatnou do 18. 4. 2018. Věc byla vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. .

9. Podle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení , , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení a násl. , . Pohledávka za žalovanou byla řádně identifikována, žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty, kterou je možné právně kvalifikovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení následující , když žalovaná byla oprávněna opakovaně čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce v částce 10.000 Kč a současně se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 % čerpané částky, tak jak byly specifikovány na výpisu z účtu. Této své základní povinnosti však žalovaná nedostála, stejně jako povinnosti nepřekročit úvěrový rámec, a banka tak využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila. Smlouva je však současně smlouvou spotřebitelskou, podléhající s ohledem na datum uzavření , který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníka úvěr řádně splácet. Z provedeného dokazování vyplynulo, že bance bylo doloženo potvrzení o výši příjmu žalované, v žádosti lze pak vidět částku 40.000 Kč jako příjem domácnosti, která však nemá oporu v žádné doložené ě ani v logice věci u jednočlenné domácnosti. Současně z žádosti je zřejmé, že nebyla zkoumána výdajová stránka žalované, a sice náklady na bydlení, jakož i další běžné výdaje s výjimkou výdajů na splácení dalších pohledávek. Současně je však zřejmé, že se zřejmě bance nepodařilo získat komplexní přehled o pohledávkách žalované, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že zde byly další závazky žalované, které nebyly zřejmě zohledněny. Naopak žalovaná se v tomto období významně zadlužovala jak tímto úvěrem, tak běžným spotřebitelským úvěrem u téže banky, obdobně úvěrem u anonymizováno a jak se následně ukázalo i dalšími novými úvěry. Soud tak dospěl k závěru, že banka nedostála svým povinnostech daným touhle smlouvou, když reálně nevyhodnotila, že příjem žalované v měsíční výši 16.000 Kč čistého je nedostatečný s ohledem na závazky žalované, které měla, ale především i se zohledněním dalších nákladů, které nepochybně musela mít. Za této situace tak soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a žalobkyni v této souvislosti tak náleží toliko jistina toho úvěru, jak předpokládá ustanovení téhož zákona. Z toho provedeného dokazování pak současně vyplynulo, že žalovaná celkem čerpala 16.162,73 Kč a zaplatila celkem 13.467,08 Kč a zbývá tak vrátit 2.695,64 Kč, což je také částka, k jejímuž zaplacení byla žalovaná zavázána. Je nepochybné, že žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou této částky, když k zaplacení byla vyzvána výzvou obsahující zesplatnění, která stanovovala lhůtu zaplacení do 17. 12. 2018 a z této výzvy také soud vyšel. Soud proto přepočítal výši kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 18. 12. 2018 do 9. 4. 2020 v částce 386,07 Kč a z přiznané částky také přiznal žalobkyni běžící zákonný úrok z prodlení stanovený dle

16. Soud však s ohledem na uváděnou neplatnost úvěrové smlouvy musel zamítnout zbývající nároky vyplývající z úvěrové smlouvy, které přesahují rozdíl mezi částkou čerpanou a částkou zaplacenou, tak jak jsou specifikovány ve výroku II. a to včetně kapitalizovaného i obchodního úroku ve výši 22,9 % ročně.

17. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla se svou žalobou ve větší míře neúspěšná než úspěšná a s ohledem skutečnost, že žalované účelně vynaložené náklady nevznikly, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů v řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).