Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 67/2021-38

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno jméno

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 19.950 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 5. 2016 do zaplacení z částky 5 950 Kč, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 5. 2016 do zaplacení z částky 14 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900,08 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 5. 2016 do zaplacení z částky 5 950 Kč, se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 5. 2016 do zaplacení z částky 14 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900,08 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 19.950 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě úvěrové smlouvy ze dne 5. 2. 2016. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. V souladu s ustanovením soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 8. 2018 mezi právnická osoba [[]] [[]], jako přechodným věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původním věřitelem byla společnost právnická osoba

4. Soud zjistil a vzal za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 5. 2. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 14.000 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 15. 5. 2016. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žaloby je i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5.950 Kč.

5. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným dle instrukcí zaslaných žalovanému emailem. Žalovaný také odsouhlasil ve webovém rozhraní věřitele návrh smlouvy o všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru. Po této registraci a následných kontrolních úkonech byl žalovanému zřízen jeho uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem. Tím byla registrace dokončena a žalovanému vzniklo právo žádat o poskytnutí konkrétního úvěru přes uživatelský účet žalovaného na webovém rozhraní věřitele. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil (v opačném případě by úvěr nemohl být poskytnut). K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale žalovaný neuhradil ani poplatek za poskytnutí úvěru.

6. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo dle názoru žalobkyně k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Ještě před jednáním zcela obecně doplnila žalobkyně tvrzení ohledně úvěruschopnosti a pouze zopakovala původní výše uvedená tvrzení.

7. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet.

8. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 18. 11. 2019. Uvedené skutečnosti vzal soud za prokázané z provedených listinných důkazů, a to smlouva o úvěru ze dne 5. 2. 2016, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14.8.2018, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2019 vč. podacího lístku, výpis z účtu právního předchůdce žalobce o odeslání částky 14 000 Kč dne 5. 2. 2016 na účet číslo bankovní účet.

9. Soud dospěl k závěru, že na řešenou věc by byla potřeba i úprava , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. listopadu 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“),, ve spojení s  . V dané věci se jednalo hypoteticky o spotřebitelský úvěr, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Právní předchůdce žalobkyně je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti.

10. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Tato právní úprava má základ v předpisech Evropské unie.

12. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. V posuzované věcí právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením této smlouvy při posuzování schopnosti žalovaného splácet tento úvěr vycházela toliko z veřejných databází.

14. Soud dospěl k závěru, že žalobce sice prokázal uzavření smlouvy, avšak původní věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalovaného, tudíž smlouva byla neplatná, a to absolutně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Žalobce nepředložil jediný doklad o příjmové či výdajové stránce žalované v době sjednávání úvěrové smlouvy. Žalobce nepředložil žádné podklady, z kterých by se vůbec mohl podávat obraz o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaného v době sjednávání úvěru. To je ale zcela nesprávný přístup (k tomu viz např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. , Ústavní soud v nálezu ze dne 26. února 2019 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Postup věřitele nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

15. Věřitel nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy podle § 588 o. z.

16. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání soudu nedostavil, zabránil tím soudu v postupu podle ustanovení a 3 – soud nemohl žalobce poučit o tom, že a jak je potřeba doplnit rozhodující skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání. Podle konstantní judikatury platí, že„ účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“ Pro úplnost soud dodává, že ještě před jednáním vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení i důkazů k prokázání úvěruschopnosti.

17. Protože bylo žalovanému poskytnuto plnění na základě neplatné smlouvy, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ( o.z.) a žalovaný je proto povinen toto plnění vydat tomu, na jehož úkor se obohatil ( o.z.). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným dle a násl. na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimována. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 14.000 Kč a že zbývá uhradit 14.000 Kč, proto soud ohledně částky 14.000 Kč žalobě vyhověl a ohledně zbývající částky 5.950 Kč, kterou žalobkyně po žalovaném požadovala z titulu uzavřené úvěrové smlouvy, kterou soud právně kvalifikoval jako neplatnou, soud žalobu zamítl, neboť se nejedná o částku, kterou by soud mohl přiznat jako bezdůvodné obohacení. Rovněž tuto částku nelze žalobkyni přiznat z titulu uzavřené úvěrové smlouvy, když byla úvěrová smlouva právně kvalifikována jako neplatná.

18. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  uvedena lhůta splnění, byla žalovaná povinna plnit na výzvu žalobkyně, proto soud vyšel ze splatnosti dluhu.

19. Jelikož žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 16. 5. 2016 s plněním svého závazku v prodlení ( , 1970 o.z.). Žalobkyně je proto oprávněna požadovat zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky od 16. 5. 2016. Výše úroků z prodlení byla stanovena podle ustanovení vládního

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná z 40 % (úspěch žalobkyně z 70 % a neúspěch z 30 %), proto jí náleží 40 % účelně vynaložených nákladů řízení spočívajících v uhrazeném soudním poplatku ve výši 800 Kč, nákladech právního zastoupení za 3 úkony právní služby, přičemž 3 úkony po 300 Kč dle (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepsání žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle

a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 252 Kč, celkem činí náklady řízení částku ve výši 2.252 Kč, přičemž 40 % účelně vynaložených nákladů řízení činí 900,08 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náklady, které nebyly účelně vynaloženy, a to doplnění žalobních tvrzení, přičemž žaloba měla být perfektní už při jejím podání dne 18. 1. 2021 a doplnění tvrzení ohledně úvěruschopnosti soud posoudil rovněž jako neúčelně vynaložený náklad řízení, když i tyto skutečnosti měly být tvrzeny v samotné žalobě. Pro úplnost soud dodává, že byly splněny podmínky aplikace ust. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.