Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 56/2021-48

Potvrdené rozhodnutím 28 CO 404/2021-75
„Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Sýkorové a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobkyně: [[osobní údaje žalobkyně]] zastoupená advokátem [[údaje o zástupci]] proti žalované: [[osobní údaje žalované]] pro zaplacení [[částka]] s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [[datum rozhodnutí]], č. j. 46C 56/2021-68 (nyní č.l. 48) takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429

sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město

pro zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 90 000 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč do

15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 90 000 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). Svou žalobu zdůvodnila tím, že dne 19. 1. 2016 podala u Okresního soudu v Kladně žalobu o vypořádání společného jmění manželů, kterému byla přidělena

sp. zn. spisová značka. Řízení trvalo od 19. 1. 2016 do 19. 3. 2020, kdy nabylo právní moci usnesení o schválení smíru mezi účastníky, tj. celkem 4 roky a 2 měsíce. Řízení bylo vedeno po celou dobu na jednom stupni. Žalobkyně nezavdala k délce řízení žádný důvod, naopak usilovala

o odstranění průtahů stížností k předsedkyni soudu, tato však sdělila, že v řízení k průtahům nedochází. Předmětem řízení bylo vypořádání několika movitých věcí, podniku žalovaného, jakož i vnosu ze společných prostředků do výlučného majetku (nemovitostí). Předmět řízení nebyl nikterak rozsáhlý, jednalo se o naprosto běžný, řadový, spor o vypořádání SJM. Celková doba trvání sporu byla naprosto nepřiměřená rozsahu a složitosti sporu. Nebýt únavy účastníků z délky řízení a zhoršujícího se zdravotního a psychického stavu žalobkyně nedošlo by k uzavření smíru a řízení by trvalo další neurčenou dobu. Na délce řízení se negativně odrazila i dvojí výměna soudce či opakovaný požadavek soudu na doplnění znaleckých posudků, který se nakonec ukázal jako nedůvodný. Vzhledem k délce řízení si žalobkyně po opuštění společného obydlí neměla jak pořídit si nové bydlení, musela živořit po podnájmech a možnost pořízení vlastního bydlení byla v důsledku délky řízení oddálena. Délka řízení se podepsala též na zdravotním stavu žalobkyně, když v průběhu řízení onemocněla nádorovým onemocněním a dle svého přesvědčení k projevu choroby přispěl i průběh sporu a jeho celková délka a nejistota, zda, kdy a jak řízení vlastně nakonec skončí. Žalobkyně se se svým nárokem na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení obrátila na žalovanou dne

1. 9. 2020. Žalobkyně obdržela dne 5. 3. 2021 stanovisko žalované, kterým žalovaná dospěla k závěru, že k průtahům nedošlo a řízení netrvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Žalobkyně se s názorem žalované neztotožnila a má za to, že jí nárok na nemajetkovou újmu vznikl a vyčíslila jej částkou částka.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná učinila zjištění ohledně průběhu řízení a dospěla k závěru, že celková délka řízení činila 4 roky a 2 měsíce. Během této doby probíhalo řízení plynule, menší prodlevu zaznamenala žalovaná v roce 2019 v souvislosti s doplňováním vyúčtování znalce a jeho urgencí k doplnění posudku. Řízení bylo skutkově složitější, již v počátku soud rozhodoval o návrhu žalobkyně na osvobození od soudních poplatků, byla nařízena mediace, byly vypracovávány dva znalecké posudky, jeden z nich byl opakovaně doplňován, proběhl výslech svědků i všech znalců, kteří se na tvorbě posudků podíleli. Soud se musel vypořádat s velkým množstvím listinných důkazů a řízení bylo uzavřeno smírem. V řízení žalovaná neshledala žádné pochybení soudu, jež by vedlo k jeho nepřiměřené délce. Úkony probíhaly plynule a soud řízení věnoval řádnou péči. Žalovaná proto hodnotí délku řízení přiměřenou.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Žalobkyně se podáním ze dne 1. 9. 2020 obrátila na žalovanou se svou žádostí o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním řízení před Okresním soudem v Kladně, sp. zn. , trvající přes 4 roky, jak je patrné z její žádosti. V žádosti dále uvedla, že délka řízení byla neúnosná vzhledem k jejímu věku/ zdravotnímu stavu. K tomu se však blíže nevyjádřila. Dále uvedla, že se musela odstěhovat ze společného obydlí, do kterého byly za trvání manželství nainvestovány statisícové částky, a následně žalobkyně musela po opuštění nemovitostí přímo živořit, neboť manžel s hodnotami v SJM hospodařil sám, žalobkyně neměla kde bydlet, musela často měnit bydliště a nakonec musela bydlení řešit půjčkou od příbuzných. Nebýt délky řízení, nemusela mnoho let živořit a bydlet v nájmu. Žalovaná přípisem ze dne 1. 9. 2020 potvrdila přijetí žádosti dne 1. 9. 2020.

5. Ze stanoviska žalované ze dne 5. 3. 2021 plyne, že naříkané řízení trvalo 4 roky a 2 měsíce, probíhalo plynule, menší prodlevu žalovaná shledala v roce 2019. Tato byla způsobena zejména doplňováním vyúčtování znalce a jeho urgencí k doplnění posudku, ovšem vzhledem k celkové délce řízení lze prodlevu tolerovat. Řízení bylo skutkově složitější, bylo rozhodováno o návrhu žalobkyně na osvobození od soudních poplatků, byla nařízena mediace, byly vypracovány

2 znalecké posudky, z nichž jeden byl opakovaně doplňován, byli vyslýcháni svědci a všichni znalci, bylo provedeno velké množství listinných důkazů, které byly během řízení od soudu oběma procesními stranami poskytovány. Nakonec účastníci dospěli ke smíru, který byl soudem schválen. Žalovaná v řízení neshledala žádné pochybení soudu, jež by vedlo k jeho nepřiměřené délce. Úkony soudu ve věci probíhaly plynule a soud řízení věnoval náležitou péči. Žalovaná tak dospěla k závěru, že v naříkaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a žalobkyni zadostiučinění neposkytla.

6. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. spisová značka soud ohledně průběhu řízení zjistil následující:

-) dne 19. 1. 2016 byla žalobkyní jméno příjmení proti žalovanému jméno příjmení podána žaloba o vypořádání společného jmění manželů. Předmětem vypořádání byly

2 automobily, 1 motocykl, pohledávka vůči žalovanému z důvodu investic provedených za trvání manželství ze SJM do výlučného majetku žalovaného, závod žalovaného, řada movitých věcí, 3 koně, dluh z půjčky, dvojí životní pojištění, spořící účet

-) dne 25. 1. 2016 byla žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku

-) dne 26. 1. 2016 požádala žalobkyně o osvobození od soudních poplatků

-) dne 29. 1. 2016 jí bylo zasláno prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech o osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce, k vyplnění

-) dne 8. 2. 2016 předložila žalobkyně vyplněné prohlášení

-) dne 24. 2. 2016 bylo žalobkyni přiznáno částečné osvobození od soudního poplatku

-) dne 1. 3. 2016 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě

-) dne 1. 4. 2016 se žalovaný k žalobě vyjádřil

-) dne 6. 4. 2016 bylo vyjádření žalovaného zasláno žalobkyni

-) dne 21. 6. 2016 bylo nařízeno přípravné jednání na 1. 8. 2016

-) dne 23. 6. 2016 byla žalobkyně vyzvána k předložení listinných důkazů a k navržení dalších důkazů

-) dne 26. 7. 2016 zaslal žalovaný své doplnění a upřesnění svého vyjádření k žalobě

-) dne 1. 8. 2016 se konalo přípravné jednání, které trvalo od 8:30 do 15:05 hodin, a byla při něm projednávána spornost a nespornost jednotlivých položek. Přípravné jednání bylo odročeno na 15. 8. 2016

-) dne 15. 8. 2016 se konalo přípravné jednání, při kterém bylo pokračováno v projednávání spornosti a nespornosti jednotlivých položek. Jednání trvalo od 10:25 do 15:25 hodin, kdy bylo přípravné jednání ukončeno

-) dne 29. 8. 2016 bylo nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem

-) dne 18. 11. 2016 sdělila žalobkyně, že mediace žádný posun ve věci nepřinesla

-) dne 1. 12. 2016 bylo nařízeno jednání na 25. 1. 2017

-) dne 5. 12. 2016 byl žalovaný vyzván k předložení důkazů a žalobkyně také. Účastníci k výzvám dne 8. 12. a 15. 12. 2016 vyhověli.

-) dne 25. 1. 2017 se konalo jednání, při kterém bylo vyslechnuto 15 svědků. Jednání trvalo od 8:30 do 17:10 hodin. Jednání bylo za účelem nařízení znaleckých posudků provedení listinných důkazů odročeno na neurčito

-) dne 1. 2. 2017 doplnil žalovaný svá tvrzení a založil kopii účtenky

-) dne 9. 2. 2017 doplnila své vyjádření též žalobkyně

-) dne 4. 5. 2017 byl ustanoven znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady podniků fyzických osob motorových vozidel a zemědělských strojů. Dále znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí a stavebních prací

-) dne 9. 5. 2017 byly složeny zálohy na provedené důkazu

-) dne 9. 5. 2017 sdělil znalec, že není s to posudek ve stanovené lhůtě vypracovat. Následně 16. 5. 2017 požádal o zrušení ustanovení též druhý znalec, z důvodu svého zdravotního stavu

-) dne 6. 6. 2017 soud ustanovil nové znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí a stavebních prací, a z oboru oceňování podniků motorových vozidel zemědělských strojů, nemovitostí a stavebních prací. A dále ustanovil znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady movitých věcí, specializace oceňování koní.

-) dne 1. 9. 2017 byl doručen soudu znalecký posudek na určení tržní ceny koní

-) dne 12. 9. 2017 bylo znalci přiznáno znalečné

-) dne 16. 10. 2017 byl soudu doručen znalecký posudek na stanovení hodnoty obchodního závodu a hodnoty investic do nemovitostí, a hodnota nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání

-) dne 1. 11. 2017 soud přiznal za tyto znalecké posudky znalečné

-) dne 7. 11. 2017 byly znalecké posudky zaslány účastníkům k vyjádření

-) dne 11. 12. 2017 se žalobkyně vyjádřila k posudku

-) dne 18. 12. 2017 se vyjádřil též žalovaný

-) dne 12. 2. 2018 soud vyzval žalovaného, aby doplnil tvrzení ohledně vkladů do obchodního závodu. Současně vyzval oba účastníky, aby doplnili tvrzení ohledně stavu

3 movitých věcí a navrhli důkazy k prokázání stavu těchto věcí dle jejich tvrzení

-) dne 1. 3. 2018 požádal zástupce žalobkyně o prodloužení lhůty z důvodu své nemoci

-) dne 5. 3. 2018 se k výzvě soudu vyjádřil žalovaný

-) dne 11. 3. 2018 se k výzvě soudu vyjádřila žalobkyně

-) dne 21. 3. 2018 podal znalecký ústav své stanovisko k připomínkám účastníků

-) dne 5. 6. 2018 bylo nařízeno jednání na 25. 7. 2018

-) dne 25. 7. 2018 se konalo jednání, při kterém byly provedeny důkazy 3 znaleckými posudky, řadou listinných důkazů a byli slyšeni znalci. Jednání bylo za účelem výslechu dalšího znalce a svědka účastníků odročeno na 26. 9. 2018

-) dne 2. 8. 2018 bylo přiznáno znalečné znalcům, kteří se účastnili jednání

-) dne 26. 9. 2018 se konalo jednání, při kterém byl slyšen svědek, došlo k výslechu znalce, byl vyslechnut žalovaný a jednání bylo za účelem dovýslechu žalovaného odročeno na

22. 10. 2018

-) dne 17. 10. 2018 bylo rozhodnuto o svědečném

-) dne 17. 10. 2018 bylo znalci uloženo dovypracovat znalecký posudek

-) dne 22. 10. 2018 se konalo jednání, při kterém byl dovyslechnut žalovaný a jednání bylo za účelem dopracování znaleckého posudku odročeno na neurčito

-) dne 14. 1. 2019 byl předložen dodatek ke znaleckému posudku

-) dne 25. 1. 2019 byl znalec vyzván k doplnění vyúčtování znalečného

-) dne 27. 3. 2019 požádal zástupce žalobkyně o nařízení jednání

-) dne 29. 3. 2019 bylo řízení částečně zastaveno. Změna žaloby spočívající v rozšíření žaloby nebyla připuštěna. Žalovaný byl vyzván k úhradě soudního poplatku za vzájemný návrh a současně byly účastníkům zaslány dodatky k znaleckému posudku

-) dne 11. 4. 2019 bylo znalci přiznáno znalečné

-) dne 24. 4. 2019 podal žalovaný své námitky k dodatku znaleckého posudku

-) dne 14. 10. 2019 bylo znaleckému u uloženo doplnit znalecký posudek

-) dne 25. 11. 2019 bylo zasláno vyjádření znalce

-) dne 24. 1. 2020 bylo usnesení o povinnosti znaleckého u dopracovat znalecký posudek zrušeno

-) dne 24. 1. 2020 byl žalovaný vyzván k opravě svého vzájemného návrhu

-) dne 24. 1. 2020 bylo nařízeno jednání na 4. 3. 2020

-) dne 11. 2. 2020 žalovaný doplnil své vyjádření ve věci

-) dne 2. 3. 2020 se žalobkyně vyjádřila k vyjádření žalovaného

-) dne 4. 3. 2020 se konalo jednání, při kterém byly soudem shrnuty sděleny dosavadní výsledky řízení, a byl uzavřen smír. Usnesení o smíru nabylo právní moci dne 19. 3. 2020.

7. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,

d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a

e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

9. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou , provedenou , s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování

o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu

č. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

10. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen

v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se

s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

11. Předmětné řízení trvalo od 19. 1. 2016, kdy byla podána žalobkyní žaloba, do 19. 3. 2020, kdy nabylo právní moci usnesení o schválení smíru mezi účastníky. Celkem tedy řízení trvalo 4 roky a 2 měsíce. Kritéria vymezená v ust. § 31a odst. 3 zákona, soud aplikoval i na zjištění přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

12. Naříkané řízení probíhalo na jednom stupni soudní soustavy. Řízení vykazovalo vyšší míru složitosti jak skutkové a právní, tak procesní. Předmětem řízení bylo vypořádání SJM, přičemž rozsah hodnot k vypořádání byl rozsáhlý. Vedle 2 automobilů a motocyklu byl předmětem vypořádání též závod žalovaného, řada movitých věcí, 3 koně, pohledávka z investic provedených ze SJM do výhradního majetku žalovaného, dluh z půjčky, dvojí životní pojištění a spořící účet. Soud činil jednotlivé úkony v poměrně rychlém sledu, zjevně věnoval věci patřičnou pozornost, když jen přípravnému jednání věnoval ve dvou fázích 10,5 hodiny, přičemž projednávána byla pouze spornost a nespornost jednotlivých položek vypořádávaného SJM. Tato časová dotace sama o sobě svědčí o rozsahu předmětu vypořádání. V řízení bylo rozhodováno též o osvobození žalobkyně od soudních poplatků, byla nařízena mediace, v řízení byly vypracovány 3 znalecké posudky, přičemž jeden z posudků byl opakovaně doplňován. To sebou neslo i nutnost rozhodnout o znalečném. Složitost případu vychází jak z rozsahu vypořádávaného SJM, a to jak co do druhu, tak co do množství vypořádávaných položek, dále z nutnosti ocenění některých položek, pro které bylo třeba ustanovit 3 znalce, přičemž se vyskytla potřeba znalecký posudek opakovaně doplnit. V řízení bylo vyslechnuto 15 svědků (během jediného jednání) a bylo provedeno velké množství listinných důkazů. Byť žalobkyně složitost řízení bagatelizuje, je třeba, jak výše uvedeno, na něj nahlížet jako na řízení poměrně složité.

13. Žalobkyně ani žalovaný se na řízení významně nepodíleli.

14. Jak výše uvedeno, soud činil jednotlivé úkony v přiměřených, často velmi krátkých lhůtách a věnoval řízení patřičnou pozornost, když si pro jednání vymezil velký časovou rezervu. O tom svědčí délka přípravného jednání, které trvalo více než 6,5 hodiny a bylo odročeno za dva týdny, kdy trvalo o další 4 hodiny, nebo délka jednání dne 25. 1. 2017, které trvalo od 8:30 do 17:10.

V řízení však došlo i k průtahu přesahujícímu 5 měsíců, a to v souvislosti s doplněním znaleckého posudku.

15. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u věcí trestních, péče

o nezletilé, pracovněprávních sporů, věcí osobního stavu aj. Předmět řízení o vypořádání SJM je obecně standardní. Žalobkyně uváděla, že vzhledem k délce řízení si po opuštění společného obydlí neměla jak pořídit nové bydlení, musela živořit po podnájmech a možnost pořízení vlastního bydlení byla v důsledku délky řízení oddálena. Délka řízení se podepsala též na zdravotním stavu žalobkyně, když v průběhu řízení onemocněla nádorovým onemocněním a dle svého přesvědčení k projevu choroby přispěl i průběh sporu a jeho celková délka a nejistota, zda, kdy a jak řízení vlastně nakonec skončí.

16. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu věta druhá a třetí zákona nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná.

17. Ve světle uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu má soud za to, že řízení s ohledem na jeho složitost mělo délku optimální. V řízení došlo k jedinému průtahu, který soud považuje v kontextu celého průběhu řízení za omluvitelný. Ze strany žalobkyně byla sice délka řízení vnímána úkorně v důsledku nutnosti po dobu řízení žít v podnájmu a následně též v souvislosti

s její nemocí, nicméně i s přihlédnutím k těmto skutečnostem je třeba na délku řízení vzhledem k jeho složitosti nahlížet jako na přiměřenou a přijatelnou.

18. Na základě popsaných hledisek, která lze (postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (složitost řízení v její skutkové a procesní rovině a postup účastníků) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 4 let a 2 měsíce, nelze s ohledem na okolnosti případu považovat za nepřiměřenou. Na základě uvedeného tak soud konstatuje, že k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona nedošlo, a žalobu proto nezbývá než zamítnout.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. odst. ve spojení s  a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal paušální náhradu za vyjádření k žalobě dle a , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, tedy celkem částku 300 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě patnácti dnů dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.