Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 CO 404/2021-75

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Sýkorové a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částka s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -68 (nyní č.l. 48)

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částka do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen zákon. Tvrdila, že dne datum podala u Okresního soudu v Kladně žalobu o vypořádání společného jmění manželů pod sp. zn. , řízení trvalo od datum do datum, kdy nabylo právní moci usnesení o schválení smíru mezi účastníky, tj. celkem 4 roky a 2 měsíce. Délka tohoto řízení byla nepřiměřeně dlouhá, neboť jeho předmětem bylo vypořádání několika movitých věcí, podniku žalovaného, jakož i vnosu ze společných prostředků do výlučného majetku (nemovitostí), tedy předmět řízení nebyl nikterak rozsáhlý, jednalo se o naprosto běžný, řadový spor o vypořádání SJM. Celková doba trvání sporu byla naprosto nepřiměřená rozsahu a složitosti sporu a nebýt únavy účastníků z délky řízení a zhoršujícího se psychického stavu žalobkyně, nedošlo by k uzavření smíru. Na délce řízení se negativně odrazila i dvojí výměna soudce či opakovaný požadavek soudu na doplnění znaleckých posudků, který se nakonec ukázal jako nedůvodný. Vzhledem k délce řízení si žalobkyně po opuštění společného obydlí nemohla pořídit nové bydlení a musela živořit po podnájmech. Délka řízení se podepsala též na jejím zdravotním stavu. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla jej zamítnout. Namítala, že řízení probíhalo plynule, menší prodleva byla pouze v roce 2019 v souvislosti s doplňováním vyúčtování znalce a jeho urgencí k doplnění posudku. Řízení bylo skutkově složitější, již v počátku soud rozhodoval o návrhu žalobkyně na osvobození od soudních poplatků, poté byla nařízena mediace, vypracovávány dva znalecké posudky, z nichž jeden byl opakovaně doplňován, proběhly výslechy svědků i všech znalců, kteří se na tvorbě posudků podíleli. Soud se musel vypořádat s velkým množstvím listinných důkazů a řízení bylo nakonec uzavřeno smírem. Žalovaná proto hodnotila délku řízení jako přiměřenou.

3. Soud prvního stupně provedl účastníky navržené důkazy, zejména obsahem spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. , z něhož zjistil celý průběh a výsledek posuzovaného řízení o vypořádání společného jmění manželů, a zjištěné skutečnosti podrobně popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku (zjištění soudu prvního stupně jsou mezi účastníky nesporná); odvolací soud na tam uvedená skutková zjištění odkazuje a na tomto místě již jen stručně shrnuje, že předmětné řízení trvalo od datum, kdy byla podána žalobkyní žaloba, do datum, kdy nabylo právní moci usnesení o schválení smíru mezi účastníky. Celkem tedy řízení trvalo 4 roky a 2 měsíce. Řízení vykazovalo vyšší míru složitosti jak skutkové a právní, tak procesní. Předmětem řízení bylo vypořádání SJM, přičemž rozsah hodnot k vypořádání byl rozsáhlý. Vedle 2 automobilů a motocyklu byl předmětem vypořádání též závod žalovaného, řada movitých věcí, 3 koně, pohledávka z investic provedených ze SJM do výhradního majetku žalovaného, dluh z půjčky, dvojí životní pojištění a spořící účet. Soud činil jednotlivé úkony v poměrně rychlém sledu, zjevně věnoval věci patřičnou pozornost, když jen přípravnému jednání věnoval ve dvou fázích 10,5 hodiny, přičemž projednávána byla pouze spornost a nespornost jednotlivých položek vypořádávaného SJM. V řízení bylo rozhodováno též o osvobození žalobkyně od soudních poplatků, byla nařízena mediace, v řízení byly vypracovány 3 znalecké posudky, přičemž jeden z posudků byl opakovaně doplňován. To sebou neslo i nutnost rozhodnout o znalečném. Složitost případu vychází jak z rozsahu vypořádávaného SJM, a to jak co do druhu, tak co do množství vypořádávaných položek, dále z nutnosti ocenění některých položek, pro které bylo třeba ustanovit 3 znalce, přičemž se vyskytla potřeba znalecký posudek opakovaně doplnit. V řízení bylo vyslechnuto 15 svědků (během jediného jednání) a bylo provedeno velké množství listinných důkazů. Lze tudíž na něj nahlížet jako na řízení poměrně složité. Žalobkyně ani žalovaný se na řízení významně nepodíleli. Předmět řízení o vypořádání SJM je obecně standardní. Se zřetelem na judikaturu vyšších soudů soud prvního stupně uzavřel, že řízení s ohledem na jeho složitost mělo délku optimální. V řízení došlo k jedinému průtahu, který soud považuje v kontextu celého průběhu řízení za omluvitelný. Ze strany žalobkyně byla sice délka řízení vnímána úkorně v důsledku nutnosti po dobu řízení žít v podnájmu a následně též v souvislosti s její nemocí, nicméně i s přihlédnutím k těmto skutečnostem je třeba na délku řízení vzhledem k jeho složitosti nahlížet jako na přiměřenou a přijatelnou a dobu řízení v délce 4 let a 2 měsíce nelze s ohledem na okolnosti případu považovat za nepřiměřenou. Jelikož k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu zákona nedošlo, soud prvního stupně žalobu zamítl a o náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. odst. ve spojení s  Výši přiznaných nákladů žalované podrobně vyčíslil v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, ve kterém vytýkala soudu prvního stupně, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Ačkoliv soud prvního stupně provedl v řízení důkaz v podobě spisu Okresního soudu v Kladně, sp. zn. , a zjistil z tohoto spisu, že před Okresním soudem v Kladně trvalo toto řízení 4 roky a cca 3 měsíce, dospěl k závěru, že toto řízení trvalo přiměřenou dobu a není zde tedy důvod pro přiznání přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku trvání řízení. V tomto smyslu je naopak žalobkyně přesvědčena, že doba řízení 4 roky a 2 měsíce je naprosto nepřiměřeně dlouhá vzhledem k nižší složitosti sporu a je naprosto neúnosná a až mučivá z hlediska účastníka řízení, který se na této délce řízení svým jednáním nijak nepřičinil a pro kterého je výsledek tohoto řízení velmi významný z hlediska jeho dalšího života. Podle žalobkyně šlo naopak o naprosto běžný a nijak komplikovaný spor o vypořádání SJM účastníků, kde předmětem vypořádání bylo několik movitých věcí, podnik jednoho z účastníků a vklad ze společných prostředků do výlučného jmění jednoho z manželů. Znalecké posudky byly před soudem provedeny již při jednání dne datum - tedy téměř dva roky před skončením řízení. Žalobkyně je tedy i nadále přesvědčena, že k nedůvodným průtahům v řízení před Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. skutečně došlo. Navíc za situace, kdy by toto řízení trvalo ještě déle, kdyby oba účastníci nepřistoupili k uzavření soudního smíru. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, a současně náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně i za odvolacího řízení.

5. Žalovaná se k odvolání písemně nevyjádřila a svoji účast na jednání odvolací soudu omluvila, aniž žádala o odročení jednání.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně postupem podle ust. a (dále jen ), jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v odvolacím jednání v nepřítomnosti účastníků ( ) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Vady řízení, k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), odvolací soud neshledal.

8. Rozsudek soudu prvního stupně má náležitosti předepsané , soud prvního stupně stručně a jasně vyložil, z jakých skutkových zjištění vyšel, podrobně vysvětlil, jak věc posoudil po právní stránce, odůvodnění rozsudku je přesvědčivé a jde o rozhodnutí přezkoumatelné. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť rozhodné skutečnosti byly zjištěny procesně správným způsobem a v dostatečném rozsahu. Rovněž právní posouzení věci je správné.

9. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že nárok žalobkyně není dán, neboť v namítaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.

10. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákon a též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, k postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Evropský soud pro lidská práva opakovaně rozhodl, že přiměřenost délky soudního řízení je třeba hodnotit s ohledem na složitost věci, chování stěžovatele, postup vnitrostátních orgánů a rovněž podle toho, co je pro stěžovatele v řízení v sázce. Nahlédnutí délky konkrétního řízení optikou těchto kritérií, která odpovídají kritériím § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona pak umožňuje učinit závěr o tom, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na její projednání v přiměřené lhůtě. Platí přitom, že pouze příčiny prodloužení řízení spočívající na straně státu mohou vést k závěru o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

13. K porušení práva na přiměřenou délku řízení může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům, a naopak, i když k průtahům v řízení došlo, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Pro tyto účely Nejvyšší soud vymezil pojmový rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu, a to tak, že průtahy v řízení jsou jevem, kdy soud (či jiný státní orgán) nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (nikoliv však vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení, avšak k porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

14. Správně soud prvního stupně dospěl k závěru, že řízení trvalo od datum do datum, tedy 4 roky a 2 měsíce. Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován.

15. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že postup soudů byl plynulý, koncentrovaný a bez průtahů mezi jednotlivými úkony. S tímto závěrem soudu prvního stupně se odvolací soud ztotožňuje, vyjma menší prodlevy v roce rok v souvislosti s námitkami a doplňování znaleckého posudku a vyúčtování znalce. Tento ojedinělý průtah lze tolerovat, neboť správně soud prvního stupně dovodil, že celková délka řízení není nepřiměřená. Po skutkové i právní stránce vykazovalo namítané řízení vyšší míru složitosti, jeho předmětem bylo vypořádání společného jmění účastníků jako bývalých manželů, přičemž rozsah hodnot k vypořádání byl rozsáhlý. V řízení bylo rozhodováno o osvobození žalobkyně od soudních poplatků, byla nařízena mediace, byly vypracovávány tři znalecké posudky, z nichž jeden opakovaně doplňován, a rozhodováno o znalečném. V řízení byla vyslechnuta řada svědků (15) a prováděno dokazování obsahem velkého množství listin. Význam předmětu řízení byl pro žalobkyni standardní a ukončen byl smírem účastníků.

16. Délka posuzovaného řízení, byť 4 roky a 2 měsíce, byla přiměřená ke všem shora uvedeným okolnostem, a proto je správný závěr soudu prvního stupně, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.

17. Z důvodů shora uvedených odvolací soud podle rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil včetně výsledku sporu odpovídajícího výroku o náhradě nákladů řízení.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití za situace, kdy úspěšné žalované v odvolacím řízení náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, o jehož přípustnosti za podmínek rozhodne dovolací soud.