Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 41/2020-33
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 31 989 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 4 304,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 304,57 Kč ve výši 8,25 % od 1.11.2020 do zaplacení, o úrok v rozsahu 60,89 % z částky 23 897,86 Kč od 21.7.2020 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 029 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 029 Kč ve výši 8,25 % od 1.11.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit částku 5 940,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 940,43 Kč od 1.11.2020 do zaplacení, částku 1 715,64 Kč na smluvní pokutě a o zaplacení úroku ve výši 35 % p.a. z částky 23 897,86 Kč od 21.7.2020, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 113 299 Kč, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky 4 304,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 304,57 Kč ve výši 8,25 % od 1.11.2020 do zaplacení, o úrok v rozsahu 60,89 % z částky 23 897,86 Kč od 21.7.2020 do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 029 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 029 Kč ve výši 8,25 % od 1.11.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit částku 5 940,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 940,43 Kč od 1.11.2020 do zaplacení, částku 1 715,64 Kč na smluvní pokutě a o zaplacení úroku ve výši 35 % p.a. z částky 23 897,86 Kč od 21.7.2020, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 113 299 Kč, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 31 989 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je s účinností ode dne 11.5.2018 držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů, které bylo vydáno na základě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění.
2. Také před datem 11.5.2018 žalobce vždy vlastnil veškerá potřebná podnikatelská oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů. Do nabytí účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském oprávnění, tj. do 30.11.2016, žalobce v souladu s tehdy platnou právní úpravou poskytoval spotřebitelské úvěry na základě živnostenského oprávnění Poskytování spotřebitelského úvěru (jednalo se o ohlašovací vázanou živnost). Toto lze ověřit nahlédnutím do veřejně přístupného živnostenského rejstříku na internetových stránkách webová adresa. V období od 1.12.2016 do 10.5.2018 byl žalobce oprávněn poskytovat spotřebitelské úvěry na základě úpravy v přechodných ustanoveních zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně na základě § 169 odst. 1, podle kterého ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, může provozovat tuto činnost na základě živnostenského oprávnění do doby, než Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti, nejdéle však do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tuto žádost podal do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žalobce byl před nabytím účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru držitelem živnostenského oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů a dne 16.2.2017 podal žádost o udělení oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů podle nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Žalobce tak byl oprávněn spotřebitelské úvěry poskytovat i v období od 1.12.2016 (datum nabytí účinnosti nového zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) do 10.5.2018.
3. Mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 30.1.2020. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 24 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne 31.01.2020. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 95,89 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 967 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2020, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku.
4. Žalobce žalované oznámil schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na dodejku.
5. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací).
6. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení.
7. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky:
-) částka ve výši 3 971 Kč ze dne 12.5.2020.
8. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 499 Kč (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 1, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 1 x 499 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení.
9. V důsledku tohoto prodlení žalované žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 200 Kč (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 1, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 1 x 200 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení.
10. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Shora uvedená částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů, tak jak je níže rozepsáno v tabulce.
11. Jednotkový rozpad Nákladů žalobce vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou každé splátky o délce 15 dnů:
Jednotkové mzdové náklady zaměstnanců podílející se na předžalobním vymáhání; 43,94 Kč
Jednotkové provozní náklady interního Call centra; 6,99 Kč
Jednotkové náklady - Provize externí vymáhací společnosti; 93,42 Kč
Jednotkové náklady - Provize inkasní sítě; 59,84 Kč
Ostatní provozní náklady Collection Department; 1,64 Kč
Jednotkový náklad celkem; 205,83 Kč
Jednotkový náklad zaokrouhlen; 200,00 Kč
12. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 1.11.2020 až do jejího úplného zaplacení.
13. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.
14. V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, žalobci od 1.5.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalované s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (tj. smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované a úrok z prodlení).
15. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky:
a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 29 575,95 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 23 897,86 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 678,09 Kč) s příslušenstvím,
b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 499 Kč s příslušenstvím,
c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2., tak jak je specifikována shora, v celkové výši 200 Kč s příslušenstvím,
d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 29 575,95 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 1.11.2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 1 715,64 Kč (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 1.5.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty),
e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 23 897,86 Kč ode dne 21.7.2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 95,89 % p.a.
16. Žalovaná tyto částky žalobci neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobce v této věci zaslal.
17. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až e). Žalobce touto žalobou požaduje, aby žalované bylo uloženo žalobci tyto shora uvedené částky zaplatit.
18. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c), tedy u částky v celkové výši 30 274,00 Kč, požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 1.5.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na zaplacení tohoto zákonného úroku z prodlení).
19. Žalovaná se k jednání nařízenému na den 11.1.2021 nedostavila, předvolání k jednání měla doručeno 1.11.2021. K žalobě se žalovaná nevyjádřila.
20. Před jednáním vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to v částce 4 304,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 304,57 Kč ve výši 8,25 % od 1.11.2020 do zaplacení, dále úrok v rozsahu 60,89 % na finálních 35 % z částky 23 897,86 Kč od 21.7.2020 do zaplacení.
21. Soud řízení částečně zastavil v shora uvedeném rozsahu v souladu s ust. § 96 o.s.ř.
22. Předmětem řízení zůstal požadavek na zaplacení částky 25 969,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 969,43 Kč ve výši 8,25 % od 1.11.2020 do zaplacení, na zaplacení částky 1 715,64 Kč na smluvní pokutě a na zaplacení úroku ve výši 35 % p.a. z částky 23 897,86 Kč od 21.7.2020, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 113 299 Kč. Dle doplnění tvrzení částka 4 304,57 Kč představuje kapitalizovaný úrok v původní výši 5 678,09 Kč po přepočtu na 35 %, tedy částku 3 605,57 Kč, dále částka 499 Kč s příslušenstvím, tedy tzv. malá smluvní pokuta, a částka 200 Kč s příslušenstvím, což je náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, dohromady tedy tento součet tvoří částku 4 304,57 Kč.
23. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání, které bylo nařízeno na den 11.1.2022, se nedostavila, svoji neúčast neomluvila, soud tedy jednal v nepřítomnosti žalované v souladu s ust, § 101 odst. 3 o.s.ř. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobcem, z nichž zjistil: z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a smlouvy o úvěru ze dne 30.1.2020, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 3.2.2020 spolu se splátkovým kalendářem, že mezi účastky byla uzavřena smlouva, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 24 000 Kč na 48 měsíců s výší splátky 1 967 Kč, celkem měla žalovaná vrátit 96 416 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 95,85 % p.a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba. RPSN činila 151,57 %. Tytéž informace obsahuje předsmluvní formulář podepsaný žalovanou. Třemi výzvami k zaplacení dlužné splátky (z 15.4.2020, 17.6.2020, 16.7.2020) žalobce upomenul žalovanou o splátkách po splatnosti a oznámením ze dne 19.7.2020 úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dluhu 30 274 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 9.12.2020 žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky v souladu s ust. § 142a) o.s.ř.
24. Z listiny nazvané hodnocení klienta ze dne 30.1.2020 bylo zjištěno, že pravidelný měsíční příjem klienta byl uveden 10 000 Kč, výdaje byly uvedeny jako životní minimum 3 410 Kč, jako druhá osoba v domácnosti nebyl uveden nikdo, děti v domácnosti – 1, splátky (úvěry, zápůjčky, leasing, výživné, hypotéky apod.) 0 Kč, bydlení nájemné 1 000 Kč, výdej na dítě v domácnosti činí 2 000 Kč, celkem výdaje 6 410 Kč. Volné zdroje (příjmy – výdaje) 2 590 Kč. Z výpisu záznamu z registru SOLUS nebyl zjištěn negativní záznam. Z hodnocení klienta se skórem 294 bylo zjištěno, že klient byl zařazen do kategorie 166 -315 – vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší částky, případně zamítán. Z rozhodnutí Úřadu práce, Krajská pobočka, kontaktní pracoviště obec – fotokopie zadní strany bylo zjištěno, že rodičovský příspěvek na dítě jméno příjmení, datum narození, byl zvýšen z částky 8 568 Kč na částku 10 000 Kč.
25. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Dne 30.1.2020 na základě smlouvy číslo poskytl žalobce žalované formou úvěru finanční prostředky ve výši 24 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku 94 416 Kč ve 48 splátkách po 1 967 Kč. Žalovaná vrátila žalobci 3 971 Kč.
26. Při posuzování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru žalobce vycházel z dokladů a informací od žalované, dokladů o příjmech a informací od žalované a dospěl k závěru, že volné zdroje žalované jsou dostatečné. Žalobce provedl hodnocení klienta ke smlouvě číslo zjistil, že jediný příjem žalované tvoří rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, výdaje (životní minimum) představuje částka 3 410 Kč, výdaj na dítě v domácnosti činí 2 000 Kč, náklady na bydlení činí 1 000 Kč, celkem má výdaje 6 410 Kč, rezervu 1 000 Kč. Z neúplné kopie rozhodnutí Úřadu práce, Krajská pobočka, kontaktní pracoviště obec – fotokopie zadní strany byla zjištěna výše rodičovského příspěvku 10 000 Kč.
27. Kromě této skutečnosti žádné další údaje o žalované nebyly ověřeny. Nebyly předloženy výpisy z databáze NRKI, o nichž hovořila žaloba. Nebyl ověřen údaj o nákladech na bydlení 1 000 Kč předložením SIPO, popřípadě smlouvou o nájmu, podnájmu apod. Celkově je částka pouhých 1 000 Kč měsíčně na bydlení i v roce 2020 nepravděpodobná. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že žalobce nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 první věty z.s.ú. Posouzení, které žalobce provedl, je nedostatečné a nezískal tak reálný přehled o aktuálních sociálních poměrech žalované. Za těchto okolností úvěr neměl být žalované poskytnut a smlouva ze dne 30.1.2020 je podle § 86 odst. 1 druhá věta, § 87 odst. 1 první věta z.s.ú., neplatná. Soud k neplatnosti smlouvy přihlédl z úřední povinnosti (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 první větou o.z. a čl. 8 odst. 1 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17 ze dne 4. února 2014). Pravidlo o posouzení úvěruschopnosti chrání dlužníka – spotřebitele i společnost jako celek před negativními sociálními důsledky zadlužení, ale i věřitelův majetek před rizikovým úvěrováním. Stejně na věc pohlížel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v usnesení ze dne 20.9.2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018, a v rozsudku ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018. A také Soudní dvůr Evropské unie v bodu 46 rozsudku ze dne 20.3.2020, OPR- Finance s.r.o., C -679/18, v němž v reakci na ustanovení českého zákona o spotřebitelském úvěru zakotvující povinnost analýzy úvěruschopnosti a neplatnost smlouvy jako následek jejího porušení dospěl k závěru, že unijní právo vyžaduje, aby soud z úřední povinnosti zkoumal, zda úvěrující podnikatel předem posoudil úvěruschopnost úvěrovaného spotřebitele a naopak brání tomu, aby v případě nesplnění dané povinnosti uplatnění sankce v podobě neplatnosti smlouvy záviselo na námitce spotřebitele. Smlouva tak byla absolutně neplatná, což znamená, že žalobci nevznikl nárok na zaplacení žádných částek s výjimkou jistiny a úroků z prodlení. V okamžiku vyplacení částky 24 000 Kč tudíž žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z.). Žalovaná před podáním žaloby žalobci zaplatila 3 971 Kč, dluží tedy 20 029 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona čl 89/2012 Sb. Ve zbytku byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta.
28. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. ve vztahu k výroku I. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.