Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 150/2021-16
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 6. 2016 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 6. 2016 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 6. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (původně název, s.r.o.) jako věřitelka uzavřela se žalovaným jako dlužníkem dne 30. 5. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě po prověření úvěruschopnosti žalovaného byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 000 Kč. Žalovaný spolu s žádostí o poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč předložil své příjmy a výdaje, dále byl lustrován v CEE, ISIRu, CRKI, BRKI, zda nemá pohledávku po splatnosti. Částka byla žalovanému zaslána bankovním převodem na účet žalovaného č. bankovní účet s uvedením identifikace platby půjčky v podobě variabilního symbolu číslo. Žalovaný se zavázal částku 1 000 Kč právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 31. 5. 2016. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužnou částku nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzýván k úhradě dluhu, na výzvu nereagoval, dlužnou částku do podání žaloby nezaplatil.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1696/2005).
Dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně se dne 30. 5. 2016 zavazuje poskytnout žalovanému částku 1 000 Kč převodem na účet žalovaného bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy se splatností 1 den, přičemž poplatek za zápůjčku činí 92 Kč. Na účet žalovaného byla dne 30. 5. 2016 převedena částka 1 000 Kč označená variabilní symbol Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně podniká a při své podnikatelské činnosti je oprávněna poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelské úvěry, a to od 8. 1. 2013. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 2. 2. 2021 vyzývá jménem žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 5. 2016. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný na v žalobě uplatněnou pohledávku ničeho neuhradil, žalovaný toto tvrzení nepopřel, a protože toto tvrzení nebylo ani žádným důkazem vyvráceno, soud z něj vychází.
Po vyhodnocení provedeného dokazování a skutkových závěrů má soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako uvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena dne 30. 5. 2016 smlouva o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako podnikatelka poskytující nebankovní úvěry a žalovaný jako občan spotřebitel. Posouzení vzniku této smlouvy, jakož i práv a povinností z ní vzešlých, se řídí zejména ustanoveními z. č. 89/1012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, tedy právními předpisy účinnými k datu uzavření předmětné smlouvy o úvěru ve smyslu § 164 věta první z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli distančně prostřednictvím elektronické komunikace na dálku dne 30. 5. 2016 dle § 2395 a následujících o.z. a § 6 a následujících z. č. 145/2010 Sb., právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému jako úvěrovanému částku 1 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 92 Kč do 31. 5. 2016. Žalovaný závazek vůči právní předchůdkyni žalobkyně nesplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou platně dle § 1879 a následujících o.z. byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval. Soud proto shledal žalobní nárok co do základu a výše důvodný a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru 1 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru 1. 6. 2016 do zaplacení, přičemž důvodnost úroku z prodlení je dána § 1970 o. z., a jeho výše 8,05 % ročně § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatil.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, přiznal jí soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, kteréžto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z odměny za zastoupení advokátem, a to paušální odměny podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o.s.ř.).